Jdi na obsah Jdi na menu
 


Náklo - pískovna a jezero Kobylník

Štěrkovna Náklo se nachází mezi Olomoucí a Litovlí a vznikla těžbou štěrkopísku, kterou zde provozuje společnost CEMEX. Těžba započala již roku 1945, kdy byl potřeba písek pro nově vznikající stavby v poválečném Československu. Roku 1952 těžbu štěrkopísku převzaly Štěrkovny a pískovny Olomouc. V roce 1981 byla rozšířena těžba v pískovně plošně a to do hloubky od šesti do 25 metrů. Část štěrkovny je využívána jako přírodní koupaliště a zbytek je ponechán přírodě, původním živočichům a rostlinám. Zatopená část má rozlohu cca 100 ha a je hluboká až 25 metrů. Dá se tu stanovat a je zde několik stánků s občerstvením, fotbálek či jukebox. Koupání na pískovně je jen na vlastní nebezpečí, a to ve vymezeném prostoru, nechybí ani nudistická pláž. Koupání je volně přístupné a voda zde bývá velmi čistá. 

article preview

Litovelské Pomoraví pro nás bylo vždy oblíbenou a snadno dostupnou oblastí, do níž jsme často vyráželi z našeho olomouckého bydliště, abychom se pokochali pěknou přírodou. Zatímco lužní lesy jsme brázdili na kole nebo pěšky, do hanáckých vesnic, lemujících pozoruhodný kousek naší země, jsme většinou zajížděli autem. Naše výpravy vždy startovaly v hanácké metropoli, ale když jsme si otevřeli výrobnu přírodních mýdel v Litovli, došlo k velké změně. Práci jsme si totiž občas zpestřili nějakou procházkou po městě nebo okolí a během nich jsme se dokonale seznámili s místními památkami. Jeden srpnový den jsme si udělali volno a navštívili pár vesnic mezi Olomoucí a Litovlí, přičemž celé naše putování začalo v obci Náklo.

Náklo - pískovna a jezero Kobylník 06 - vpravo pláž, vzadu těžní věž Náklo - pískovna a jezero Kobylník 05 - chatky a člun na břehu jezera

Po příjezdu do obce jsme se ovšem nevěnovali místním církevním památkám, které jsme poznali o rok dříve v rámci jiného srpnového výletu, nýbrž jsme projeli celým Náklem a o chvíli později jsme naše stříbrné autíčko odstavili na okraji silnice u jezera Kobylník. Ačkoliv se nám podařilo zaparkovat kousek od nejfrekventovanější pláže, jindy lidmi obležený prostor zel prázdnotou. Snad za to mohl dopolední čas či včerejší bouřka a následné mírné ochlazení, ale i tak byly letní prázdniny v plném proudu, takže nás tento fakt trošku překvapil. Samota nám ovšem vůbec nevadila, oblíbené místo pro letní koupání, plavbu člunů či jiné vodní hrátky pro tuto chvíli patřilo jen nám a tak jsme se v klidu procházeli po břehu a pozorovali vodní hladinu čeřenou mírným větrem.

Náklo - pískovna a jezero Kobylník 01 - vzadu těžba písku Náklo - pískovna a jezero Kobylník 07 - vzadu těžní věž

I když jsme sem nepřijeli za účelem koupání, voda k tomu přímo vyzývala, neboť byla díky přírodní filtraci velmi čistá. Lákavé nabídce jsme úspěšně odolali a dál jsme se procházeli podél jezera, jenž bylo částečně stvořeno přírodou, ale také významným podílem lidské ruky. Vodní dílo totiž vzniklo těžbou štěrkopísku, která zde započala již roku 1945 a později bylo ještě více rozšířeno. Jelikož jsme nikdy nebyli žádnými zkušenými ornitology, jen jsme se mohli dohadovat, kteří to ptáci nad vodou vlastně poletovali. Snad to byla potáplice malá či severní, potápka rudokrká, morčák prostřední, turpan hnědý, hohol severní, husa běločelé nebo polní, racek bělohlavý či bouřní nebo naše oko dokonce vidělo severské drozdy cvrčaly.

Náklo - pískovna a jezero Kobylník 09 - kamenitý břeh Náklo - pískovna a jezero Kobylník 02 - vlevo člun, vpravo těžní věž

Každopádně jsme si chvíle oddechu a kochání se přírodou užili. V dálce na druhé straně jezera jsme také sledovali činnost těžebních strojů, pracujících na plné obrátky, zatímco my jsme se zaslouženě flákali. Během procházky jsme narazili na několik otevřených stánků s občerstvením, jejichž služeb jsme nevyužili. Po půl hodině jsme se vrátili k našemu autu, kterým jsme odjeli do nedaleké Lhoty nad Moravou, abychom si prohlédli místo, kde stával vodní mlýn. O tom však pojednává již jiný můj článek. Vášnivý čtenáři si mohou v sekci Velké povídání o výletech vyhledat článek Jak jsme v Litovli našli hvězdu a švédskou desku. Snad vás tedy tento článek inspiroval k návštěvě tohoto kraje, který si vaši pozornost jistě zaslouží.

