Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hruboskalsko - arboretum Bukovina

Arboretum Bukovina bylo založeno v letech 1860 - 1862 majitelem hruboskalského panství Janem Bedřichem Lexou z Aehrenthalu. Velkou zásluhu na tom měl také lesník Leopold Angr, lesní správce panství. Jednalo se o jednu z prvních pokusných ploch na pěstování severoamerických dřevin ve střední Evropě a v době naší návštěvy šlo o jednu z nejstarších sbírek dřevin. Park se nachází v nadmořské výšce 361 metrů nad mořem a velikost oplocené plochy čítá 2,73 hektarů. Prvním cizokrajným stromem zde vysazeným byla douglaska tisolistá. Asi půl metru vysoké sazeničky sem byly získány z flottbeckých školek z Hamburku. Na vysázení a kompletaci celého parku se pracovalo až do roku 1925 a naopak nebylo divu, že nastávající doba k arboretu nebyla příliš vlídná, o park se málo pečovalo a ten pak během druhé světové války zcela zpustl.

article preview

Netrvalo dlouho, abychom si byli zcela jistí, že Český ráj svůj název získal oprávněně, neboť nás okouzlil hned během první dovolené, kterou jsme v tomto malebném kraji strávili. Byla to prostě láska na první pohled, takže jsme se sem v průběhu dalších let rádi vraceli a většinou jsme v tomto úžasném koutku naší země strávili týden. Jednoho roku jsme se ubytovali v rodinném domě v obci Žlábek, v němž jsme měli dostatek soukromí i prostoru a tak jsme zde byli velice spokojeni. V paměti nám utkvěly zejména snídaně či večeře na terase, odkud jsme pozorovali krajinu Českého ráje a když nad zříceninou hradu Trosky zapadalo slunce, mohli jsme oči nechat na té úžasné podívané. Samozřejmě jsme si naplánovali návštěvu spousty zajímavých míst a jedním z nich byl hruboskalský skalní hřeben s arboretem Bukovina.

Hruboskalsko - Arboretum Bukovina - mapy.cz

Do přírodního parku však vedla dlouhá cesta, jelikož jsme nejprve proklouzli skalním městem na hrad Valdštejn, po jehož prohlídce jsme zamířili na rozhlednu Hlavatice a pak jsme se zase k bývalému šlechtickému sídlu vrátili. Teprve potom jsme se kolem úžasných vyhlídek na zmíněné Hruboskalské skalní město vydali směrem k arboretu, jež bylo založeno v letech 1860 - 1862 majitelem hruboskalského panství Janem Bedřichem Lexou z Aehrenthalu. Velkou zásluhu na tom měl také Leopold Angr, lesní správce panství, bez něhož by turisté, směřující z hradu Valdštejn na zámek Hrubá skála, procházeli obyčejným českým lesem. Ten samozřejmě skýtá také své krásy, ovšem arboreta nabízí mnohem více druhů dřevin včetně těch cizokrajných, působivou parkovou úpravu a v neposlední řadě informace pro návštěvníky.

Hruboskalsko 05 - Arboretum Bukovina - cesta podél plotu Hruboskalsko 06 - Arboretum Bukovina - vstup

Arboretum Bukovina, ležící na skalní plošině nedaleko zámku Hrubá Skála, jsme vlastně ani nemohli vyhnout, protože červená turistická trasa nás do něj vždy spolehlivě dovedla. Když jsme sem přišli poprvé, plot obíhající zahradu nás docela překvapil, neboť jsme uprostřed lesa něco podobného nečekali. Chvíli jsme kráčeli podél dřevěných planěk a pak jsme brankou vklouzli dovnitř areálu. Okamžitě bylo vidět, že jsme se neocitli v běžném lese a na první pohled nás upoutal silný kmen douglasky tisolisté, stále zelený rychle rostoucí jehličnan rostoucí na území Severní Ameriky, který se v Evropě pěstoval od roku 1827, kdy její semena do Skotska přivezl David Douglas. Když jsme kolem něj prošli, stále jsme se drželi plotu a po chvíli jsme opustili barevně značenou trasu, k čemuž jsme měli pádný důvod.

