Ztracené kameny jsme poprvé navštívili v září 2025. Stalo se tak v rámci turistické výzvy Jdi do hor, když jeden ze šesti naplánovaných vrcholů představoval Pecný v pohoří Jeseníků. Šedé francouzské auto jsme nechali u autobusového nádraží v Rýmařově a nasedli na autobus, který nás odvezl na staré známé sedlo Hvězda. Odtud jsme se vyvezli na Ovčárnu a následně jsme po červené značce vyrazili za naším cílem. Pohybovali jsme se po známé hřebenové trase v nejvyšších partiích Jeseníků a neomylně jsme směřovali k našemu hlavnímu cíli, kvůli němuž jsme tuto horskou túru podnikli. Když jsme zadaný úkol splnili, pokračovali jsme po hlavní cestě na Ztracené kameny. Zelená turistická trasa se za plochým vrcholem Pec zničehonic zlomila a začala padat prudce dolů. Velmi opatrně jsme společně s několika jinými turisty sestupovali příkrým svahem, plným drobných i větších kamenů, kořenů a jiných překážek. Pak jsme již dorazili na Ztracené kameny. Nápadné skalisko s kamenným mořem a proudy právě obléhalo docela dost turistů, takže jsme si připadali jako účastníci středověké bitvy při dobývání královského hradu. Na chvilku jsme se posadili na níže položené kameny a nechtěně si vyslechli povídání dvou osob se psy, kteří si své miláčky navzájem obdivovali. Když se vrcholové partie alespoň trochu vyprázdnily, pomalu jsme se začali škrábat nahoru. Museli jsme dávat pozor, aby nám mezi stovkami rozsypaných balvanů někde neuvízla noha, nicméně výstup na skálu trval jen pár minut. Vzápětí jsme se z vrcholu v nadmořské výšce 1250 metrů pokochali výhledem na níže položené oblasti, které jsme už v trochu jiném úhlu viděli z nedalekých Pecnů. Očima jsme tak přejeli Hanušovickou vrchovinu s blízkým skalním hradem Rabštejn, Nízký Jeseník na východě či Králický Sněžník a Orlické hory na severozápadě. Po několika minutách jsme zase opatrně slezli dolů a po zelené značce jsme pokračovali dál na Skřítek. Úzká stezka prudce klesala dolů pod Ztracené kameny, které jsme si tak mohli prohlédnout ještě z opačné strany. Skaliska i balvany kamenného moře tvořil devonský kvarcit, hornina bohatá na křemen, díky němuž měly Ztracené kameny pěknou světlou barvu. Jakmile jsme si skalisko prohlédli i zespodu, pokračovali jsme v sestupu na rozcestí Pod Ztracenými kameny, ale o tom již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, jak celé naše putování probíhalo, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme uposlechli výzvu a vydali se z Ovčárny na Skřítek.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/ztracene-kameny-skalni-utvar-v-jesenikach​

Historie a pověst :

Ztracené kameny patří k nejznámějším a nejvýraznějším skalním útvarům Hrubého Jeseníku. Nápadné skalisko s kamenným mořem a proudy leží v nadmořské výšce 1250 metrů na jižním úbočí vrchu Pecný při zelené turistické značce vedoucí od Jelení studánky na Skřítek. Skaliska i balvany kamenného moře jsou tvořeny devonským kvarcitem. Od výrazného vrcholového skaliska Ztracených kamenů se otevírají krásné výhledy na Hanušovickou vrchovinu s blízkým skalním hradem Rabštejn, na Nízký Jeseník na východě i Králický Sněžník a Orlické hory na severozápadě. Ke Ztraceným kamenům se váže čertovská pověst, podle níž za vznik kamenného moře může čert, jenž při závodech s místním sedlákem právě na tomto místě vysypal spoustu balvanů ze svých bot.

Historie čerpána z webu

https://www.treking.cz

Ztracené kameny nemají turistickou známku.