Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrabyně - památník II. světové války

Základní kámen ke stavbě Národního památníku byl položen 29. dubna 1970 za účasti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody a velitele 4. ukrajinského frontu, maršála Andreje Ivanoviče Jeremenka. Stavět se ale začalo až v roce 1976 a otevřen byl památník v roce 1980, tehdy jako Památník Ostravské operace. Areál tvoří správní budova a samotný památník, kolem kterého je vybudován symbolický hřbitov. Před objektem je prostorná nástupní plocha, k objektu Památníku lze dojít také lipovou alejí. Poblíž Památníku se nachází bojová technika. Původně byl Památník místem piety, nikoliv muzejním objektem. Samostatná expozice, která prezentovala ostravskou operaci, byla otevřena v zámku v Kravařích. Od roku 1992 se stal Památník součástí Slezského zemského muzea. Rozhodnutím vlády je od roku 2000 ústředním Památníkem II. světové války v České republice. V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci uzavřen. Oprava probíhala od roku 2006. Slavnostně otevřen byl Památník II. světové války 29. dubna 2009 a v roce 2014 byl přejmenován na Národní památník II. světové války.

article preview

Památník II. světové války na okraji obce Hrabyně jsme navštívili v rámci třídenní dovolené na Hlučínsku, během které jsme byli ubytováni v penzionu v nedalekých Jilešovicích. Po příjezdu k památníku jsme naše auto nechali na parkovišti u budovy muzea a vydali se dovnitř. V pokladně jsme koupili vstupenky, dva pohledy a druhou verzi turistické známky.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 01 - budova muzea s pokladnou

Následně jsme se pustili do prohlídky exponátů v rámci výstavy, věnované bojům a okupaci Slezska a Ostravska. Ve skleněné vitríně na chodbě jsme si prohlédli kolovou a pásovou techniku, která se zúčastnila bojů při osvobozování Ostravska. Byly zde německé stroje Hetzer, Stug, Grille či Panther i sovětské tanky T-34/85 nebo SU-100, dále dělostřelectvo a terénní či nákladní automobily. 

Hrabyně - Národní památník II. světové války 06 - výstava v muzeu - chodba

Nad našimi hlavami jsme viděli zavěšené menší i větší stíhací letadla. Na stěnách jsme pak postupně shlédli malované kreslené obrázky s válečnou tématikou a nechyběly zde ani fotografie. Na konci chodby jsme našli velkou plastickou mapu, která nám ukázala postavení obou armád a jejich postup či ústup na celém území Moravy a Slezska během závěru II. světové války.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 07 - výstava v muzeu - mapa ostravské vojenské operace 2.sv.války

Následně jsme vstoupili do místnosti, kde byly figuríny představující vojáka a vězně z koncentračního tábora. Za nimi kompozici doplňovala velká tapeta na stěně s fotografií šťastných vojáků a obyvatel, když byla nějaká část území osvobozena. Další velká scéna s maminkou a kočárkem, kráčející kolem zničených domů, nám představila bombardování Moravské Ostravy 29. srpna 1944, jednoho z nejničivějších náletů na našem území.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 10 - výstava v muzeu - figuríny

V další části výstavy nám přiblížila činnost odbojových skupin v oblasti Slezska a Ostravska, včetně dosud nepříliš známých ilegálních organizací. Potom jsme si prohlédli pěkně udělanou expozici o životě ve třicátých letech 20.století. Spatřili jsme sloup polepený reklamami nebo předměty, které byly součástí předválečné domácnosti. Expozici opět doplňovala velká fotografie na stěně, na které jsme tentokrát viděli ulici města s lidmi.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 11 - výstava v muzeu - atmosféra městečka 30.let

Na závěr jsme shlédli ukázku poválečné výstavby měst, především pak Ostravy a potom jsme již vyšli ven z budovy muzea a zamířili alejí k nedalekému monstróznímu betonovému památníku. Po cestě jsme odlovili jednu kešku, vyfotili se u děla a také jsme se šli podívat k velkému sousoší dvou vojáků. Dle výstroje a výzbroje jsme poznali, že se jedná o dva sovětské vojáky, přičemž jeden držel samopal a druhý házel granát kdoví na co.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 21 - sousoší před budovou památníku