Hruboskalsko 15 - Arboretum Bukovina - stromy Hruboskalsko 18 - Arboretum Bukovina - stromy

Zamířili jsme totiž do odlehlého koutu zahrady a během pomalé chůze jsme míjeli různé buky, duby či javory. Netrvalo dlouho a brzy jsme dorazili k vyhlídce s názvem Kamenný stůl, z níž jsme se pokochali trochu jiným výhledem na kouzelnou krajinu Českého ráje a pak jsme již začali hledat kešku. Bohužel ani po několika minutách se nám ukrytou schránku nepodařilo najít a tak jsme se poněkud zklamáni pomalu vrátili na hlavní trasu v arboretu Bukovina. Vzápětí nám do oka padl malý domeček, který zde byl postaven v druhé polovině 19. století ve švýcarském stylu a protože byl roku 2005 vhodně zrekonstruován, velmi se nám líbil. Obdivovali jsme jeho charakteristické hrázděné zdivo, ale nadšení nás okamžitě přešlo poté, co jsme přišli ke dveřím, které byly bohužel pevně zavřené.

Hruboskalsko 12 - Arboretum Bukovina - informační centrum Hruboskalsko 17 - Arboretum Bukovina - domky a informační centrum

V domku totiž sídlilo informační středisko chráněné krajinné oblasti Český ráj Bukovina a chtěli jsme si odtud v našem památníku odnést natištěné razítko, ale měli jsme prostě smůlu. Jediné štěstí bylo v tom, že tehdy ještě arboretum nemělo vlastní turistickou známku, protože to bychom byli zklamáni ještě více. Od domečku jsme se po hlavní cestě vydali pomalu k východu z arboreta a cestou jsme kromě velkého množství různých stromů potkali malý přístřešek, jehož nabídku k odpočinku jsme nevyužili. Následně jsme arboretum opustili a pokračovali dál po červené značce, k níž se přidala modrá kolegyně. Obě barvičky nás přivedly na Hrubou Skálu, kde jsme měli zaparkované auto, ale o zámku již vypráví jiný můj článek. Pro vášnivé čtenáře je pak v sekci Velké povídání o výletech připraven cestopis Jak jsme se poprvé prošli Hruboskalským skalním městem.

Hruboskalsko 23 - Arboretum Bukovina - posezení Hruboskalsko 25 - Arboretum Bukovina - východ

Jak už bylo zmíněno, většinou jsme v Českém ráji strávili celý týden, ovšem i v tomto případě bylo uplatněno pravidlo o výjimkách. Změnu si v podstatě vyžádalo naše podnikání, které se postupně rozvíjelo a jednoho roku jsme stáli před otázkou, jak zrychlit balení vyrobených mýdel a šumivých bombiček do koupele. Bylo jich stále více a více, takže jsme situaci museli nějak vyřešit a po mnoha úvahách jsme se rozhodli pořídit si balící stroj. Jelikož by nový výrobek stál mnoho desítek tisíc korun, pátrali jsme po bazarovém stroji a náhoda tomu chtěla, že starší a téměř nepoužívaný kousek jsme objevili ve vesnici nedaleko Turnova. Na jednu květnovou neděli jsme si tedy domluvili prohlídku balícího stroje a zároveň si zajistili ubytování na tři dny v Karlovicích u Turnova, jelikož jsme rádi spojovali příjemné s užitečným či v tomto případě práci se zábavou.

Hruboskalsko 21 - Arboretum Bukovina - stromy Hruboskalsko 20 - Arboretum Bukovina - stromy a informační centrum

Počasí nám celý víkend přálo a tak jsme se mohli procházet nádhernou přírodou a poznat poměrně dost zajímavostí. A jelikož Karlovice ležely na dohled od úžasného výtvoru matky přírody, který si lidé pojmenovali jako Hruboskalské skalní město, byl by doslova hřích se sem nevydat. Vůbec nám nevadilo, že jsme zmíněnými skalami proklouzli o čtyři roky dříve během týdenní dovolené, protože se nám v nich moc líbilo. Navíc jsme si tentokrát naplánovali trochu jinou trasu, což však nemělo vliv na to, že jsme znovu narazili na arboretum Bukovina, které se nám již podruhé postavilo do cesty. Od Valdštejna nás k němu dovedla stará známá červená značka, která se u arboretu zase spojila s modrou kamarádkou a na tomto místě jsme již uviděli první budovou u arboreta, v níž se nacházel bufet.

