Hvězdárnu Mikuláše Koperníka v Třinci jsme si prohlédli v březnu 2013 během zimní dovolené, kdy jsme byli ubytováni v penzionu Rzehaczek, nacházející se v Dolní Lomné. V Beskydech jsme strávili pět příjemných zimních dnů, nicméně ani jednou jsme se nikam nevydali na běžkách, ačkoliv jsme si je vzali sebou. Těsně před dovolenou totiž přišla obleva a horské trasy byly zledovatělé nebo bez sněhu, takže jsme každé ráno po snídani vyráželi z penzionu za zajímavostmi v okolních městech a obcích. Čtvrtý den jsme strávili převážně v Třinci, kde se jedním z našich cílů stala hvězdárna Mikuláše Koperníka. Naše stříbrné francouzské auto jsme zaparkovali kousek od evangelického kostela, který jsme si samozřejmě prohlédli a poté jsme pěšky zamířili k několik desítek metrů vzdálené hvězdárně, která byla v Třinci slavnostně otevřena v roce 1955. Když k ní přišli, ihned jsme si ji prohlédli, což nám netrvalo dlouho, protože hvězdářská budova byla opravdu hodně malinká. Šedivá kostka nás zvenku ničím nezaujala, jelikož ty pravé poklady skrývala uvnitř. Zkusili jsme tedy štěstí, vzali za kliku, ale hvězdárna byla zavřená. Nijak nás to nepřekvapilo, ale přece jenom jsme byli trochu zklamáni. Více jsme se zde nezdržovali a šli odlovit kešku ukrytou kousek odtud. Po úspěšném nálezu jsme se vrátili k autu a v teple si přečetli pár informací z historie hvězdárny. Nejvíce nás zaujal důvod jejího vzniku. Na podzim roku 1952 totiž měl Třinci přednášku o astronomii Dr. Hubert Slouka, ředitel Hvězdárny v Praze na Petříně a jeho výklad tak nadchl účastníky akce, že se ihned usnesli, že si založí ve městě založí astronomický kroužek. O dva roky později jim byl zakoupen dalekohled, pak členové kroužku postavili na zahradě lidového domu hvězdárnu a v roce 1955 ji otevřeli pro veřejnost. Když jsme dočetli poslední řádky, odjeli jsme do Tesca na oběd. Po jídle se nám naskytl děsivý pohled na obrovské haldy za plotem, které již patřily k Třineckým železárnám. Do areálu tohoto průmyslového podniku jsme se následně vydali, abychom si prošli muzeum města a železáren. O exponátech muzea však již pojednává jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme čtvrtý den zimní dovolené 2013 prožili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v zimě navštívili Vendryni a Třinec.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Trinec_-_hvezdarna_Mikulase_Kopernika/

Historie :

Hvězdárna Mikuláše Koperníka byla v Třincii slavnostně otevřena v roce 1955. Stalo se tak na popud přednášky o astronomii Dr. Huberta Slouky, který byl ředitelem Hvězdárny v Praze na Petříně. Přednáška tak zaujala posluchače, že si založili v Třinci astronomický kroužek. Hlavním iniciátorem a potom vedoucím astro kroužku se stal Ing. Vladislav Zielina, pracovník Třineckých železáren, který kroužek založil při Závodním klubu Revolučního odborového hnutí Třineckých železáren. Na hvězdárně byl instalován dalekohled typu reflektor Cassegrain 300 mm od Ing. Viktora Rolčíka a v roce 1957 Hvězdárna Mikuláše Koperníka organizovala veřejná pozorování tehdy vypuštěného „Sputniku“. V šedesátých letech zůstala hvězdárna na dlouhou dobu opuštěná, protože vedoucí kroužku pro nemoc musel z funkce odstoupit. Budova tehdy patřila Domu kultury Třineckých železáren. V roce 1978 ustanovilo vedení Domu kultury za vedoucího hvězdárny Vladimíra Knybla, který vytvořil ze zájemců znovu astronomický kroužek a započalo se s obnovou hvězdárny. Začalo se s opravou dalekohledů a bylo zavedeno pozorování noční oblohy pro veřejnost. V roce 1985 byla hvězdárna zařazena do celostátní programu FOTOSFEREX, pro každodenní pozorování a zakreslování slunečního povrchu, který byl ukončen v roce 1996, kdy Američané umístili na oběžnou dráhu mezi Zemí a Sluncem solární satelit SOHO. V 80. letech začal dosluhovat původní dalekohled třinecké hvězdárny. Pohon dalekohledu vyžadoval nutné opravy, ale později třinečtí astronomové požádali vedení Třineckých železáren o příspěvek na stavbu nového dalekohledu. Žádost byla úspěšná a tak se v roce 1986 třinečtí nadšenci pustili do stavby nového dalekohledu, což ovšem představovalo několik tisíc hodin práce a trvala celých 20 let. V roce 2008 započaly úpravy a opravy hvězdárny a jejího okolí. Město Třinec ze svého rozpočtu vyčlenilo finanční částku pro opravu betonáže poškozené podesty schodů, nátěry kovové konstrukce pro otevírání střechy, vymalování a úpravu interiéru hvězdárny. Hvězdárna dostala novou pojízdnou střechu a okna, prošla vnitřními úpravami, včetně úpravy pozemku kolem hvězdárny a plotu. Jednu dobu hrozilo, že bude hvězdárna z důvodu rozšiřování kolemjdoucí silnice zbourána. Nakonec na to nedošlo a to z důvodu nedostatků financí. Díky přízni kulturního střediska se našly finance na opravu, výměnu střechy v roce 2009 a k zakoupení nového dalekohledu.

Historie čerpána z webu

http://www.trinecko.cz

Město Třinec je držitelem turistické známky č.1826.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-trinec-c1826