Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zašová - pramen Stračka a kaple Panny Marie

Poutní místo Stračka v Zašové je součástí Evropské kulturní stezky, která vede z Hostýna přes Zašovou až na Radhošť ke kapli svatého Cyrila a Metoděje. Podle pověsti se u pramene údajně zastavili svatí bratři Cyril s Metodějem, když putovali na Radhošť, aby vymýtili pohanské zvyky. Samotný areál vznikl díky obyvatelům místního kláštera Trinitářů, kteří sem zřejmě také umístili obraz Panny Marie a kříž. Pokračovatelem ve zvelebování místa byl zdejší farář Odstrčil, jenž dal v roce 1895 stráň nad pramenem upravit a nechal v ní zřídit jeskyni se sochou Panny Marie Lurdské. Tato socha pak byla roku 1942 přenesena do kostela a nahrazena sochou Panny Marie Zašovské, kterou zhotovil olomoucký sochař Rudolf Doležel.

article preview

Valašsko jsme v rámci našich výletů navštěvovali pravidelně, jelikož se nám v tomto malebném kraji vždy velice líbilo a během těchto výletů jsme zde poznali mnoho rozličných památek, zajímavostí či přírodních úkazů. Jednoho lednového dne jsme se na východ Moravy vydali znovu, abychom poznali dvě obce v okolí Valašského Meziříčí. První z nich se jmenovala Zašová a jelikož byla tato vesnice založena někdy na počátku 14. století, dokázala nám nabídnout pár turistických cílů. Po obhlídce poutního kostela Navštívení Panny Marie a kochání se výhledy z místní rozhledny jsme naším stříbrným povozem zamířili na opačný okraj obce, kde na nás čekala Stračka.

Zašová - pohled na obec z rozhledny Zašová - kostel Navštívení Panny Marie

Pod tímto podivným názvem, který nám připomínal opravdu různé věci, se skrývalo poutní místo s pramenem výborné vody, k němuž jsme záhy přijeli naším stříbrným povozem. Auto jsme nechali jen pár desítek metrů od pěkně upraveného areálu, k němuž jsme se vzápětí vydali. Kráčeli jsme po zamrzlém chodníku a když jsme se prosmýkli mezi dvojicí poměrně velkých kamenů, tvořících jakousi pomyslnou bránu do areálu, ocitli jsme se na místě, kde podle pověsti došlo k záchraně rytíře, smrtelně raněného v boji. K této události mělo dojít ve 13. století, kdy zmíněného rytíře u Zašové pronásledovali Tataři. Tři dny a tři noci bloudil v hlubokých lesích, až na smrt unavený z posledních sil poklekl a vroucně se modlil k Panně Marii. Když únavou usnul, zjevila se mu ve snu Matka Boží s děťátkem.

Zašová - pramen Stračka 01 - celkový pohled Zašová - pramen Stračka 22 - celkový pohled

Panna Marie rytíře během snění vyvedla z lesa a když se chlapík posléze probudil, ležel na okraji lesa u pramene vody na dohled nejbližších chalup. Rytíř pak z vděčnosti nechal postavit na místě kapličku s obrazem Panny Marie. Tuto pověst a několik dalších faktů jsme si přečetli na informační tabuli, na kterou jsme narazili ještě před příchodem k prameni. Zaujalo nás také, že areál vznikl díky obyvatelům místního kláštera Trinitářů, jenž jsme o pár minut dříve také na vlastní oči viděli. Po přečtení různých informací jsme si všimli řetízku, k němuž byla v horní části tabule připevněna malá červená krabička. Mysleli jsme si, že by se snad mohlo jednat o skrytou schránku hry geocaching, ale po jejím otevření jsme zjistili, že jsme se mýlili.

Zašová - pramen Stračka 02 - skryté razítko Zašová - pramen Stračka 24 - rozcestník

Uvnitř se totiž nacházelo pěkné razítko, jež si hovělo na inkoustem nasycené podušce. K naší smůle jsme si sebou tentokrát nevzali náš cestovní památník, jelikož jsme nepočítali s možností získání nějakého razítka v Zašové. Následně jsme se vydali k samotnému prameni ve stráni, kterou dal zdejší farář Odstrčil v roce 1895 upravit a nechal v ní zřídit jeskyni se sochou Panny Marie Lurdské. Cestou jsme narazili na litinový kříž s Kristem na pískovcovém soklu, jenž byl zhotoven zřejmě v 19. století, přičemž podobné dílo jsme viděli již u kostela Navštívení Panny Marie v Zašové. Zatímco u svatostánku se pozlacená soška Krista leskla v zimním slunci, na poutním místě panoval ono lednové dopoledne temný stín.