Náklo - pískovna a jezero Kobylník 03 - těžní věž Náklo - pískovna a jezero Kobylník 04 - zařízení na těžbu štěrkopísku

Pískovna u Nákla se stala jedním z našich cílů během únorové procházky, kterou jsme podnikli v rámci malého odpoledního výletu v okolí Litovle. Tehdy jsme se pěšky vydali z vesnice Březové do Lhoty u Nákla, přičemž jsme kráčeli podél Mlýnského potoka. Když už jsme se k jezeru blížili, na pravé straně naším očím neuniklo stromořadí tvořené vzrostlými dřevěnými bohatýry, kolem nichž naprosto rovně jako podle pravítka protékal potůček Roudník, pramenící nedaleko jakési zemědělské budovy. Drobný vodní tok vtékal po pouhých 500 metrech do jezera Kobylník, k němuž pomalu směřovaly i naše maličkosti a jak jsme z trasy ukrajovali jeden metr za druhým, hladina rozlehlé vodní plochy se k nám přibližovala čím dál více.

cesta mezi Březové a Lhotou - cesta po hrázi a vpravo mezi stromy potůček Roudník cesta mezi Březové a Lhotou - vody pískovny Náklo a vzadu obec Náklo

Když jsme k ní konečně dorazili, zjistili jsme, že se na zimním sluníčku netřpytily kapky vody, nýbrž souvislá ledová krusta, kterážto skotačící vlnky zamkla do své mrazivé náruče. Velice nás překvapilo, když jsme na zamrzlém povrchu jezera spatřili vyjeté koleje od nějakého automobilu, jehož řidič si zřejmě chtěl vyzkoušet práci rolby na zimním stadionu. Podle stop však úprava ledu byla značně odfláknutá ! Skutečná rolba se zkušeným vodičem by svou práci jistě zvládla daleko lépe a poctivě by brázdila led v pásech vedle sebe tak, aby měli hokejisté ty nejlepší podmínky ke své činnosti. Naštěstí jsme nikde neviděli tmavou díru v ledu, takže se autíčko i se svou posádkou dostalo pravděpodobně v pořádku zase na pevný břeh.

cesta mezi Březové a Lhotou - cesta po hrázi podél pískovny Náklo esta mezi Březové a Lhotou - zamrzlé vody pískovny Náklo a stopy po jízdě autem na ledě

Během pozorování jezera jsme stále pokračovali v chůzi, minuli jsme několik stromů poškozených bleskem a brzy jsme přišli na rozcestí. Vydali jsme se doleva, kde nás stezka měla dovézt do průmyslové části Lhoty nad Moravou s bývalým vodním mlýnem, ale po několika desítkách metrů jsme narazili na plot, jenž nám zabránil v našem putování. Rovněž zahrádky za domy v obci byly proti tomu, abychom tudy zkusili dojít na asfaltovou silnici, takže jsme se vrátili na rozcestí a šli rovně podél Kobylníku. Jak se záhy ukázalo nebyla to dobrá volba, ale jinou možnost jsme vlastně ani neměli. Polní cesta se totiž díky roztátému sněhu stala značně blátivou a tak nám zanedlouho velice ztěžklo obutí, které jsme sice pokládali na nejtvrdší místa, leč byl to marný boj s mazlavou hmotou.

cesta mezi Březové a Lhotou - konec cesty po hrázi - vlevo slepá cesta cesta mezi Březové a Lhotou - blátivá cesta mezi zahrádkami a pískovnou

Po levé ruce jsme minuli malou zahrádku nějakého domorodce, přičemž nás zaujaly tři úhledné snopy, jež nám připomínaly vojáky na stráží nebo také tři mudrce z východu alias Tři krále. Kráčeli jsme v těsné blízkosti plotu sledováni slavnou trojicí a po pár metrech jsme narazili na plechovou skříň na břehu jezera s nebezpečně třaskavým nápisem Pozor vysoké napětí. Nic vyššího než onu skříň jsme však neviděli, leč pravdou bylo, že napětí panovalo u některých členů naší výpravy, jelikož jim vadilo bahno na botách. Přes uvedené nebezpečí jsme zamířili přímo k břehu jezera, kde nás zastavila žlutá cedule s dalším výhrůžným textem. Dozvěděli jsme se, že do rybníka máme vstup zakázán z důvodu pádu do prohlubně a úrazu elektrickým proudem.

esta mezi Březové a Lhotou - zahrádky na okraji Lhoty u pískovny cesta mezi Březové a Lhotou - pískovna Náklo - rozvodna elektřiny na břehu

