Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svitavy - městské hradby a opevnění

První opevnění města Svitavy vzniklo spolu se založením města v polovině 13. století, kdy jej tvořil násep z hlíny a kamení. Později k valu přibyl příkop, jenž byl poté zalit vodou. Další zpráva o opevňování města pochází z roku 1389, kdy olomoucký biskup Mikuláš nařídil, aby si měšťané vybudovali lepší opevnění - věže, hradby, parkány a příkopy. Město bylo obkrouženo silnou kamennou zdí z opuky, jejíž síla dosahovala až dva metry a byla vysoká asi 6 - 8 metrů. Zároveň vzniklo několik vstupních bran do města, přičemž dvě hlavní výrazně převyšovaly hradební zeď. Horní brána bývala poblíž kostela Navštívení Panny Marie a Dolní brána stála přibližně v místech, kde končí náměstí u Ottendorferovy knihovny. Existovaly zde však i dvě menší brány. Jedna stála v uličce poblíž dnešního hostince „U Rumpála“, kterou lidé vycházeli ke kostelu sv. Jiljí, který i s farou stál mimo město. 

article preview

Svitavy jsme navštívili během zpáteční cesty z pobytu v Letovicích, kde jsme strávili čtyři jarní dny v místním penzionu na okraji tohoto jihomoravského města. Když jsme po poslední snídani v penzionu nasedli do našeho auta, sjeli jsme dolů na Pražskou ulici a pak jsme již nabrali kurz směrem na Svitavy. Návštěvu tohoto města na hranici Čech a Moravy jsme měli v plánu už dlouho, ale vždy jsme projeli okolo za vzdálenějšími cíli a tak jsme se rozhodli, že náš rest smažeme právě v rámci cesty dolů z Letovic do Olomouce. Velice frekventovaná silnice číslo 43 byla v ono nedělní dopoledne poloprázdná a brzy jsme do Svitav bez problémů dorazili. Toto město začalo psát svou historii již ve 12. století a tak nám nabídlo širokou škálu památek a zajímavostí, které jsme všechny zvládli poznat za jeden den.

41 - Svitavy - městské hradby 01 41 - Svitavy - městské hradby 02

Během putování Svitavami jsme nemohli vynechat ani centrum města, přičemž jsme naše stříbrné francouzské auto zaparkovali u pomníku vojáků Rudé armády na ulici T. G. Masaryka a zamířili jsme na náměstí Míru. Během procházky po náměstí jsme odbočili do ulice Jiráskova, která nás dovedla k baště u autobusového nádraží, která se jako jediná spolu s kouskem zdi dochovala ze středověkého opevnění města. Hradby jsme si prohlédli a na tabulce u zdi jsme si přečetli pár skromných informací z historie svitavského opevnění. Pak jsme se vrátili na náměstí a pokračovali v obhlídce měšťanských domů. Chcete-li vědět, co všechno jsme ve Svitavách viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme Svitavy prošli křížem krážem a dozvíte se víc. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře.

41 - Svitavy - městské hradby 04 27 - Svitavy - městské opevnění 003

O čtyři roky později jsme se u bašty ve Svitavách zastavili znovu. Když jsme totiž občas městem projížděli, všimli jsme si, že mezitím bašta prošla rekonstrukcí. Namísto holých kamenů byla oděna do bílého hávu a tak jsme byli zvědaví, jestli kromě omítky došlo i na nějaké další změny. Vhodná příležitost k druhému průzkumu bašty nastala po třídenním pobytu v Hlinsku, když jsme se vraceli domů do Olomouce. Naše černé korejské SUV jsme tehdy nechali na parkovišti v ulici Purkyňova a jelikož se pozůstatky hradeb nacházely naproti nám, stačilo přejít po přechodu na druhou stranu a ihned jsme mohli zahájit prozkoumávání hradebního opevnění. Informační tabulka byla přemístěna na nové místo, ale poskytovala jen pár základních faktů. Spoustu zajímavých informací jsme si tak přečetli z vlastních vytištěných papírů.

