Vodárenský pavilon Vrbovka v České Třebové jsme si prohlédli v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali ve Sporthotelu Tichá Orlice v sousedním okresním městě Ústí nad Orlicí. První májový den jsme strávili celý v České Třebové a seznámili se místními památkami či zajímavostmi. Po obhlídce Národního domu, který v ranné fázi sloužil jako mlýn, jsme se přesunuli ke zmíněnému vodárenskému areálu a přes plot si prohlédli kruhový pavilon, který vznikl jako reprezentativní schránka pro vodní zdroj využívaný již v 19. století. Zjistili jsme, že stavbu navrhl slavný architekt Alois Dryák a v roce 1911 ji zrealizovala třebovská firma Rössler a Kudlík, jejíž štítek na fasádě stále visel. Tento jedinečný objekt, kombinující modernu s dozvuky secese, byl pro svou hodnotu v roce 2015 zapsán mezi státní kulturní památky. Na stavbě nás zaujala její cihelná kopule krytá měděným plechem a zakončená lucernou, pod kterou se táhl pás oken osázený novodobými vitrážemi z roku 1996. Fasáda z tvrdé režné omítky byla pravidelně členěna svislými lisenami a mohutnou stupňovitou římsou se zdobeným zubořezem. Na vstupní straně se vyjímal hranolový portikus s figurálním sousoším a masivními kazetovými dveřmi, které byly pobité měděným plechem. Na těchto dveřích i v omítce nad nimi byl plasticky vyveden městský znak v podobě kohouta s mužskou hlavou. Na zadní straně budovy se pak nacházel secesní reliéf s biblickým motivem napájející se laně a pod ním byl nápis: „postaveno l.p.1911 nákladem obce“. Po jeho obhlídce jsme si prohlédli další stavby v areálu, včetně menšího kruhového pavilonu u silnice, na němž jsme našli znak města a pamětní desku firmy Rössler a Kudlík. Jakmile jsme vše prozkoumali, zamířili jsme do přilehlého parku Javorka, ale o tom již pojednává jiný článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v České Třebové strávili prvomájový den.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/ceska-trebova-vodarensky-pavilon-vrbovka​

Historie :

Vodárenský pavilon Vrbovka představuje mimořádně cenný příklad moderní technické stavby, která v sobě citlivě propojuje funkční inženýrské řešení s dozvuky secese a nastupující architektonickou modernou. Historie tohoto místa je spjata s vodním zdrojem, neboť tamní pramenná jímka, hluboká 3 metry a vykazující průměr 8 metrů, byla pro zásobování vodou intenzivně využívána již v průběhu 19. století. Na počátku století dvacátého padlo rozhodnutí dát tomuto významnému prameni reprezentativní a moderní architektonickou schránku. Návrhu se ujal Alois Dryák, jeden z předních tvůrců tehdejší české architektonické scény, a samotnou realizaci stavby zajistila stavební firma Rössler a Kudlík z České Třebové. Objekt byl dokončen a slavnostně otevřen roku 1911 nákladem obce, což dodnes hrdě hlásá nápis na jeho fasádě. V průběhu let prošel pavilon několika dílčími úpravami, které se dotkly detailů v exteriéru i vnitřním vybavení. V polovině devadesátých let dvacátého století, konkrétně v letech 1994 až 1995, bylo původní vnitřní zábradlí nahrazeno novým kovovým prvkem z dílny uměleckého kováře Františka Bečky z České Třebové-Lhotky. O rok později, v roce 1996, pak došlo k výměně okenních výplní za novodobé vitráže, které se svým výtvarným pojetím pokusily vzdáleně napodobit vzhled původních plastických skleněných tvarovek. Architektonické kvality a historický význam tohoto technického díla, které dokázalo skloubit účelovost s vysokou uměleckou hodnotou, byly definitivně stvrzeny v roce 2015, kdy byl vodárenský pavilon oficiálně zapsán do státního seznamu kulturních památek. Z hlediska architektury je pavilon postaven na přísně kruhovém půdorysu a jeho siluetě dominuje cihelná kopule krytá měděným plechem, kterou na samém vrcholu elegantně zakončuje prosvětlovací lucerna. Obvodový plášť budovy z cihelného zdiva je opatřen původními tvrdými režnými omítkami, jež rafinovaně kombinují hrubší strukturu vpadlých ploch s hladce vyvedenými plastickými články. Celá fasáda je pravidelně členěna do úzkých svislých polí pomocí hranolových lisen, které jsou ve vodorovném směru pevně propojeny spodním soklem, dvěma navazujícími stupni z umělého kamene a mohutnou stupňovitou hlavní římsou, zdobenou na spodní straně stylizovaným zubořezem. Těsně pod touto římsou obepíná stavbu souvislý pás oken vložený mezi jednotlivé lisny. Hlavní přístup do objektu zdůrazňuje předsazený hranolový portikus, nad nímž je na atice osazeno figurální sousoší. Do interiéru vedou bytelné jednokřídlové dveře pobité měděným plechem, které jsou rozčleněny do kazet s plastickým reliéfem a v samotném středu nesou znak města v podobě kohouta s mužskou hlavou; totožný městský emblém je plasticky vyveden také v omítce přímo nad vstupem, přičemž na fasádě nechybí ani autentická tabulka prováděcí firmy Rössler a Kudlík. Vnitřní prostor plně podléhá technickému účelu a je vyplněn kruhovým bazénem, kolem jehož obvodu se těsně nad vodní hladinou pne subtilní betonová lávka opatřená kovaným zábradlím. Tato lávka hned u vchodu stoupá pomocí oboustranného schodiště na vstupní podestu, pod níž se nachází vylehčující konstrukce a šachta, která původně sloužila pro dočasné čerpadlo, přičemž samotné odčerpávání vody z jímky zajišťují dvě souběžná potrubí vyúsťující přímo ve stěně bazénu. Interiérové stěny opakují vertikální rastrování známé z exteriéru a jsou nahoře zakončeny jemnou římsou s klasickým motivem vejcovce. Celý vnitřní prostor je pak velkoryse zaléván horním světlem díky cihelné kopuli, jež je ve svém nejvyšším bodě prosvětlena rozetou složenou ze šesti kruhových otvorů, které vedou přímo do střešní lucerny.

Historie čerpána z webu

https://pamatkovykatalog.cz

Město Česká Třebová je držitelem turistické známky č.740.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/ceska-trebova-c740