Jdi na obsah Jdi na menu
 


Modrá - archeoskanzen

Archeoskanzen byl otevřen v roce 2004 na okraji vesnice Modrá a návštěvník zde získá představu o životě obyvatel Velké Moravy. Areál tvoří sídliště s palisádovým opevněním, bránou a strážními věžemi. Uvnitř se nachází repliky soudobých staveb včetně polozemnicových chat, řemeslnického okresku a domu představujícího sídlo místního velmože, tzv. paláce. Na návrší v těsné blízkosti areálu se nacházejí základy velkomoravského kostelíka, poblíž něhož byla postavena jeho novodobá replika, realizovaná v letech 1998-2000.

article preview

Archeologický skanzen v obci Modrá jsme poprvé navštívili v rámci výletu, který jsme strávili celý v okolí Uherského Hradiště. Po příjezdu ke skanzenu, v jehož blízkosti o několik let později vyrostl areál Živá voda, jsme náš zelený vůz nechali odpočívat na velkém parkovišti a vydali se na obhlídku dřevěných staveb. Jakmile však naše děti zahlédli hřiště pro ně určené, změnili jsme směr a zamířili za atrakcemi v podobě zvířat ze dřeva.

Modrá - archeoskanzen​ - dětské hřiště

Na dětském hřišti jsme strávili pár minut a když se naše ratolesti dostatečně vyřádili, konečně jsme se vydali do skanzenu, představující sídliště z doby Velké Moravy z 9. století. Cestou jsme minuli malý rybník, na jehož břehu dřepěl rybář s oštěpem v ruce, který svým soustředěným pohledem číhal na svůj oběd a vzápětí jsme již stanuli před mohutným opevněním se vstupní bránou do areálu.

Modrá - archeoskanzen​ - celkový pohled

Před námi se tyčila dřevěná hradba, jenž byla zbudována na podkladě nálezů pozůstatků tzv. Christinova valu nalezených na západním okraji Starého Města. Šlo o fortifikaci tzv. skořepinové dřevo-hliněné konstrukce, před níž se ještě nacházel asi 4 metry široký a přes 2 metry hluboký příkop. Konstrukce dlouhá 420 metrů si právem zasloužila náš obdiv a vůbec jsme se nedivili, že v 9. století spolehlivě chránila velkomoravský Veligrad, nacházející se na území dnešních měst Staré Město a Uherské Hradiště.

Modrá - archeoskanzen​ - Opevnění - Christinův val

Následně jsme vkročili mezi dvě mohutné strážní věže, pod nimiž se nacházela vstupní brána s pokladnou, v níž jsme dostali jsme razítko skanzenu a také nedaleké rozhledny Modrá. Rovněž jsme si zde koupili turistickou známku a pochopitelně vstupenky. Pak nám již nic nezbránilo, abychom si v poklidu prošli areál se soustavou chaloupek, plnících různé účely, které jsme poznávali od těch nejstarších typů až po novější stavení.

Modrá - archeoskanzen​ - celkový pohled

Viděli jsme zde domy hliněné, dřevěné, dílny různých řemeslníků, lidské obydlí, zemědělské a hospodářské budovy či církevní stavby. Tyto jednotlivé objekty byly postaveny na základě skutečných archeologických nálezů pocházejících z významných lokalit středního Pomoraví, především Starého Města, Uherského Hradiště a také samotné Modré. Podzemní části staveb měly předlohu ve skutečných archeologických objektech, nadzemní byly zbudovány na podkladě konkrétních nálezů.

archeoskanzen​ Modrá 27 - pohled z věže na vchod do areálu

Zaujalo nás, že skanzen byl postaven v místech, která v 5. století př. n. l. osídlili Keltové, ve 4. století po Kristu zde pobývali Germáni a v 8.-12. století tu žili naši předci Slované. Prohlídku jsme zahájili u srubu, který byl vybudován na podkladě nálezu z Uherského Hradiště-Sadů a představoval jednoduché nadzemní obydlí s podlahou na úrovni terénu, přičemž ten ve skanzenu sloužil jako technické zázemí. Děti potěšily dvě kozy, pobývající toho času u srubu a tak si je s potěšením i respektem pohladili.