Po chvilce jsme opustili jejich věčně soustředěné a strnulé obličeje a vydali se ke dveřím kolosálního památníku, který zde byl vystavěn v letech 1976 - 1980 jako Památník ostravské operace a jenž byl v roce 2000 vládou prohlášen národním památníkem 2. světové války. Součástí areálu se stal také symbolický hřbitov s více než 13 000 jmény příslušníků Rudé armády a obyvatel Slezska a severní Moravy, kteří padli na všech frontách 2. světové války nebo byli umučeni v koncentračních táborech.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 16 - budova památníku

Ke hřbitovu jsme se však podívat nešli, místo toho jsme zamířili ke dveřím památníku a vzápětí jsme vstoupili dovnitř. Pracovník muzea nám zkontroloval vstupenky, které platily jak v muzeu tak zde v památníku a pak jsme si již prošli vstupní místnost. Pohybovali jsme se v Pamětní síni, ve které nás nejvíce zaujal sarkofág s prstí z 26 míst, na nichž bojovali a umírali českoslovenští občané v letech 1939 - 1945.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 45 - památník - pamětní síň, v níž je centrálním objektem skleněný sarkofág s prstí z bojišť 2. světové války, koncentračních táborů a dalších míst utrpení

Shlédli jsme také obrovský reliéf na čelní stěně nazvaný Vám poděkování a lásku, který vytvořil akademický sochař Stanislav Hanzík v roce 1979. Dále jsme zde viděli portréty vojevůdců sovětské armády, z nichž jich hodně pocházelo z Ukrajiny. Když jsme si síň prohlédli, vstoupili jsme do dlouhé snižující se chodby, ve které jsme jako první narazili na imitaci betonového bunkru LO vz. 37.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 23 - památník - expozice

Už dávno jsme věděli, že se stavěly kolem hranic v letech 1936 - 1938, protože když se v roce 1933 dostal k moci Adolf Hitler, bylo jasné, že si Německo bude chtít podmanit Evropu a také Československo. Novou informací pro nás bylo, že systém opevnění měl být dostavěn v roce 1946. Za bunkrem jsme si pak přečetli informace o vytvoření československé legie, která vznikla v Krakově v květnu 1939.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 24 - památník - expozice

Dozvěděli jsme se, že část těchto vojáků odešla se souhlasem francouzské vlády do Cizinecké legie, další pak na Střední východ a do Palestiny. Zbytek vojska zůstal na polském území, kde byli později zajati sovětskou armádou, která Polsko napadla v září 1939. Nepřekvapilo nás, že se situace změnila, když v červnu 1941 došlo k napadení Sovětského svazu Německem.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 25 - památník - expozice

Již za měsíc tak vznikla československá jednotka na sovětském území v městě Buzuluk a dne 15.  července 1942 byl oficiálně vytvořen 1. československý samostatný polní prapor v SSSR. Ve vitríně jsme si pak prohlédli věci, které patřily této jednotce a šli jsme dál. Chodbu lemovaly bílé stěny s pravoslavnými obrazy, které imitovaly kostelík v Sokolovu, v němž sídlilo vedení československého polního praporu.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 26 - památník - expozice

Zjistili jsme, že tento prapor byl v březnu 1943 nasazen do bojů o Charkov a Sokolovo, kde padla stovka československých vojáků, 56 bylo raněno a 20 vojáků padlo do německého zajetí, které nepřežil ani jediný. Nedokázali jsme si představit, jak 350 československých vojáků tehdy bojovalo proti přesile asi 2 500 Němců. V další vitríně jsme pak shlédli předměty československé jednotky, která se zúčastnila těžkých bojů Karpatsko - dukelské operace v září a říjnu 1944, když měla během čtyř dnů pomoci Slovenskému národnímu povstání.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 29 - památník - expozice

Dočetli jsme se, že během dvou měsíců padlo přes 19 000 sovětských vojáků a 1 800 příslušníků 1. čs. armádního sboru, nicméně ani tyto velké ztráty nezabránily tomu, aby se 6. října 1944 čs. jednotky probily na území vlasti a zahájily její osvobozování. Pak jsme již došli na konec dlouhé chodby, kde nás na několika plazmových televizích děsily příšerné zvuky války či obrázky Hitlera a německé armády, která obsadila téměř celou Evropu.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 28 - památník - expozice

