Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pelhřimov - městské hradby a tři vstupní brány

Město Pelhřimov bylo opevněno již od svého založení ve 13. století, nicméně tehdy se jednalo o příkop, dřevěnou palisádu a kolovou hradbu. Teprve od 14. století začalo postupně vznikat kamenné opevnění, jehož budování probíhalo až do 16. století. Výrazným impulzem k jeho dostavbě byl požár města v roce 1554, kdy zde stála dvojitá hradební zeď – vyšší městská a nižší parkánová, doplněná příkopem. Kromě toho byla kamenná zeď zesílena řadou bašt, zvedacími mosty a branami – na severovýchodě to byla Jihlavská brána, na jihu Rynárecká brána, doplněná předsunutou branou zvanou Kolíbka a u zámku malá branka zvaná Solní či Táborská. Průběh opevnění je dodnes dobře znatelný v ulicích, jimiž procházelo. Jedná se o Příkopy, Karlovo náměstí, Tyršovu, Solní a Tylovu ulicí, v nichž se rovněž dochovaly zbytky hradebních zdí a dalších prvků fortifikace.

article preview

Jednoho roku bělovousý muž v červeném obleku nechal pod nazdobeným vánočním stromečkem ležet obálku s poukazem na pobyt v hotelu Rustikal v městečku Horní Cerkev. Termín jsme si stanovili několik týdnů předem na konec března, kdy jsme předpokládali, že nám bude přát jarní počasí, jenže na Vysočině pár dní před termínem napadl sníh. Naštěstí jsme se s hotelovou recepcí dokázali domluvit na odložení pobytu o jeden měsíc a tak jsme první květnový víkend opustili hanáckou placku, a po dálnici vyrazili vstříc našemu cíli. Cestou jsme si naplánovali zastávku v Pelhřimově, abychom poznali všechny historické památky či zajímavosti, které nám toto město mohlo nabídnout. Během procházky centrem jsme narazili na pozůstatky hradebního opevnění, včetně trojice bran, jimiž se od středověku vstupovalo do města.

D - Pelhřimov - Městské hradby - Dolní brána D - Pelhřimov - Městské hradby - Horní brána D - Pelhřimov - Městské hradby - Horní brána

Naše stříbrné auto jsme nechali odpočívat na velkém parkovišti v ulici Krásovy domky a poté jsme si prohlédli kapli sv. Kříže. Další naše kroky vedly ulicí Pod Kalvárií kolem pivovaru Poutník, jehož obhlídku jsme si nechali na později a o několik desítek vteřin později jsme již chtěli vstoupit Solní bránou do historického centra města, když v tom jsme si všimli nabídky přilehlé restaurace. Jelikož před chvílí odbilo poledne a čekalo nás ještě hodně turistických cílů, nemělo smysl odkládat příjem potravy a tak jsme vstoupili dovnitř hospůdky. Během následující půlhodinky jsme v zahradní restauraci příjemně a za slušné peníze poobědvali, odpočinuli si a dobře naladěni jsme vyrazili za nejmenší ze tří dochovaných bran, která nesla název Solní. Brána s červenou fasádou nebyla od restaurace daleko, takže jsme k ní brzy došli.

D - Pelhřimov - Městské hradby 01 - Solní brána D - Pelhřimov - Městské hradby 02 - Solní brána a část hradební zdi

Ocitli jsme se před jednopatrovou bránou se sedlovou střechou a červenou fasádou, která svůj vzhled získala zřejmě v 17. století. Stalo se tak během úprav přilehlého zámku, k němuž jednou stranou přiléhala a právě tehdy nahradila starou gotickou fortnu. Na bráně jsme našli jediné okno se šambránou a trojúhelníkovou římsou, takže jsme se brzy zaměřili na sousední hradební zeď s cimbuřím a střílnami, která kdysi uzavírala prostor mezi vnitřní a již neexistující předsazenou vnější bránou. Následně jsme vstoupili do průchodu a když jsme jím prošli na druhou stranu, stanuli jsme na Masarykově náměstí u zámku, jehož červená fasáda ladila se Solní bránou. Společně tak tvořily jeden celek, který se nám hodně líbil, ale dlouho jsme se zde nezdržovali a vydali se kolem kostela sv. Bartoloměje za jedním z dochovaných hradebních úseků.

