Do Rokytnice v Orlických horách jsme již podruhé zavítali během letní dovolené, kdy jsme byli ubytováni přímo v městečku v krásném apartmánovém domě se zahradou. Velice se nám zde líbila kvalita a čistota domu, možnost opékání špekáčků na zahradě, domácí vejce a v neposlední řadě to, že jsme si sami ve sklípku čepovali trutnovské pivo Krakonoš a kofolu. Jeden ze dnů naší dovolené jsme věnovali prohlídce místních památek a během procházky městem jsme navštívili také zdejší muzeum.

Auto jsme zaparkovali u obchodu COOP a zamířili k bývalé sýpce, ze které nedlouho před naší návštěvou vzniklo muzeum Orlických hor. V pokladně jsme si koupili vstupenku a získali razítko do památníku. Vzápětí jsme se pustili do prohlídky expozic v přízemí sýpky, kde nás nejvíce zaujal model lesního biotopu.

Jednalo se o prosklený tubus, zasahující do třech pater, v jehož útrobách byl umístěn strom. Na něm bychom napočítali asi 55 druhů ptáků, kteří se v Orlických horách vyskytují. Dole jsme našli ptáky z mokřin jako třeba čápi, uprostřed seděly bez hnutí sovy, dravci, datel či zde lezly veverky a tak to pokračovalo až do koruny stromu ve třetím patře, kde byly malí ptáčci i s hnízdem a vejci.

V přízemí jsme našli mimo jiné vitrínu s vydrou a bobrem, obyvateli potoků a říček zdejších hor. Nemohli jsme přehlédnout ani velké tabule s informace o přírodě, zvířatech, rostlinách, památkách a dalších zajímavostech, které se v okolí Rokytnice nacházejí.

Narazili jsme zde také na kiosek s obrazovkou a interaktivním vyhledáváním veškerých informací z historie měst, dopravy či řemesel. Nabídku jsme využili a pustili si několikaminutový příspěvek o tradičních řemeslech, které se kdysi v tomto kraji provozovaly a poté jsme se ještě podívali, jak se stavěla železniční trať Doudleby-Vamberk-Rokytnice.

Následně jsme se přesunuli do malého sálu, kde jsme na velkém plátně shlédli film o Orlických horách. Když začaly závěrečné titulky, zvedli jsme se a po schodech jsme vystoupali do prvního patra muzea s interaktivní podlahou. Jakmile jsme ni vstoupili, začal nám pod nohama téct potok, ve které plavaly ryby a kolem nás zpívali ptáci.

Na panelech jsme si postupně přečetli spousty textů a prohlédli mnoho fotografií o geologii a těžbě ve zdejších horách či se seznámili s vodními toky stékajícími z kopců do údolí a jejich obyvateli. Nechyběly zde ani lesy, zvěř v nich žijící a dozvěděli jsme se, jaké stromy v Orlických horách rostou.

O kus dál jsme zjistili, jakou prací se živili v minulosti lidé a jaké se zde rozvinulo podnikání. Jednalo se například o průmysl papírenský, dozvěděli jsme, že zde klapalo několik mlýnů či jak oheň hořel v hamrech a kovárnách, jejichž modely jsme zde viděli.

Zaujalo nás, že se zde vyrábělo se třeba draslo a z něj střelný prach nebo že v lesích pracovali popeláři, kteří tenkrát nevyváželi odpadky, nýbrž v lesích spalovali poškozené stromy a dobývali pařezy. V orlických hutích také vznikalo krásné sklo a porcelán, takže jsme ve vitrínách našli pár váz, misek či pohárů a také nářadí, které se ve sklárnách používalo. 

Pak jsme se již vydali po schodech do nejvyššího patra sýpky, kde jsme se nejprve seznámili s těžbou dřeva, abychom se vzápětí více dozvěděli o výrobě předmětů z loubí, které jsme také našli vystavené za sklem. Dále jsme zde shlédli výstavu svatých obrázků, tradičního zemědělského nářadí a další vitrína ukrývala kolovrátek spolu s jinými předměty na výrobu látek.

Jedna z expozic se věnovala vánočním ozdobám a keramickým formám na vánočky a buchty, o pár metrů dále jsme si prohlédli tradiční betlém s figurkami a také malovaný klát neboli včelí úl. Poté jsme se posadili na židličky a vyzkoušeli si tkaní na miniaturních tkalcovských stavech, postavených na pracovních stolech. Po více či méně úspěšných pokusech ve tkaní jsme sestoupili dolů do přízemí a budovu sýpky z 19.století opustili.

Celkem jsme v muzeu strávili necelou hodinu, ale dalo by se pobýt i déle. My jsme však měli v plánu v odpoledních hodinách poznat ještě dělostřeleckou tvrz Hanička, kam jsme vzápětí odjeli naším autem. O této vojenské pevnosti již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Rokytnice_v_Orlickych_horach_-_muzeum_Orlickych_hor/

Historie :

Muzeum Orlických hor v Rokytnici vzniklo v prostorách chátrající sýpky z 19. století v roce 2011. Díky dobré práci architektů byly zachovány původní dřevěné, které byly vkusně zkombinovány s moderními stavebními materiály, jakými jsou sklo a ocel. Jedinečný je systém pronikání světla do budovy prostřednictvím proskleného světlíku v hřebenu střechy a skleněných podlah v jednotlivých poschodích.

Interaktivní muzejní expozici v Rokytnici ocení především dětští návštěvníci. Nabízí totiž kromě poznání také spoustu zábavy. Děti zde mohou tvořit, nebo také pozorovat desítky druhů ptáků v "korunách" stromů – jedná se o třípatrový model lesního biotopu. Na stromě umístěném ve voliéře je k vidění 55 druhů ptáků, kteří se v Orlických horách vyskytují. V muzeu se můžete zaposlouchat do dvou desítek zvuků, prohlédnout si fotky a vyřešit kvízy. Vše najdete v informačním kiosku, jehož ovládání je zcela intuitivní. Podmalbu, vánoční ozdoby nebo třeba lubové krabičky si pak děti vezmou domů.

V prvním patře muzea je připravena interaktivní podlaha. Jakmile se ni vstoupí, spustí se a pod nohama vám v tu chvíli začne téci potok, v němž plavou ryby. V únoru 2018 v muzeu vznikla expozice modelů historických staveb z Orlických hor, v níž nechybí roubené chalupy, město Rokytnice z druhé poloviny 19. století, papírny s dřevěným mostem, pily spojené s hamrem, mlýn, sklárny a těžební štoly. A například model štoly, vyrobený v měřítku 1:2, je zároveň prolézačkou, do které mohou vstoupit děti.

Historie čerpána z webu

http://www.sypka-moh.cz/cz/

Rokytnice v Orlických horách je držitelem turistické známky č.25.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rokytnice-v-orlickych-horach-c25