Ječící obrazovky jsme raději rychle opustili a vkročili jsme do domku, který byl postaven podle dobových fotografií a v němž jsme si prohlédli autentický nábytek, většinou z Hrabyně. Všimli jsme si skla ve dveřích příborníku, jenž bylo prostřeleno sovětskými vojáky během bojů v centru obce. Dozvěděli jsme se, že Hrabyně byla osvobozovacími boji z osmdesáti procent zničená a patřila k válkou nejvíce postiženým obcím v rámci celé Československé republiky.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 27 - památník - expozice

Z domku jsme vystoupili na válečné bojiště, kde jsme postupně viděli kulomet na kolečkách, velké dělo věž s hlavní zahrabaného německého tanku Tiger, zákopy, polní kuchyni, směrovky a další drobné předměty z války. Celé diorama představovalo situaci v Hrabyni poté, co ji po osvobození opustily sovětské jednotky a v obci zůstaly zničené domy, zahrady, všude stála poškozená bojová technika.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 33 - památník - expozice

Když jsme bojištěm za zvukového doprovodu prošli, prohlédli jsme si další věci ve vitrínách. Viděli jsme zde předměty, které byly ve výzbroji a výstroji sovětských a československých vojáků, kteří bojovali v Ostravsko - opavské operaci. Pak jsme velkou místnost opustili a vstoupili do další dlouhé chodby, vedoucí souběžně s tou první. Chodbou jsme však kráčeli směrem nahoru a přitom si prohlíželi další expozice.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 30 - památník - expozice

Na několika nástěnných panelech jsme sledovali boje bratislavsko-brněnské operace, která začala v dubnu 1945 a během ní byly postupně osvobozeny města Hodonín, Brno, Bratislava a další části Jižní Moravy. Na počítači jsme si pustili různé zvuky, které bohužel lidé během války mohli slyšet. Poslechli jsme si tanky, stíhače, bombardéry, střelné zbraně nebo dělostřelectvo.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 34 - památník - expozice

Z chodby jsme vyšli na schodiště a vystoupali do druhého patra, kde se nacházela další část smutného muzea. V první expozici jsme viděli jak vypadal běžný život civilistů v protektorátu Čechya Morava. Dozvěděli jsme se, že od roku 1939 byly zavedeny lístky na potraviny, později také na oděvy a obuv. Byla zrušena armáda, politické strany a policie a četnictvo patřilo pod německé velení. Dále jsme si přečetli, že byly uzavřeny vysoké školy a rovněž byl omezován počet studentů na středních školách. Od roku 1942 byli čeští občané nuceně odváděni na práci do Německa, ale největší znechucení v nás vyvolal plán, co chtěli s českými lidmi udělat. Podle plánu mělo být 45 % obyvatelstva germanizováno, 40 % přesídleno na Sibiř a zbytek měl být zlikvidován. Ve vitrínách jsme si prohlédli potřeby do domácnosti, hračky a další věci z každodenního života v období let 1939 - 1945. Následující expozice se věnovala smutnému období Heydrichiády v roce 1942. Dozvěděli jsme se, že v září 1941 se stal nejvyšším velitelem protektorátu Reinhard Heydrich, který hned po nástupu zavedl stanné právo a měl v úmyslu začít s popravami Čechů.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 35 - památník - expozice

Vedení československé vlády v Londýně jej chtělo zlikvidovat a tak na území protektorátu v květnu 1942 seskočilo několik skupin parašutistů, z nichž jedna skutečně neoblíbeného německého velitele zranila během jízdy v autě v pražských ulicích. Reinhard Heydrich následkům atentátu podlehl 4. června  a proti českému obyvatelstvu byl ihned rozpoután teror.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 36 - památník - expozice

Dále jsme si přečetli, že po činu se aktéři atentátu skrývali v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kde byli 14 dní po atentátu zabiti německým vojáky nebo spáchali sebevraždu. Již dávno jsme věděli, že za atentát se nám německé úřady krutě pomstili vypálením obcí Lidice a Ležáky. Viděli jsme zde jízdní kolo, na kterém jel jeden z atentátníků, výstřižky z novin, fotografie Heydricha a Lidic a další předměty.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 37 - památník - expozice

