Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nový Hrozenkov - muzeum a památník Antonína Strnadla

Muzeum v Novém Hrozenkově bylo zřízeno z iniciativy výtvarníka Karla Langra v roce 1977 jako Památník Antonína Strnadla, jenž měl v této chalupě v letech 1935 a 1936 ateliér.  Budova č. p. 451 je charakteristickou valašskou roubenou stavbou z roku 1835. Jeho vzácné dokumentační kresby jsou základem další expozice, která pojednává o salašnictví. Tento horský pastevecký chov ovcí charakteristický pro Valašsko je zde prezentován starobylým a mnohdy unikátním salašnickým náčiním. Poslední expoziční místnost je věnována zakladateli muzea, výtvarníkovi Karlu Langerovi a jeho výtvarným dílům. Půdní prostory památníku slouží v letní sezóně jako galerie regionálního umění.

article preview

Beskydy se staly jednou z našich nejoblíbenějších destinací, kam jsme se velice rádi vraceli, jelikož nás zdejší drsná a zároveň krásná krajina naprosto okouzlila. Občas jsme na československé pomezí z Olomouce vyrazili na jednodenní výlet, ale strávili jsme zde i pár celotýdenních dovolených, které nám daly více času pro důkladnější prozkoumání tohoto kouzelného pohoří. Jednoho roku jsme si na sedm dní pronajali luxusní srub v kanadském stylu, který si jeho majitel postavil na zelené louce teprve nedávno a tak dřevěný domek ještě voněl novotou. Dovolenou jsme si naplánovali na začátek letních prázdnin, kdy se rozlehlá obec Velké Karlovice stala na jeden týden naším novým domovem, z něhož jsme každé ráno po vlastními silami připravené snídani vyráželi na výlety po bližším i vzdálenějším okolí.

065 - Velké Karlovice - naše ubytování ve srubu 04 065 - Velké Karlovice - naše ubytování ve srubu 06

Úvodní dva dny dovolené panovalo velké vedro, kdy teploměr úspěšně atakoval třicetistupňovou hodnotu, takže jsme přivítali, když se v noci na Valašsko přihnaly bouřky. Třetí den pobytu se nám hned lépe dýchalo a vzduch se ochladil natolik, že jsme si dokonce museli obléci bundy. Negativním faktem ochlazení bylo to, že celé dopoledne propršelo a tak jsme jej strávili ve srubu u vědomostních stolních her. Pak jsme si uvařili oběd a když konečně přestal padat déšť, vyrazili jsme na výlet do Karolinky. V tomto městě jsme navštívili několik zajímavostí a pak jsme se přesunuli do sousední obce Nový Hrozenkov, kde se naším hlavním cílem stalo muzeum malíře, grafika a ilustrátora Antonína Strnadla, které se nacházelo v historicky cenné chalupě, v níž míval svůj ateliér.

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/novy-hrozenkov-pamatnik-antonina-strnadla/1621269357 016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 03 - budova muzea 

Po příjezdu do Nového Hrozenkova jsme naše stříbrné auto zaparkovali přímo před muzeem a ihned jsme zamířili ke vchodu do starobylé chaloupky, jenže dveře byly zavřené. Naštěstí se vedle nás zničehonic jako kouzelné stvoření zjevila zaměstnankyně muzea, která naše maličkosti odvedla do vedlejší zděné budovy, do níž byla umístěna pokladna. Zde nám paní prodala vstupenky, turistickou známku a k našemu potěšení jsme zde získali pět razítek do památníku. Následně nás jiná paní odvedla k roubené chaloupce z roku 1835, odemkla dveře a pak jsme všichni vstoupili do první místnosti muzea. Zde nám průvodkyně prozradila, že muzeum vzniklo v roce 1977 v chalupě, kde měl Antonín Strnadel v letech v letech 1935 - 1936 ateliér, kam se v pozdější době rád vracel a pak jsme si již prohlédli expozici, pojednávající o jeho osobě.

016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 05 - tabule na budově muzea 016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 06 - expozice o Strnadlovi

Dozvěděli jsme se, že se narodil roku 1910 v Trojanovicích a jeho výtvarný se prý projevil již na měšťanské škole v Rožnově pod Radhoštěm, kdy maloval a koloroval fotografie a pohlednice v knihkupectví. Ve svých sedmnácti letech začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, potom na Akademii výtvarných umění v Praze figurální malbu a po válce byl jmenován profesorem oboru užité grafiky. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze působil až do roku 1970, kdy byl nucen ze zdravotních důvodů pedagogickou činnost ukončit, přičemž o pět let později zemřel. Samozřejmě nás zajímalo, jak se dostal na Valašsko. Zjistili jsme, že se během studií v Praze skamarádil se spolužákem Karlem Langerem, který předtím působil jako učitel v Novém Hrozenkově a tento muž sem roku 1929 Antonína Strnadla pozval.

