Jdi na obsah Jdi na menu
 


Březové - elektrárna a bývalý vodní mlýn

Počátky historie obce Březové přímo souvisí s mlýnskou strouhou, když již ve 13. století stál na jejím toku mlýn, který přináležel do unčovického dominia. Nad mlýnem odcházela část vody do soustavy tří rybníků, které sloužily jako hospodářské, ale zároveň tvořily i část obranného systému unčovické tvrze. První zmínka o mlýně pochází z roku 1492, kdy ves Březové i s mlýnem koupil od Pertulta z Tvorkova Čeněk, Jan a další bratři z Lompnice a obratem totéž zboží prodali Markétě z Vranova a Lompnice. Poté byl mlýn v majetku Václava Hukvice z Biskupic, který prodal mj. 16.3.1547 ves Březové i s mlýnem městu Olomouci. Mlýn zřejmě nebyl v příliš dobrém stavu, protože roku 1547 jsou zaznamenány v městských knihách značné výdaje na jeho opravu, jež si vyžádala celkem 57 kop grošů.

article preview

Vesnice Březové v Litovelském Pomoraví byla jedním z našich cílů v rámci krátkého výletu, během něhož jsme se pohybovali v okolí města Litovel. Sníh tehdy ještě pokrýval hory bělostným hávem a paní zima na kopcích vládla pevnou rukou, ale úrodnou Hanou už zahřívalo nesměle jarní sluníčko, které nás vytáhlo na první procházku toho roku. Během této výpravy jsme si prohlédli hned několik kapliček a mlýnů, přičemž jeden z nich jsme si prohlédli v Březové, osadě spjaté odjakživa s řekou Moravou.

Březové - Güntherův mlýn - elektrárna

Po příjezdu do obce náš stříbrný povoz francouzské provenience musel zvládnout nástrahy značně nerovné místní komunikace a když se nám povedlo překonat veškeré terénní nerovnosti, prohlédli jsme si nejprve kapli sv. Cyrila a Metoděje. Poté jsme popojeli o kousek dál k Mlýnskému potoku, abychom se podívali na místo, kde od 13. století stával starý vodní mlýn. Autem jsme přejeli po mostě přes mlýnský náhon a vzápětí jsme náš vůz zaparkovali u posledního domu obce naproti elektrárny.

Březové - Güntherův mlýn - elektrárna

Následně jsme se vydali ke zdejší elektrárně z roku 1906, která nahradila starý vyhořelý mlýn. K neštěstí došlo v říjnu 1893, nicméně se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, jelikož od té doby získalo Březové i sousední Unčovice elektrické osvětlení. Díky tomu se tak před námi tyčily moderní budovy bez nějakého smysluplného architektonického nápadu, jenž však přes 100 let spolehlivě plnily svůj účel. Za domem tvaru L jsme spatřili dřevěnou přístavbu, která však zcela jistě neměla nic společného s pilou, jenž v 18. století přinášela tehdejším majitelům slušný zisk.

Březové - Güntherův mlýn - elektrárna

Když jsme si budovy elektrárny prohlédli z boční strany, popošli jsme na most a chvíli hleděli na líné vody Mlýnského potoka. Během rozjímání nad vodní hladinou jsme si uvědomili svoji nicotnost a také smutný fakt, jak krátký má člověk život, zatímco vody pod námi korytem náhonu proplouvaly již od 15. století. Tak dlouho totiž zde existovalo totiž boční rameno řeky Moravy, na němž stávala celá řada mlýnů, třeba Lazecký, Kadlecův či Jakubský a podle starých olomouckých pověstí zde žili i vodníci.

Březové - Güntherův mlýn - elektrárna

Melancholickou náladu jsme však rychle zahnali a jelikož nás žádný hastrman nezlákal k návštěvě, brzy jsme se vydali na druhý břeh, kde jsme nahlédli do dvora elektrárny. Nezpevněná cesta k budově elektrárny nás vybízela, abychom postoupili dál, ale respektovali jsme soukromí jejich obyvatel či pracovníků a zastavili jsme před neexistující bránou. Poněkud komicky tak působila cihlová brána s železnou mříží, kterou pravděpodobně kdysi vstupovali pěší návštěvníci mlýna.

