Řehákův či Herzánův mlýn v Brandýse nad Orlicí jsme si prohlédli v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a Kofolu. Cestou do hor jsme do Zářecké Lhoty zavezli vyrobené mýdla z naší produkce a pak jsme odlovili kešku. Následně jsme odjeli do zmíněného Brandýsa nad Orlicí, abychom se seznámili s trojicí mlýnů. V pořadí třetím byl Herzánův mlýn, stojící na okraji města, v těsné blízkosti zámeckého areálu. Když jsme k němu přijeli, naše francouzské auto jsme zaparkovali na prázdném placu u třípatrového mlýna a šli si jej prohlédnout. Na hlavním průčelí jsme spatřili dva boční rizality, na pravém průčelí byla uprostřed fasády stejná ozdoba a na sedlové střeše jsme našli eternitové šablony. Vedle mlýna jsme shlédli dochovaný patrový dům s elektrárnou, s rovně ukončeným štítem a sedlovou střechou. Potom jsme si prohlédli navazující obytný dům o několika patrech s rovnou střechou, která byla do dvacátých let 20. století mansardová. Nenašli jsme už ani nápis Umělecký mlýn s letopočtem 1872, který zde nad prvním patrem býval, ale to neznamenalo, že by už nesloužil svému účelu. V době naší návštěvy se uvnitř nacházely nové stroje na výrobu krmných směsí, přičemž z původního mlýna zbyl výtah, dopravní cesty, šnekové dopravníky, zásobníky na obilí a míchací stroje. V minulosti bychom na mlýně spatřili cihlová okna a omítku pískové barvy, nicméně my jsme na budově našli jednoduchá okna a bílou fasádu se světle modrými lisénovými rámci. Když jsme si mlýn obešli téměř celý dokola, prohlédli si rovněž jeho náhon a malou vodní elektrárnu. Následně jsme se vrátili k autu, posadili se dovnitř a přečetli si něco o jeho historii. Vcelku nás překvapilo, že tento mlýn v jiné podobě existoval již v roce 1483. V 19. století pak prošel novými úpravami a kromě mletí se zde řezalo dřevo. Dále jsme si přečetli, že v letech 1914 – 1915 mlynář Herzán zřídil elektrárnu se dvěma Francisovými turbínami a o tři roky později nechal přestavět přilehlou obytnou budovu. K roku 1939 tvořily převážnou většinu strojního zařízení mlýna výrobky pardubických firem Machoň a spol. a Josefa Prokopa synové. V témže roce převzal mlýn s pilou a elektrárnou Jaroslav Řehák, kterému majetek znárodnil komunistický režim. Roku 1947 byla zrušena pila, mletí bylo zastaveno o deset let později a od té doby se v něm vyráběla krmiva. A tak to zůstalo i poté, co byl mlýn v roce 1989 vrácen rodině Řehákových. Když jsme dočetli poslední řádky, odjeli jsme za památkami Kostelce nad Orlicí, o nichž pojednávají již jiné moje příspěvky. Pokud vás zajímá, co všechno jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v létě navštívili Brandýs a Kostelec nad Orlicí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/brandys-nad-orlici-rehakuv-mlyn​

Historie :

První zmínka o mlýně pochází z roku 1483 z listiny Kostky z Postupic. V Tereziánském katastru je uveden jeden mlýn o dvou složeních jako dominikální. Ve fasi z roku 1713 se uvádí vrchnostenský mlýn tzv. koželužský, o dvou složeních. Roku 1850 prodal Antonín Pohl mlýn s pilou Janu Jeništovi, pro nějž roku 1872 vyhotovila chrudimská kancelář stavitele Schmoranze plány rozsáhlé přestavby. Nová třípatrová mlýnská budova sestávala ze tří hloubkových traktů, přičemž levý boční trakt navazoval na starší stavení. Roku 1878 je mlýn popisován jako umělý se šesti francouzskými kameny a jedním obyčejným složením s krupníkem a jahelníkem. Roku 1882 koupil mlýn Josef Herzán a po něm jej zdědil syn František, který patrně v letech 1914 - 1915 zřídil elektrárnu se dvěma Francisovými turbínami. Po smrti Františka Herzána koupil mlýn roku 1924 Alois Řehák. Ten instaloval nové strojní zařízení a o tři roky později nechal přestavět přilehlou obytnou budovu. Část starého domu byla ubourána, ke stávající elektrárně byly v suterénu připojeny kanceláře a ve zvýšeném přízemí zřízen byt. Roku 1930 dostal Řehák povolení k instalaci náhradního naftového motoru o 40 HP v elektrárně. K roku 1939 tvořily převážnou většinu strojního zařízení mlýna výrobky pardubických firem Machoň a spol. a Josefa Prokopa synové. V témže roce převzal mlýn s pilou a elektrárnou Jaroslav Řehák († 1997), který v následujících letech (1940–1941) vyměnil obě Francisovy turbíny. Roku 1947 byla zrušena pila, po znárodnění spravovaly mlýn n. p. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní Vysoké Mýto a Pardubicko­jihlavské mlýny. V roce 1956 byl provoz zastaven a zřízena výrobna krmiv. Po roce 1989 se mlýn vrátil soukromému majiteli, nadále se zde vyrábějí krmiva a pracuje malá vodní elektrárna. Budovy jsou udržované.

Historie čerpána z webu

http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1148-rehakuv-herzanuv-mlyn

Brandýs nad Orlicí je držitelem turistické zámky č.1140.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brandys-nad-orlici-c1140