Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hruboskalsko - Zámecká a Mariánská vyhlídka

Zámecká vyhlídka je jedna z vyhlídek v Hruboskalském skalním městě nedaleko zámku Hrubá Skála. Svůj výhled soustředí především do této oblasti, která dala vyhlídce jméno. Spolu s Mariánskou vyhlídkou se nachází na žlutě značené turistické trase spojující zámek Hrubá Skála s prameny u Lázní Sedmihorky. Pramáti vyhlídek Českého ráje, asi tak by se dala jednoduše popsat proslulá Mariánská vyhlídka, pohledy z její skalní plošiny na zámek Hrubá Skála, hrad Trosky či nejvyšší horu Českého ráje Kozákov těšily již davy turistů na přelomu 19. a 20. století. Kromě dalekých a panoramatických výhledů lze shlédnout i velkou část hruboskalského skalního města a díky její poloze a krásným rozhledům patří k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším skalním vyhlídkám Českého ráje. 

article preview

Netrvalo dlouho, abychom si byli zcela jistí, že Český ráj svůj název získal oprávněně, neboť nás okouzlil hned během první dovolené, kterou jsme v tomto malebném kraji strávili. Byla to prostě láska na první pohled, takže jsme se sem v průběhu dalších let rádi vraceli a většinou jsme v tomto úžasném koutku naší země strávili týden. Jednoho roku jsme se ubytovali v rodinném domě v obci Žlábek, v němž jsme měli dostatek soukromí i prostoru a tak jsme zde byli velice spokojeni. V paměti nám utkvěly zejména snídaně či večeře na terase, odkud jsme pozorovali krajinu Českého ráje a když nad zříceninou hradu Trosky zapadalo slunce, mohli jsme oči nechat na té úžasné podívané. Samozřejmě jsme si naplánovali návštěvu spousty zajímavých míst a jedním z nich byl hruboskalský skalní hřeben.

17 - Hruboskalsko 20 - skalní město - vyhlídka Na kapelu 17 - Hruboskalsko 13 - skalní město - vyhlídka U lvíčka

Tehdy jsme naším plechovým ořem přijeli k zámku Hrubá skála, odkud jsme vyrazili na okružní procházku skalním městem, přičemž jsme se cestou zastavili na několika kouzelných vyhlídkách. Dvě z nich jsme potkali poté, co jsme opustili Adamovo lože a po žluté se vydali vstříc dalším cílům. Cestička se vinula mezi stromy, často byla přerušena schody, někdy vedla nahoru, jindy zase dolů. Taková byla neposedná, ale brzy nás neomylně dovedla k vyhlídce, odkud byl krásně vidět zámek Hrubá Skála. Jednalo se o Zámeckou vyhlídku, ale jak už bylo prozrazeno, tak nebyla jedinou, ze které bylo šlechtické sídlo vidět. O chvíli později jsme totiž došli na druhou, která se jmenovala Mariánská a prý se stala tou nejkrásnější v Českém Ráji, o čemž by se dalo polemizovat, vést dlouhé řeči nebo se dokonce hádat až do krve.

24 - Hruboskalsko 03 - cesta z Adamova lože na Zámeckou vyhlídku Hruboskalsko - Mariánská vyhlídka 2012

Vyhlídka každopádně nabízela úžasné panorama Hrubé skály, Trosek a Kozákova. Rovněž odtud byl nádherný výhled na skupinu skal Sahara, Dvanáct apoštolů, Větrník, Dračí věž a další skály, které se nacházely v pískovcovém bloku v oblasti Dračích skal. Na vyhlídce jsme našli podrobnou mapu oblasti, kterou tady někdo zapomněl, tak jsme si ji chtěli vzít sebou. Dlouho jsme se však z nečekaného nálezu neradovali, jelikož se proti nám vyřítila paní, jenž před pár lety opustila střední věk a zeptala se, jestli jsme nenašli mapu. Souhlasně jsme přikývli a bez okolků předali mapu do správných rukou. Nálezné jsme nedostali a onu osobu jsme již nepotkali. Pak jsme již prostor opustili a protože jsme kvůli oběma vyhlídkám sešli ze žluté značky, vrátili jsme se na ni zpět a pokračovali dál.

