Beskydy se staly jednou z našich nejoblíbenějších destinací, kam jsme se velice rádi vraceli, jelikož nás zdejší drsná a zároveň krásná krajina naprosto okouzlila. Občas jsme na československé pomezí z Olomouce vyrazili na jednodenní výlet, ale strávili jsme zde i pár celotýdenních dovolených, které nám daly více času pro důkladnější prozkoumání tohoto kouzelného pohoří. Jednoho roku jsme si na sedm dní pronajali luxusní srub v kanadském stylu, který si jeho majitel postavil na zelené louce teprve nedávno a tak dřevěný domek ještě voněl novotou. Dovolenou jsme si naplánovali na začátek letních prázdnin, kdy se rozlehlá obec Velké Karlovice stala na jeden týden naším novým domovem, z něhož jsme každé ráno po vlastními silami připravené snídani vyráželi na výlety po bližším i vzdálenějším okolí.

Během pátého dne pobytu jsme se pohybovali na československém pomezí, kde jsme navštívili několik míst, obdařených dřevěnými turistickými známkami. Jedním z nich bylo horské sedlo Bumbálka, na němž jsme zaparkovali naše stříbrné francouzské auto a pak jsme po svých vyrazili za výhledy na rozhlednu Sůkenická. O několik desítek minut později jsme se vrátili zpět a začali se věnovat zajímavostem, která nám Bumbálka mohla nabídnout. Horským sedlem ve výšce 870 metrů nad mořem prochází silnice od Rožnova pod Radhoštěm do slovenského Makova a v minulosti zde bývala moravská část hraničního přechodu, zatímco slovenská ležela o stovky metrů níže. Na velmi širokém prostranství jsme si prohlédli několik budov, které tady celníci využívali a pak jsme se vydali hledat kešku.

Když se nám ji podařilo bez potíží nalézt, zamířili jsme k hotelu Bumbálka na slovenské straně hranice, která byla postavena v letech 1934 - 1935 Robertem Seifertem z Jablunkova. Tento muž si nejprve pronajímal nedalekou Masarykovu chatu a když si postavil vlastní, stal se prvním chatařem na Bumbálci. Náš obdiv si získal za to, že v těžkém období druhé světové války napomáhal partyzánskému odboji.  Do hotelu, jehož jádro po rekonstrukci tvořila původní dřevem obložená budova, jsme vstoupili hlavně proto, abychom zde koupili slovenskou turistickou známku a proto nás potěšilo, když bylo dřevěné kolečko v restauraci k dispozici a dokonce jsme zde získali i razítko. Pak jsme vrhli rychlý pohled na hodinky a zjistili jsme, že brzy bude poledne, čas oběda.

Velký hlad jsme sice ještě neměli, ale protože jsme si nebyli jisti, kde a za jaké peníze se později budeme moci najíst, prostudovali jsme jídelní lístek a následně se v hotelu Bumbálka naobědvali. Jídlo bylo chutné, obsluha příjemná, platba v korunách možná a proto jsme pohostinské zařízení opustili se spokojeným výrazem ve tváři. S plnými bříšky jsme se vrátili k autu, jímž jsme odjeli na již zmíněnou Masarykovu chatu, stojící nedaleko hraničního přechodu na kopci Beskyd. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme se pohybovali po československých hranicích v okolí Bumbálky. Dozvíte se toho opravdu hodně. Pokud jste sem někdy zavítali, můžete do komentářů uvést své zážitky a podělit se o ně s ostatními turisty. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/bumbalka-horske-sedlo-v-beskydech​

Historie :

Bumbálka je horské sedlo ve výšce 870 metrů nad mořem, které se nachází v hlavním hřebeni Turzovské vrchoviny a mezi Moravskoslezskými Beskydami a Javorníkem. Prochází tady naučná stezka Javornický hřeben a cyklotrasa č. 6020. V okolí osady je řada upravených běžeckých stop a lyžařské středisko Bumbálka. Sedlem prochází silnice od Rožnova pod Radhoštěm do slovenského Makova. Hřeben, kterým sedlo a silnice prochází, leží na jedné z hlavních turistických a cyklistických tras, které vedou po česko-slovenské hranici. Na Bumbálce je možnost se občerstvit, a to na české i slovenské straně. Návštěvníci mohou pokračovat po hřebenové trase směrem k Bílém Kříži nebo na Třeštík. Nebo údolím do Velkých Karlovic a Vsetína. Na Bumbálce bývala moravská část hraničního přechodu, zatímco slovenská ležela o stovky metrů níže. Po vstupu do EU budovy našly jiné využití, ovšem třeba slovenský hotel na Bumbálce se v té době pyšnil již dlouholetou turistickou tradici. Jádro hotelu tvoří původní dřevem obložená budova postavená v letech 1934-1935 Robertem Seifertem z Jablunkova. Původně nájemce blízké Masarykovy chaty pak na Bumbálce dělal prvního chataře a za druhé světové války v místě napomáhal partyzánskému odboji. V současnosti je okolí sedla rekreační oblastí po obou stranách hranice. Sedlem vede i červeně značená turistická trasa od Makovského průsmyku po hřebeni dále na severovýchod, žlutě značená trasa vede z osady Trojačka do národní přírodní rezervace Salajka na moravské straně. Hlavní hřeben sleduje i lyžařská turistická trasa, naučná stezka spojuje Bumbálku s jižněji ležícím Makovským průsmykem. Nedaleko Bumbálky se nachází bod v Česku, který je nejdále od moře. Jedná se o jakýsi český pól relativní nedostupnosti.

Historie čerpána z těchto webů

https://www.kudyznudy.cz

https://cs.wikipedia.org

Horský hotel Bumbálka je držitelem slovenské turistické známky č.40.

https://www.turisticke-znamky.sk/znamky/detail/horsky-hotel-bumbalka/40