G - Pelhřimov - zámek a muzeum 01 - vlevo Solní brána G - Pelhřimov - zámek a muzeum 02 - zelená šatlava

Byl to zvláštní pocit, když jsme za svatostánkem vstoupili mezi dvě vysoké hradební zdi a po pěkném chodníčku se mezi nimi procházeli tak, jak to dělali obránci města ve středověku, kteří si nejprve museli vystačit s příkopem, dřevěnou palisádou a kolovou hradbou. Teprve od 14. století začalo postupně vznikat kamenné opevnění, jejichž budování probíhalo až do 16. století. Výrazným impulzem k jejich dostavbě byl požár města v roce 1554 a právě od té doby začala Pelhřimov obepínat dvojitá hradební zeď, jejímž dochovaným úsekem jsme se s nadšením prošli tam a zpátky. Potom jsme se vrátili zpět k Solní bráně a zabočili do ulice Tylova, na níž se dochoval další úsek hradeb. Ten byl sice výrazně delší než ten první za kostelem, ale bohužel se zdi schovávaly za ploty domů, takže jsme toho z hradeb moc neviděli.

D - Pelhřimov - Městské hradby 04 - dvojité zdi u kostela sv. Bartoloměje D - Pelhřimov - Městské hradby 06 - dvojité zdi u kostela sv. Bartoloměje

Tylova ulice nás alespoň dovedla k druhé dochované bráně z 15. století, jež se jmenovala Horní či Rynárecká. Krásná stavba vznikla v roce 1584 poté, co byla během velkého požáru města zničena její gotická předchůdkyně z konce 15. století. Na třípatrové věži jsme si díky ciferníkovým hodinám zkontrolovali přesný čas, jenž nám sdělil smutnou skutečnost. Bohužel jsme sem nepřišli v celou hodinu a tak jsme neviděli trkání dvojice plechových kozlů nad ciferníkem, kteří se do sebe vždy pouštěli při odbíjení hodinového stroje. Nad rohatou zvěří jsme spatřili malou cibulovitou věžičku s lucernou a makovicí, která bránu zkrášlovala od roku 1774 a pod římsou jsme napočítali tři malá okna. Ty prosvětlovala vnitřní prostor věže, jejíž zdi byly průměrně 2 metry silné, nicméně v jednom místě tloušťka dosahovala až 260 centimetrů.

D - Pelhřimov - Městské hradby 08 - Horní brána D - Pelhřimov - Městské hradby 09 - Horní brána

Co jsme už vidět nemohli bylo předbrání, odstraněné roku 1892 a malá branka s padacím mostem jež se nazývala Kolíbka, zbořená o 25 let dříve. Potom jsme přistoupili k 33 metrů vysoké bráně blíž a prohlédli si dvě kamenné desky, původně umístěné na zbořené Kolíbce. Na jedné jsme si přečetli text Šťastná obec, která v době míru myslí na války a na druhé se nacházela zpráva o postavení Kolíbky po požáru města roku 1548. Následně jsme lomeným portálem vkročili do průjezdu, jímž prošli do ulice vedoucí na náměstí a vzápětí jsme si bránu prohlédli z druhé strany. V úrovni prvního patra nás zaujala dřevěná pavlač nesená kamennými krakorci, nad kterou jsme našli dvě malá okna a o něco výše jsme spatřili stejné ciferníkové i s mlsnými kozami. Tím jsme obhlídku Horní brány uzavřeli a přes náměstí zamířili k Dolní kolegyni.

D - Pelhřimov - Městské hradby 10 - Horní brána - nápis na zdi D - Pelhřimov - Městské hradby 11 - Horní brána

K Jihlavské či Dolní bráně nás dovedla ulice Palackého a tuto stavbu jsme viděli již podruhé, neboť jsme o osm let dříve navštívili muzeum rekordů a kuriozit. Netradiční exponáty se ve věži nacházely i v rámci naší druhé návštěvy, ale dovnitř jsme nešli a tentokrát jsme se spokojili pouze s obhlídkou exteriérů Dolní brány. Před námi se tyčila pětipatrová hranolová věž, vysoká 36 metrů, která měla naprosto stejné osudy jako Horní brána. Původní gotická věž byla po požáru města přestavěna na konci 16. století a později byly na věž přidány hodiny. V roce 1774 přibyla na vrchol stanové střechy věžička s lucernou a také u Horní brány existovalo do roku 1892 předbrání. Pod renesanční římsou jsme našli šest různě velkých oken a poté jsme vstoupli do průjezdu, jímž jsme prošli na druhou stranu.