Hruboskalsko 02 - Arboretum Bukovina - občerstvení u arboreta Hruboskalsko 03 - Arboretum Bukovina - domky

Reklamní tabule nás lákala na studené pivo, mražené nanuky či zmrzlinu, ale hlavně na příjemné posezení. Tuto možnost jsme hodně zvažovali, protože jsme po 10 kilometrech chůze již začínali pociťovat jistou únavu a malé občerstvení by nám jistě prospělo. Nakonec jsme odolali a podél plotu jsme došli k brance do areálu arboreta. Vzápětí jsme vstoupili dovnitř a na rozdíl od první návštěvy jsme se tentokrát drželi hlavní značené trasy. Douglaska stála na svém místě, stejně jako pěkný domek informačního centra. A světe div se, v květnu bylo o víkendu zavřeno, i když prý jen výjimečně, ale po takových zkušenostech už jsme považovali domek za uzavřený na věčné časy. Za švýcarským domem jsme objevili sochu s názvem Duch arboreta, kterou v roce 2005 z odumřelé douglasky tisolisté vytvořil Ivan "Dědek" Šmíd.

Hruboskalsko 07 - Arboretum Bukovina - vstup Hruboskalsko 22 - Arboretum Bukovina - stromy

Když jsme si sochařské dílo prohlédli, pokračovali jsme po cestičce a vyhledali nejbližší lavičku, abychom si přece jenom chvíli odpočinuli. V té chvíli nastal příhodný čas, abychom si z vlastnoručně vytištěných papírů přečetli pár informací o vzniku arboreta, jenž bylo založeno v letech 1860 - 1862 majitelem hruboskalského panství Janem Bedřichem Lexou z Aehrenthalu. Jednalo se o jednu z prvních pokusných ploch na pěstování severoamerických dřevin ve střední Evropě a v době naší návštěvy šlo o jednu z nejstarších sbírek dřevin na ploše o velikosti 2,73 hektarů. Zaujalo nás, že prvním cizokrajným stromem v novém arboretu byla douglaska tisolistá, jejíž sazenice byla dovezena z pěstitelských školek u německého Hamburku. Docela nás překvapilo, že se na vysázení a kompletaci celého parku pracovalo až do roku 1925.

Hruboskalsko 11 - Arboretum Bukovina - socha Duch arboreta Hruboskalsko 19 - Arboretum Bukovina - stromy

Ovšem potom arboretum čekaly zlé časy, neboť se o něj málo pečovalo a tak během druhé světové války zcela zpustl. Naštěstí se po roce 1945 začal o dřeviny starat stát a park byl zachráněn. Lesní závod Lomnice nad Popelkou tehdy provedl revizi všech stromů, park vyčistil a provedl nové oplocení. Po roce 1990 pak byla péče o arboretum svěřena do Správy CHKO Český ráj, který brány přírodního areál nezavřel a tak jsme se jím mohli po přečtení posledních řádků znovu projít. Rozhlíželi jsme se kolem sebe a snažili se identifikovat alespoň některé stromy, s čímž nám u několika jedinců pomohly cedulky s jejich názvy. Postupně jsme zde viděli třeba borovici lesní, která se dožívá 300 až 350 let nebo její severoamerickou pokroucenou jmenovkyni, jejíž dřevo kdysi indiáni využívali na stanové tyče a i dnes používá jako stavební materiál.