Modrá - archeoskanzen - kozy u srubu

Srub se nacházel v těsné blízkosti zemnice s výrazně zahloubenou podlahou, kamennou pecí v rohu a střechou opřenou o zem. Tento domek, postavený na podkladě nálezu v Uherském Ostrohu-Kvačicích, představoval typické obydlí prostého lidu, především zemědělců. Podařilo se nám prolézt přístřeškem před vchodem a tak jsme si uvnitř prohlédli nejen pec, ale také slaměnou postel na zemi či pár drobných předmětů.

Modrá - archeoskanzen​ - interiér zemnice

Druhá zemnice stála hned vedle té první, ovšem tentokrát měla plytce zahloubenou podlahu a hliněná pec byla vysunutá mimo interiér stavby. Stěny zemnice, vystavěné na podkladě nálezu v Uherském Hradišti-Sadech, tvořil proutěný výplet omazaný hlínou, takže nám bylo jasné, že v něm opět bydlel prostý lid. Opět jsme se protáhli přístřeškem dovnitř a shlédli skromné životní prostředí obyčejných lidí tehdejší doby.

archeoskanzen​ Modrá 06 - zemnice

Následně jsme se šli podívat na studnu se stříškou a kvadratickou šachtou, postavenou na základě nálezu ze Starého Města. Nahlédli jsme dovnitř šachty, obložené po obvodu dřevěnými fošnami a podařilo se nám dohlédnout až na dno, vyložené pálenými cihlami antického tvaru. Líbila se nám vedle stojící socha ženy se džbánem, která nijak neprotestovala proti pořízení společné fotografie, takže jsme se s ní rádi zvěčnili.

archeoskanzen​ Modrá 05 - studna

Potom nás čekala další zemnice s přístavkem, jenž byla zbudována na podkladě nálezu v Uherském Hradišti-Sadech. Uvnitř jsme našli plytce zahloubenou podlahu, nezbytnou pec a zásobní jámu. Zemnice nesloužila jen jako obydlí, ale zároveň jako dílna na výrobu kamenných přeslenů-setrvačníků vřeten na snování přízí a nití, které jsme si samozřejmě také nezapomněli patřičně prohlédnout.

archeoskanzen​ Modrá 07 - zemnice s přístavkem a pecí

O kousek dál stála zastřešená stavba se stěnami z proutí a s podlahou nad úrovní terénu, jenž plnila funkci hospodářského objektu, seníku a spižírny. Domek se nazýval kleť a stal se domovem prasátek, které však jaksi nebyla doma. U kletě v horní části areálu jsme si prohlédli palisádu tvořenou nízkými kůly, která zřejmě nesloužila jako opevnění, ale pouze oddělovala sídlištně hospodářský areál od toho duchovně vzdělávacího.

archeoskanzen​ Modrá 08 - kleť - hospodářská stavba

Z kletě jsme si odskočili do pekárny, které stávala taktéž v uhersko-hradišťských Sadech a v níž se pekl chleba a několik dalších druhů pečiva, hlavně placek. K tomu sloužily především dvě rozměrné kopulovité pece umístěné kvůli snadnější obsluze na zemní lavici vzniklé zahloubením pracovní části do podloží. Nadzemní část byla srubové konstrukce, štíty měla pekárna vyplétané, takže snadno odváděly kouř.

Modrá - archeoskanzen​ - pekárna

Následně jsme shlédli dva nadzemní domy vedle sebe. První z nich disponoval hrázděnou konstrukcí stěn, tvořenou hliněnými nepálenými cihlami a kůly, v němž jsme našli otevřené ohniště. Zaujalo nás, že stával ve Starém Městě, kde tvořil součást kovoliteckého areálu, takže byl možná obýván řemeslníkem cizího původu, například Germánem, neboť si Slované takové domy nestavěli.

archeoskanzen​ Modrá 11 - další nadzemní dům

Druhý nadzemní dům měl srubovou konstrukci stěn a opět byl vystavěn na podkladě nálezu ze Starého Města. Jeho interiéry s pecí a maltovými podlahami obývali už i rodiny velmožů a postupně se staly převažujícím typem obydlí obyvatel hradisek a mocenských center. Pak jsme se přesunuli k velkému knížecímu paláci, který vypadal úplně jinak, než dřevěné domy, které jsme dosud viděli.

archeoskanzen​ Modrá 10 - nadzemní dům

Knížecí palác byl totiž kamenný, omítnutý maltou a osazen střechou z ručně vyráběné pálené střešní krytiny antického charakteru. Palác, vystavěný na podkladě nálezu ze Starého Města, představoval obydlí významného velmože, možná samotného vládnoucího knížete Velké Moravy a tak se snad stal i místem sněmu starých Moravanů. Ostatně uvnitř jsme narazili na figuríny, jenž měly takovou pracovní a mocenskou schůzku imitovat a které jsme si se zájmem prohlédli.

