Svatý Hostýn je pouze jedním z vrcholů v pohoří Hostýnských vrchů, patrně však nejvýznamnější ze všech v tomto kraji Moravy. Při našich výletech jsme jej z dálky pozorovali několikrát, ale až do onoho květnového výletu jsme na vrcholu Hostýnu nikdy nestanuli. Až jednoho krásného slunečného dne konečně padla volba na pokoření kopce, výrazně vyčnívajícího nad městem Bystřice pod Hostýnem, které jsme si prošli dopoledne. Po obědě jsme odjeli na malé parkoviště za obcí Chvalčov, kde jsme zaparkovali náš stříbrný francouzský vůz a po červené značce vyrazili vzhůru na legendární kopec. Rozcestník u parkoviště nám sice oznámil, že nás od cíle dělí jen dva kilometry, o nutnosti zdolat 336 výškových metrů však milosrdně pomlčel. Byli jsme tak rádi, že nám výstup zpříjemnilo šest zastavení naučné stezky Příroda Hostýnských vrchů.

Po více než hodinovém výstupu jsme konečně dorazili na horu Hostýn, tvořenou dvěma vrcholy, vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou, a západní část s poutním chrámem a řeholním domem. Svatá hora nabízela turistům spoustu dalších zajímavostí, které jsme si pochopitelně nenechali ujít a jednou z nich byla rozhledna. Když jsme ke kamenné věži dorazili, prohlédli jsme si pěstní tabulky a nápisy na zdi, silné 70 - 100 centimetrů a pak vstoupili do útrob stavby. V pokladně jsme si koupili vstupenky, výroční a běžnou turistickou známku Hostýnu v první verzi a dostali jsme také razítko do památníku. Následně jsme po železném schodišti vystoupali o patro výš, kde se nacházelo malé muzeum s historií věže a přečetli si zde pár informací. Potom jsme již dorazili na vyhlídkovou plošinu a rozhlédli se po okolí.

Z krytého ochozu jsme shlédli především okolní Hostýnské vrchy, náš dopolední cíl město Bystřici pod Hostýnem a v dálce rovinatou Hanou. Po chvilce kochání jsme sešli po šedesáti schodech dolů a obešli patnáctimetrovou věž kolem dokola. Pak nastal správný čas na odlovení zdejší kešky a když jsme si do statistik připsali úspěšný zářez, zamířili jsme k Bazilice, o které však již pojednává jiný můj příspěvek, tak si jej ve volné chvíli nezapomeňte také přečíst. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis s názvem Jak jsme se z Chvalčova vydali na Hostýn, který vám prozradí další podrobnosti. Pokud jste rozhlednu na Hostýnu rovněž navštívili, můžete napsat do komentářů své poznatky, související s daným místem. Děkujeme.

Uběhlo dlouhých deset let, když jsme rozhlednu na Svatém Hostýnu navštívili podruhé. Vyrazili jsme opět z parkoviště za Chvalčovem, kde jsme pro změnu odložili černé korejské SUV a stejnou cestou po červené turistické značce jsme vyrazili na kopec. Červencové sluníčko hřálo dopoledne tak akorát, navíc nás před jeho paprsky chránily skoro pořád stromy a nebýt malé zacházky, dorazili bychom na Hostýn určitě dříve než za necelé dvě hodiny. Když jsme vyšli z lesa, lehce jsme posvačili a poté jsme se přes Jurkovičovu křížovou cestu vydali na nejvyšší bod Hostýnu, na kterém byla roku 1898 Maticí svatohostýnskou postavena kamenná rozhledna. Když jsme k ní po letech přicházeli, znovu se před námi objevila nejen kamenná kráska, ale také 32 metrů vysoký větrák, hyzdící posvátné místo od roku 1994.

Vzápětí jsme rychlým krokem došli k rozhledně, u níž nebylo naštěstí mnoho lidí, takže jsme si věž mohli v klidu prohlédnout a přečíst si nápis na základním pískovcovém kameni, kterého se dotkl sám císař a král František Josef I. dne 1. září 1897. Pod tímto kamenem jsme spatřili mramorovou desku s nápisem Ku poctivosti sv. Kříže P. N. Ježíše Krista založeno při návštěvě císaře a krále Františka Josefa I. L. P. 1. IX. 1897. Povšimli jsme si také okrouhlých oken, které malbou na sklo vyzdobil malíř Škarda z Brna. Následně jsme již vstoupili do přízemí věže a ocitli se tak v kapli sv. Kříže. V pokladně jsme si koupili vstupenky a rovněž jsme zde získali nové razítko do památníku. Potom jsme si v přízemí prohlédli oltář, mramorový kříž a pískovcovou sochu Panny Marie Bolestné, které tvořily výzdobu kaple.

