Kozmice - Kolečkův mlýn
Kolečkův mlýn mezi Jilešovicemi a Kozmicemi na Hlučínsku byl vystavěn v letech 1843 - 1845, kdy si jej nechal vybudovat Kašpar Koleczko. Mlynář se roku 1823 přiženil do Jilešovického mlýna na druhé straně řeky a během dvou let byl postaven nejen mlýn, ale také chlév, stodola a obytný dům. Mlýn byl napájen řekou Opavou a poháněn byl jedním korečkovým vodním kolem na svrchní vodu a jedním na vodu spodní. K mlýnu patřilo 15 hektarů polí a luk a Kašpar tento majetek předal roku 1853 svému synovi Františkovi, který se oženil s Karolínou Dominikovou z Dolního Benešova.
Během třídenní dovolené na Hlučínsku jsme navštívili mnoho zajímavých míst a poznali velký počet památek. A protože se ve zdejším kraji se v minulosti nacházelo slušné množství vodních mlýnů, tak byla jen otázka času, než na nějaký narazíme. Jedním z nich byl Kolečkův mlýn mezi Jilešovicemi a Kozmicemi, na který jsme pěkně viděli již od penzionu Kamenec, kde jsme byli ubytováni.
Ten stál na druhém břehu řeky Opavy takřka naproti mlýna a tak jsme k němu autem dojeli za pár minut. Přejeli jsme most přes řeku Opavu a po pár desítkách metrů jsme zabočili doprava. Zaparkovali jsme nedaleko brány do areálu mlýna, ale protože jsme nechtěli bez dovolení vstupovat na soukromý pozemek, dál jsme nešli. Od brány jsme viděli část mlýna, hlavní vchod a také zahradu s použitými mlýnským kameny.
Kolečkův mlýn jsme předtím viděli z jiného úhlu z mostu přes řeku a také od penzionu Kamenec a právě z břehu řeky byl na celý komplex mlýna asi nejhezčí pohled. Zároveň jsme odtud viděli náhon do malé vodní elektrárny z roku 1999 se dvěma moderními Kaplanovými turbínami o výkonu 174 kW a jez. Nejvíce se nám líbila impozantní budova mlýnice z režného zdiva, což byl zdejší oblíbený stavební materiál.
Když jsme si mlýnské budovy prohlédli i od brány, přečetli jsme si něco o historii klapáče a poté jsme u mlýna odlovili zdejší kešku. Po úspěšném nálezu jsme nasedli do auta a odjeli do obce Závada, kde jsme si prohlédli kapli sv. Urbana a skromné pozůstatky středověkého hrádku. O těchto zajímavostech pojednávají jiné moje články, tak si je ve volném čase přečtěte.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kozmice_-_Koleckuv_vodni_mlyn/
Historie :
Kolečkův mlýn mezi Jilešovicemi a Kozmicemi na Hlučínsku byl vystavěn v letech 1843 - 1845, kdy si jej nechal vybudovat Kašpar Koleczko. Mlynář se roku 1823 přiženil do Jilešovického mlýna na druhé straně řeky a během dvou let byl postaven nejen mlýn, ale také chlév, stodola a obytný dům.
Mlýn byl napájen řekou Opavou a poháněn byl jedním korečkovým vodním kolem na svrchní vodu a jedním na vodu spodní. K mlýnu patřilo 15 hektarů polí a luk a Kašpar tento majetek předal roku 1853 svému synovi Františkovi, který se oženil s Karolínou Dominikovou z Dolního Benešova. Spolu měli čtyři děti a dědicem se roku 1880 stal syn Karel. Jeho první žena Cecílie Kořistková zemřela již po roce manželství a tak se Karel oženil podruhé. Vzal si Emílii Kloseovou, která roku 1904 také zemřela a tak mlynář zkusil štěstí potřetí.
Dalším dědicem mlýna byl Karlův syn z druhého manželství Evžen, který majetek převzal po návratu z bojiště první světové války. Společně s manželkou Annou Miketovou v roce 1928 mlýn přestavěl na válcový poháněný Francisovou turbínou o výkonu 50 koní. Vodní kola tedy utichla a jejich dřevěné přístřešky nahradila zděná strojovna. Čtyři válcové stolice tehdy dokázaly pomlít až 150 centů obilí.
Ve mlýně kromě rodiny Koleczkovy žili a pracovali dva tovaryši, služebná a účetní. Mlelo se několik druhů mouky a část energie vyrobená turbínou byla dodávána do sítě. Roku 1938 byly Kozmice připojeny k německé říši a oba mlynářovi synové Karel a Evžen museli narukovat do války, nicméně ve mlýně se pracovalo dál.
V dubnu 1945 mlýn začal spolu se stodolou a kůlnou hořet, neboť zde probíhaly těžké boje na sklonku druhé světové války. Syn Evžen se v roce 1946 vrátil ze zajetí, ale druhý potomek zůstal nezvěstný.
Bohužel přišla další těžká doba pro všechny mlynáře a jejich mlýn. V roce 1949 přešel mlýn pod správu Hospodářského družstva Hlučín, přesto se v něm mlelo dále. V roce 1953 pak přešel pod Slezské mlýny, n.p. Krnov a o čtyři roky později se mlýn dostal zpět pod správu Hospodářského družstva Hlučín. Jak už měli komunisté ve zvyku, veškerý majetek byl znárodněn, mlecí zařízení bylo demontováno a nahrazeno strojním zařízením na míchání krmných směsí pro JZD. Bylo s podivem, že mlýn fungoval i nadále a nedošlo k jeho likvidaci či přestavbě.
Roku 1963 mlýn převzal podnik Výkup Opava a o pět let později byl Evžen Kolečko přeložen na místo vedoucího do hlučínské míchárny krmiv a v Kozmickém mlýně zůstala pouze mlynářova žena Alice, se kterou se oženil v roce 1951.
Francisova turbína byla v provozu do roku 1970, kdy došlo z důvodu poškození jezu a zanesení náhonu k jejímu odstavení a celkové elektrifikaci strojního zařízení.
V roce 1991 byl majetek v restituci navrácen rodině Kolečkově a následující čtyři roky byl pronajat ZZN v Opavě. V roce 1995 Evžen Kolečko zemřel a majitelem se stal jeho syn, nesoucí stejné jméno. V květnu 1996 postihla mlýn povodeň a o rok později přišla další a ještě větší voda. Mlýn byl zaplaven až do výšky 170 centimetrů a odstraňování nánosů bahna trvalo celý měsíc.
Po odstranění škod Evžen postavil malou vodní elektrárnu a i nadále se zde vyrábí krmné směsi, přičemž ve staré strojovně odpočívá Francisova turbína.
Historie čerpána z webu
http://vodnimlyny.cz/de/mlyny/estates/detail/6649-koleckuv-mlyn
Kolečkův vodní mlýn Kozmice nemá turistickou známku.