Jdi na obsah Jdi na menu
 


Choceň - bývalý železniční tunel

Do roku 1845 byla Choceň nevýznamným městečkem, kterému se dokonce železniční trať z Prahy do Olomouce měla vyhnout, jelikož měla vést přes Vysoké Mýto. Vedení tratě tímto směrem zamýšlel i stavitel železnice a pardubický rodák Jan Perner, který se tak chtěl vyhnout skále u Chocně, kde by se musel probourat tunel. Po odmítnutí výstavby trati radními ve Vysokém Mýtě však železničářům nezbývalo nic jiného, nežli skálu prorazit a vybudovat zde na tunel. Lámání tunelu bylo započato 27. března 1843 a skončeno 4. března 1844. Celkem bylo z tunelu vyvezeno na 14 300 m3 suti. Zvětralá opuková skála, kterou byl tunel ražen si však vyžádala provést vyzdění a zaklenutí tunelu. Tyto práce, zahájené 23. července 1844, byly slavnostně ukončeny 17. července 1845 osazením posledního zaklenutí.

article preview

Turista, který neholduje s příchodem chladných měsíců zimním radovánkám a pohyb na běžeckých prkénkách jej zcela nenaplňuje, postupem času pociťuje z nedostatku navštívených památek a zajímavostí abstinenční příznaky. Takovou nemocí jsme rozhodně trpět nechtěli a tak jsme si na jedno ze zimních období naplánovali minimálně dva výlety měsíčně. Jeden z únorových výletů jsme strávili v Chocni a jejím bezprostředním okolí, kam jsme tehdy přijeli úplně poprvé a když jsme sem dorazili, naše cesta vedla přes vysoký most poblíž vlakového nádraží, který překlenoval železniční trať z Prahy do Olomouce. V tu chvíli náš lovec keší vyjádřil přání se zde zastavit, aby mohl ukrytou schránku na tomto místě nalézt a tak jsme se rozhodli mu vyhovět. Zastavili jsme na okraji silnice těsně za mostem a vydali se kešku odlovit.

Choceň - silniční most a bývalý železniční tunel - nádraží v Chocni Choceň - silniční most a bývalý železniční tunel

Když se nám povedlo skrýš objevit, využili jsme neplánované zastávky a zamířili jsme na mostní konstrukci, odkud se nám naskytl pěkný výhled směrem k nádraží v Chocni a na druhé straně na železniční trať, vedoucí na Olomouc. I když jsme si připadali jako na větrné hůrce, chvíli jsme na mostě vydrželi a potom jsme se vrátili k autu. Vzápětí jsme pokračovali v jízdě k našemu naplánovanému cíli, tedy k zámku na břehu Tiché Orlice. O něm však již pojednává jiný můj článek, který si ve volné chvíli také určitě přečtěte. Pro vášnivé čtenáře je pak v sekci Velké povídání o výletech připraven cestopis Jak jsme v zimě poznávali Choceň a okolí. Pokud jste také navštívili most nad železniční tratí, můžete napsat své poznatky dolů do komentářů. Pomůžete tak ostatním čtenářům získat aktuální informace o tomto místě. Děkujeme.

Choceň - silniční most a bývalý železniční tunel - pohled směrem na nádraží 1a Choceň - bývalý železniční tunel 04

Od našeho prvního výletu jsme město Choceň navštěvovali poměrně často, protože jsme sem vozívali výrobky z naší litovelské ruční mýdlárny. Občas jsme spojili příjemné s užitečným a využili služební cestu k poznávání památek, jichž tento kraj nabízel hojné množství. Učinili jsme tak i poslední květnový den jednoho roku, kdy jsme doručili zásilku mýdel a pak jsme se po osmi letech rozhodli zastavit opět na mostě přes frekventovanou železniční trať Olomouc – Praha, vystavěnou v letech 1842 - 1845. Naše černé SUV jsme odložili pár desítek metrů od našeho cíle a když jsme k němu o chvíli později dorazili, znovu se nám naskytl pohled na trať, tentokrát v letním podání. Při pohledu do hloubky pod námi nám připadlo neuvěřitelné, že ještě během druhé světové války zde býval tunel, který zde stával celé století, přesněji 105 jar, let i zim. Včetně podzimů, samozřejmě. 

1a Choceň - bývalý železniční tunel 04 1a Choceň - bývalý železniční tunel 07

Připomínaly nám ho jen betonové stěny pod zvrásněnými skalami v místech, kde dělníci během jednoho roku prokopali cestu pro železného oře. V letech 1844 - 1845 pak proběhlo zaklenutí tunelu, aby zvětralá opuková skála nepadala na koleje. Když jsme hleděli směrem k nádraží, ani nás nenapadlo, že právě na něm 9. května 1945 vybuchlo devět německých vagonů s municí. Nádraží od nás nebylo nijak daleko, takže jsme se ani nedivili, že výbuch poškodil několik objektů ve městě včetně zámecké kaple, ale také samotný tunel, jehož likvidace započala v roce 1947 a trvalo tři roky, než ho dělníci rozebrali. Bylo použita anglická metoda, kdy byl tunel vyztužen železnými skružemi a pak byl postupně odstřelován. Současně tunel sloužil jako štola pro odvoz materiálu a také zároveň probíhala výstavba podchodu pod nádražím a demolice klenutí mostu mezi staniční budovou a tunelem.