 Hruboskalsko - vyhlídka na zámek Hrubá Skála - Mariánská vyhlídka 2012 Hruboskalsko - vyhlídka na zámek Hrubá Skála - Mariánská vyhlídka 2012

Prakticky okamžitě jsme přišli ke schodišti, po kterém jsme prudce sestoupili k dalšímu zajímavému místu na naší trase. Stanuli jsme na symbolickém hřbitovu horolezců, kteří zahynuli na svých adrenalinových výpravách po celém světě, ale o tomto posmutnělém místě již vypráví jiný můj článek, tak si někdy udělejte čas a seznamte se s ním na těchto cestovatelských stránkách, v klidu a bezpečí domova. Pro vášnivé čtenáře je pak připraven cestopis Jak jsme se poprvé prošli Hruboskalským skalním městem, z něhož zjistíte podrobnosti z pátého dne naší červencové dovolené v Českém ráji roku 2012. Pokud vás tento článek inspiroval k návštěvě Hruboskalského města, tak splnil svůj účel a budeme rádi za vaše poznatky, jež můžete uvést dolů pod článek, kde jsou vám k dispozici komentáře. Děkujeme.

26 - Hruboskalsko 15 - cesta z Mariánské vyhlídky na hřbitov horolezců 26 - Hruboskalsko 16 - cesta z Mariánské vyhlídky na hřbitov horolezců

Jak už bylo zmíněno, většinou jsme v Českém ráji strávili celý týden, ovšem i v tomto případě bylo uplatněno pravidlo o výjimkách. Změnu si v podstatě vyžádalo naše podnikání, které se postupně rozvíjelo a jednoho roku jsme stáli před otázkou, jak zrychlit balení vyrobených mýdel a šumivých bombiček do koupele. Bylo jich stále více a více, takže jsme situaci museli nějak vyřešit a po mnoha úvahách jsme se rozhodli pořídit si balící stroj. Jelikož by nový výrobek stál mnoho desítek tisíc korun, pátrali jsme po bazarovém stroji a náhoda tomu chtěla, že starší a téměř nepoužívaný kousek jsme objevili ve vesnici nedaleko Turnova. Na jednu květnovou neděli jsme si tedy domluvili prohlídku balícího stroje a zároveň si zajistili ubytování na tři dny v Karlovicích u Turnova, jelikož jsme rádi spojovali příjemné s užitečným či v tomto případě práci se zábavou.

24 - Hruboskalsko 01 - cesta z Adamova lože na Zámeckou vyhlídku 24 - Hruboskalsko 02 - cesta z Adamova lože na Zámeckou vyhlídku

Počasí nám celý víkend přálo a tak jsme se mohli procházet nádhernou přírodou a poznat poměrně dost zajímavostí. A jelikož Karlovice ležely na dohled od úžasného výtvoru matky přírody, který si lidé pojmenovali jako Hruboskalské skalní město, byl by doslova hřích se sem nevydat. Vůbec nám nevadilo, že jsme zmíněnými skalami proklouzli o čtyři roky dříve během týdenní dovolené, protože se nám v nich moc líbilo a navíc jsme si tentokrát naplánovali trochu jinou trasu. Co měly obě putování společného, byla cesta po žluté trase z Adamova lože k vodním pramenům u Lázní Sedmihorky, takže jsme nemohli minout ani dvě vyhlídky na zámek Hrubá Skála. Prvních pár desítek metrů jsme šli po příjemné pěšince, vedoucí pod lesními velikány, mezi nimiž se na určitá místa prodralo sluníčko.

