Křečhoř - památník bitvy u Kolína
Památník u Křečhoře, zhotovený v roce 1898 dle návrhu V. Weinzettela, připomíná krvavou bitvu v roce 1757, v níž zvítězilo rakouské vojsko nad pruskou armádou vedenou králem Bedřichem II. za tzv. sedmileté války (1756-1763). Dne 18. června 1757 se u Kolína odehrála významná bitva, ve které uštědřil hrabě Daun první a rozhodující úder expanzivní snaze Fridricha II. Pruského, jenž měl v plánu připojit k Prusku hospodářsky silné české země. Z vojenského hlediska se jedná o klasickou ukázku lineární bojové taktiky, která bitvu u Kolína řadí mezi nejznámější akce evropských vojenských dějin. Konflikt mezi císařovnou Marií Terezií a pruským králem Bedřichem II. trval od roku 1756 do roku 1763. V bitvě u Kolína vedl rakouské vojsko legendární maršál Leopold hrabě Daun a pruské armádě velel osobně král Bedřich II. Bitevní pole se rozprostíralo mezi obcemi Kelský dvůr (dnes Vítězov), Kutlíře, Chocenice, Bříství, Křečhoř a Břežany.
Poprvé nás do okolí Kolína nás zavedla náhoda, neboť jsme sem vezli kus nábytku z chalupy, který jsme prodali a aby se během přepravy nepoškodil, raději jsme ho do Peček doručili osobně. Následně jsme se v pátečním podvečeru ubytovali v penzionu Zlaté slunce, v němž jsme se dočkali vítaného srpnového ochlazení. Druhý den jsme celý strávili v Kouřimi a na neděli jsme si pak naplánovali poznávání turistických cílů v bezprostředním okolí okresního města Kolín. Jedním z nich byl památník bitvy u Kolína, k němuž jsme to z penzionu neměli daleko, možná by se dalo použít ono obligátní co by kamenem dohodil. Po snídani jsme tedy vyrazili do přilehlé obce Křečhoř, u níž byl památník roku 1898 postaven a za pár minut jsme už naše černé SUV zaparkovali na plácku za kostelem sv. Václava a Božího Těla.
Z parkoviště se nám otevřel výhled do polabské nížiny, čehož jsme využili a chvíli se kochali. Následně jsme po šotolinové cestě a žluté značce vyrazili směrem k našemu cíli. Cestou jsme odmítli nabídku laviček k posezení, neboť jsme byli teprve na začátku našeho nedělního putování a po 300 metrech jsme k památníku dorazili. U další lavičky a stojanu pro kola, jsme našli informační tabuli, ze které jsme se dozvěděli spoustu faktů o pomníku a také o bitvě samotné. Ta se odehrála 18. června 1757 a upřímně řečeno jsme o ní vůbec nic nevěděli, takže jsme z tabule dychtivě začali nasávat informace. Dočetli jsme se, že se jednalo o významnou bitvu mezi císařovnou Marií Terezií a pruským králem Bedřichem II. v rámci Sedmileté války, která probíhala v letech 1756 – 1763.
V okolí Kolína vedl rakouské vojsko legendární maršál Leopold hrabě Daun a pruské armádě velel osobně král Bedřich II., přičemž na vyvýšině za obcí Křečhoř zaujalo obranné pozice rakouské vojsko. Bitva pak probíhala od osmé hodiny ranní a dlouho neměla vítěze, nicméně nakonec se válečné štěstí, díky dobrému rozhodnutí v rozhodný okamžik, naklonilo na rakouskou stranu. Pro české země to tehdy dopadlo dobře, jelikož nám hrozilo připojení k Prusku, takže jsme dnes mohli mluvit plynně německy. Bitva u Kolína však přinesla mnoho obětí na životech. Daunova armáda ztratila asi 359 důstojníků a 8 629 mužů. Pruská armáda přišla přibližně o 396 důstojníků a 13 398 mužů. Hrůznost bitvy dokazují i četné hromadné hroby u okolních vesnic, kde byli padlí pohřbíváni. Zaujalo nás, že už o čtyři dny později založila císařovna Marie-Terezie na počest bitvy nový vojenský řád jménem Kolín.
Když jsme dočetli poslední řádky, vydali jsme se po betonovém schodišti vstříc samotnému pomníku, jenž byl vybudován v roce 1898 u příležitosti 50. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Jak jsme si přečetli dole na tabuli, tak autory památníku byli architekt Václav Weinzettel a akademický sochař Mořic Černil, odborní učitelé sochařské školy v Hořicích. Když jsme zdolali poslední schod, stanuli jsme před monumentálním sochařském dílem se secesními prvky, od něhož byl krásný výhled po středočeské krajině. Samozřejmě jsme opět neodolali a chvíli jsme hleděli do dáli či hledali blízké cíle, které jsme už dokázali rozpoznat. Potom jsme obešli celý památník kolem dokola, abychom si prohlédli jeho výzdobu, kterou tvořily zejména nekovové kopie bronzových desek.