Modrá - archeoskanzen​ - interiér knížecího paláce

Po pár minutách jsme knížecí palác opustili a zamířili jsme k hospodářským budovám. K nadšení dětí jsme na louce pod stromy narazili na prasata z kletě, když si zrovna pochutnávali na dobrém obědě, takže jsme raději nerušili v jejich hodování a šli dál. Vzápětí jsme si krátce prohlédli nadzemní stavení lehké konstrukce s proutím proplétanými stěnami, jenž bylo určeno pro ustájení odolnějších domácích zvířat, včetně koní a oslů po dobu zimních měsíců a vzniklo na podkladě nálezu z Pohanska u Břeclavi.

Modrá - archeoskanzen​ - nadzemní stavení

Nedaleko na nás čekala dílna kovolitce a klenotníka, která stávala ve Starém Městě. Jednalo se o rozlehlé stavení srubové konstrukce se dvěma výrobně tepelnými zařízeními - otevřenou výhní a pecí, v níž se hotovily zlaté, stříbrné a bronzové okrasy. Hned vedle byla kovárna s hliněnými stěnami a s rozsáhlou výhní se sopouchem na odvod kouře a zplodin, bez níž se neobešlo žádné významnější hradisko. Postavena byla opět na základě nálezu ze Starého Města, stejně jako sousední hrnčírna.

Modrá - archeoskanzen - dílna kovolitce a klenotníka

Ta měla protáhlý tvar a disponovala lehkou konstrukcí s pletenými stěnami, uvnitř které jsme spatřili dvojkomorovou vypalovací pec a jámu na hnětení keramické hmoty. Pak jsme kráčeli podél proutěné ohrady zpět k východu a cestou jsme se nalodili do vydlabaného kajaku. Nikam jsme se ovšem neplavili, neboť nám k plavbě jaksi chyběla vodní hladina. Pouze jsme si tedy vyzkoušeli starý dopravní prostředek na suchu a vzápětí jsme bránou vyšli ven.

Modrá - archeoskanzen​ - kanoe

Sotva jsme bránou skanzenu proklouzli ven, zamířili jsme k malému rybníčku k již zmíněnému rybáři s oštěpem v ruce. Ani tento bodrý muž neměl žádný problém s vytvořením společné fotografie a tak jsme neváhali a stiskli spoušť našeho aparátu. Vzápětí jsme se přes silnici vydali ke Konventnímu rybníku a po dřevěném molu jsme dorazili k pěknému altánku, z něhož jsme pozorovali nedaleký Velehrad. A právě sem jsme z Modré odjeli, když jsme se vrátili k autu na parkovišti.

Modrá - archeoskanzen​ - molo u rybníka

V archeoskanzenu jsme strávili asi hodinu, i když by se zde dalo pobýt i déle. Docela se nám zde líbilo, ovšem nutno se bez mučení přiznat, že jsme další navštívení skanzenu neměli v plánu. Člověk ovšem míní a věci se přitom mění podle svého, takže tomu osud chtěl a o několik let později jsme do archeoparku zavítali znovu. A dobře jsme udělali, neboť se skanzen mezitím rozrostl o další objekty, které místu dodaly ještě větší atraktivitu.

Modrá - archeoskanzen​ - celkový pohled

Když jsme archeologický skanzen Modrá navštívili podruhé, tak nám opět přálo krásné slunečné počasí. Naše stříbrné auto jsme nechali na neplaceném parkovišti u skanzenu a nejdříve jsme se vydali na prohlídku vodního areálu s názvem Živá Voda, který zde od naší první návštěvy mezitím vyrostl. Až poté jsme zamířili k opevněné bráně archeoskanzenu a v pokladně jsme koupili vstupenku se slevou, kterou jsme získali díky předložení lístků z vodního areálu.