24 - Hruboskalsko 05 - cesta z Adamova lože na Zámeckou vyhlídku 24 - Hruboskalsko 06 - cesta z Adamova lože na Zámeckou vyhlídku

Když se žhavý kotouč dotkl země, tak svými paprsky polechtal spadané jehličí, šišky či listoví, které se neudržely na svém dřevěném souputníkovi a spravedlivě nevynechal ani skalní útvary, kterých tu bylo kolem dokola požehnaně. Po chvíli jsme museli vystoupat několik pískovcových schodů, částečně skrytých pod loňskými listy stromů, jež na nich vytvořili hnědavý koberec, který měl pramálo společného s červeným kolegou z Karlových Varů a když jsme stanuli nahoře, čekal nás pro změnu zase sestup dolů. Po kamenných schodech jsme se prosmýkli jakousi skalní bránou, tvořenou dvěma poměrně velkými kameny, přičemž na jednom z nich bylo připevněné zábradlí, jehož jsme se raději přidrželi a pak jsme zase pár okamžiků kráčeli po lesní pěšině, která nás dovedla k odbočce na první skalní vyhlídku.

24 - Hruboskalsko 09 - cesta z Adamova lože na Zámeckou vyhlídku 24 - Hruboskalsko 10 - cesta z Adamova lože na Zámeckou vyhlídku

Kupodivu jsme k ní museli sejít dolů po dalších schodech a po asi 50 metrech jsme přišli na pěkné místo, nesoucí název Zámecká vyhlídka. Pojmenování to bylo velmi vkusné, protože se nám naskytl pohled na zámek Hrubá Skála, který se před námi hrdě vypínal k nebi. O kus dál vlevo jsme spatřili typické dvě věže hradu Trosky a pod námi se rozkládaly Dračí skály, tvořené věžemi Pastevec, Podsvětí, Kostelní kameny, Maska, Prskavka, Klouzek, Přátelská, Zámecká, Skořápka, Banánovník a dalšími. Opřeni o zelené zábradlí, které nás svou barvou mělo patrně uklidňovat, jsme se pár minut kochali výhledem na tu skalní krásu, kterou jsme si po čtyřech letech velice rádi znovu kochali. Docela nás překvapilo, že jsme byli v tu chvíli na vyhlídce úplně sami a pryč jsme se vydali až poté, co jsme z lesa zaslechli blížící se lidské hlasy.

24 - Hruboskalsko 11 - cesta z Adamova lože na Zámeckou vyhlídku 25 - Hruboskalsko 01 - Zámecká vyhlídka

Slezli jsme tedy po dřevěném žebříku, položeném na skále, který nám předtím umožnil na vyhlídku vylézt a pak jsme se vrátili zpátky na lesní cestu. Minuli jsme skály Bubák, Včelí a když jsme po 50 metrech pozdravili Ještěra, ocitli jsme se u odbočky k druhé, neméně působivé vyhlídce s názvem Mariánská. Tentokrát jsme museli vylézt pár betonových schodů nahoru a pak jsme již stanuli na celkem široké plošině s populárním zeleným zábradlím, odkud jsme viděli podobnou zámeckou scenérii jako před chvílí. Jen ten zámek a hrad se od nás trochu více vzdálil, ale to nám vůbec nevadilo a hleděli do krajiny Českého ráje opět několik minut, stejně jako turisté v 19. a 20. století. Mariánská vyhlídka by se totiž dala považovat za jakousi pramáti ostatních vyhlídkových míst v Českém ráji, protože byla první, která zde byla vybudována.

25 - Hruboskalsko 07 - Zámecká vyhlídka 25 - Hruboskalsko 09 - Zámecká vyhlídka

Již v prvopočátku turistiky si zdejší majitelé panství Ahrentalové všimli vzrůstajícího zájmu turistů o zdejší skalní město a vybudovali turistické přístupy k Mariánské vyhlídce, která ovšem původně sloužila pouze pro jejich soukromou kratochvíli. Právě tehdy vznikla cesta od Adamova lože, po níž jsme sem přišli a původní aehrenthalské úpravy v podobě tesaných schodů nám pomohly překonávat jednotlivé skalní plošiny. Druhá cesta k vyhlídce vedla z Lázní Sedmihorek přes Saharu kolem symbolického hřbitova horolezců, ale ta nás teprve čekal v opačném směru. Zaujalo nás, že tehdejší Mariánská vyhlídka byla opravdu luxusně upravena, když se tady nacházela vytesaná široká dvojitá lavice s bohatě zdobeným opěradlem a návštěvníky jistilo bytelné dřevěné zábradlí podepřené pískovcovými sloupy.