016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 07 - expozice o Strnadlovi 016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 08 - expozice o Strnadlovi

Okolí Vsetínské Bečvy jej zaujalo natolik, že zde nalezl druhý domov a během svého pobytu zachytil na plátno množství valašských lidových staveb, jejich interiér a nábytek. Zobrazoval také život pastevců na salaši a dokonce roku 1936 patřil mezi hlavní iniciátory výstavy o Salašnictví, které nás čekalo ve druhé místnosti. Na zdech jsme si prohlédli obrazy, jež Antonín Strnadel namaloval a které se tématicky týkaly pasení ovcí nebo činností s tím související. Kromě nich zde visely kresby z pasteveckého života. Mohli jsme tak vidět troubení na valašskou trúbu, postup zpracování žinčice, vaření syrovátky a salašnický způsob rozdělávání ohně, ukázku dojení mléka a jeho zpracování na sýr či další výjevy běžného dne pasáčka ovcí. Dále jsme zde shlédli předměty, které bačové ve svých salaších používali.

016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 09 - expozice o salašnictví 016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 10 - expozice o salašnictví

Viděli jsme kolovrátky, nádoby na mléko, dřevěné putny na vodu, gelety na dojení, škopek na odkapávanou syrovátku, máselnici na stloukané máslo, váhy na odvažování sýra, pastýřskou kabelu, nádoba na brynzu, kotel na svařování žinčice a nádoba na její odnášení či putna na ovčí mléko. Mezi pasteveckými exponáty nemohla chybět dřevěná ovčácká hůl, dále zvony, které měly ovečky uvázané u krku, nůžky na stříhaní vlny, rendlík na vaření nad otevřeným ohněm nebo šufánek na nabíraní polévky. Průvodkyně k vystaveným věcem přidala zasvěcený komentář a rovněž jsme se od ní dozvěděli, kdo to bača vlastně byl, jaký byl jeho život na salaši, jak vyráběl sýr nebo zpracovával vlnu od svých oveček a tak dál. Když jsme si vše prohlédli, průvodkyně nás poslala do prvního patra, kde jsme našli výstavu obrazů.

016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 11 - expozice o salašnictví 016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 13 - expozice o salašnictví

Následně jsme sestoupili zase dolů, s průvodkyní se rozloučili a poděkovali jí za zajímavý výklad. Potom jsme zamířili do zahrady za domem, který jsme si tak prohlédli z jiné perspektivy a díky tomu jsme zjistili, že byl postaven na vysoké kamenné podezdívce. V zahradě jsme objevili typické valašské dřevěné včelí úly a na druhé straně pozemku naším očím neunikly krávy a ovce, jež se pásly na přilehlé louce. Chvíli jsme v zahradě pobyli a pak jsme otevřenou bránou vyšli ven na parkoviště. Francouzský povoz jsme však ještě nechali odpočívat a pěšky jsme se vydali na prohlídku nedalekého kostela sv. Jana Křtitele, o němž však již vypráví jiný můj článek. Jak probíhal třetí den naší dovolené na Valašsku, to se dozvíte v sekci Velké povídání o výletech, kde je pro vášnivé čtenáře připraven cestopis s názvem Jak jsme v červenci navštívili Karolinku a Nový Hrozenkov.

016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 16 - zadní pohled na muzeum 016 - Nový Hrozenkov - Památník Antonína Strnadla 18 - zvířectvo na loukách za muzeem

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/novy-hrozenkov-pamatnik-antonina-strnadla​

Historie :

Muzeum v Novém Hrozenkově bylo zřízeno z iniciativy výtvarníka Karla Langra v roce 1977 jako Památník Antonína Strnadla, jenž měl v této chalupě v letech 1935 a 1936 ateliér.  Budova č. p. 451 je charakteristickou valašskou roubenou stavbou z roku 1835. Jeho vzácné dokumentační kresby jsou základem další expozice, která pojednává o salašnictví. Tento horský pastevecký chov ovcí charakteristický pro Valašsko je zde prezentován starobylým a mnohdy unikátním salašnickým náčiním. Poslední expoziční místnost je věnována zakladateli muzea, výtvarníkovi Karlu Langerovi a jeho výtvarným dílům. Půdní prostory památníku slouží v letní sezóně jako galerie regionálního umění.

Historie čerpána z webu

https://muzeum-ic-novyhrozenkov.webnode.cz/

Muzeum Nový Hrozenkov je držitelem turistické známky č.1920.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/muzeum-novy-hrozenkov-c1920

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 9
Celkem: 455100
Měsíc: 18429
Den: 480