Modrá - archeoskanzen​ - vstupní brána

Opět jsme získali do památníku razítka skanzenu a rozhledny Židoviny a pak jsme se již vydali k prvnímu srubu v areálu. Krátce jsme toto jednoduché obydlí shlédli a pak si již naše oči prohlíželi vedle stojící zemnici se zahloubenou podlahou a střechou opřenou o zem. U vedlejšího podobného stavení byly přivázány kozy, které jsme si rádi pohladili. Nutno podotknout, že se role průvodce zhostila maminka, která nám vždy z letáku přečetla základní informace o jednotlivých staveních.

Modrá - archeoskanzen​ - koza u srubu

Následně jsme nahlédli do dřevěné studny a pak jsme přišli k zemnici s přístavkem, pod kterým se líně válely černá prasata. Ta tedy na rozdíl od naší první návštěvy byla doma a nikde se necourala. Objekt s podlahou nad zemí s názvem Kleť, sloužící jako spižírna a zároveň obydlí jsme si prohlédli a nezapomněli jsme ani na palisádu z nízkých kůlů, ohrazující areál archeoskanzenu.

archeoskanzen​ Modrá 09 - kleť - hospodářská stavba - prasata

Poté jsme shlédli další nadzemní dům se srubovou konstrukcí stěn a s pecí. Hned vedle něj neušel našemu zraku další podobný dům, který byl vystavěn s hrázděnou konstrukcí z cihel a kůlů s otevřeným ohništěm. O kousek dál jsme pak viděli pekárnu, kde v pecích naši předkové pekli chleba a zejména placky, ani tentokrát jsme však produkty pekárny nemohli ochutnat, neboť pece byly studené a opuštěné.

archeoskanzen​ Modrá 14 - pekárna

Dále nás čekala dlouhá dřevěná halová stavba, jenž sloužila jako škola a obydlí významného kněze. Vznikla na podkladě objevu z Uherského Hradiště - Sadů, tzv. metropolitní výšiny, kde tvořila součást tamního křesťanského areálu. Prošli jsme dlouhou částí budovy, kde se nacházely místnůstky pro žáky, jenž se trochu podobaly kobkám ve vězení. Pak jsme vkročili do velké místnosti s ohništěm a krbem, kde probíhala výuka.

archeoskanzen​ Modrá 15 - škola

Dřevěná halová stavba zřejmě plnila funkci obydlí vysoce postaveného církevního činitele, zřejmě samotného arcibiskupa a také dalších jedinců, možná jeho druhů, kteří obývali menší cely. Na závěr jsme ještě shlédli dvě místnosti, které obýval kněz a tomu odpovídalo i její vybavení. Spatřili jsme zde zlatý kříž, poháry na víno a svaté obrázky. Ze školních lavic jsme zamířili k rotundě, jenž sloužila jako křtitelnice, nikoliv jako kostel.

archeoskanzen Modrá 36 - knížecí palác - výuka

Rotunda vznikla na podkladě objevu z Uherského Hradiště - Sadů, kde pravděpodobně působili kněží byzantské misie (864-867) a které bylo považováno za centrum Metodějova moravského arcibiskupství (873-885). Malá rotunda zřejmě nebyla kostelem, ale spíše baptistériem, tedy křtitelnicí. Křest v ní probíhal asi tak, že novokřtěnec klečel v kamenné nádobě a kněz jej za pronášení příslušných formulí poléval vodou.

archeoskanzen​ Modrá 21 - rotunda

Potom jsme se vrátili ke škole a podél ní jsme došli k věži, která i tehdy sloužila jako rozhledna a také jako poslední útočiště obránců hradišť. Věž představovala hypotetickou konstrukci vzniklou na podkladě ojedinělých archeologických nálezů pozůstatků kamenných destrukcí v kombinaci s mohutnými kůly. Vylezli jsme po žebřících až nahoru a z výšky si prohlédli okolí i samotný areál archeoskanzenu pod námi.

archeoskanzen​ Modrá 33 - strážní věž

Po chvíli jsme se vydali k nadzemního domu, jenž sloužil jako spižírna a kuchyně pro obyvatele vedlejšího knížecí paláce, do něhož jsme vzápětí vstoupili. Palác již měl střechu z pálené krytiny a bydlel zde velmož, či možná samotný vládce Velké Moravy. Jelikož plnil také funkci shromažďovací a scházeli se v něm k rokování staří Moravané, viděli jsme uvnitř figuríny, které měly tyto pány představovat.

