Venclův mlýn v České Třebové jsme si prohlédli v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali ve Sporthotelu Tichá Orlice v sousedním okresním městě Ústí nad Orlicí. První májový den jsme strávili celý v České Třebové a seznámili se místními památkami či zajímavostmi. Mezi ně patřil zmíněný Podhorní či Venclův mlýn v ulici Na Splavě, k němuž jsme přišli ze Starého náměstí a začali si jej prohlížet. Před námi stála jednopatrová budova v klasicistním historizujícím slohu, do něhož byl původní mlýn v průběhu 19. či na začátku 20. století přestavěn. Líbila se nám zachovalá okna v patře s dekorativním rámováním, která byla lemována profilovanými šambránami s typickým suprafenestrálním dekorem a podokenními zrcadly vyvedenými ve žlutookrové barvě. Romantickou atmosféru doplňovala oválná fontána, obklopená lavičkami a zkrášlení velkým kameny. Tekoucí voda vhodně poukazovala na původní funkci domu. Po krátké obhlídce jsme se seznámili s historií budovy, která byla spjata s krupařem Františkem Venclem, jenž zakoupil v ulici Na splavě starší chalupu, kterou vlastním úsilím radikálně přestavěl na funkční mlýn. Vencl provozoval živnost s obrovským nasazením, když přes den prodával čerstvé mlýnské výrobky a mouku ve svém krupařském obchodě, a po nocích se vracel do mlýna, kde mlel obilí. Na přelomu 19. a 20. století přišla zásadní změna využití celého areálu, která odrážela tehdejší dravý rozvoj strojírenství na Českotřebovsku. V roce 1900 objekt koupil zámečník Ladislav Hurt a v prostorách bývalého mlýna zřídil strojnickou dílnu a slévárnu kovů. Původní mlynářský provoz byl nedlouho poté definitivně zrušen. V roce 1930 držel rodinnou tradici František Hurt, který strojnickou dílnu nadále provozoval. Po druhé světové válce přízemí sloužilo k různým obchodním účelům, například zde bývala vinotéka, zatímco patro obývali nájemníci. V době naší návštěvy byly přízemní prostory bez využití. Když jsme si mlýn prohlédli, popošli jsme k přilehlé pizzerii a chvíli jsme uvažovali o brzkém obědě, ale nakonec jsme krmi ještě odložili. Další naše kroky vedly k evangelickému kostelu, ale o tom již pojednává jiný článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v České Třebové strávili prvomájový den.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/ceska-trebova-vencluv-mlyn​

Historie :

Historie tohoto mlýna je pevně spjata s krupařem Františkem Venclem, který původně působil v Klácelově ulici. V druhé polovině 19. století tento muž zakoupil v ulici Na splavě starší chalupu, kterou vlastním úsilím radikálně přestavěl na funkční mlýn. Vencl provozoval živnost s obrovským nasazením, když přes den prodával čerstvé mlýnské výrobky a mouku ve svém krupařském obchodě, a po nocích se vracel do mlýna, kde mlel obilí. Na přelomu 19. a 20. století přišla zásadní změna využití celého areálu, která odrážela tehdejší dravý rozvoj strojírenství na Českotřebovsku. V roce 1900 objekt koupil zámečník Ladislav Hurt a v prostorách bývalého mlýna zřídil strojnickou dílnu a slévárnu kovů. Původní mlynářský provoz byl nedlouho poté definitivně zrušen. V roce 1930 držel rodinnou tradici František Hurt, který strojnickou dílnu nadále provozoval. Po druhé světové válce přízemí sloužilo k různým obchodním účelům, například zde bývala vinotéka, zatímco patro obývali nájemníci. Současná podoba budovy v sobě nese klasicistní až historizující prvky městské architektury, do které byl původní mlýn v průběhu 19. či na začátku 20. století přestavěn. Zachovalá okna v patře mají výrazné dekorativní rámování, jsou lemována profilovanými šambránami s typickým suprafenestrálním dekorem a podokenními zrcadly vyvedenými ve žlutookrové barvě. Objekt dnes tvoří malebné zákoutí historického jádra města a odkazuje na bohatou industriální a řemeslnou tradici České Třebové.

Historie čerpána z webu

https://www.vodnimlyny.cz

Město Česká Třebová je držitelem turistické známky č.740.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/ceska-trebova-c740