Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chřiby - nedokončená protektorátní dálnice

S návrhem výstavby dálnic se v Československu začalo již před válkou a to z popudu velkých průmyslníků. Po mnichovském diktátu v roce 1938 se stal požadavek spojení obou konců republiky ještě naléhavější a to i z politických důvodů. V Chřibech byla zahájena stavba dálnice Praha – Brno – Slovensko na jaře 1939. Stavba v úseku Chřibů byla zahájena dne 24.ledna 1939 v 7 hodin ráno kácením lesa pro silniční úsek. V úseku Chřibů měla být také pro složitý terén dálnice stavěna v jednodušších parametrech. V roce 1940 kontroloři konstatovali, že se stavba zpožďuje. Problém bylo i to, že Generální ředitelství stavby dálnic bylo podřízeno úřadu říšského protektora. Musely se například používat dvojjazyčné, českoněmecké nápisy a i slovo státní se muselo všude nahrazovat slovem protektorátní. V létě vykonal inspekci i osobně vyslanec generálního inspektorátu německých silnic. Zjistil spoustu závad a to jak projektových, tak provozních.

article preview

Pohoří Chřiby na středo-východní Moravě rozhodně nevyniká závratnou nadmořskou výškou, vždyť nejvyšší vrchol Brdo sahá do nadmořské výšky 587 metrů, ale vše nahrazuje velkým množstvím zajímavostí, krásnou přírodou a cíli, za kterými lačný turista může vyrazit v kteroukoli roční dobu. I my jsme jich pár poznali během několika výletů do zdejšího kraje a jednou z nich byly fragmenty dálnice zvané Hitlerova či protektorátní.

Chřiby - pohled na pohoří z rozhledny Brdo

Za poměrně nevšední zajímavostí jsme vyrazili od lesní chaty s restaurací jménem Bunč, odkud je nejjednodušší vyrazit různými směry po hřebenech Chřibů. Parkování zde bylo zdarma a náš stříbrný francouzský povoz zde odpočíval až do pozdního odpoledne. Počasí bylo nádherné, sluníčko nás hřálo tak akorát, nefoukal žádný fukéř a tak nám nic nebránilo vyrazit na výlet o délce dvanáct kilometrů.

Bunč - lesní restaurace

Než jsme vyrazili, v chatě na Bunči jsme si koupili turistickou známku a pak jsme již vykročili na naši trasu po zelené značce, kterou chvilku doprovázela modrá kolegyně. Brzy jsme došli ke Kubitově studánce, následně jsme se vydali k ještě hezčímu pramenu U lvích hlav. Pak jsme zamířili do vedlejšího altánu, kde jsme chvíli poseděli a přitom jsme se radili, jakou cestou se vydáme dál.

Chřiby - altánek u studánky U lvích hlav

Potřebovali jsme se totiž dostat na hlavní červenou trasu, vedoucí na Brdo. Zelená trasa totiž vedla dál na loveckou chatu Hubertka a pak pokračovala do obce Salaš, kam jsme se rozhodně neměli v úmyslu dostat. Bohužel žádná značená cesta od lvích hlav na hlavní červenou trasu nevedla, takže jsme se rozhodli jít podle mapy po jakési lesní cestě. Nebyla to však nijak jednoduchá procházka, spíše vedla necestou než cestou a hned od začátku jsme museli překonávat stoupání, které bylo místy docela prudké.

Chřiby - cesta mezi studánkou U lvích hlav a pozůstatky dálnice

Ještě více nepříjemné však bylo, že cesta byla značně zarostlá travinami všeho druhu a na jednom místě zmizela úplně. Než jsme vešli úvozovou cestou do lesa, tak jsme na jednom místě louky dokonce museli překonat i dosti podmáčený terén, což s nelibostí nesla hlavně ženská část naší výpravy. Zde náš čekalo pro změnu listí, naváté do úvozu snad za posledních sto let. Tato dobrodružná úvozová cesta najednou vyšuměla v lese, což znamenalo, že jdeme podle mapy správně, neboť jsme věděli, že cesta končí ještě před naším cílem.

Chřiby - cesta mezi studánkou U lvích hlav a pozůstatky dálnice - zapadaná úvozová cesta

Zbývalo ujít posledních 150 metrů do prudkého kopce, takže jsme si připadali jako kamzíci, kterým se v Polsku říká kozy turysticzne. Když jsme do svahu vyšplhali, uviděli jsme nejen turisty, kráčející po červené trase z Bunče na Brdo, ale také jeden pomník nedokončeného díla. Před námi stály i po několika desítkách let takřka neporušené mostní pilíře dálnice, která se zde nepochopitelně budovala v letech 1939 - 1942. Dozvěděli jsme se, že dálnice měla vést z Čech přes Moravu a Slovensko a dále na Podkarpatskou Rus.

