Slovenská TZ 211 : Hrad Beckov
Hrad Beckov je jedna z nejkrásnějších a nejvýraznějších zřícenin na Slovensku, tvořící dominantu středního Pováží. Vypíná se na 60 metrů vysoké vápencové skále nad městečkem Beckov a výzkumem bylo dokázáno, že byla využita již na přelomu letopočtu. Intenzivní osídlení hradního bradla lze datovat do 9. století, kdy zde vzniklo velkomoravské hradiště. To lze snad ztotožnit z hradem „Blundus“ v tzv. Anonymově kronice. Tato kronika zmiňuje osídlení hradu již před příchodem starých Maďarů do Karpatské kotliny. Právě Maďaři hrad obsadili a pojmenovali názvem Bolondóc. Významnost hradu se projevila i na zdejším umístění sídla pohraniční župy. Významný růst důležitosti hradu vyvrcholil ve 12. století, kdy zde byl vystavěn kamenný hrad. Do té doby se dá mluvit pouze o lehčím opevnění.
Slovenská TZ 211 : Hrad Beckov
Hrad Beckov jsme poprvé navštívili v červnu roku 2010 v rámci pětidenní dovolené, kterou jsme střídavě trávili na Slovácku a Slovensku. Byli jsme totiž ubytováni v podkroví malého vinařského domku v Mikulčicích v srdci Slovácka a daleko jsme to neměli ani k našim východním sousedům, čehož jsme rádi využili. Třetí den této červnové dovolené jsme celý strávili v okolí Nového Mesta nad Váhom, kde se naším cílem staly hned dva hrady. Jeden z nich se nacházel v obci Beckov. Stříbrné francouzské auto jsme zaparkovali u kostela sv. Štěpána krále pod hradem a silničkou se vydali k našemu cíli. Lehce jsme vyšlápli stoupání na 60 metrů vysokou vápencovou skálu, na níž byl hrad ve 13. století vybudován a brzy jsme stanuli před vstupní bránou. Vzápětí jsme pocítili obrovské zklamání, neboť jedna z nejkrásnějších a nejvýraznějších zřícenin na Slovensku zrovna procházela velkou rekonstrukcí a byla zavřená. Chvíli jsme smutně postávali před bránou a pak jsme se odebrali na přilehlý židovský hřbitov, po jehož jedné polovině jsme se prošli.
Podruhé jsme Beckov navštívili o dlouhých 12 let později, abychom konečně poznali vnitřní části hradu, který mezitím prošel generální opravou. Naše druhá návštěva proběhla v listopadu 2022, kdy jsme byli tři dny ubytováni v hotelu Diana, nacházejícím se v Novém Meste nad Váhom. Druhý den jsme po vynikající snídani vyrazili černým korejským SUV do Čachtic a pak jsme zamířili do Beckova. Auto jsme zaparkovali u stejného kostela jako před lety a vyrazili na hrad, nad nímž se k nebi tyčilo rameno jeřábu. Pohodovým krokem jsme stoupali ke hradu, a brzy jsme spatřili barbakan neboli fortifikační prvek, který chránil brány před dělostřelbou. Vzápětí jsme přes malý most, který nahradil původní padací, překonali malý vodní příkop a stanuli jsme u strážní věže. V ní se nacházela pokladna, kde jsme si koupili vstupenky, ale bohužel neměli žádné razítko. Následně jsme malým předhradím z 15. století vystoupali po dlážděném chodníku k první bráně, kde nás kdysi v dalším postupu zastavila mříž, ale tentokrát byla zvednutá. Za první bránou jsme se ocitli na velkém dolním nádvoří, které sloužilo k hospodářským účelům a ochraně hradu. K vnějším hradbám byly přilepeny nízké domečky, sloužící k různým účelům. Nacházelo se v nich WC, obchůdky, suvenýry a také malá expozice s historií hradu, kam jsme záhy vstoupili. V místnosti jsme si prohlédli některé artefakty, které byly při opravách nalezeny. Když jsme si vše pročetli a prostudovali, vyšli jsme ven na nádvoří a vešli do druhého domečku, kde se nacházela druhá číst expozice s historií a dalšími artefakty, nádobami a částmi kamen. Po seznámení se s druhou expozicí jsme podél hradeb dolní části hradu ze 14. století zamířili ke studni, k níž jsme museli sestoupit po dlouhém schodišti. Studna byla vybudována v nejnižším bodě hradu a byla klíčová pro přežití posádky hradu v případě obléhání. Možná i proto ji chránil velký, téměř sedm metrů dlouhý drak, který dostal jméno Blundus. Tak se původně označoval Beckovský hrad.. Na tabulce u draka jsme si přečetli pověst a pak jsme po schodech vystoupali zpět na dolní nádvoří. Po dalším schodišti jsme vstoupili do horního hradu. Po pravé ruce jsme spatřili velkou obranou věž, stiborovskou baštu a dělovou baštu z 16. století. Na ně navazovala hradní kuchyně v hospodářské budově, kde vařilo jídlo pro celý hrad. Na protější straně vlevo se nacházel gotický palác, nejstarší a nejvýznamnější obytná část hradu ze 13. století. Rekonstrukce nám však znemožňovala prohlédnout si zachovalé portály, okenní otvory a části kleneb, svědčící o někdejší kráse této budovy. Komplex obytných budov, které byly krásně vidět z městečka pod hradem, doplňovala obranná bašta. Když jsme kolem nich prošli, ocitli jsme se na malinkém druhém nádvoří z roku 1410, kde se v severním paláci nacházely soukromé komnaty pánů a dam, kaple a menší hospodářské budovy. Kolem cisterny jsme zamířili do hradní kaple ze 14. století, která byla zasvěcena sv. Martinu a sloužila k duchovním potřebám hradní posádky. Z kaple jsme se přesunuli na vyhlídku, odkud jsme chvilku pozorovali blízké okolí a pak jsme vkročili do severního paláce, kde jsme shlédli několik vystavených stolních her. Pak jsme se vrátili přes všechna nádvoří zpátky ke vstupní bráně a hrad jsme opustili. Následně jsme zamířili na louku nad hradem, odkud se nám naskytl parádní pohled na impozantní stavbu, takže jsme zde strávili několik minut. Díky nainstalované tabuli jsme si mohli připomenout dobu, než hrad roku 1729 poničil požár a pyšnil se v celé své kráse. Potom jsme se opět šli podívat na židovský hřbitov u hradu a tentokrát jsme viděli obě jeho části.
Další informace najdete zde :
Jak jsme marně obléhali hrad Beckov, ale úspěšně dobyli Čachtice
Jak jsme napodruhé úspěšně dobyli hrady Čachtice a Beckov
Současná verze slovenské TZ 211 získána 12.11.2024 zasláním od výrobce z Rýmařova
První verze slovenské TZ 211 získána 5.12.2022 zasláním od výrobce z Rýmařova