D - Pelhřimov - Městské hradby 07 - Horní brána D - Pelhřimov - Městské hradby 03 - Dolní brána

Na chvíli jsme se tak ocitli v prostoru mezi parkánovou zdí a někdejší hlavní městskou hradební zdí, která při jižní straně brány již ustoupila domovní zástavbě. Na venkovní straně nás nejvíce zaujaly otvory pro kladku, které jediné zůstaly po padacím mostě, po němž museli procházet návštěvníci města. Zajímavá byla také tloušťka zdí, která v přízemí dosahovala až 240 centimetrů, zatímco v pátém patře byla její tloušťka pouhých 85 centimetrů. Když jsme si věž prohlédli, vrátili jsme se zpět na Masarykovo náměstí, abychom se seznámili se zajímavostmi, které se na něm nacházely. Co jsme zde viděli, to vám již prozradí jiné moje pelhřimovské články. Chcete-li se seznámit s našimi zážitky na Vysočině, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme poznali Pelhřimov a Horní Cerekev.

D - Pelhřimov - Městské hradby 04 - Dolní brána Pelhřimov - Dolní brána

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Pelhrimov_-_mestske_hradby_a_vstupni_brany/​

Historie :

Město Pelhřimov bylo opevněno již od svého založení ve 13. století, nicméně tehdy se jednalo o příkop, dřevěnou palisádu a kolovou hradbu. Teprve od 14. století začalo postupně vznikat kamenné opevnění, jehož budování probíhalo až do 16. století. Výrazným impulzem k jeho dostavbě byl požár města v roce 1554, kdy zde stála dvojitá hradební zeď – vyšší městská a nižší parkánová, doplněná příkopem. Kromě toho byla kamenná zeď zesílena řadou bašt, zvedacími mosty a branami – na severovýchodě to byla Jihlavská brána, na jihu Rynárecká brána, doplněná předsunutou branou zvanou Kolíbka a u zámku malá branka zvaná Solní či Táborská. Průběh opevnění je dodnes dobře znatelný v ulicích, jimiž procházelo. Jedná se o Příkopy, Karlovo náměstí, Tyršovu, Solní a Tylovu ulicí, v nichž se rovněž dochovaly zbytky hradebních zdí a dalších prvků fortifikace. Nejdelší souvislá část hradeb je na východní straně v ulici Příkopy. Vedle Rynárecké brány je zbytek městské hradební zdi s proraženými okny sousedních domů viditelná na zahrádce Pizzerie a Hodovny Na Kolíbce. Asi 70 metrů severovýchodně po ulici Příkopy je viditelná další část hradby s novodobě proraženou brankou průchodu na náměstí a s veřejným WC umístněným v prostoru parkánu. Dále je viditelný zbytek půlkruhové bašty, v další baště je umístěn obchod. Následuje zhruba 100 metrů dlouhý úsek dvojité hradby, zbytek další půlkruhové bašty a další bašta, přeměněna na obytný dům. Na severovýchodě a severu hradby dochovány nejsou, z opevnění se v tomto úseku dochovala Jihlavská brána. Velmi dobře dochovaný je úsek obou hradebních zdí a parkánu severně od kostela sv. Bartoloměje. Další dlouhý úsek městské hradby je dochován ve dvorech domů v Tylově ulici, táhnoucí se od Solní brány téměř k bráně Rynárecké. Raritou je fakt, že se v Pelhřimově dochovaly tři brány, zatímco v jiných městech už většinou nezůstala stát žádná.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/brana-opevneni-mestske-opevneni-pelhrimov

https://www.hrady.cz/brana-opevneni-rynarecka-horni-brana

https://www.hrady.cz/brana-opevneni-jihlavska-dolni-brana

Město Pelhřimov je držitelem turistické známky č.408.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/pelhrimov-c408

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 11
Celkem: 435160
Měsíc: 15585
Den: 690