Brno - náměstí Svobody
Náměstí Svobody dříve neslo názvy jako Dolní trh, Grosser Platz a Velké náměstí. Vzniklo ve 13. století na místě křížení tří obchodních cest a získalo tak zhruba trojúhelníkový tvar. V dobách středověku si zde bohatí měšťané a šlechtici budovali domy, díky čemuž význam náměstí rostl. Roku 1679 byl vystavěn morový sloup, který se brzy stal dominantou náměstí. V roce 1869 byl zbořen kostel sv. Mikuláše, jeho poslední zbytky zanikly po náletu v roce 1945. Na přelomu 19. a 20. století bylo náměstí rozsáhle přebudováno, mnoho domů bylo zbořeno a přestavěno v novorenesančním slohu. V roce 1929 vyrostla na západní straně náměstí podle projektu architekta Bohuslava Fuchse velká funkcionalistická budova Moravské banky s pasáží Beta.
Brno má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že je absolutně nemožné poznat je všechny v rámci jedné, dvou či pěti návštěv. Proto jsme do tohoto velikého jihomoravského města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. První březnový den roku 2026 jsme auto nechali doma a do Brna přijeli autobusem k hotelu Grand, neboť jsme se pohybovali pouze v centru metropole. Seznámili jsme se zde s několika turistickými cíli, mezi něž jsme zařadil také náměstí Svobody, které dříve neslo názvy jako Dolní trh, Grosser Platz a Velké náměstí. Vzniklo ve 13. století na místě křížení tří obchodních cest a získalo tak zhruba trojúhelníkový tvar. V dobách středověku si zde bohatí měšťané a šlechtici budovali domy, díky čemuž význam náměstí rostl. Obhlídku jsme započali u Kleinova paláce, který byl vystavěn v letech 1847 – 1848. Líbily se nám na něm výrazné litinové prvky a arkýři, které zpodobňovaly železo, hlavní obchodní artikl rodiny Kleinů. V době naší návštěvy v paláci sídlila banka, několik obchodů, knihovna, brněnská pobočka České advokátní komory a v podkroví se nacházely patrové apartmány. Pak jsme se posunuli o pár metrů dál a na stejné straně náměstí jsme si prohlédli palác Pánů z Lipé, který byl postaven na konci 16. století. Také na něm jsme spatřili arkýře s kamennými reliéfy, zachycující výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy, postavy evropského středověku nebo pracovní náměty, především vinobraní. Jeden z nejbohatších brněnských měšťanů Kryštof Schwanz zde provozoval velkoobchod vínem a proto jsme na celé fasádě viděli bohaté ornamenty vinné révy. V přízemí se nachází kulturní a informační centrum. V nejvyšším poschodí byla zpřístupněna vyhlídka na město, ale tam jsme nešli. Místo toho jsme si na protější straně náměstí prohlédli dům U Čtyř mamlasů, který byl postaven v letech 1899 - 1902 podle návrhu Germana Wanderleye pro nadaci Valentina Gerstbauera. Svůj lidový název získal podle čtyř obřích soch atlantů, kteří podpíraly pilíře v průčelí domu. Zaujal nás jejich dost specifický výraz, neboť vypadali velmi unaveně až rezignovaně. V přízemí polyfunkčního domu jsme našli obchody a pasáž, v horních patrech se pak nacházely byty a kanceláře. Pak jsme si prohlédli sousední obchodní dům Omega. který měl naprosto odlišný vzhled, neboť vznikl až v roce 2006. Fasáda domu se totiž skládala z rytmizovaného schématu zelených čtverců a vertikálně situovaných obdélníků, vsazeného do nepravidelného okenního rastru. Skleněné části byly navíc často nasvětleny škálou barev, jejichž přechody plynuly v pozvolné sekvenci. V šestipodlažní obchodním centru jsme narazili na různé obchody, restaurace a ve vyšších patrech se pak nacházely byty. O kousek níže jsme shlédli městský palác rodiny von Herring - Frankensdorf, jenž vznikl přestavbou staršího objektu podle návrhů vídeňského architekta Ludwiga von Förstera mezi lety 1843 - 1844. Svůj současný název dostal po klasicistní přestavbě ve 40. letech 19. století, kterou si objednal Jan Arnošt Herring, zakladatel obce Zastávka a stejnojmenné důlní společnosti na Rosicku. V době naší návštěvy v paláci sídlilo brněnské odborné pracoviště Národního památkového ústavu, takže jsme se dovnitř nedostali. Další objekt na náměstí jsme již vidět nemohli, protože byl zbořen a na jeho místě jsme našli pouze vyznačený půdorys. Kostel sv. Mikuláše vznikl na Dolním trhu jako centrum kolonistů přišlých do Brna na počátku 13. století a mluvících románskými jazyky. V roce 1785 se o něm uvažovalo jako o možné náhradě za tehdy vyhořelou Redutu, ale k tomu nikdy nedošlo. Rok poté však byl odsvěcen a předán vojenské správě jako skladiště v sousedství městské váhy, přeměněné