Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tržek - Faulhammerův mlýn

V Tržku stál již ve středověku velký biskupský mlýn, k němuž byl nejpozději roku 1378 přistavěn velký mlýn o čtyřech složeních. Od roku 1651 začala na mlýně hospodařit rodina Keppertova, kteří zde vydrželi neuvěřitelných 189 let. Trojdílný patrový zděný mlýn byl používán od 70. let 19. století k bydlení a jako sídlo správy. V dražbě mlýn koupil Josef Faulhammer za akciovou společnost 88 měšťanů v Litomyšli, který nechal po roce 1870 vystavět nový pětipodlažní mlýn za 38.500 zlatých se čtyřmi mlýnskými kameny a rovněž byl kompletně opraven splav u Nedošína. Mlýn ovšem ekonomicky neprosperoval a dostal se roku 1893 do veřejné aukce, ve které jej koupil největší akcionář Josef Faulhammer.

article preview

Naše pracovní záležitosti nás několikrát do roka zavedly do Východních Čech, přičemž hlavním důvodem naší časté přítomnosti v tomto kraji byl dovoz našich produktů do velkoobchodu s mýdly nedaleko Chocně. Prakticky pokaždé jsme tyto pracovní cesty využili i pro poznávaní zajímavých míst, kterých tu bylo opravdu nespočet a jeden takový výlet jsme využili k návštěvě obce Tržek. Historie této vsi nedaleko Litomyšle se začala psát už v první polovině 12. století a tak nebylo divu, že jsme zde našli hned několik turistických cílů. Jedním z nich byl výjimečný areál vodního a dosud funkčního mlýna, který se skládal z vlastního areálu mlýna, ubytovny mlynářské chasy a mlýnského skladu u železniční trati.

Tržek - Faulhammerův mlýn Tržek - Faulhammerův mlýn

Vzhledem k tomu, že jsme se po příjezdu do Tržku nejprve setkali se železničním přejezdem, nedaleko něhož leželo vlakové nádraží, jako první z výše uvedených budov jsme viděli sklad mlýnských výrobků. Šedivá budova z roku 1913 stála těsně vedle té nádražní a nebýt nápisu Skladiště mlýnu Faulhammer Tržek na boční straně, byla by jen obyčejnou, nijak zvláštní halou. Ovšem text jakoby na nás fouknul trochu odéru pomletého zrna, díky němuž v našich hlavách sklad získal zašlý lesk a připomněl nám staré dobré časy moučného řemesla. Jako ve filmu jsme najednou viděli mumraj kolem vlaku, který ke skladu přijel po speciální a již neexistující koleji, aby u rampy naložil produkty z nedalekého mlýna na vagony a rozvezl je na jiná nádraží blíže ke konečným zákazníkům.

Tržek - Faulhammerův mlýn - vlakové nádraží Tržek - Faulhammerův mlýn - sklad u nádraží

Když jsme se myšlenkami zase vrátili do reality všedního podzimního dne 21. století, nasedli jsme do našeho černého SUV a pokračovali po asfaltové silničce dál. Po několika stovkách metrů jsme zastavili podruhé, neboť jsme po pravé ruce spatřili druhou část komplexu, kterou byl na první pohled běžný patrový dům. Pomyslnou třešničku na dortu opět nasadil text na fasádě Domov mlynářských, znak rodiny Faulhammerových a letopočet 1910, tedy jeho datum výstavby. Stáli jsme před jakousi ubytovnou, která poskytovala na tehdejší poměry vysoký standard bydlení pro zaměstnance mlýna či jejich rodinu. Jelikož i v době naší návštěvy bylo vidět, že dům slouží stále svému účelu, nechtěli jsme rušit klid jejich obyvatel a nesnažili se vniknout dovnitř či se snad toulat po chodbách.

Tržek - Faulhammerův mlýn - domov mlynářských Tržek - Faulhammerův mlýn - domov mlynářských

Po chvilce jsme opět nastartovali korejský automobil, popojeli pár desítek rovně a pak jsme odbočili doleva. Vzápětí na nás vykoukla obrovská několikapodlažní budova Faulhammerova mlýna, která nás svou velikostí docela překvapila. Podél mlýnského náhonu jsme po pár vteřinách zastavili před dvojicí nákladních automobilů, patřících k moderní výbavě mlynářské rodiny. Raději bychom se zde setkali s koňskými povozy a bodrými zákazníky, nakládajícími pytle s mouku či krupami, ale i tak jsme byli rádi, že mlýn v Tržku na rozdíl od jiných stále sloužil svému původnímu účelu.

