Náhoda tomu chtěla, že jsme o jedněch letních prázdninách vyrazili na víkendový pobyt do oblasti Kolínska, kam jsme tehdy přijeli vůbec poprvé. Do polabské nížiny jsme z Olomouce vyrazili v pátek odpoledne za obrovského vedra a po dvou hodinkách jízdy jsme přijeli do okrajové části Peček, kde jsme předali kus nábytku, jehož prodej byl příčinou našeho výletu. Následně jsme odjeli do Kolína pro dalšího člena naší výpravy a lovce keší v jedné osobě, který sem přijel už ráno vlakem, neboť se nevlezl do auta. Pak jsme se společně přesunuli do penzionu Zlaté slunce, kde jsme byli ubytováni a modlili se, aby konečně přišlo slíbené ochlazení. Večer jsme se dočkali a tak jsme se ráno za příjemné letní teploty mohli vydat na výlet, který jsme praktický celý strávili v Kouřimi.

Během procházky tímto městem jsme poznali poměrně velké množství památek a zajímavostí, které byly soustředěny zejména v historickém středu Kouřimi kolem Mírového náměstí. Když jsme si je všechny prohlédli, odjeli jsme za poznáváním ostatních turistických cílů, mezi něž jsme zařadili také šest dochovaných vodních mlýnů. Nejprve jsme nedaleko muzea lidových staveb s potížemi shlédli mlýn Hrázka, který byl skoro celý schovaný za stromy a křovinami, a pak jsme Ruskou ulicí popojeli asi 200 metrů k dalšímu klapáči s názvem Hřebíčkov. Zatímco u prvně jmenovaného klapáče jsme viděli alespoň některé části domu, ze mlýna Hřebíčkov jsme spatřili pouze střechu, vstupní bránu a přilehlý rybník. Naše černé SUV jsme totiž zastavili na okraji silnice přímo nad mlýnem a výhled na něj nám dokonale zastínily stromy.

O co méně jsme z klapáče viděli, paradoxně o to více jsme z něj slyšeli. Na zahradě u mlýna se totiž konalo nějaké rodinné setkání, neboť naše uši zachytily tlumený rozhovoru dospělých a halasný křik většího počtu dětí. Evidentně se všichni dobře bavili a jelikož jsme nechtěli rušit jejich zábavu či je při tom dokonce fotit, na obhlídku mlýna jsme vůbec nevyrazili. Pouze jsme se šli podívat na přilehlý rybník, který poháněl vodní kolo na svrchní vodu, jež se zde točilo ještě pár let po druhé světové válce. Z vodního kola se ovšem dochovala pouze hřídel a transmise, vedoucí do přilehlé stodoly, kde poháněla zemědělské stroje a mlýn byl později adaptován na bydlení. Skončil tak jeho provoz, který zde probíhal od počátku 16. století, kdy jej zahájila bohatá měšťanská rodina Kocourkových.

Kdybychom se ke mlýnu dostali, viděli bychom jej v podobě z 1. poloviny 19. století, kdy díky přestavbě budova získala klasicistní vzhled. Tehdy jej vlastnila rodina Horových, které mlýn patřil také roku 1930, ale mohli jsme se pouze dohadovat, jestli se dole pod námi právě bavil někdo z jejich potomků. Následně jsme Hřebíčkov opustili a nasedli do auta, jímž jsme odjeli k třetímu mlýnu s názvem Fortna, o němž však již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, co dalšího jsme v Kouřimi viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim a dozvíte se víc. Pokud jste také navštívili toto historické městečko, napište pod článek komentáře. Děkujeme. Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě města Kouřim a poznání jeho památek či zajímavostí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kourim_-_mlyn_Hrebickov

Historie :

Mlýn Hřebíčkov byl v Kouřimi založen nejpozději na počátku 16. století bohatou měšťanskou rodinou Kocourkových. V době třicetileté války byl těžce poškozen a k jeho obnově došlo až ve 2. polovině 17. století kouřimským radním Janem Nuselským. Podle historických katastrálních map vlastnil mlýn v roce 1841 mlynář Mikolášek Josef. Dnešní podobu mlýn získal během klasicistní přestavby, která proběhla v 1. polovině 19. století mlynářskou rodinou Horových. V roce 1930 hřebíčkovský mlýn vlastnil Josef Hora, kdy zde bylo vodní kolo na svrchní vodu o výkonu 5 HP, které roztáčela voda z blízkého rybníka, napájeného potokem Střebovka. Z vodního kola se ovšem dochovala pouze hřídel a transmise, vedoucí do přilehlé stodoly, kde poháněla zemědělské stroje. Mlýn přestal sloužit svému účelu po druhé světové válce a byl adaptován k bydlení.

Historie čerpána z webu

https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2281-mlyn-hrebickov

Město Kouřim je držitelem turistické známky č.496.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kourim-c496