Chřiby - mostní pilíře nedokončené protektorátní​ dálnice

Výstavba dálnice, která měla podélně rozkrojit Chřiby definitivně skončila v roce 1942 a po válce se nejen z ekonomických důvodů ve stavbě nepokračovalo. Vzhledem ke krásné přírodě v pohoří Chřibů jsme byli rádi, že zůstalo jen u fragmentů díla a že se neblaze proslulému vůdci německé říše Adolfu Hitlerovi nepodařilo dokončit svou ďábelskou stavbu. Všimli jsme si, že pilíře mostu byly pouze zarostlé mechem, ale nijak nebyly nepoškozeny, takže i zde se nám potvrdilo, že naši předkové uměli vyrábět kvalitní věci a stavět bytelná díla.

Chřiby - mostní pilíře nedokončené protektorátní​ dálnice

Škoda, že toto umění zlatých českých ručiček vzalo za své a na dlouhá léta se někam ztratilo. Když jsme si pozoruhodné dílo obešli dokola, vynořili jsme se z lesa na asfaltovou cestu a setřepali ze sebe několik klíšťat. Bylo až s podivem, že jsme později doma našli na svých tělech přisáté pouhé dvě potvory. Vzhledem k tomu, že naše výprava čítala čtyři osoby, miniaturní upíři mohli slavit pouze padesáti procentní úspěšnost a navíc se z jejich hlediska jednalo o Pyrrhovo vítězství.

Chřiby - mostní pilíře nedokončené protektorátní​ dálniceChřiby - mostní pilíře nedokončené protektorátní​ dálnice

Odlehčeni od nepříjemného hmyzu jsme se vydali po červené trase na rozhlednu a vrchol Brdo. Následně jsme se vydali ke kapli v Roštíně a pak zpátky na Bunč, přičemž jsme narazili na další fragmenty nedostavěné dálnice. Jednalo se o malé mostky a propustky pro zvěř, které jsme našli na hlavní turistické trase mezi Bunčem a Brdem. Zatímco tyto drobné stavby alespoň stále plnily svůj účel, zmíněné mostní pilíře se staly pouze jakýmisi pomníky marné lidské snahy o pokoření přírody.

Chřiby - betonový propustek

Jak probíhal celý náš výlet se dočtete v sekci Velké povídání o výletech, kde je pro vás připraven příspěvek Jak jsme vyrazili na pupek Chřibů s názvem Brdo. Samozřejmě si můžete také vyhledat jednotlivé cíle, to již necháme na vašem rozhodnutí. Budeme také rádi za vaše komentáře, které můžete psát do příslušného místa pod článkem. Děkujeme.

Chřiby - průchod pro zvěř

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Chriby_-_nedokoncena_dalnice

Historie :

S návrhem výstavby dálnic se v Československu začalo již před válkou a to z popudu velkých průmyslníků. Po mnichovském diktátu v roce 1938 se stal požadavek spojení obou konců republiky ještě naléhavější a to i z politických důvodů. V Chřibech byla zahájena stavba dálnice Praha – Brno – Slovensko na jaře 1939. Stavba v úseku Chřibů byla zahájena dne 24.ledna 1939 v 7 hodin ráno kácením lesa pro silniční úsek.

V úseku Chřibů měla být také pro složitý terén dálnice stavěna v jednodušších parametrech. V roce 1940 kontroloři konstatovali, že se stavba zpožďuje. Problém bylo i to, že Generální ředitelství stavby dálnic bylo podřízeno úřadu říšského protektora. Musely se například používat dvojjazyčné, českoněmecké nápisy a i slovo státní se muselo všude nahrazovat slovem protektorátní. V létě vykonal inspekci i osobně vyslanec generálního inspektorátu německých silnic. Zjistil spoustu závad a to jak projektových, tak provozních.

Na podzim 1940 také začal váznout přísun cementu, na Moravě přesto práce pokračovaly ve 3 úsecích. V roce 1941 se úsporná opatření ještě zostřila. Dne 1.srpna 1941 vstoupil v platnost všeobecný zákaz staveb a v době války se tak stavební práce zastavily. Firmy pro stavbu dálnic si však dokázaly získat výjimku a práce se tak opět rozběhly.

Na podzim stejného roku byl vydán zákaz používání cementu a práce se ukončily dne 31.října 1941. Pracovalo se již pouze v některých úsecích, a to opět na základě výjimek. V roce 1942 muselo Generální ředitelství staveb dálnic základě požadavku úřadu říšského protektora zpřísnit vydávání výjimek a od léta již na stavbě dálnice zavládl klid. Generální ředitelství pouze zajistilo ostrahu dokončených staveb a ta trvala do konce války.

Stavební materiál, ubikace a další věci samozřejmě padly na válečné účely. Po válce se ještě objevily různé snahy o dostavbu dálnice, ovšem stavební se již nikdy v plném rozsahu nerozjely. Výstavba dálnice, která měla podélně rozkrojit Chřiby tedy definitivně skončila v roce 1942. Po válce se nejen z ekonomických důvodů ve stavbě nepokračovalo, pouze její dílčí části v Čechách byly později zakomponovány do současné dálniční sítě. Terénní úpravy a stavby zarostly lesem. Jako pomníky zůstaly jen kamenné propusti a železobetonové viadukty.

Historie čerpána z webu

http://www.ceskedalnice.cz/

Nedokončená dálnice ve Chřibech nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 31
Celkem: 455148
Měsíc: 18456
Den: 512