Tržek - Faulhammerův mlýn Tržek - Faulhammerův mlýn

V 50. letech 20. století byl totiž veškerý rodinný majetek Faulhammerových znárodněn a mlýn v Tržku byl převeden na výrobu krmných směsí. Pokud bychom tady po vystoupení z auta potkali nějakého pamětníka té doby, jistě by nám povyprávěl, jak ve své době velmi moderní zařízení mlýna bylo po demontáži vyhazováno z oken. Byla to jistě hrozná představa, ale o hodně děsivější byla realita, se kterou jsme se setkali poté, co jsme obešli pospávající nákladní vozy a spatřili starý mlýn, respektive to, co z něj zbylo. Než jsme se do Tržku vydali, jako vždycky jsme si předem připravili informace o navštívených místech, takže jsme měli jakousi představu i o podobě Faulhammerova mlýna, který se skládal z několika objektů.

Tržek - Faulhammerův mlýn Tržek - Faulhammerův mlýn - starý mlýn

Věděli jsme tedy, že ke starému trojpatrovému klapáči byl roku 1870 přistavěn automatický pětipatrový moderní mlýn a v tom původním se pak bydlelo a sloužil i jako sídlo správy. Samozřejmě jsme si prohlédli i staré fotky a na jedné pořízené tak okolo roku 2010 jsme jej ještě viděli v původním stavu. Jenže před námi stálo už jen torzo staré mlýnice s obnaženým komínem trčícím k nebi jako vztyčený prst, který jakoby varoval okolojdoucí před pomíjivou slávou. Za své tedy nedlouho před naší návštěvou vzal mlýn s vlašskou střechou, obytnými místnostmi se starou výmalbou a svatým obrazem na čelní fasádě. Zbourána byla také část ohradní cihlové zdi a my jsme nechápavě přemýšleli, z jakého důvodu byl původní klapáč rozebrán a co komu na něm vadilo.

Tržek - Faulhammerův mlýn Tržek - Faulhammerův mlýn - starý mlýn

Škoda, ve starém mlýně mohlo být třeba malé muzeum, ale zřejmě byla budova v tak špatném stavu, že musela být zbořena. Následně jsme se krátce prošli podél Mlýnského potoka, na jehož břehu jsme narazili na dva mlecí kameny a chvíli jsme zírali do poklidných vod, mizejících pod mlýnem. Potom jsme se již vydali na obhlídku nového mlýna, na jehož průčelí jsme si přečetli nápis K. Faulhammer, automatické obchodní mlýny a dva letopočty. První s datem 1871 poukazoval na rok dostavění pětipodlažního mlýna se čtyřmi mlýnskými složeními a druhý letopočet 1932 znamenal jeho nezbytnou modernizaci v podobě válcových stolic, které značně zrychlily výrobu obilných produktů. K další modernizaci pak došlo poměrně nedávno a to roku 1906.

Tržek - Faulhammerův mlýn - mlýnské kameny Tržek - Faulhammerův mlýn

Při pochůzce kolem mlýna jsme za okny zmíněnou technologii jen mohli tušit, když se například dochovala funkční Francoisova turbína nebo tzv. tobogán, dřevěná skluzavka pro pytle s moukou. V přízemí se jistě nacházely hnací stroje, transmisní rozvod, násypky dopravníků a kartáčovačka, v prvním patře bývala loupačka, mlecí stolice, váha a právě zde probíhalo zde pytlování, ve druhém patře byly kdysi zásobníky na obilí sila a aspirační jednotka, ve třetím stávala čistička, vysévače, reforma na třídění krupice a otrub či prachové filtry a nejvýše se nacházel podstřešní transmisní pohon a hnací zařízení zrnových výtahů. V kontrastu s touto budovou z 19. století působily příšerně dvě přistavěná sila ze stříbrného plechu, přičemž na jednom z nich se hrdě vypínal velký nápis Faulhammer.

Tržek - Faulhammerův mlýn Tržek - Faulhammerův mlýn

Za budovou mlýna jsme pak narazili na vilu rodiny Faulhammerových, kterou si zřejmě dobře prosperující mlynáři postavili někdy v průběhu třicátých let 20. století. Už na první pohled jsme totiž rozpoznali funkcionalistický styl, který byl v období první republiky moderní, praktický a hlavně umožňoval rodině pohodlný život. Když jsme si vilu zvenku prohlédli, vrátili jsme se k našemu povozu a odjeli ke kapli Panny Marie v Tržku, o které však pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili Tržek, když jsme se předtím neztratili v háji. A nezapomeňte prosím napsat pod příspěvky komentáře, děkujeme.

Tržek - Faulhammerův mlýn - vila Tržek - Faulhammerův mlýn

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Trzek_-_Faulhammeruv_mlyn

Historie :

V Tržku stál již ve středověku velký biskupský mlýn, k němuž byl nejpozději roku 1378 přistavěn velký mlýn o čtyřech složeních, nicméně klapáč zde stával pravděpodobně už dříve a to v menší podobě. Roku 1425 byl mlýn a klášter vypálen husity. Další informace pocházejí až z roku 1604, kdy mlýn zdědil Petr Trnka se vším příslušenstvím a loukami. Roku 1636 koupil mlýn v Jan Šrut, který se přiženil k Maryaně vdově po Jiřím Procházkovi a o osm let později byl do gruntovní knihy zapsán Jiřík Podhajský. Tři roky poté přešel mlýn v hodnotě 1070 kop na Markuse Longra.