27 - Svitavy - městské opevnění 001 27 - Svitavy - městské opevnění 002

Jak už bylo napsáno, byla bašta při rekonstrukci omítnuta, ale byla také opravena přilehlá zeď. Kdybychom se zde ocitli ve středověku, namísto současných oken bychom našli střílny a bašta by se nad námi zvedala do větší výšky. Vedlejší hradební zeď s ústupkovou obdélníkovou střílnou byla tehdy vysoká asi 6 – 8 metrů a bašta, kterou jako jednu z mnoha nechal v 50. letech 15. století vybudovat majitel panství Zdeněk Kostka z Postupim, bývala ještě vyšší. Nicméně až dva metry silné kamenné hradby město Svitavy obíhaly už na konci 14. století a tehdy také vzniklo několik vstupních bran do města, přičemž dvě hlavní výrazně převyšovaly hradební zeď. Horní brána bývala poblíž kostela Navštívení Panny Marie a Dolní brána stála přibližně v místech, kde končí náměstí u Ottendorferovy knihovny.

27 - Svitavy - městské opevnění 004 27 - Svitavy - městské opevnění 005

Existovaly zde však i dvě menší brány. Jedna stála v uličce poblíž dnešního hostince U Rumpála, kterou lidé vycházeli ke kostelu sv. Jiljí, který i s farou stál mimo město a druhá menší brána stála v uličce Pod Věží. Všechny tato místa jsme během procházky také navštívili, ale po branách už nezůstalo ani stopy. Ránu svitavským hradbám totiž zasadil velký požár města 4. září 1781, který zničil skoro celé město uvnitř hradeb včetně některých předměstí. Také další požáry ve městě v roce 1813, 1818 a 1825 urychlily odstraňování hradeb či jejich probourávání. Velký byl především požár v roce 1818, kdy začaly postupně mizet části hradeb, některé bašty a došlo i na bourání městských bran. Zbourání takových bran nás vždycky z pohledu turisty mrzelo, ale z hlediska tehdejších obyvatel jsme takové rozhodnutí chápali.

27 - Svitavy - městské opevnění 006 27 - Svitavy - městské opevnění 007

Hradební kámen lidem posloužil k výstavbě domů nebo jiných budov, takže alespoň tímto způsobem našel nové uplatnění. Následně jsme prošli kolem bašty do začátku Jiráskovy ulice, kde se nacházel malý domeček, přilepený k hradbám. V době naší návštěvy v něm bylo solárium, ale ve středověku v něm možná bydleli vrátní, kteří pouštěli bránu lidi do města anebo naopak zase ven. Když jsme si prohlédli i toto zákoutí, vrátili jsme se opatrně přes frekventovanou silnici zpět k autu, jímž jsme odjeli do supermarketu Kaufland. Po nákupu potravin jsme pak definitivně historické město Svitavy opustili a odjeli domů. Chcete-li vědět, jak probíhal poslední den naší víkendové dovolené na Vysočině, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme prošli město Hlinsko křížem krážem. Děkujeme za váš čas.

27 - Svitavy - městské opevnění 008 27 - Svitavy - městské opevnění 009

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Svitavy_-_mestske_hradby_a_opevneni/

Historie :

První opevnění města Svitavy vzniklo spolu se založením města v polovině 13. století, kdy jej tvořil násep z hlíny a kamení. Později k valu přibyl příkop, jenž byl poté zalit vodou. Další zpráva o opevňování města pochází z roku 1389, kdy olomoucký biskup Mikuláš nařídil, aby si měšťané vybudovali lepší opevnění - věže, hradby, parkány a příkopy. Město bylo obkrouženo silnou kamennou zdí z opuky, jejíž síla dosahovala až dva metry a byla vysoká asi 6 - 8 metrů. Zároveň vzniklo několik vstupních bran do města, přičemž dvě hlavní výrazně převyšovaly hradební zeď. Horní brána bývala poblíž kostela Navštívení Panny Marie a Dolní brána stála přibližně v místech, kde končí náměstí u Ottendorferovy knihovny. Existovaly zde však i dvě menší brány. Jedna stála v uličce poblíž dnešního hostince „U Rumpála“, kterou lidé vycházeli ke kostelu sv. Jiljí, který i s farou stál mimo město. Další menší brána stála v uličce Pod Věží, kterou se vycházelo severním směrem do Lačnova, Opatova či vzdálenějšího města Lanškrouna. Vedle těchto dvou velkých a dvou menších bran existovaly dvě až tři malé branky či fortny, které umožňovaly měšťanům přístup na jejich polnosti a zemědělské dvory, které byly v okolí města a naopak usnadňovaly vstup obyvatelům z předměstí či okolních vsí do města.