archeoskanzen​ Modrá 35 - knížecí palác

Po chvilce jsme palác opustili a prohlédli si dvě stavení vedle sebe, které obě sloužily k ustájení domácích zvířat na zimu. Vzápětí jsme viděli dílnu kovolitce a klenotníka, v níž nechyběla pec s výhní. Dále jsme shlédli vedle stojící kovárnu s výhní a sopouchem na odvod kouře a zplodin. O kousek dál jsme si prohlédli hrnčírnu s vypalovací pecí a jámou na hnětení keramické hmoty. Hrnčírna byla posledním stavením, které jsme v areálu viděli.

archeoskanzen​ Modrá 41 - kovárna

Pak jsme se vrátili zpět k opevnění s pokladnou a vyšli ven. Minuli jsme restauraci a vydali se na nejvyšší místo areálu archeoskanzenu, kde se tyčil kostel, který byl vidět pěkně z vyhlídkové věže. Když jsme k němu přišli, stanuli jsme před patrně nejstarší kamennou stavbou církevní architektury na území České republiky. Zaujalo nás, že byl postaven těsně vedle skutečného kostela z přelomu 8. a 9. století, který už pochopitelně zmizel z povrchu zemského, ovšem toto místo bylo vyznačeno nízkými kamennými zídkami.

archeoskanzen​ Modrá 44 - kostel

Po jeho obhlídce jsme se vydali hledat ptačí budku. Neměli jsme však v úmyslu ukrást opeřencům jejich domeček či snad vyplašit tyto létající živé tvory, nýbrž připsat si další zářez do naší geocachingové statistiky. Netrvalo dlouho a podařilo se nám najít ten správný strom s dřevěnou budkou, v níž se skrývala vytoužená schránka. Po úspěšném odlovu jsme vrátili k autu na parkovišti a vzápětí jsme odjeli do Velehradu na oběd. Ten jsme si dali v obchodním centru, jehož součástí byla i restaurace VEGA, kde jsme se dosyta, velmi chutně a za nikterak drahé peníze najedli.

archeoskanzen​ Modrá 44 - kostel

S plnými bříšky jsme pak v centru slavného poutního místa odlovili již pátou kešku v tomto slunečném podzimní dni. Spokojeně jsme tedy mohli odjet stříbrným povozem k rozhledně Židoviny nad obcí Modrá, o které však již pojednává jiný můj příspěvek, tak si jej nezapomeňte také vyhledat. Pro vášnivé čtenáře je pak v sekci Velké povídání o výletech připraven článek Jak jsme byli v Modré pokropeni živou vodou, týkající se naší druhé výpravy do obce Modrá. O té první pak pojednává článek ve stejné sekci s názvem Jak jsme našli kosti v podzemí Velehradu.

Modrá - pohled na Velehrad, v pozadí hrad Buchlov

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Modra_-_archeoskanzen

Historie :

Archeoskanzen byl otevřen v roce 2004 na okraji vesnice Modrá a návštěvník zde získá představu o životě obyvatel Velké Moravy. Areál tvoří sídliště s palisádovým opevněním, bránou a strážními věžemi. Uvnitř se nachází repliky soudobých staveb včetně polozemnicových chat, řemeslnického okresku a domu představujícího sídlo místního velmože, tzv. paláce. Na návrší v těsné blízkosti areálu se nacházejí základy velkomoravského kostelíka, poblíž něhož byla postavena jeho novodobá replika, realizovaná v letech 1998-2000.

Všechny stavby byly vybudovány na základě archeologických nálezů z oblasti středního CHKO Litovelské Pomoraví. Vedle samotných staveb se zde nachází také sakrální areál se slovanskými modlami, políčka a ohrady pro chov tehdejších zvířat. Současná podoba archeoskanzenu není definitivní, neboť se dále rozrůstá o nové objekty, takže zde turista najde vždy něco nového.

Historie čerpána z webu :

http://www.archeoskanzen.cz/

Archeoskanzen Modrá je držitelem turistické známky č.698.

http://www.turisticke-znamky.cz/znamky/archeoskanzen-modra-c698

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 10
Celkem: 432049
Měsíc: 15464
Den: 527