od konce 20. let 18. století na hlavní městskou strážnici. V roce 1869 byl prodán městu Brnu a následujíc rok byl zbořen. Další naše kroky vedly do spodní části náměstí, kde se nacházela kašna o průměru 15 metrů, pojmenovaná po básníku Skácelovi. Vodní prvek byl doplněn roštem, na němž jsme si přečetli některé básníkovi verše s tematikou vody. Byla postavena podle návrhu architektonického studia Ateliér Kuba a Pilař roku 2006. Střed fontány tvořil metr vysoký válec o průměru pět metrů, který umožňoval spustit několik obrazců, ale my jsme nic z toho neviděli. V zimních měsících byla fontána totiž nefunkční. Pak jsme se otočili a na nároží ulice Kobližná a náměstí Svobody jsme si prohlédli dům Říkovských z Dobrčic, známý také jako Schrattenbachův palác, který svou vrcholně barokní podobu získal kolem roku 1735. Na fasádě nás na první pohled zaujal bohatě zdobený portál se sochami a balkonem. Nad vchodem jsme pak našli erb rodu Schrattenbachů. V prosinci 1767, kdy v domě bydlel zemský hejtman František Antonín Schrattenbach, se zde ubytoval tehdy jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart se svým otcem a sestrou, když prchali z Vídně před epidemií neštovic. Na památku této události jsme na budově našli pamětní desku. Následně jsme přišli k Morovému sloupu, jenž byl postaven v letech 1679 - 1683 na památku rozsáhlé morové epidemie, která město tehdy sužovala. Dočetli jsme se, že se na výzdobě sloupu podílelo hned několik umělců. Socha Panny Marie s Ježíškem, umístěná na vrcholu sloupu se stala dílem Ferdinanda Pfaundlera, stejně jako svatá Rozálie v grottě a rovněž rostlinný dekor na postamentu. V rozích podstavce jsme pak našli čtyři sochy světců, jež představovaly svatého Šebestiána, Rocha, Karla Boromejského a Františka Xaverského. Sloup se nám moc líbil, možná i proto, že v roce 2006 proběhla jeho rekonstrukce, která souvisela s opravami celého náměstí. Další naše kroky vedly k budově Komerční banky, která vznikla v letech 1929 – 1930 ve funkcionalistickém stylu a nahradila zbořený Kounicův palác. Od banky jsme se vrátili k orloji, kolem něhož jsme předtím pouze prošli, protože byl obklopen davy lidí. Černá kamenná plastika ve tvaru projektilu s hodinovým strojem uvnitř, totiž každý den v 11.00 hodin vypouštěla kuličku v barvách Brna i jiných různých grafických úpravách a hrála zvonkohru. Orloj netradičního tvaru z roku 2010 nám připomínal mužský penis nebo vibrátor a když jsme si ho vyfotili a prohlédli, zamířili jsme do Panské ulice, kde se uvnitř pasáže jednoho z domů nacházela Papilonia neboli motýlí dům. O tom však již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v Brně obdivovali motýly a přišli o iluze.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/brno-namesti-svobody
Historie :
Náměstí Svobody dříve neslo názvy jako Dolní trh, Grosser Platz a Velké náměstí. Vzniklo ve 13. století na místě křížení tří obchodních cest a získalo tak zhruba trojúhelníkový tvar. V dobách středověku si zde bohatí měšťané a šlechtici budovali domy, díky čemuž význam náměstí rostl. Roku 1679 byl vystavěn morový sloup, který se brzy stal dominantou náměstí. V roce 1869 byl zbořen kostel sv. Mikuláše, jeho poslední zbytky zanikly po náletu v roce 1945. Na přelomu 19. a 20. století bylo náměstí rozsáhle přebudováno, mnoho domů bylo zbořeno a přestavěno v novorenesančním slohu. V roce 1929 vyrostla na západní straně náměstí podle projektu architekta Bohuslava Fuchse velká funkcionalistická budova Moravské banky s pasáží Beta. V roce 1901 náměstí proťala v severojižním směru tramvajová trať od hlavního nádraží na Moravské náměstí, ke které se během několika dalších let přidaly i tratě ze Šilingrova náměstí a z Kobližné ulice. Do současnosti se dochovala pouze první z tratí vedená severojižním směrem. Rekonstrukce náměstí proběhla v roce 2006, kdy bylo náměstí kompletně předlážděno, osazena bronzová kašna s verši Jana Skácela, opraven morový sloup, vyznačena poloha někdejšího kostela sv. Mikuláše a nově vysazeno několik stromů. Ještě před zahájením rekonstrukce byly v podzemí vybudovány kolektory. V roce 2010 byl na náměstí umístěn orloj, ve skutečnosti ovšem nejde o orloj v pravém smyslu slova, ale o zvláštní hodiny vyrobené z africké žuly ve tvaru náboje, jež tak mají upomínat na obléhání Brna Švédy v roce 1645.
Historie čerpána z těchto webů
Město Brno je držitelem turistické známky č.480.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brno-c480