Vedlejší expozice byla neméně pochmurná až tragická, neboť jsme zde viděli vystavené předměty, které pocházely z  koncentračních táborů Auschwitz čili Osvětim a Buchenwald. Dozvěděli jsme se, že v letech 1939 - 1945 bylo jen v Osvětimi systematicky vyhlazeno 1,5 milionu lidí, především Židů a dále Romů, homosexuálů nebo odpůrců režimu. V expozici jsme shlédli různé fotky, potvrzení vězně z koncentračního tábora, dopis vězně manželce či oznámení rodině o úmrtí.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 38 - památník - expozice

Raději jsme se zde moc nezdržovali a vyšli na schodiště, po kterém jsme vystoupali do třetího patra. Zde jsme si jako první prohlédli expozici o československé vojenské skupině, která vznikla koncem roku 1940 na Středním východě. Zjistili jsme již roku 1941 bojovala v Egyptě, později v Sýrii a také se podílela na obraně Tobrúku. V dubnu 1942 byla skupina převelena znovu do Palestiny, od června 1942 se opět účastnila bojů kolem Tobrúku a v červnu 1943 se prapor přemístil do Velké Británie.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 43 - památník - expozice

V následující expozici nám běhal mráz po zádech, protože její provedení v nás vyvolalo silné pocity. Spatřili jsme zde podobizny vězňů koncentračního tábora Mauthausen, který byl založen v  srpnu 1938 v Rakousku nedaleko Lince. Dozvěděli jsme se, že i když tento tábor nebyl nikdy dokončen, přesto patřil k nejhorším koncentračním táborům, jelikož zde bylo uplatňováno nelidské mučení vězňů. Zjistili jsme, že zde přes 120  000 lidí zemřelo těžkou prací, především v blízkém lomu, do něhož vedly schody smrti a vězni po nich nosili těžké kusy kamene. Mnoho jich zde zemřelo při práci, bylo ubito krumpáči či shozeno dozorci ze skály vedle schodů. A právě tyto vězně na schodech jsme měli před sebou, jak kráčejí nahoru, jakoby do nebe. Celou scénu umocňovalo barevné nasvícení a ponuré zvuky.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 40 - památník - expoziceHrabyně - Národní památník II. světové války 41 - památník - expozice

Opět jsme raději rychle odešli do další expozice, ve které jsme se více dozvěděli o jednotkách československé legie na západní frontě. Zjistili jsme, že tato jednotka vznikala od roku 1939 ve Francii a když tuto zemi obsadili němci, českoslovenští vojáci odešli do Velké Británie. Po vylodění v Normandii v  srpnu 1944 se pak zúčastnili  bojů ve Francii u přístavu Dunkerque, kde vystřídali kanadské a britské vojáky.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 42 - památník - expozice

Ve vitrínách jsme pak spatřili předměty, které těmto vojákům patřily, dále zde byl plakát, fotky, uniformy, figurína vojáka, člun výsadkáře či propustka do kantýny. V další vitríně pak byly vysílačky členů domácího odboje, kterými se spojovaly se zahraničním vedením. Dále zde byly fotky těchto spojařů, partyzánů a jejich sídla v Beskydech. O kousek dál jsme viděli další část této expozice, která se týkala letců RAF. Spatřili jsme zde ubikaci na polním letišti ve Velké Británii, které sloužily k odpočinku letců. Dále jsme zde spatřili fotky letců a vojáků a samozřejmě předměty, které ve válce potřebovali.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 43 - památník - expozice

Následující expozice byla velmi pěkná a líbila se nám, nicméně nám ukázala znova hrozné události. Viděli jsme imitaci a také velké fotografie zničených domů po náletu. Vše bylo opět hezky nasvíceno. Dozvěděli jsme se, že od roku 1944 až do konce války prováděly spojenecké armády nálety na letiště, průmyslové závody a  komunikace na našem území. Závěrečná expozice se pak týkala již poválečných událostí.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 44 - památník - expozice

