Jdi na obsah Jdi na menu
 


Blatec - Blatecký mlýn

Mlýn mezi Grygovem a Blatcem na starém rameni Moravy měl být zřízen v roce 1773, kdy měla městská rada údajně udělit povolení mistru Rodekerovi. První doklad o existenci blateckého mlýna je však již z let 1764-1768, kdy je zakreslen ve vojenském mapování. Každopádně mlýn čp. 51 měl čtyři mouční a jedno kašní složení a jeho nájem činil 150 zlatých ročně. V roce 1799 přenechal Rodeker mlýn své ženě, která ho držela další tři roky a poté mlýn předala Albertu Swirákovi z Duban, jenž ho prodal v roce 1809 Vincenci a Veronice Kořínkovým. Brzy na to však Vincenc Kořínek zemřel a počátkem roku 1810 mlýn převzal jeho syn Josef. Dalšími nájemci mlýna byli od roku 1811 Jan Wyrauch, po něm Kašpar Mayer, od roku 1828 Leopold Navrátil a po něm Karel Bulíček. 

article preview

Nezvykle teplé jarní počasí zvalo nedočkavé turisty na výlety do přírody nebo za památkami a této nabídky jsme jednoho březnového dne využili také my. V kalendáři se psal sice všední den, ale shodou okolností jsme měli všichni volno a při pohledu z okna na modrou oblohu se nám nechtělo sedět doma. Zároveň jsme však nehodlali cestovat nikam daleko od Olomouce a tak jsme hledali něco zajímavého v blízkosti hanácké metropole. A protože v těchto dnech zrovna světlo světa spatřila nová turistická známka číslo 2763 s názvem Přírodní rezervace Království nedaleko Grygova, náš výlet rázem získal jasné obrysy. K procházce přírodou zbývalo přidat pár ostatních cílů a když se nám to podařilo, mohli jsme za nimi vyrazit.

D - Blatec - Blatecký mlýn 016 D - Blatec - Blatecký mlýn 008

Nejprve jsme zavítali do spojených obcí Kožušany – Tážaly a poté jsme zamířili do sousední vesnice Blatec, která svůj název dostala zcela nepochybně od bláta, jehož zde v dřívějších dobách bývalo vzhledem k poloze obce mezi dvěma řekami mnoho. O pár minut později jsme si na návsi prohlédli kapli sv. Markéty a kříž s Kristem, po jehož bocích stály sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Když jsme si pěknou práci olomouckého sochaře prohlédli, vrátili jsme se k autu a vydali se za další zajímavostí Blatce, která se však nenacházela přímo v obci ani na přilehlé Kocandě. Touto částí Blatce jsme pouze projeli a za železničním viaduktem jsme pokračovali rovně k samotě, kde na náhonu Morávka stával od roku 1773 Blatecký mlýn.

D - Blatec - Blatecký mlýn 014 D - Blatec - Blatecký mlýn 012

Naše černé SUV jsme zaparkovali na okraji zahradní osady, která v okolí osamoceného mlýna postupem času vznikla a mezi chatkami jsme došli na konec cesty, kde jsme zabočili doleva. O pár desítek metrů dál jsme již narazili na soukromý pozemek, na němž se mlýn nacházel a kde zrovna probíhal čilý stavební ruch. Bohužel však nebyla opravována samotná mlýnice, nýbrž přilehlé objekty, které sloužily k bydlení, zatímco mlýn nový majitel musel nechat roku 2019 z velké části zbořit. Roku 1997 totiž Moravu postihly katastrofální povodně, které poškodily i Blatecký mlýn, který poté velmi rychle zchátral natolik, že nebylo možné jej opravit. Přesto jsme si jej chtěli prohlédnout a tak jsme jednoho zedníka požádali, aby nám zavolal majitele.

D - Blatec - Blatecký mlýn 005 D - Blatec - Blatecký mlýn 006

Ten byl naštěstí přítomen a po příchodu nám vysvětlil důvody zboření mlýnice. Pak nám dovolil si torzo klapáče na vlastní oči prohlédnout, což jsme rádi učinili. Nebyl to však radostný pohled, protože jsme viděli jen pár obvodových zdí, které jen vzdáleně připomínaly původní účel budovy. Byla to škoda, jelikož v 18. století měl mlýn měl čtyři mouční a jedno kašní složení a svému účelu sloužil až do druhé světové války. Jak to tak u mlýnů bývalo, vystřídalo se na něm mnoho nájemců a majitelů, neboť práce v něm byla věru těžká i nebezpečná. Kromě zdí jsme našli ještě místnost s transmisí, kde bývala od třicátých let 20. století Girardova turbína, která měla při hltnosti 1200 l/s na spádu 0,95 metru výkon 8 koňských sil a pak jsme již vstoupili na most.