26 - Hruboskalsko 02 - Mariánská vyhlídka 26 - Hruboskalsko 03 - Mariánská vyhlídka

Vyhlídku dokonce roku 1922 při své cestě po městech Českého ráje navštívil náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Do dnešní doby se toho z původního vybavení vyhlídky bohužel moc nedochovalo, neboť davy turistů zanechávaly postupně na výzdobě stopy, hlavně vyryté podpisy. Již na konci 19. století byla vyhlídka hodně poškozena a roku 1937 muselo být dokonce opěradlo dvojité lavice odstraněno pryč. Z původní výzdoby jsme zde našli pouze část kamenné lavice a opěrných sloupků, jež v přední části plošiny nahradilo kovové zábradlí, nicméně staré sloupy byly naštěstí zachovány. Všechny tyhle informace jsme zjistili z vlastních papírů, které jsme si před odjezdem do Českého ráje vytiskli doma, protože jsme ještě nevlastnili chytré telefony s mobilními daty.

26 - Hruboskalsko 10 - Mariánská vyhlídka 26 - Hruboskalsko 13 - Mariánská vyhlídka

Zaujal nás také příběh o tom, jak vlastně vznikl název Mariánské vyhlídky, které byla údajně pojmenována podle Marie Felicitas Thunové, se kterou se oženil majitel zdejšího panství Jan Lexa z Ahrentalu. Tento názor do jisté míry podporoval nápis Mariánská, jež se nacházel v oválu, u něhož jsme právě stáli, ale zároveň jsme na něm objevili šipku, která dávala najevo, že vše bude zřejmě trochu jinak. Pravděpodobně tak nebyla po paní Thunové pojmenovaná vyhlídka, nýbrž skalní věž, na kterou šipka ukazovala. Když jsme se tím směrem podívali, spatřili jsme dominantní skálu s názvem Dračí zub, jež se stala součástí Dračích skal. V 19. století se tedy ještěří zoubek patrně nazýval Mariánskou skálou a plošina vyhlídka na Mariinu skálu. Informace jsme četli nerušeně, protože jsme zde byli sami a rádi jsme toho využili.

26 - Hruboskalsko 14 - Mariánská vyhlídka 26 - Hruboskalsko 04 - Mariánská vyhlídka

Po několika minutách nás ovšem vystřídali nově příchozí turisté, jimž jsme po vzájemném pozdravení přenechali vyhlídku k volnému užívání a vyrazili na další cestu. Následně jsme sestoupili po 13 původních kamenných schodech, vrátili se zpět na žlutou trasu a zahájili jsme sestup k symbolickému hřbitovu horolezců, o němž dopředu pouze prozradím, že k němu vedlo nekonečně dlouhé schodiště. Více se dočtete v mém dalším článku, který je hřbitovu věnován, tak si jej ve volné chvíli také nezapomeňte přečíst. Jak dále probíhal roku 2016 náš druhý den pobytu v Českém ráji, zjistíte snadno v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká cestopis Jak jsme se z Turnova vrátili do Karlovic po hruboskalském hřebeni. Pokud jste obě vyhlídky také navštívili, můžete své poznatky napsat do komentářů dole pod článkem. Děkujeme.