Následně jsme zdolali známé točité železné schodiště, po němž jsme vystoupali do místnosti, v níž se nacházelo první hostýnské muzeum. Zase jsme seznámili s podrobnou historií věže, která bývala kdysi skoro dvakrát vyšší a pak jsme se již vydali na vyhlídkovou plošinu ve výšce dvanácti metrů. Z krytého ochozu jsme se pokochali výhledem na kouzelné Hostýnské vrchy, Bystřici pod Hostýnem a část Hané. Po několika minutách jsme sestoupili dolů a stejně jako před lety jsme obkroužili kamennou stavbu kolem dokola. Během obhlídky jsme na jižní straně našli vchod do kaple s ručně kovanými železnými dveřmi od uměleckého kováře pana Skřehoty z Bystřice pod Hostýnem a pak jsme zamířili ke Staré křížové cestě, o níž vypráví jiný můj článek. Jak probíhalo další naše putování, to vám prozradí cestopis Jak jsme podruhé z Chvalčova vyrazili na Hostýn a přes Klapinov se vrátili zpět.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/hostyn-rozhledna-cisare-frantiska-josefa-i

Historie :

Rozhledna na Svatém Hostýnu byla postavena v letech 1887 - 1888 díky obětavosti pana Cibulky, který se zabýval myšlenkou oživit malebné prostředí okolních lesů a hor. Již v červnu 1897 se začalo stavět a zdi byly už dost vysoké, když v noci 29. července strhla velká vichřice. Bouřka, liják a zuřící severák úplně zničily novou stavbu, přesto se podařilo sehnat další peníze na výstavbu. U příležitosti čtyřdenních manévrů rakousko-uherské armády navštívil Svatý Hostýn 1. září 1897 vzácný poutník - císař František Josef I., který podepsal zakládající listinu rozhledny, dotkl se základního kamene, jenž byl ještě téhož dne posvěcen Dr. Antonínem Cyrilem Stojanem a vsazen do zdi kaple. Celou stavbu kaple a rozhledny provedl architekt podle návrhu a představ P. Cibulky a celkový náklad činil asi 18 tisíc zlatých. Půdorys rozhledny tvoří dva nestejně velké kruhy zdiva z tvrdého hostýnského kamene. Větší půdorys má průměr kolem sedmi metrů, menší asi tři metry. Tloušťka zdiva je 70 cm až jeden metr. Vchod na rozhlednu je ze severní strany, kde je umístěno točité železné schodiště vedoucí do místnosti prvního hostýnského muzea a dále na vyhlídkovou terasu, která byla původně otevřená. Výška zděné části rozhledny byla 12,10 m. Nad střechou otevřené vyhlídky čněla na jižní straně štíhlá dřevěná nadstavba ukončená malou věžičkou. Na ní se otáčel pozlacený obraz Panny Marie Hostýnské a nad ním zářil kříž. Celková výška až po vrchol kříže byla 27 metrů. Dnes je rozhledna vysoká asi patnáct metrů. Protože dřevěná část vrchní nadstavby, zvaná malá rozhledna, byla vlivem drsného hostýnského počasí několikrát velmi poškozena, že hrozila zřícením, rozhodla 13. září 1915 odborná komise snést kříž a sochu Panny Marie, vrchní dřevěnou část rozebrat a odstranit, spodní stříšku nad terasou doplnit a opravit.

Pod rozhlednou v přízemí je kaple Svatého kříže. Vchod z jižní strany tvoří ručně kované železné dveře, které jsou dílem uměleckého kováře pana Skřehoty z Bystřice pod Hostýnem. Uvnitř naproti dveří stojí oltář a nad ním pískovcová socha Panny Marie Bolestné a mramorový kříž. Zhotovil jej mistr Ferdinand Neumann z Kroměříže a osadil na místo 22. června 1898. Okrouhlá okna vyzdobil sklomalbou B. Škarda z Brna. Dne 14. září 1898 byla kaple Svatého kříže posvěcena a první mši svatou v ní sloužil její zakladatel P. Cibulka aby, jak píše - svatý kříž, jejž vštípili sv. Cyril a Metoděj, posilnil a potěšil věřící a aby svítilo světlo milosti a slávy ctitelům Panny Marie Hostýnské. Původní účel i podoba věže se později několikrát měnily. Za první republiky byla snesena věžička a k rozhlížení zbyla jen hlavní terasa překrytá jehlancovou střechou.  Mezi roky 1957 až 1971 stavba sloužila jako retranslační stanice pro dálkový přenos televizního signálu a nebyla návštěvníkům přístupná. Tento stav trval až do 18. července 1987, kdy mohli na rozhlednu opět vystoupit první turisté. Tehdy se také opětně změnil vzhled věže. Vyhlídkový prostor byl opatřen skleněnými okny a zakryt plochou střechou opatřenou kovovým zábradlím. V této podobě rozhledna oslavila i své stoleté jubileum. Na přelomu let 2002/2003 byla provedena rekonstrukce rozhledny za účelem jejího využívání jako důležitý bod integrovaného záchranného systému. Byl zpevněn obvodový plášť, byla zcela obnovena horní dřevěná nástavba včetně ocelové konstrukce a oken.

Historie čerpána z těchto stránek :

http://www.hostyn.cz/rozhledna.html

Rozhledna císaře Františka Josefa I. na Hostýně je držitelem turistické známky č.2395.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rozhledna-na-svatem-hostyne-c2395