Horské středisko Pustevny, kde se nachází známé mimo jiné domy Libušín a Maměnka, jsme navštívili již několikrát. Poprvé jsme sem přijeli autem, které jsme nechali na parkovišti a pak jsme se vydali k prvním stavbám tohoto střediska. Během procházky jsme nemohli přehlédnout ani zmíněné proslulé Jurkovičovy stavby, na jejichž místě původně stála malá dřevěná krčma od stavitele Alfréda Parmy.

Nahlédli jsme také dovnitř útulny Libušín, kde se nacházela stylová restaurace a u výčepu jsme získali razítko. Potom jsme v jídelně obdivovali nádhernou výzdobu, na které se podílel i známý malíř Mikoláš Aleš, který byl autorem kreseb boha Radegasta, portáše Stavinohy a dvou zbojníků a jenž namaloval akademický malíř Karel Štapfer. Líbily se nám také tři secesní lustry, příborník, skleník či hodiny. Kolem stolů jsme napočítali asi sto vyřezávaných židlí a prakticky u všech někdo seděl.

Když jsme si interiér dostatečně prostudovali, vyšli jsme ven a zaměřili se na vedlejší dům. Sousední Maměnka však sloužila hostům k ubytování, což jsme neměli v úmyslu a tak jsme si chatu prohlédli jen zvenku. Následně jsme pokračovali v obhlídce dalších staveb na Pustevnách a potom jsme zamířili na bájnou horu Radhošť, o které samozřejmě pojednává jiný můj článek, tak se na něj také mrkněte.

O více než dva roky později jsme Pustevny navštívili podruhé. Auto jsme opět nechali na velkém placeném parkovišti a ocenili jsme, že cena parkovného zůstala stejná. Potom jsme se za krásného podzimního počasí vydali ke zvoničce, kterou projektoval architekt Dušan Jurkovič a u sto let staré dřevěné stavby jsme odlovili kešku. Hned potom jsme obdivovali další překrásné stavby od Dušana Jurkoviče, kterými byly opět Libušín a Maměnka.

Dovnitř jsme se však tentokrát nevydali, ale zato jsme se seznámili s jejich historií. Když jsme si vše přečetli, dostali jsme hlad a jelikož bylo po poledni, uvažovali jsme, že se zde najíme. Bylo zde však plno, takže jsme nakonec zvolili pěknou restauraci Koliba o kousek výše. Ceny zde nebyly nijak nízké, ale ani přemrštěné a navíc jsme si pochutnali, takže jsme byli spokojeni. Po jídle jsme i tentokrát pokračovali v cestě na Radhošť a nemohli jsme minout sochu Radegasta, o němž se dočtete v dalším mém příspěvku.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Pustevny_-_domy_Libusin_a_Mamenka/

Historie :

Chata Libušín a Maměnka se nacházejí na Pustevnách v katastru obce Prostřední Bečva a je dílem slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Ten na architektonickém návrhu Libušína a sousední Maměnky začal pracovat v roce 1897, když si jejich stavbu objednala Pohorská jednota. Architekt navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem a dbal při tom, aby budily dojem slovanské lidové architektury. Na výzdobě Libušína se podílel malíř Mikoláš Aleš. Je totiž autorem kreseb boha Radegasta, portáše Stavinohy a dvou zbojníků, podle kterých interiéry vymaloval akademický malíř Karel Štapfer. Již o dva roky později byly obě chaty zvané útulny slavnostně otevřeny. Jejich výstavba stála 82 433 rakouských korun. V roce 1928 chaty navštívil prezident T. G. Masaryk.

Během 2. světové války o ně neúspěšně usiloval berlínský turistický spolek KDF. Na konci války byly domy zpustošeny, neboť sloužily k ubytování maďarských asistenčních oddílů i Hitlerjugend. V roce 1947 na Pustevny přijel již téměř osmdesátiletý Dušan Jurkovič a přimlouval se za jejich zachování, protože hrozila jejich demolice. Bohužel se mu přání nevyplnilo, neboť ve stejném roce zemřel a navíc byla v roce 1950 Pohorská jednota Radhošť zrušena a stavby přešly do majetku státu.

Naštěstí nedošlo k totální zkáze a byla provedena základní sanace obou objektů. V 80. letech dvacátého století již byly chaty velmi zchátralé a teprve v roce 1996 byly stavby na Pustevnách prohlášeny za národní kulturní památku. Za další dva roky byla zahájena jejich generální rekonstrukce, jenž stála 25 milionů korun a byla dokončena roku 1999, kdy mohla být slavnostně znovuotevřena restaurace Libušín a v roce 2003 byl zpřístupněn také hotel Maměnka.

Dne 3. března 2014 byl Libušín výrazně poškozen požárem, který zničil hlavně jeho pravou část, v níž se nacházela umělecky nejhodnotnější jídelna. Naštěstí se ihned začalo uvažovat o rekonstrukci, která byla však byla vyčíslena na několik desítek miliónů korun. Byli jsme rádi, že se dobré dílo podařilo a tak byl Libušín v roce 2019 opět postaven, přičemž se jeho podoba vrátila do doby kolem roku 1925.

Historie čerpána z webu

http://zajimavosti.beskydy.cz/

Jurkovičovy domy na Pustevnách Libušín a Maměnka jsou držitelem turistické známky č.2238.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/jurkovicova-chata-libusin-a-mamenka-na-pustevnach-c2238