Husitské války ukázaly opevnění města jako nedostatečné a tak majitel panství Zdeněk Kostka z Postupic nechal v 50. letech 15. století vybudovat půlkruhové bašty, které převyšovaly hradební zeď, aby obránci mohli ostřelovat nepřátele před hradbami. Dále byla před hlavní hradbou postavena parkánová zeď, která umožňovala volný pohyb obránců z místa na místo, kteří se ta lépe chránili před nepřáteli. Tento způsob obrany však byl účinný jen pár následujících desetiletí, neboť se ve válce začaly používat děla a ty nemohly odolat starým hradbám. Pro mnohá města se staly v 16. století městské brány jen reprezentativní ozdobou a tak byly věže městských bran opatřovány hodinovými stroji a jejich gotická strohost byla setřena renesančními štíty a někde byly brány pokryty i sgrafitovou výzdobou. Nad průjezdy bran bylo již od 15. století zvykem osazovat erby města a vrchnosti či desky s nápisy o výstavbě brány někdy doplněné o citáty z bible. Tento trend se nevyhnul ani Svitavám, které jistě nechtěly zůstat pozadu za ostatními hrazenými městy.

Když vypukla v roce 1618 třicetiletá válka, městská opevnění už dávno neplnila svou funkci, takže opevněné město Svitavy zůstalo napospas procházejícím armádám z Čech na Moravu či opačně. Když v listopadu 1639 přišli od Litomyšle ke Svitavám Švédové, údajně po žebřících přelezli nehájené městské hradby a město vyrabovali. V roce 1648 skončila třicetiletá válka, která přivedla město do bídy a dluhů. Hradby pozvolna chátraly, bašty se stávaly skladištěm městského majetku a na zbytečné opravy přežitého opevnění město nemělo peníze. Kolem hradeb si u městských příkopů svitavští soukeníci a pláteníci začali stavět své valchy, máchadla a sušáky na plátno. Tak v průběhu 18. století docházelo k postupnému chátrání hradeb, které však nadále město souvisle obepínaly. Tehdy asi byly rozebrány parkánové zdi a bylo otázkou času, kdy dojde i na hradby. Ránu svitavským hradbám zasadil velký požár města 4. září 1781, který zničil skoro celé město uvnitř hradeb včetně některých předměstí. Také další požáry ve městě v roce 1813, 1818 a 1825 urychlily odstraňování hradeb či jejich probourávání. Velký byl především požár v roce 1818. Tehdy začaly postupně mizet části hradeb, některé bašty a došlo i na bourání městských bran.

Jak již bylo uvedeno, Dolní brána byla zbourána v roce 1819 a Horní brána v roce 1823. V průběhu 19. století bourání bašt a městských hradeb pokračovalo, byly zasypány městské příkopy a na jejich místě byly vysazeny aleje. Oba potoky obtékající město, byly postupně zavedeny do potrubí a staly se součástí městské kanalizace a zanikl také rybník „Schwemmteich“ na dnešním Malém náměstí. Ani ve 20. století se bourání hradeb nezastavilo. Průběžně mizela další torza hradeb a bašt, a tak nejvýraznějším dochovaným prvkem z celého svitavského opevnění zůstala bašta na Hradební ulici u autobusového nádraží. Současný vzhled této bašty je výsledkem několika pozdějších přestaveb. Místo dnešních oken byly s určitostí ve středověku střílny a bašta byla podstatně vyšší. Vedle bašty se dochovalo několik metrů hradební zdi s ústupkovou obdélníkovou střílnou, která je vyzděna z cihel.

Historie čerpána z webu

https://www.zwittau.cz/WEB/basty.htm

Město Svitavy má svou turistickou známku č.633.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/svitavy-c633

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 6
Celkem: 469649
Měsíc: 17385
Den: 331