Staré náměstí v České Třebové jsme navštívili v květnu 2026 během prodlouženého víkendu, kdy jsme se na tři dny ubytovali ve Sporthotelu Tichá Orlice v sousedním okresním městě Ústí nad Orlicí. První májový den jsme strávili celý v České Třebové a seznámili se místními památkami či zajímavostmi. Mezi ně patřilo pochopitelně centrum města a Staré náměstí, které vzniklo spolu s městem okolo roku 1278 za vlády krále Přemysla Otakara II. a původně bylo obklopeno dřevěnou zástavbou s typickými podloubími. Protože město nemělo kamenné hradby, ale pouze dřevěné palisády, valy a brány, bylo náměstí hlavním útočištěm i tržištěm. Když jsme na náměstí přišli pěšky od rotundy sv. Kateřiny, nejprve jsme narazili na litinovou kašnu z roku 1996, která sem byla umístěna během rekonstrukce, kdy centrum získalo svou poslední podobu. Kašna nahradila sousoší Sbratření od sochaře Karla Pokorného, které bylo přesunuto do parku před železniční poliklinikou. Litinová patrová kašna měla podobu kruhové kamenné nádrže, posazené na vyvýšeném kamenném základu se schůdky a v teplém počasí nás potěšilo, že ze dvou misek stékala voda, což nás virtuálně osvěžilo. Potom jsme svou pozornost upřeli na domy, jež byly vystavěny po roce 1848, kdy město zničil obrovský požár. Po těchto katastrofách byla dřevěná architektura postupně nahrazována kamennou a zděnou. Z tohoto období pocházela také naprostá většina budov, pouze domy čp. 41 a 42 byly postaveny v 60. letech dvacátého století jako náhrada původních staveb, které padly za oběť požáru. Zajímavé bylo, že takto nově vzniklý dům U kohouta se stal jednou z nejoriginálnějších staveb na náměstí. Novostavbou pak byl i hotel Korado, pocházející z roku 1996. Mnohé domy si však ve sklepích a obvodovém zdivu zachovaly gotické či renesanční prvky. Při procházce po obvodu náměstí jsme si prohlédli všechny domy, mezi něž patřila budova Městského úřadu, která byla původně určená ke školním účelům. Roku 1865 ji realizoval místní stavitel Jan Žák podle návrhu Jana Ullika z Ústí nad Orlicí. V průběhu let zde kromě školy sídlilo i městské muzeum a městská spořitelna. Poté, co roku 1932 vznikla na Farářství škola nová, přestala tato budova sloužit výuce a stala se sídlem správy města. Hned vedle jsme našli renesanční Starou radnici, která byla postavena roku 1547 se svolením a podporou tehdejšího majitele panství Petra Bohdaneckého z Hodkova. Na průčelí stavby jsme shlédli kamenný reliéf jeho erbu. Tento muž zakoupil panství roku 1544 a usiloval o podporu řemesel, zejména textilních. Petr Bohdanecký z Hodkova zemřel roku 1549 a nechal se pohřbít v České Třebové v kostele sv. Jakuba, který jsme si prohlédli o několik desítek minut později. Na Starém náměstí jsme ještě viděli Mariánský sloup, který vznikl roku 1706 z poněkud záhadného důvodu. Tradiční morové sloupy totiž vznikaly často v souvislosti s odezněním morové rány, v České Třebové však v tomto období žádná epidemie neřídila. Před námi se tyčil jednoduchý sloup, složený z podstavce, vlastního těla sloupu a sochy Panny Marie Immaculata od olomouckého sochaře Jana Sturmera. Na čele podstavce jsme pak našli kartuši s latinským nápisem, chronogramem a letopočtem 1706, čímž jsme průzkum Mariánského sloupu uzavřeli. Na tabulce pod sloupem jsme si přečetli velmi, ale velmi stručnou historii náměstí a potom jsme se vydali do Městského muzea, ale o tom již pojednává jiný článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v České Třebové strávili prvomájový den.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/ceska-trebova-stare-namesti​

Historie :

Historie Starého náměstí úzce souvisí se založením samotné České Třebové, které bylo založeno jako typické kolonizační město ve druhé polovině 13. století (kolem roku 1278) za vlády krále Přemysla Otakara II., pravděpodobně lokátorem Heřmanem z Pruskova. Náměstí bylo vyměřeno na pravidelném obdélníkovém půdorysu, který byl pro poddanské město typický. Původně bylo obklopeno dřevěnou zástavbou s typickými podloubími. Protože město nemělo kamenné hradby, ale pouze dřevěné palisády, valy a brány, bylo náměstí hlavním útočištěm i tržištěm. Středověká a raně novověká Třebová trpěla častými požáry. Zásadní zlomy v architektuře náměstí přinesly zejména velké požáry v letech 1634, 1744 a vůbec nejničivější požár v roce 1848, který zničil téměř celé město včetně radnice. Po těchto katastrofách byla dřevěná architektura postupně nahrazována kamennou a zděnou. Mnohé domy si však v ve sklepích a obvodovém zdivu zachovaly gotické či renesanční prvky. Náměstí bylo odjakživa tepnou společenského života, kde se odehrávaly každodenní radosti i setkání obyvatel. Česká Třebová měla privilegium konání výročních trhů, na které se sjížděli obchodníci z širokého okolí. Náměstí se tehdy zaplnilo dřevěnými stánky, křikem trhovců a ržáním koní. Prodávalo se tu vyhlášené plátno, hrnčířské zboží, dobytek i zemědělské přebytky. Pro místní to byl svátek – příležitost nakoupit to, co doma nevyrobili, a probrat politiku. V roce 1845 byla do České Třebové zavedena železnice, což městu sice neuvěřitelně ekonomicky prospělo, ale centrum společenského života se začalo pomalu přesouvat směrem k nádraží. Náměstí si tak paradoxně díky tomu udrželo svůj historický, klidnější charakter, protože moderní průmyslová a bytová výstavba se soustředila jinam. Staré náměstí, jádro bylo do dnešní podoby upraveno během roku 1996.

Historie čerpána z webu

https://www.turistika.cz/mista

Město Česká Třebová je držitelem turistické známky č.740.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/ceska-trebova-c740