Zašová - pramen Stračka 06 - kříž s Kristem a Lurdská kaple Zašová - pramen Stračka 05 - kříž s Kristem

Ten vládl ruku v ruce spolu s vlezlým chladem, takže jsme pořád museli dávat pozor, abychom neuklouzli na kluzkém prostranství před pramenem. Pomalu jsme se přiblížili ke schodišti, které začínalo hned za křížem a vedlo k jeskyni se sochou Panny Marie Zašovské, kterou zhotovil olomoucký sochař Rudolf Doležel. Kdybychom sem přišli mezi lety 1895 – 1942, v jeskyni bychom našli klasickou modrobílou sochu Panny Marie Lurdské, která byla během druhé světové války přenesena do kostela Navštívení Panny Marie. Vystoupali jsme až ke světici, jenž v ruce držela děťátko, přičemž socha stála na velkém kameni. Scenérie byla vyšperkována vánoční výzdobou, nicméně v detailnějším zkoumání sochy nám bránila mříž, za kterou byla Panna Marie Zašovská ukrytá.

Zašová - pramen Stračka 07 - Lurdská kaple Zašová - pramen Stračka 09 - Lurdská kaple

Vzápětí jsme sestoupili dolů, kde jsme si ve stráni všimli plochého kamene, obklopeného svíčkami a věnci. Na kameni jsme spatřili špatně viditelný reliéf s motivem dvou kopců, na nichž byly kříže a mezi nimi se nacházela zář, vycházející zřejmě z třetího kříže. Patrně se jednalo o vyobrazení Golgoty v Jeruzalémě neboli hory Kalvárie, tedy místa, kde byl podle Bible v 1. století ukřižován Ježíš Kristus. Dále jsme se neúspěšně snažili vyluštit text a zjistit letopočet, který byl do kamene také vyrytý. Potom jsme se přesunuli o pár metrů dál, kde z pochromované trubky vydatným proudem vytékala voda. Jak hlásal nápis na mramorové desce nad zdrojem vody, jednalo se o vodu léčivou, jenž po staletí dokázala uzdravovat lidi i zvířata.

Zašová - pramen Stračka 08 - nápis na kameni Zašová - pramen Stračka 12 - studánka

Na nic jsme nečekali a rozhodli jsme se to také vyzkoušet, vždyť to by v tom byl čert, aby nám voda rovněž nepomohla. Přistoupili jsme k trubce a půjčili si hrnek, odložený k tomu účelu na zemi vedle pramene. Když se nádoba naplnila, opatrně jsme životodárnou tekutinu požili. Museli jsme konstatovat, že voda chutnala báječně, ovšem díky zimnímu období byla pořádně studená. Poté jsme si tekutinou promyli oči a potřeli čelo. S odstupem několika měsíců můžeme potvrdit, že voda dostála své pověsti a pomohla nám. Jak, to však zůstane naším tajemstvím. Každopádně můžeme každému návštěvu pramene Stračka doporučit. Po malé ochutnávce naším očím neunikl monogram jména Marie přímo nad tekoucí vodou, který nám trochu připomínal mnohem slavnější maskarón na štítě kaple Matky Boží na Veveří.

Zašová - pramen Stračka 13 - studánka Zašová - pramen Stračka 17 - studánka

Následně jsme vyzděný zdroj vody opustili a svou pozornost jsme obrátili na vedle stojící Boží Muka. Na soklu jsme našli letopočet 1896, tedy datum výstavy pískovcového díla a na dříku jsme si pak přečetli nápis Pod ochranu tvou se utíkáme svatá Boží rodičko. Nebylo tedy žádným překvapením, že vrcholu sloupu stála soška Panny Marie. Světice však byla schována za sklem, které bylo vlivem počasí zamlženo, takže jsme toho moc neviděli. Dlouho jsme se u ní tedy nezdrželi a vydali se pomalu zpátky k autu. Minuli jsme rozcestník i náš poslušně odpočívající vůz, za nímž jsme narazili na první zastavení naučné stezky Zašová. Na tabuli jsme s přečetli informace o zašovském rodákovi, amatérském malíři a sochaři Františkovi Pavlicovi, který zde působil jako tajemník MNV, obecní kronikář a organizátor výstav uměleckých prací místních občanů.