Patrně největším problémem by však zřejmě byl nepovolený vstup na soukromý pozemek, což bylo napsáno velkým červeným písmem. Jako slušně vychovaní lidé jsme však neměli v úmyslu vkročit na led a také inteligence nám velela, abychom se nesnažili koupat pod zamrzlým příkrovem jezerních vod. Spokojili jsme se s pouhým pozorováním jezera, na němž se odráželo zimní sluníčko a to nám ke štěstí naprosto stačilo. V dálce na druhé straně vodní hladiny jsme spatřili různé těžební stroje, neboť jezero vzniklo těžbou písku a ten se zde stále dobýval během celého kalendářního roku. Pomalu jsme kráčeli podél břehu, přičemž jsme minuli další zákazovou ceduli, která tentokrát zamítala stanování a rozdělávaní ohně v délce 50 metrů.

cesta mezi Březové a Lhotou - pískovna Náklo - varovná tabulka na břehu cesta mezi Březové a Lhotou - pískovna Náklo - odraz slunce na zamrzlé hladině

Zatímco plátěný přístřešek bychom určitě v únoru nevybalovali, ohřát se u ohně by ale rozhodně nebylo špatné. Namísto porušení zákazu a strávení času u mihotavých plamenů jsme se poslušně zahřáli jen vlastní chůzi. Opustili jsme břeh pískovny a vkročili na polní cestu, vedoucí k asfaltové silnici. Minuli jsme dva zaparkované a opuštěné karavany, které zřejmě opět ožijí v létě, tedy pokud je zde někdo nezapomněl a po chvilce jsme došli k další závoře. Chudinka byla ještě v horším stavu než její kolegyně u Mlýnského potoka, navíc byla obtěžkána čím jiným, než zákazovými značkami. Elegantně jsme se kolem ní prosmýkli a stanuli na pevné šedé vozovce, což jsme využili k provizornímu očištění naší obuvi.

cesta mezi Březové a Lhotou - pískovna Náklo - odraz slunce na zamrzlé hladině cesta mezi Březové a Lhotou - pískovna Náklo - karavany na břehu 

Konečně jsme se tak zbavili nevítaného parazitického bahna, které se zcela zdarma přemístilo o několik stovek metrů dál od svého původního bydliště a lehčí o několik kilogramů jsme pokračovali dál. Šedý asfaltový had nás brzy dovedl ke značce oznamující začátek obce Náklo část Lhota nad Moravou, u níž se krčila její menší kolegyně s textem zákaz podomního prodeje a služeb. Jelikož jsme nechtěli domorodcům nic prodávat ani nabízet, s klidným srdcem jsme se vnořili mezi rodinné domy, přičemž jsme už od závory sledovali zelenou turistickou značku. Jak naše putování pokračovalo se dozvíte v sekci Velké povídání o výletech, kde stačí najít příspěvek Jak jsme podnikli mlýnskou výpravu v okolí Litovle. Vše se tak snadno dozvíte !

cesta mezi Březové a Lhotou - pískovna Náklo - cesta k silnici Lhota nad Moravou - příchod do obce

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Naklo_-_piskovna_a_jezero_Kobylnik

Historie :

Štěrkovna Náklo se nachází mezi Olomoucí a Litovlí a vznikla těžbou štěrkopísku, kterou zde provozuje společnost CEMEX. Těžba započala již roku 1945, kdy byl potřeba písek pro nově vznikající stavby v poválečném Československu. Roku 1952 těžbu štěrkopísku převzaly Štěrkovny a pískovny Olomouc. V roce 1981 byla rozšířena těžba v pískovně plošně a to do hloubky od šesti do 25 metrů. Část štěrkovny je využívána jako přírodní koupaliště a zbytek je ponechán přírodě, původním živočichům a rostlinám. Zatopená část má rozlohu cca 100 ha a je hluboká až 25 metrů. Dá se tu stanovat a je zde několik stánků s občerstvením, fotbálek či jukebox. Koupání na pískovně je jen na vlastní nebezpečí, a to ve vymezeném prostoru, nechybí ani nudistická pláž. Koupání je volně přístupné a voda zde bývá velmi čistá. Podle průzkumu, který proběhl v roce 2016, území štěrkovny hostilo ohrožená a druhově mnohem bohatší složení brouků, motýlů, plazů, obojživelníků i rostlin než okolní příroda. Z celkem 329 nalezených druhů organizmů patří mezi nejvýznamnější zjištění výskyt kriticky ohrožené přesličky různobarevné, kterou lze nalézt pouze na 14 lokalitách v České republice, ohroženého svižníka písčiného, který přežívá jen na pískovnách nebo majky obecné, jejíž larvy parazitují na blanokřídlém hmyzu. Štěrkovna Náklo je přitažlivá i pro protahující vodní ptáky. Zastavují se zde na tahu, za potravou a využívají ji i k odpočinku a k nocování. Ornitologové zde již například pozorovali potáplice malé i severní, potápku rudokrkou, morčáky prostřední, turpany hnědé, hoholy severní, husy běločelé i polní, racky bělohlavé i bouřní a severské drozdy cvrčaly.

Historie čerpána z webu

http://www.naklo.cz/informace-o-obci/mistni-casti/naklo/

Obec Náklo je držitelem turistické známky č.761.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/lhota-nad-moravou-naklo-c761

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 4
Celkem: 435147
Měsíc: 15587
Den: 696