Hruboskalsko 10 - Arboretum Bukovina - stromy Hruboskalsko 13 - Arboretum Bukovina - stromy

Strom s bílou kůrou a černými fleky jsme identifikovali jako břízu bělokorou, nejhojnější druh břízy v Evropě. Dále zde byl k vidění typický buk lesní a také buk Rohanův s červenými listy. Nechybělo ani několik druhů dubů, například zimní, letní a červený či statný listnatý strom dorůstající výšky dvacet pět metrů, jímž byl habr obecný. Vyrostl zde rovněž javor mléč a javor klen, jeřáb obecný, liliovník tulipánokvětý, modřín opadavý, ořešák černý a platan javorolistý. Při sázení se nezapomnělo ani na smrky, přičemž zde rostly druhy ztepilý a také pichlavý, jehož jsme se raději nedotýkali. Nejvíce zde byly zastoupeny jedle, mezi které patřila bělokorá, kavkazská, obrovská, ojíněná, řecká či jedlovec kanadský, podobný prvně jmenovanému druhu. A co by to bylo za české arboretum, kdyby v něm chyběl náš národní strom, čili lípa srdčitá s košatou, vysoko klenutou korunou.

Hruboskalsko 08 - Arboretum Bukovina - Douglaska tisolistá Hruboskalsko 14 - Arboretum Bukovina - Dub zimní mišpulolistý Hruboskalsko 16 - Arboretum Bukovina - Smrk ztepilý

Během procházky jsme nemohli přehlédnout nejmohutnější strom modré planety sekvojovec obrovský, až osmdesát metrů vysoký jehličnan s kuželovitou korunou a poměrně hustými větvemi. Opravdu bylo na co se dívat a to jsme si neprošli úplně celé arboretum, neboť nás ještě čekal kus cesty do Karlovic. Vydali jsme se tedy k východu z arboreta a stejně jako před lety jsme vkročili na asfaltovou silničku a zamířili na Hrubou Skálu. O tomto pohádkovém zámku již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli nezapomeňte přečíst. Jak dále probíhal náš druhý den pobytu v Českém ráji, zjistíte snadno v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká cestopis Jak jsme se z Turnova vrátili do Karlovic po hruboskalském hřebeni. A dřevěná turistická známka ? Tu jsme si nechali poslat od výrobce asi dva měsíce před druhou návštěvou arboreta Bukovina a jak se ukázalo, dobře jsme udělali ! 

Hruboskalsko 26 - Arboretum Bukovina - východ a informační tabule Hruboskalsko 26 - Arboretum Bukovina - cesta na zámek Hrubá skála

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hruboskalsko_-_arboretum_Bukovina/

Historie :

Arboretum Bukovina bylo založeno v letech 1860 - 1862 majitelem hruboskalského panství Janem Bedřichem Lexou z Aehrenthalu. Velkou zásluhu na tom měl také lesník Leopold Angr, lesní správce panství. Jednalo se o jednu z prvních pokusných ploch na pěstování severoamerických dřevin ve střední Evropě a v době naší návštěvy šlo o jednu z nejstarších sbírek dřevin. Park se nachází v nadmořské výšce 361 metrů nad mořem a velikost oplocené plochy čítá 2,73 hektarů. Prvním cizokrajným stromem zde vysazeným byla douglaska tisolistá. Asi půl metru vysoké sazeničky sem byly získány z flottbeckých školek z Hamburku. Na vysázení a kompletaci celého parku se pracovalo až do roku 1925 a naopak nebylo divu, že nastávající doba k arboretu nebyla příliš vlídná, o park se málo pečovalo a ten pak během druhé světové války zcela zpustl. Po válce v roce 1945 převzal správu arboreta stát, potažmo Lesní závod Lomnice nad Popelkou, který zde provedl revizi všech stromů, park vyčistil a provedl nové oplocení. V roce 1960 vznikl první plánek zde vysázených dřevin a že v současné době pečuje o park a přilehlé okolí Správa CHKO Český ráj. V arboretu se nachází historický altán z druhé poloviny devatenáctého století, postavený ve švýcarském stylu, ve kterém se nachází expozice a sezónní informační středisko Správy CHKO. V červenci a srpnu funguje v prostorách informačního centra oblíbená Čajovna. Součástí areálu je také vyhlídka Kamenný stůl.

Historie čerpána z webu

http://www.interregion.cz

Arboretum Bukovina je držitelem turistické známky č.2232.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/arboretum-bukovina-cesky-raj-c2232

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 12
Celkem: 455111
Měsíc: 18433
Den: 487