1a Choceň - bývalý železniční tunel 05 1a Choceň - bývalý železniční tunel 03

Dalším důvodem likvidace tunelu byl jeho malý prostor, protože byl příliš úzký pro elektrifikaci trati a tak stavba zmizela ze světa. Po kolejích se proháněly nákladní, osobní i rychlíkové vlaky, které jsme chvíli pozorovali, stejně jako o 8,5 roku dříve v zimě. Pořídili jsme pár letních fotografií a pak jsme se vrátili k našemu korejskému autu, jímž jsme odjeli do Broumova, kde jsme v pronajatém bytě strávili pět dní dovolené. Cestou jsme se zastavili na několika dalších místech, ale o nich již vypráví jiné moje příspěvky, které najdete v různých sekcích. Shrnutí našeho celodenního putování na vás čeká tradičně ve Velkém povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme cestou do Broumova chytili na rozhledně signál. Ten vám prozradí spoustu informací o kapličkách, kostelech a rozhledně, které jsme tehdy navštívili.

1a Choceň - bývalý železniční tunel 06 1a Choceň - bývalý železniční tunel 01

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Chocen_-_byvaly_zeleznicni_tunel

Historie :

Až do roku 1845 byla Choceň nevýznamným městečkem, kterému se dokonce železniční trať z Prahy do Olomouce měla vyhnout, jelikož měla vést přes Vysoké Mýto. Vedení tratě tímto směrem zamýšlel i stavitel železnice a pardubický rodák Jan Perner, který se tak chtěl vyhnout skále u Chocně, kde by se musel probourat tunel. Jenže radní z Vysokého mýta stavbu nepovolili, protože by prý vlaky rušily pasoucí se dobytek na loukách, nicméně hlavním důvodem odmítnutí trati byla obava o jejich zisky, protože železnice zkracovala vzdálenosti a snižovala cenu dopravy. Stavba tratě z České Třebové do Chocně byla zahájena v červenci 1843, dohlížel na ni Jan Perner a stavbu vedl vrchní inženýr Karel Keissler. V srpnu 1843 se začalo s povrchovou úpravou tělesa železnice v samé blízkosti Chocně, v dnešní přírodní rezervaci Peliny na někdejší panské zahradě, na městských polích ke Srubům a s prolamováním tunelu v délce 248 metrů. Vedení stavby nezbývalo tehdy nic jiného, nežli skálu prorazit a vybudovat zde na tunel. Lámání tunelu bylo započato 27. března 1843 a skončeno 4. března 1844. Celkem bylo z tunelu vyvezeno na 14 300 m3 suti. Zvětralá opuková skála, kterou byl tunel ražen si však vyžádala provést vyzdění a zaklenutí tunelu. Tyto práce, zahájené 23. července 1844, byly slavnostně ukončeny 17. července 1845 osazením posledního zaklenutí. Náročná výstavba tunelu se stala osudným Janu Pernerovi, který 9. září 1845 při návratu z cesty na Moravu projel v prvním voze za lokomotivou choceňským tunelem. Potom sestoupil na poslední stupeň vagonu a narazil o návěstní sloupek neboli označník. Se zraněním hlavy a pravé paže ještě nastoupil do vlaku a pokračoval do Pardubic. Tam ještě sám vystoupil, ale po několika krocích se zhroutil. Odvezli ho do domu jeho otce, kde ale druhý den o jedenácté hodině zemřel. Choceňské nádraží se také zapsalo do historie v květnu 1945, kdy na něm 9. května kolem 17. hodiny vybuchlo devět německých vagonů s municí. Výbuch zranil na 70 lidí a poničil a objekty blízko nádraží - topírnu, domky na Lhotech a v Lipách a také zámeckou kapli v Chocni. Podle školní kroniky měli tento výbuch na svědomí mladíci z Hitlerjugend. Výbuch ovšem poškodil také samotný tunel, který bylo nutné rozebrat. Akce začala roku 1947 a trvala tři roky. Bylo použita anglická metoda, kdy byl tunel vyztužen železnými skružemi a pak byl postupně odstřelován. Současně tunel sloužil jako štola pro odvoz materiálu a také zároveň probíhala výstavba podchodu pod nádražím a demolice klenutí mostu mezi staniční budovou a tunelem. Dalším důvodem likvidace tunelu byl jeho malý prostor, protože byl příliš úzký pro elektrifikaci trati. Dnes je možná pro obyvatele Chocně až neuvěřitelné, že tunel byl součástí tohoto města více než celé jedno století.

Historie čerpána z webu

https://www.cd.cz/

Město Choceň je držitelem turistické známky č.881.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/chocen-c881

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 12
Celkem: 432287
Měsíc: 15562
Den: 475