Hlučín - městské hradby a bašty
Hlučín v nejstarších dobách chránily palisády neboli dřevěné kůly postavené jeden vedle druhého, o kterých se píše v listinách z roku 1486 a 1495. Kamenné ochranné hradby s branami Opavskou a Ostravskou a s třinácti vystupujícími poloválcovými, dovnitř otevřenými baštami, nechal vybudovat v roce 1534 majitel panství Bernard ze Zvole, který si o osm let dříve postavil ve městě pozdně gotický zámek. Opevnění bylo vystavěno z lomového zdiva a spojeno vápennou maltou a dlouho odolávalo zubu času, nicméně po Slezských válkách byly hlavně věže ve špatném stavu.
V rámci třídenní dovolené na Hlučínsku, během které jsme byli ubytováni v penzionu v Jilešovicích, jsme navštívili mnoho zajímavých míst a poznali velký počet památek. Během našeho putování jsme si samozřejmě prošli také samotný Hlučín a jedním z našich cílů byly kamenné hradby, jenž nechal vybudovat v roce 1534 majitel panství Bernard ze Zvole, který si o osm let dříve postavil ve městě pozdně gotický zámek.
Naše stříbrné autíčko jsme zaparkovali na Mírovém náměstí a postupně jsme si prohlédli památky v centru města včetně zmíněného zámku. Celou dobu jsme se tak pohybovali v místech, které byly chráněny kamennými hradbami z lomového zdiva obíhající v oválu střed Hlučína, z nichž vystupovalo neuvěřitelných třináct poloválcových bašt , jenž byly směrem dovnitř města otevřeny.
Putování po památkách nás zavedlo také do blízkosti autobusového nádraží, kde jsme našli jednu ze sedmi dochovaných bašt. Málem jsme ji přehlédli, neboť když postupem času hradební systém ztrácel na významu, byly k baštám nebo přímo do nich byly přistavovány obytné domky, o čemž se zmiňují i kronikářské zápisy a části hradeb se staly dokonce součástí dispozice větších, dodnes obývaných budov.
To byl právě případ bašty u autobusového nádraží, v níž v době naší návštěvy sídlila jedna liščí stavební spořitelna a tak jsme ji poznali hlavně kvůli jejímu tvaru. Následně jsme se vydali ulicí Na valech za dalšími dochovanými částmi městského opevnění, jenž v průběhu staletí značně zchátralo. Nicméně i tak jsme v této ulici narazili na několik fragmentů zdiva a další bašty, které jsme si rádi prohlédli.
Jedna bašta stála úplně volně v malém parku a u ní jsme si na informační tabuli přečetli pár faktů z historie opevnění města, jenž v nejstarších dobách chránily palisády neboli dřevěné kůly postavené jeden vedle druhého, o kterých se píše v listinách z roku 1486 a 1495. Po zjištění historických informací jsme si o kousek dál prohlédli další baštu, tentokrát spojenou s nějakým domem.
Zároveň jsme se ocitli v blízkosti penzionu U sv. Floriána, kde byly roku 1821 proraženy městské hradby, zarovnán val a zřízena třetí brána zvaná Ratibořská. Formani a pěší, kteří chtěli jet nebo jít směrem na Ratiboř, nemuseli město objíždět přes Opavskou bránu, ve které ještě v roce 1805 bylo městské vězení. Ani jedna z bran se již nedochovala, což byl škoda, ale důvody pro zboření dvou byly logické.
Dopravní ruch ve městě totiž neustále vzrůstal, jedni formani do města vjížděli, druzí z města vyjížděli, přičemž úzké staré brány ztěžovaly průjezd a tak byla roku 1822 zbořena Ostravská brána a v roce 1829 i Opavská brána. Současně byly demolovány i hradby, pokud se už dříve nezřítily samovolně, takže jsme vlastně mohli být rádi alespoň za to, co v Hlučíně ještě zbylo.
Následně jsme ulicí Pode zdí zamířili zpět k autu na Mírovém náměstí a cestou jsme se zastavili v malém pivovaru Avar, o kterém však pojednává již jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, jak pokračovalo naše putování Hlučínem, vyhledejte si další moje články, popřípadě celé dobrodružství najdete v sekci Velké povídání o výletech, tak si je ve volné chvíli také někdy přečtěte.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hlucin_-_mestske_hradby_a_basty/
Historie :
Hlučín v nejstarších dobách chránily palisády neboli dřevěné kůly postavené jeden vedle druhého, o kterých se píše v listinách z roku 1486 a 1495. Kamenné ochranné hradby s branami Opavskou a Ostravskou a s třinácti vystupujícími poloválcovými, dovnitř otevřenými baštami, nechal vybudovat v roce 1534 majitel panství Bernard ze Zvole, který si o osm let dříve postavil ve městě pozdně gotický zámek. Opevnění bylo vystavěno z lomového zdiva a spojeno vápennou maltou a dlouho odolávalo zubu času, nicméně po Slezských válkách byly hlavně věže ve špatném stavu.
Rovněž městské hradby v 18. století již značně zchátraly a navíc postupně hradební systém ztrácel na významu. K baštám nebo přímo do nich byly přistavovány obytné domky, o čemž se zmiňují i kronikářské zápisy a části hradeb se staly dokonce součástí dispozice větších, dodnes obývaných budov.
V roce 1768 musely být sneseny věže nad branami a v roce 1821 byly proraženy městské hradby, zarovnán val a zřízena třetí brána zvaná Ratibořská v místech dnešního penzionu u sv. Floriána. Formani a pěší, kteří chtěli jet nebo jít směrem na Ratiboř, nemuseli město objíždět přes Opavskou bránu. Byla vydlážděna nově vzniklá ulice z náměstí k Ratibořské bráně a ulice z náměstí k Ostravské bráně. Dopravní ruch ve městě neustále vzrůstal. Jedni formani do města vjížděli, druzí z města vyjížděli, přičemž úzké staré brány ztěžovaly průjezd a tak o 12 měsíců později byla zbořena Ostravská brána a v roce 1829 i Opavská brána, ve které ještě v roce 1805 bylo městské vězení. Současně byly demolovány i hradby, pokud se už dříve nezřítily samovolně.
Do dnešní doby se zachovalo sedm bašt a zatímco z vnější strany působí dosud pevně, z vnitřní strany je zdivo silně narušeno vypadanými kameny či záměrným odebíráním stavebního materiálu pro použití jinde. Dnešní síla nadzemního zdiva bašty se díky tomu pohybuje mezi 0,80 až 0,95 m.
V letech 1994 a 2001 byla prováděna archeologická zkoumání hlučínského opevnění, která potvrdila poznatek zjištěný předchozími archeologickými výzkumy, že bašty byly zakládány s ohledem na povahu zdejšího terénu. Vzhledem k tomu, že místní podloží je písčité a nesoudržné, byly bašty v místě největšího možného náporu zapuštěny do značné hloubky (až 4,5 m), což zároveň snižovalo riziko podkopání. Ramena byla ukotvena podstatně mělčeji. Během archeologických výzkumů byly nalezeny fragmenty převážně kuchyňské keramiky.
Historie čerpána z webu
Město Hlučín je držitelem turistické zámky č.1133.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/hlucin-c1133