Dřevěnou zvonici v obci Salaš jsme si prohlédli v dubnu 2026 během výletu, který jsme celý strávili ve třech obcích nedaleko hradu Buchlov a zámku Buchlovice. Tato šlechtická sídla jsme návštěvou poctili již v minulých letech, takže jsme se tentokrát věnovali jiným zajímavostem. Některé jsme našli v obci Salaš, kde jsme měli po příjezdu problém s parkováním, ale nakonec se nám pro naše šedé francouzské auto povedlo najít místo, kde jsme ho nechali odpočívat. Pak jsme se pěšky vydali do vietnamského obchodu, kde jsme si koupili předraženou turistickou známku a následně jsme zamířili ke kapli sv. Jana Nepomuckého. Cestou jsme se zastavili u kamenného kříže s Kristem a studánky Pod zvoničkou. U pramene vody se nacházelo kamenné schodiště, po němž jsme vzápětí vystoupali ke zmíněné zvonici, která byla vybudována v 19.století. Vypadala jako nová, takže v nedávné době byla patrně zrekonstruována, nicméně se nám o tom nepodařilo zjistit žádné informace. Zvonici na půdorysu čtverce jsme si obešli kolem dokola a prohlédli si ji ze všech stran. Z její střechy se k nebesům pnula menší hranolová věžička se zvonem, završená stanovou střechou a dřevěným křížem. Hlavní střecha zvonice i vížky byly kryty červenou taškou, v rozích olemovány korýtky a u severní strany dřevěného objektu jsme našli prostou lavičku, jejíž nabídku k posezení jsme ovšem odmítli. Raději jsme se pokochali krásným výhledem na obec pod námi či na protější svah s kaplí sv. Jana Nepomuckého. Pak jsme přes malý otvor pohlédli do útrob zvonice, kde však byl pěkný nepořádek a spousta harampádí. Tato skutečnost poněkud znevažovala dílo předků, pro které měla zvonice zásadní význam. V dobách, kdy nebyl rozhlas ani mobilní telefony, zvonice lidem upřesňovala čas ráno, poledne a večer v rámci takzvaného klekání. Zvonění také oznamovalo úmrtí někoho z místních obyvatel nebo vyjadřovalo poplachový signál v případě požáru nebo jiné živelné pohromy. Když jsme si vše prohlédli, pokračovali jsme v cestě na rozhlednu, ale o tom již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili jihomoravské obce Salaš a Boršice.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/salas-drevena-zvonice​

Historie :

Dřevěná zvonice v obci Salaš byla vybudována v 19.století a v nedávné době byla patrně zrekonstruována, nicméně o tom neexistuje žádná zmínka. Zvonice byla vystavena na půdorysu čtverce a její hlavní část tvoří základna v podobě hranolu, obitá prkny. Z její střechy se k nebesům pne menší hranolová věžička se zvonem, završená stanovou střechou a dřevěným křížem. Hlavní střecha zvonice i vížky jsou kryty červenou taškou, v rozích olemovány korýtky. U severní strany dřevěného objektu je umístěna prostá lavička. V dobách, kdy nebyl rozhlas ani mobilní telefony, měla zvonice zásadní význam. Zvonilo se ráno, v poledne a večer v rámci takzvaného klekání. Zvonění také oznamovalo úmrtí někoho z místních obyvatel nebo vyjadřovalo poplachový signál v případě požáru nebo jiné živelné pohromy. Od zvonice se otvírá pohled dolů na střed vsi a na protější lučinatý svah se hřbitovem a kaplí sv.Jana Nepomuckého.

Historie čerpána z webu

https://www.turistika.cz

Obec Salaš je držitelem turistické známky č.2146.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/salas-chriby-c2146