Březové - Güntherův mlýn - elektrárna

Na ploše nádvoří jsme zahlédli jakási strojní zařízení, pomalu zarůstající vegetací, která evidentně měla svá nejlepší roky za sebou. Takhle si svůj důchod stroje asi nepředstavovaly, nicméně postupná koroze byla možná lepší než rychlá smrt v tavící peci. Stejný osud pak čekala červená brána, kterou milostivě přikrylo popínavé rostlinstvo a skrylo ji tak před zvědavýma očima návštěvníků. Více zajímavého jsme toho na elektrárně nenašli a tak jsme se vrátili přes most na druhý břeh, nicméně jsme nezamířili k autu, ale na procházku do sousední obce Lhota u Nákla.

Březové - Güntherův mlýn - elektrárna

Pokračování našeho putování najdete v sekci Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte článek Jak jsme podnikli mlýnskou výpravu v okolí Litovle. Snad vás tedy tento článek inspiroval k návštěvě tohoto kraje, který si vaši pozornost jistě zaslouží. Vášnivým čtenářům bych rád doporučil další články v sekce Velké povídání o výletech, kde najdete spoustu zajímavých informací z našich cest, výletů a dovolených. A nezapomeňte napsat pod články komentáře, za což vám předem děkujeme.

Březové - Güntherův mlýn - elektrárna

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brezove_-_elektrarna_a_vodni_mlyn

Historie :

Počátky historie obce Březové přímo souvisí s mlýnskou strouhou, když již ve 13. století stál na jejím toku mlýn, který přináležel do unčovického dominia. Nad mlýnem odcházela část vody do soustavy tří rybníků, které sloužily jako hospodářské, ale zároveň tvořily i část obranného systému unčovické tvrze.

První zmínka o mlýně pochází z roku 1492, kdy ves Březové i s mlýnem koupil od Pertulta z Tvorkova Čeněk, Jan a další bratři z Lompnice a obratem totéž zboží prodali Markétě z Vranova a Lompnice. Poté byl mlýn v majetku Václava Hukvice z Biskupic, který prodal mj. 16.3.1547 ves Březové i s mlýnem městu Olomouci. Mlýn zřejmě nebyl v příliš dobrém stavu, protože roku 1547 jsou zaznamenány v městských knihách značné výdaje na jeho opravu, jež si vyžádala celkem 57 kop grošů.

Příjmy z mlýna značně kolísaly a činily v r. 1551  60 zl., v letech 1552-1570  70-77 zl., v letech 1573-1579  100 zl., v r. 1583  135 zl. a v letech 1585-1592  140 zl. Ze jmen mlynářů se objevuje v 16. století jen mlynářka Magdalena r. 1557 a Mořic r. 1589, jenž zde působil až do roku 1621.

Za švédských válek mlýn zřejmě nebyl v provozu. V roce 1650 zde působil Jakub Mazal. Po něm mlýn převzal r. 1672 Václav Busch (Bönisch). Nájem z mlýna zůstal ve výši 140 zlatých až do r. 1607, od tohoto roku až do roku 1642 činil 200 zl., v r. 1630-1631  22 zl. V letech 1650-1656 dostávalo město ročně 150 zl., v letech 1658-1668  130 zl., mírný pokles na 97 zl., zřejmě v souvislosti s opravou mlýna, nastal v letech 1671-1673 a od r. 1676 do r. 1683 se výše nájemného pohybovala mezi 120-130 zl. V r. 1690 se zvýšila na 210 zl. a r. 1695 dosáhla 230 zl. První doklad o velikosti mlýna je z r. 1655. Tehdy měl mlýn šest složení, z toho 4 mouční a 2 na proso. Již v r. 1661 se však zmenšil jejich počet na pět - 4 mouční a 1 na proso a tento stav zůstal do r. 1826, kdy bylo vybudováno další šesté složení a mlýn měl tedy 5 moučních a jedno kašní složení. Příslušenství mlýna tvořil olejový lis, jenž se používal ještě v r. 1841. V letech 1686-1826 pracovala u mlýna také pila. V r. 1677 byla ve mlýně veměněna kola, hřídele a pod. v ceně 8 zl. 42 gr.