D - Blatec - Blatecký mlýn 004 D - Blatec - Blatecký mlýn 003

Ten v nás sice nebudil velkou důvěru, neboť byl dřevěný a bylo vidět, že prkna na něj někdo položil už před drahnou, ale v zájmu pořízení další fotek jsme se rozhodli svěřit mu naše životy. Naštěstí jsme v pořádku překonali líný tok Morávky a mlýn tak nafotili i s náhonem. Pak jsme se zase vrátili na druhý břeh a krátce se zastavili u rezavějícího automobilu Škoda Felicia ze šedesátých let 20. století, který zde evidentně stál již několik desetiletí. Jestli však patřil předchozím majitelům, to se nám nepodařilo zjistit. Více jsme toho na Blateckém mlýně již vidět nemohli a tak jsme se vrátili k autu, jímž jsme odjeli do Grygova. Chcete- li vědět, co jsme dalšího ten den prožili, nahlédněte do sekce Velké povídání o výletech a přečtěte si cestopis Jak jsme se u Grygova setkali s plešatým králem.

D - Blatec - Blatecký mlýn 009 D - Blatec - Blatecký mlýn 010

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Blatec_-_Blatecky_mlyn/​

Historie :

Mlýn mezi Grygovem a Blatcem na starém rameni Moravy měl být zřízen v roce 1773, kdy měla městská rada údajně udělit povolení mistru Rodekerovi. První doklad o existenci blateckého mlýna je však již z let 1764-1768, kdy je zakreslen ve vojenském mapování. Každopádně mlýn čp. 51 měl čtyři mouční a jedno kašní složení a jeho nájem činil 150 zlatých ročně. V roce 1799 přenechal Rodeker mlýn své ženě, která ho držela další tři roky a poté mlýn předala Albertu Swirákovi z Duban, jenž ho prodal v roce 1809 Vincenci a Veronice Kořínkovým. Brzy na to však Vincenc Kořínek zemřel a počátkem roku 1810 mlýn převzal jeho syn Josef. Dalšími nájemci mlýna byli od roku 1811 Jan Wyrauch, po něm Kašpar Mayer, od roku 1828 Leopold Navrátil a po něm Karel Bulíček. V roce 1847 prodal Karel Bulíček mlýn Antonínu a Antonii Hermanovým. Mlýn je připomínán na mapě v roce 1833 a v dalších vojenských mapováních z let 1836-1852 a pak z let 1876-1878. Manželé Hermanovi mlýn v roce 1851 přenechali Františku a Františce Sládečkovým. V roce 1867 byl majitelem mlýna Eduard Melkus, od roku 1884 František a Pavlína Patermannovi a od roku 1901 František a Marie Patermanovi. V roce 1930 vlastnil mlýn Antonín Hruban a v mlýně byla Girardova turbína, která měla při hltnosti 1200 l/s na spádu 0,95 m výkon 8 HP. Poslední mlynář získal mlýn v roce 1932 a byli to manželé Ladislav a Marie Procházkovi. Mlýnské kolo bylo poháněno ramenem řeky Moravy, vodním náhonem zvaným Morávka. Roku 1997 Moravu postihly katastrofální povodně, které poškodily i Blatecký mlýn, který poté velmi rychle zchátral natolik, že nebylo možné jej opravit. Proto jej nový majitel v roce 2019 z velké části zbořil a dnes z něj zbyly jen trosky. Mlýn stojí u dlouhého náhonu zvaného Morávka, který napájí řeka Morava. Dnes je v okolí mlýna chatová oblast a štěrkovna. Díky těžbě vznikly poblíž mlýna dvě vodní plochy nazvané podle nedalekého lesa Království. Zbytky mlýna jsou v soukromém vlastnictví.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://www.hrady.cz/vodni-mlyn-blatecky-mlyn

https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2409-blatecky-mlyn

Obec Blatec nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Svatka S. - ... a ještě něco

... tenkrát jsme moc nefotili, ale podívali jsme se na to ze všech stran. Opravdu, jako strašidelný mlýn to bylo, se vším všudy. I ta stojatá voda dělala atmosféru. To mohlo být kolem roku 2000, jeli jsme na kolách z Olomouce na výlet. Dobře, že jste ty fotky zveřejnil, protože já jsem po těch cca dvaceti letech uvažovala, že bych zajela autobusem do Blatce na rozcestí a vydala se tam. To by teda bylo zklamání! Ale znát historii toho místa je velmi dobré, už jsem odkaz přeposlala dalšímu pamětníkovi.

Svatka S. - Strašidelný mlýn

Jsem ráda, že jsem v rámci výletu na kolách ten mlýn stihla prohlédnout dřív, než byl zbourán. Teď už jeho strašidelné kouzlo rozhodně nepůsobí, tehdy jsem si říkala, že by se tam mohl klidně natáčet horor.

 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 6
Celkem: 469680
Měsíc: 17321
Den: 349