Zašová - pramen Stračka 21 - sloup se soškou Panny Marie a studánka Zašová - pramen Stračka 20 - sloup se soškou Panny Marie

Umělec pro Zašovou vytesal sochu valašský pár, kterou jsme si prohlédli o pár minut dříve prohlédli před kostelem Navštívení Panny Marie, bustu J. A. Komenského a také sousoší Valašská rodina, která stála jen pár metrů od nás. Moc jsme nepřemýšleli a vydali se na obhlídku tohoto zajímavého díla z roku 1973. Před námi se nacházela trojice lidských postav, které byly k sobě v řadě nad sebou přitisknuti, což mělo jistě symbolizovat důležité pouto rodinné soudržnosti. Nahoře jsme našli valašského otce, který držel svou ženu a ta zase jejich dítě. Sousoší jsme si obešli kolem dokola a poté jsme již definitivně zamířili k našemu autu, jímž jsme odjeli do nedalekého Valašského Meziříčí na oběd. O tom, kde jsme pojedli a co jsme měli dobrého, však pojednává již jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak náš zimní výlet pokračoval, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme navštívili valašské obce Zašová a Choryně. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře a podělte se tak o své zážitky s ostatními turisty. Děkujeme.

Zašová - pramen Stračka 29 - sousoší Valašská rodina od Františka Pavlici nedaleko pramene Zašová - pramen Stračka 31 - sousoší Valašská rodina od Františka Pavlici nedaleko pramene

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Zasova_-_poutni_misto_Stracka_s_pramenem_vody/

Historie :

Poutní místo Stračka v Zašové je součástí Evropské kulturní stezky, která vede z Hostýna přes Zašovou až na Radhošť ke kapli svatého Cyrila a Metoděje. Podle pověsti se u pramene údajně zastavili svatí bratři Cyril s Metodějem, když putovali na Radhošť, aby vymýtili pohanské zvyky. Samotný areál vznikl díky obyvatelům místního kláštera Trinitářů, kteří sem zřejmě také umístili obraz Panny Marie a kříž. Pokračovatelem ve zvelebování místa byl zdejší farář Odstrčil, jenž dal v roce 1895 stráň nad pramenem upravit a nechal v ní zřídit jeskyni se sochou Panny Marie Lurdské. Tato socha pak byla roku 1942 přenesena do kostela a nahrazena sochou Panny Marie Zašovské, kterou zhotovil olomoucký sochař Rudolf Doležel.

Areál Stračky tedy vznikl v roce 1895, kdy byla ve stráni zřízena jeskyňka se sochou Panny Marie. A proč se místu říká právě Stračka? Jediná souvislost by snad mohla být s kytkou Ostrožkou stračkou, ovšem dnes už nikdo neví, proč lidé pro toto místo takový název zvolili. Dnes je prostor Stračky zastíněn vzrostlými lípami a ohrazený kamenným zábradlím. Stračku pravidelně navštěvují lidé, kteří si sem přijdou odpočinout nebo se pomodlit, a také návštěvníky, kteří si chtějí naplnit nádoby vynikající pramenitou vodou. Místo je dostupné pro cyklisty i rodiny s dětmi. V parném létu nabízí příjemnou a klidnou oázu. Pramen Stračka se nachází zhruba patnáct minut chůze od kostela. Jeho voda je velice chutná, místní kronika zmiňuje dokonce řadu uzdravení.

Pověst :

Legenda vypráví o rytíři, kterého kolem Zašové pronásledovali Tataři. Tři dny a tři noci bloudil v hlubokých lesích, až na smrt unavený z posledních sil poklekl a vroucně se modlil k Panně Marii. Když únavou usnul, zjevila se mu ve snu Matka Boží s děťátkem. Spouštěla k němu šňůru, aby se jejího konce chytil a kráčel za ní. Když se rytíř posléze probudil, zjistil, že leží na okraji lesa u pramene vody na dohled nejbližších chalup. A byl zachráněn. Rytíř nechal pak z vděčnosti postavit na místě kapličku s obrazem Panny Marie. Tolik praví pověst, jejíž historický podklad by mohl souviset s obdobím tatarského vpádu do Evropy, kdy v roce 1241 porazili Tataři slezská knížata a mezi vojáky byl i prchající pán z Kornic. Útočiště našel právě ve Stračce a stal se zakladatelem tohoto místa. Obraz Panny Marie se dnes nachází v zašovském farním kostele a jeho vznik se odhaduje do období 14. nebo 15. století.

Historie čerpána z webu

https://regiony.rozhlas.cz

Obec Zašová nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 12
Celkem: 486426
Měsíc: 16022
Den: 557