V 18. století se ve mlýně postupně vystřídali Kašpar Earl (1703), v témže roce Martin Horák, r. 1712 Blažej Kožený, v letech 1717-1741 Jan Přerovský. Po jeho smrti se vdova provdala za Antonína Müllera, jenž vedl mlýn do r. 1744. Dalším mlynářem se stal r. 1745 Jan Určický. V letech 1755-1764 zde byl mlynářem Josef Daržílek, pak Antonín Hofmann (1764-1770), Jiří Theimer (1770-1773), Jakub Hanáček z Velké Bystřice (1773-1775), Jan Schreüer ze Sobáčova (1775-1789), Alžběta Schreüerová (1789-1801).

V 18. století mlýn pracoval bez větších problémů a výše nájmu se stále zvyšovala. V r. 1701 činila 260 zl., v letech 1717-1725  291 zl., pak dlouho kolísala mezi 370-389 zl., v letech 1735-1738 klesla na 190 zl., r. 1741 činila 381 zl., r. 1743  401 zl. a v letech 1744-1802  422 zl. Od r. 1816 se zřízením dalšího složení ještě zvýšila na 472 zl. V r. 1755 měl mlýn hodnotu 1000 zl., r. 1764  3200 zl., r. 1773  3000 zl., r. 1775  3500 zl. Důležitou součástí mlýna byla i pila, která majiteli přinášela slušný zisk. Za uřezání fošny 0,5-7 coulů široké se platilo 1 korunu, kopa desek stála 24 kr., kopa latěk 14 kr. apod. Tyto poplatky byly v r. 1795 zvýšeny v průměru o 2 kr.

V roce 1801 přenechala Alžběta Schreüerová mlýn svému prvorozenému synovi Antonínu Güntherovi. Po rozšíření mlýna v r. 1814 o jedno složení získala mlýn r. 1826 žena Antonína Günthera Josefa a mlýn měl hodnotu 10.000 zl. konv. měny. Měl čp. 15 a Josefa ho r. 1838 přenechala svému muži Antonínu Güntherovi v hodnotě 11.500 zl.

Antonín Günther mlýn vlastnil ještě roku 1866 a v roce 1879 přešel do rukou Johanna Günthera. V roce 1891 mlýn koupili manželé Marie a Vincenc Nimmerfrohovi. Značně zadlužený mlýn v noci 1. října 1893 vyhořel a v roce 1899 ho v exekuci koupil Antonín Tymich za 6807 zl. Od roku 1903 se uvažovalo zřídit z mlýna na elektrárnu, k čemuž došlo o tři roky později. Na jeho místě vybudována moderní stavba s turbínou, která měla elektrifikovat nejen Březové, ale i Unčovice. A tak se v roce 1906 se v obci poprvé rozsvítilo elektrické světlo. Vlastnické právo na objekt získalo v r. 1906 "Hospodářské družstvo rolnické elektrárny".

Pod vedením rolníka Josefa Staroštíka zde firma Kolben instalovala turbínu, kterou v roce 1934 nahradila Kaplanova turbína. V roce 1944 se změnil název firmy na "Rolnická elektrárna na Březovém, zapsané společenstvo s ručením omezeným". V r. 1945 zde byla zavedena národní správa a roku 1949 převzaly elektrárnu "Východomoravské elektrárny n.p. v Přerově". Dne 19.7.1953 se staly majitelem "Olomoucké energetické rozvodné závody n.p. se sídlem v Přerově", od 30.11.1953 "Energotrust Ostrava n.p.", od 19.12.1955 je elektrárna ve správě "Energetických rozvodných závodů Přerov n.p." a od 3.12.1961 je zaznamenán převod operativní správy na "Severomoravské energetické závody n.p. Ostrava".

Historie čerpána z webu

http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/6694-mlyn-v-brezovem

Březové u Litovle nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 10
Celkem: 469658
Měsíc: 17362
Den: 337