Pstruží farmu u obce Bělá jsme navštívili během pobytu v jilešovickém penzionu Kamenec, kde jsme v polovině června 2015 strávili prodloužený víkend. Druhý den jsme za dozoru nebeského žhavého kotouče po úzké asfaltové silničce přijeli na malé parkoviště asi 200 metrů od farmy, kde jsme nechali odpočívat naše stříbrné francouzské auto a vzápětí vyrazili za nebohými rybami. Kráčeli jsme po polní cestě a již z dálky naši pozornost poutal krásný dům z červených cihel, kterých jsme v tomto kraji viděli mnoho. Jednalo se o starou hájenku se sedmi základními kameny od původních majitelů Rotschildů, která zde byla postavena již roku 1856, nicméně chov pstruhů začal až o čtyřicet let později. Tato informace nás docela překvapila, protože jsme si mysleli, že se jedná o novodobou atrakci. Vzápětí jsme prošli okolo bývalé hájenky a kolem krytého posezení pro hosty jsme došli k první nádrži s rybami. Udivilo nás, že ač jsme sem přijeli v sobotní dopoledne, bylo zde málo lidí, za což zřejmě mohlo velké horko. V malé betonové nádrži se proháněli pstruzi, ale zde je nikdo nelovil. Hned vedle byla ještě menší nádrž, ve které opět vodu čeřili pstruzi, a také jeden meloun. Ten plaval na hladině, pod kterou se pro změnu chladily sudy piva. U těchto nádrží jsme narazili na stánek s občerstvením a suvenýry, v němž jsme si koupili turistickou známku a získali razítko do památníku. Pak jsme se vydali k ostatním nádržím s rybami. Kráčeli jsme okolo potůčku, cestou jsme minuli pěknou dřevěnou zvoničku a vzápětí jsme došli k brance, kde seděla paní a prodávala lístky na odlov pstruhů. My jsme to rozhodně neměli v úmyslu a tak jsme se s paní jen pozdravili a zamířili k první velké betonové nádrži. I v ní plavali pstruzi, ale ti se ještě nemuseli bát smrtícího návnady na háčku. Chvíli jsme ryby pozorovali a pak jsme zamířili po dřevěném chodníku k další velké nádrži, která už nebyla vybetonovaná. Nádrž byla úzká, ale docela dlouhá a byla již poslední v řadě. A také byla posledním útočištěm pro pstruhy, které zde návštěvníci chytali ve velkém. Sledovali jsme dvě dvojice lidí, kteří nahazovali do vody háček a netrvalo dlouho, snad jen pár desítek vteřin, a už se nebohá ryba mrskala ve vzduchu a lapala po dechu na břehu. Zde se pstruha ujal pracovník farmy, který třemi ranami do hlavy rybu zabil. Stačilo nám to vidět jednou a šli jsme raději pryč. Pokud bychom měli hlad, po této scéně bychom si určitě rybu nedali. A nebýt turistické známky, kterou z nepochopitelných důvodů pstruží farma získala, určitě bychom sem nezavítali. Nicméně jsme nechtěli, aby nám chyběla ve sbírce a tak jsme ji zařadili do svého itineráře. Poněkud znechuceni jsme se vrátili k autu, jímž jsme pokračovali po úzké asfaltce na začátek obce Bělá, kde jsme zastavili a vydali se osvěžit ledovou vodou z pramene u Priessnitzových přírodních lázní, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak pokračovalo naše putování v polském pohraničí, vyhledejte si  v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Bělé nelovili pstruhy a raději prchli do Polska.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Bela_-_pstruzi_farma/

Historie :

Areál pstruží farmy byl založen okolo staré hájenky se sedmi základními kameny, kterou roku 1856 postavili původní majitelé Rotschildové. Pstruzi se zde začali chovat ale až o čtyřicet let později, i tak se jedná o letitou historii. 

Historie čerpána z webu

http://www.pstruzi-farma-bela.cz/

Pstruží farma Bělá je držitelem turistické známky č.1231.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/bela-pstruzi-farma-c1231