Bohužel ani zde jsme se nedozvěděli žádné pozitivní informace, i když válka už skončila. Přečetli jsme si totiž informace o pronásledování vojáků a důstojníků, především těch, kteří bojovali na západní frontě. Dozvěděli jsme se, že organizace, která se o to zasloužila, byla již od konce války v moci komunistů. Nepohodlní lidé pak začali být odstraňováni z  velitelských míst od podzimu roku 1947, kdy probíhala reorganizace armády a když se po únoru 1948 komunisté chopili moci, následovala první vlna propouštění v armádních řadách, která se dotkla stovek vojáků. V letech 1949 a 1950 vojáci dostávali výpovědi ze služebních bytů, byli vyhazováni z práce a mohli pracovat jen v dělnických profesích. Důstojníci sloužící v armádě v důležitých funkcích, byli zatýkáni a odsuzováni ve vykonstruovaných procesech k  vysokým trestům odnětí svobody, k trestům smrti, nebo byli internováni v táborech nucených prací a mučení. Děsivé. Vůbec celé muzeum to byla jedna velká hrůza.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 39 - památník - expozice

Uvnitř památníku jsme strávili čtyřicet minut a když jsme si vše prohlédli, sestoupili jsme po schodišti a vyšli s úlevou ven. Ihned jsme zamířili k tankům a dělům, které byly vystaveny vedle budovy památníku. Postupně jsme si zde prohlédli protiletadlový kanon ráže 57 mm, protiletadlový kanon ráže 122 mm vzor 31 - 37, protiletadlový dvojkanon ráže 30 mm vzor 53, tanky T 34 - 85, tank SU-100 a kolopásový transportér OT-810.

Hrabyně - Národní památník II. světové války 46 - venkovní expozice techniky - celkový pohled

U tanků jsme se vyfotili a pak jsme vstoupili do aleje, která dříve vedla až k zámku v Hrabyni, jenž byl ale válkou natolik zničen, že musel být v roce 1946 stržen. Vzápětí jsme odlovili další kešku a pokračovali v chůzi mezi dvěma řadami stromů dál. Cesta se mírně svažovala a po několika stovkách metrů jsme došli na Englišovu vyhlídku, kde jsme našli další schránku s poklady.

Englišova vyhlídka 02 - rozcestník

Následně jsme se pokochali vyhlídkou do slezské krajiny směrem na Opavu, Mokré Lazce a v dálce jsme viděli dokonce Jeseníky. Vzápětí jsme pokračovali dál mimo zmíněnou cestu a o 200 metrů dál na okraji lesa jsme odlovili další kešku. Pak jsme se alejí vrátili zpět k autu, kterým jsme odjeli na event Dobytí Bastilly, kde náš geosynek vyšplhal na mostní pilíř s pomocí lan a instruktora. Po tomto adrenalinovém zážitku jsme jeli do Ludgeřovic na prohlídku kostela sv. Mikuláše, o kterém však pojednává již jiný můj článek.

Englišova vyhlídka 04 - výhled

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hrabyne_-_narodni_pamatnik_II._svetove_valky/

Historie :

Základní kámen ke stavbě Národního památníku byl položen 29. dubna 1970 za účasti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody a velitele 4. ukrajinského frontu, maršála Andreje Ivanoviče Jeremenka. Stavět se ale začalo až v roce 1976 a otevřen byl památník v roce 1980, tehdy jako Památník Ostravské operace.

Areál tvoří správní budova a samotný památník, kolem kterého je vybudován symbolický hřbitov. Před objektem je prostorná nástupní plocha, k objektu Památníku lze dojít také lipovou alejí. Poblíž Památníku se nachází bojová technika. Původně byl Památník místem piety, nikoliv muzejním objektem. Samostatná expozice, která prezentovala ostravskou operaci, byla otevřena v zámku v Kravařích.

Od roku 1992 se stal Památník součástí Slezského zemského muzea. Rozhodnutím vlády je od roku 2000 ústředním Památníkem II. světové války v České republice. V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci uzavřen. Oprava probíhala od roku 2006. Slavnostně otevřen byl Památník II. světové války 29. dubna 2009 a v roce 2014 byl přejmenován na Národní památník II. světové války.

Historie čerpána z webu

http://www.szm.cz/

Národní památník II. světové války Hrabyně je držitelem turistické zámky č.325.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/pamatnik-ii-svetove-valky-slezske-zemske-muzeum-c325

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 5
Celkem: 469635
Měsíc: 17390
Den: 321