Jejich originály byly totiž uloženy v Žertově špejchaře v Bříství, jelikož se některé z nich staly kořistí zlodějů, kteří si tímto způsobem přivydělávali na živobytí. Takovou neúctu k historii jsme nedokázali nikdy pochopit a třeba takovou krádež v kostele, to už jsme považovali za vyložený hazard se životem, ačkoliv nám víra v Boha nebyla shůry dána. V době otevření památníku se na něm nacházela deska s reliéfem bitevní scény na severní straně, reliéfem s válečnými trofejemi na východní straně a reliéfem Marie Terezie na severní straně. Nejvíce naši pozornost přitahovala hlavice sloupu, na níž spočíval dvouhlavý císařský orel. Po stranách soklu naším očím neunikly dva sloupy s ohni a také text se slovy o slavnostním otevřením stavby. Pak jsme popošli o pár metrů dál na místo, kde se nacházelo ossarium neboli kostnice, jež zde byla odhaleno 20. června 2010.
Ke společnému odpočinku zde byly pietně uloženy kosti z hromadného hrobu neznámých vojáků padlých v bitvě u Kolína, nalezeného v roce 2006 na katastru obce Křečhoř. Ve srovnání s rakousko–uherským památníkem byl novodobý hrob zcela obyčejný, takže jsme se u něj dlouho nezdrželi, odlovili zde kešku a poté jsme se vydali zpáteční cestu. Když jsme se k našemu autu vrátili, obkroužili jsme kostel sv. Václava a Božího Těla dokola a pak jsme si jej prohlédli, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Pro zajímavost je potřeba uvést, že tento den byl ve znamení písmene K, jelikož jsme postupně zavítali do Křečhoře, Kolína a na zámek Kačina. Chcete-li vědět, co dalšího jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme kroužili okolo Kolína a navštívili zámek Kačina. Pokud jste také navštívili Křečhoř, napište pod článek komentáře. Děkujeme.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Krechor_-_pamatnik_bitvy_u_Kolina/
Historie :
Památník u Křečhoře, zhotovený v roce 1898 dle návrhu V. Weinzettela, připomíná krvavou bitvu v roce 1757, v níž zvítězilo rakouské vojsko nad pruskou armádou vedenou králem Bedřichem II. za tzv. sedmileté války (1756-1763). Dne 18. června 1757 se u Kolína odehrála významná bitva, ve které uštědřil hrabě Daun první a rozhodující úder expanzivní snaze Fridricha II. Pruského, jenž měl v plánu připojit k Prusku hospodářsky silné české země. Z vojenského hlediska se jedná o klasickou ukázku lineární bojové taktiky, která bitvu u Kolína řadí mezi nejznámější akce evropských vojenských dějin. Konflikt mezi císařovnou Marií Terezií a pruským králem Bedřichem II. trval od roku 1756 do roku 1763. V bitvě u Kolína vedl rakouské vojsko legendární maršál Leopold hrabě Daun a pruské armádě velel osobně král Bedřich II. Bitevní pole se rozprostíralo mezi obcemi Kelský dvůr (dnes Vítězov), Kutlíře, Chocenice, Bříství, Křečhoř a Břežany. Vojsko hraběte Dauna postupovalo od Kutné Hory. Prušáci, kteří se původně stáhli z Kolína ke Kouřimi, mu vyšli vstříc. Vojska se setkala u Křečhoře, kde na vyvýšině za obcí zaujalo rakouské vojsko obranné pozice.
Asi okolo osmé hodiny ranní, po zjištění situace, vydal Bedřich II. povel k útoku. Po třinácté hodině již zaujala pruská armáda výchozí postavení v prostoru Křečhoře a asi o hodinu později zahájila útok pěchota. Válečné štěstí se střídavě pohybovalo mezi oběma protivníky – bitva stále nebyla rozhodnuta. Po sedmé hodině večerní bitva vrcholila. Poslední pruské zálohy, zbytek jednotky pěší divize a zbytek jednotek s podporou jízdy, již po několikáté zaútočily. V tento rozhodný okamžik poslal maršál Daun do protiútoku tři jízdní pluky. Rakouská pěchota společně s jízdou rozbila pruský postup a přinutila protivníka k ústupu. Král Bedřich ujel z bojiště k Nymburku, aniž předal velení svým generálům, a tak v nastalém zmatku velitelé pruské armády ustupovali se svými lidmi podle vlastního uvážení Ztráty na životech na obou stranách byly veliké. Padlí Daunovy armády dosáhly asi 359 důstojníků a 8 629 mužů. Pruská armáda ztratila přibližně 396 důstojníků a 13 398 mužů. Hrůznost bitvy dokládají nejen tato čísla, ale i četné hromadné hroby u okolních vesnic, kde byli padlí pohřbíváni. Již 22. června 1757 založila císařovna Marie-Terezie na počest bitvy u Kolína nový vojenský řád jménem Kolín. Jeho prvním nositelem se stal vítěz bitvy – polní maršál hrabě Leopold Josef Daun. Válka skončila smírem, až roku 1763.
Historie byla čerpána z těchto webových stránek
https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/bitva-u-kolina
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pamatnik-bitvy-u-kolina-nedaleko-krechore
Památník bitvy u Kolína nedaleko obce Křečhoř je držitelem turistické známky č.1628.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/krechor-pamatnik-bitvy-u-kolina-c1628