26 - Hruboskalsko 06 - Mariánská vyhlídka 26 - Hruboskalsko 01 - Mariánská vyhlídka

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/hruboskalsko-zamecka-a-marianska-vyhlidka​

Historie :

Zámecká vyhlídka je jedna z vyhlídek v Hruboskalském skalním městě nedaleko zámku Hrubá Skála. Svůj výhled soustředí především do této oblasti, která dala vyhlídce jméno. Spolu s Mariánskou vyhlídkou se nachází na žlutě značené turistické trase spojující zámek Hrubá Skála s prameny u Lázní Sedmihorky. Pramáti vyhlídek Českého ráje, asi tak by se dala jednoduše popsat proslulá Mariánská vyhlídka, pohledy z její skalní plošiny na zámek Hrubá Skála, hrad Trosky či nejvyšší horu Českého ráje Kozákov těšily již davy turistů na přelomu 19. a 20. století. Kromě dalekých a panoramatických výhledů lze shlédnout i velkou část hruboskalského skalního města a díky její poloze a krásným rozhledům patří k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším skalním vyhlídkám Českého ráje. Již v prvopočátku turistiky si zdejší majitelé panství Ahrentalové všimli vzrůstajícího zájmu turistů o zdejší skalní město a ač zprvu zřejmě neradi, vybudovali turistické přístupy k Mariánské vyhlídce - ta původně sloužila pouze pro jejich soukromou kratochvíli. A tak vznikly vlastně dvě cesty - první cesta vede od rozcestí u Adamova Lože, na této cestě můžeme ještě narazit na původní aehrenthalské úpravy např. v podobě tesaných schodů, které překonávají jednotlivé skalní stupně plošiny. Druhá cesta k vyhlídce vede z Lázní Sedmihorek přes Saharu kolem symbolického hřbitova horolezců. Dle popisů starých průvodců a fotografií byla vyhlídka upravena opravdu luxusně, byla tu vytesaná široká dvojitá lavice s bohatě zdobeným opěradlem a návštěvníky jistilo bytelné dřevěné zábradlí podepřené pískovcovými sloupy. Vyhlídku dokonce navštívil v roce 1922, při své cestě po městech Českého ráje, i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Bohužel do dnešní doby se toho z původního vybavení vyhlídky moc nedochovalo, neboť davy turistů zanechávaly postupně na výzdobě stopy, hlavně vyryté podpisy do skály, do sloupků zábradlí a do pohovky byly pro kamenné prvky devastující. Již na konci 19. století se turističtí průvodci zmiňují o poškozené výzdobě vyhlídky. Opěradlo dvojité lavice bylo natolik nevratně poškozené, že bylo raději v roce 1937 odstraněno. Z původní výzdoby se tedy do dnešních dnů zachovala pouze kamenná lavice a větší část původních kamenných sloupků, v přední části vyhlídky však již byly nahrazeny novým kovovým zábradlím zabetonovaným přímo do skály, původní sloupy však byly naštěstí zachovány. K vyhlídce na temeno skály, na které je vyhlídka umístěna, vede 13 původních kamenných schodů. Zajímavý je také příběh názvu - běžně se traduje, že jméno vyhlídka dostala po Marii Felicitas Thunové, se kterou se oženil majitel zdejšího panství Jan Lexa z Ahrentalu a do jisté míry to podporuje i v oválu na skále vyhlídky vytesaný nápis Mariánská. V oválu je však také vytesaná drobná šipka, která dává tušit, že vše bude zřejmě trochu jinak. Je totiž pravděpodobné, že po nastávající zdejšího barona není pojmenována přímo vyhlídka, ale skála na kterou šipka odkazuje. Pokud se podíváme kam šipka směřuje, je to zřejmě při pohledu z vyhlídky tvarem nejdominantnější skála dnes nazývaná Dračí zub, která je součástí několika věží Dračích skal. Nabízí se tedy velmi pravděpodobná možnost, že Mariánskou skálou byl původně Dračí zub a jméno vyhlídky znělo původně Vyhlídka na Mariinu skálu. Teprve časem pak došlo k přejmenování místa na Mariánskou vyhlídku a i souskalí věží Dračích skal doznalo změnu jmen. Samotná Mariánská skála se z názvosloví hruboskalska pomalu vytrácí....

Historie čerpána z webu

https://www.interregion.cz/

Hruboskalské skalní město je držitelem turistické známky č.994.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/skalni-mesto-sedmihorky-c994

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 7
Celkem: 453776
Měsíc: 18286
Den: 697