Od roku 1651 začala na mlýně hospodařit rodina Keppertova, kteří zde vydrželi neuvěřitelných 189 let. Samozřejmě měli povinnosti vůči vrchnosti, například platili úroky, chovali prasata pro panskou kuchyni, odevzdávali část obilí a v neposlední řadě museli na vlastní pile nařezat klády. Z jednoho z mlynářů této rodiny se na tehdejší dobu stala celebrita, když ho v Tržku osobně navštěvoval sám hrabě Valdštejn, takže pyšně jezdil po vesnici na koni, nosil ostruhy a bičík se stříbrným kováním. Pozdější mlynář František šel jinou cestou a roku 1827 založil nadaci 80 vídeňských zlatých ve prospěch kostelní pokladny v Moravicích, kde byl později vybudován pomník tohoto mecenáše. Rodina Keppertova tedy chudobou nijak netrpěla, na rozdíl od jiných mlynářů, kteří se museli hodně otáčet, aby vše zvládali splácet a uživit se.

Roku 1840 byla sepsána trhová smlouva, kterou přešel mlýn do vlastnictví manželů Pavla a Anežky Quviserových, kteří jej drželi pouze čtyři roky. Pak jej koupili manžele Čermákovi a o další čtyři roky pro změnu Václav a Kateřina Plchovi. Zajímavé je, že jejich následovníci rodina Kvajserů vydrželi ve mlýně zase stejnou dobu a také další mlynář Čermák tuto lhůtu nepřekonal. Roku 1856 klapáč koupil Václav Plch, který však moc dobře nehospodařil, když byl stíhán pro nesprávné váhy a nečistotu ve mlýně. Dlužil také gruntovní dávky za několik let, naštěstí pro něho mu panstvo z Litomyšle dluhy odpustilo za to, že bude místo nich čistit náhon a udržovat splav. Také musel dát souhlas s tím, aby se vypouštěla voda z rybníka na zavlažování panských luk a část se pak měla pouštět do rybníka Malý Košíř. Václav Plch tím ovšem vzal na svou rodinu velké břemeno a díky tomu on i jeho potomci zchudli. Navíc u mlýna shořela pila a Václavův syn Josef si musel půjčit peníze u lichváře v Litomyšli, čímž upadl do ještě větších dluhů a roku 1870 šel mlýn do dražby.

Trojdílný patrový zděný mlýn byl používán od 70. let 19. století k bydlení a jako sídlo správy. Tehdy měl starý mlýn čtyři česká složení, tj. jednoduchý mlecí stroj s jedním párem mlecích kamenů, jednoduchým vysévacím zařízením bez mechanické dopravy zrna či šrotů do násypky. Dále měl krupník, kde se zrno pouze zbavovalo slupky, vlašskou střechu, v obytných místnostech existovala stará malba a na mlýně byl vymalován starý svatý obraz. U každého složení bývala dřevěná barokní soška asi 80 centimetrů vysoká a dvě z nich byly přeneseny do nového mlýna, kde v roce 1913 shořely při požáru. V dražbě mlýn koupil Josef Faulhammer za akciovou společnost 88 měšťanů v Litomyšli, který nechal po roce 1870 vystavět nový pětipodlažní mlýn za 38.500 zlatých se čtyřmi mlýnskými kameny a rovněž byl kompletně opraven splav u Nedošína. Mlýn ovšem ekonomicky neprosperoval a dostal se roku 1893 do veřejné aukce, ve které jej koupil největší akcionář Josef Faulhammer.

Po nezbytných opravách došlo k navyšování produkce a po převzetí zařízení mlýna Karlem Faulhammerem nastala nová éra rozvoje. Pozoruhodné je, že nedaleko areálu mlýna došlo v roce 1910 k výstavě objektu s názvem Domov mlynářských. Prakticky se jednalo o jakousi ubytovnu, která poskytovala na tehdejší poměry vysoký standard bydlení. Roku 1913 vznikl u železniční tratě sklad mlýnských produktů.

V 50. letech byl veškerý rodinný majetek Faulhammerových znárodněn a mlýn v Tržku byl převeden na výrobu krmných směsí. Pamětníci vzpomínali, jak ve své době velmi moderní zařízení mlýna bylo po demontáži vyhazováno z oken. Po restituci za účasti Jana Faulhammera a jeho dvou společníků vznikla v roce 1991 firma FAULHAMMER s.r.o.  která navázala na rodinnou tradici. Firma musela vykoupit zařízení výrobny, protože to nebylo součástí restituce a následně ho roku 2006 z důvodu zastarání a opotřebení značným nákladem modernizovat.

Historie čerpána z webu

https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/313-faulhammeruv-mlyn-novy-a-stary

Obec Tržek nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 4
Celkem: 435147
Měsíc: 15587
Den: 696