Orlické Záhoří - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele v Orlickém Záhoří byl vystavěn v pozdně barokním slohu v letech 1754 – 1763 na místě dřevěného, přibližně 150 let starého svatostánku. Kostel je jednolodní, obdélníkový se zaoblenými rohy a dominantní hranolovou věží v průčelí, zakončenou štíhlou jehlancovou střechou a nezbytným křížem na vrcholu. Na věži jsou ciferníkové hodiny. K hlavní věži byla přistavěna malá schodišťová věžička. Loď je členěna zaobleným rohy, vysokými okny s půlkruhovými záklenky, sakristií a boční kaplí. Presbytář je plochý se zadním vchodem a malým oknem. Zařízení kostela je barokně-klasicistní, pocházející z doby kolem roku 1770.

Kostel sv. Jana Křtitele v Orlickém Záhoří jsme si prohlédli na konci září 2024 v rámci turistické výzvy Jdi do hor, když jeden ze šesti naplánovaných cílů představoval zmíněný druhý nejvyšší kopec Orlických hor. Ráno jsme šedým francouzským autem vyrazili z Olomouce za naším cílem a po necelých dvou hodinách jsme přijeli do Orlického Záhoří. Naše šedé francouzské auto jsme zaparkovali u Obecního úřadu a pak jsme se po silnici přesunuli ke zmíněnému jednolodnímu kostelu, jenž byl vystavěn v pozdně barokním slohu v letech 1754 – 1763 na místě dřevěného, přibližně 150 let starého svatostánku.. Nejprve jsme shlédli průčelí, jemuž dominovala hranolová věž, zakončená štíhlou jehlancovou střechou a nezbytným křížem na vrcholu. Na věži jsme si díky zrekonstruovaným ciferníkovým hodinám zkontrolovali správný čas, což bylo důležité, protože jsme si prohlídkou kostela krátili čekání na autobus. Pod hodinami jsme spatřili žaluzie, za nimiž se skrýval zvon sv. Jana Nepomuckého a o něco níže se pak nacházelo jedno kruhová a jedno obdélné okno. K hlavní věži byla přistavěna malá schodišťová věžička, kterou se stoupalo ke zvonům a na hudební kůr. Bohužel všechny dveře byly zavřené a tak jsme se dovnitř nepodívali. Pak jsme se prošli kolem svatostánku a shlédli obě stany lodě se zaoblenými rohy. Loď členila vysoká okna s půlkruhovými záklenky, boční kaple a sakristie na opačné straně. Závěr kostela tvořil plochý presbytář se zadním vchodem a malým oknem. Během obchůzky kolem svatostánku jsme se zastavili u tabule č.7 naučné stezky Historie tavení skla, která nám prozradila informace o samotné vsi, kostele a sklářských rodech. Když jsme si vše přečetli, prošli jsme se po hřbitově, na němž jsme kromě hrobů našli márnici, která údajně tvořila část starého kostela. Zaujalo nás, že v ní bývala pozdně gotická Kalvárie z roku 1500, která byla přenesena do kostela sv. Kříže v Klášterci nad Orlicí. Na fasádě márnice jsme našli náhrobní desku z roku 1862 s německým textem a o kousek dál jsme shlédli do země zasazený náhrobek Johanna Friedricha II., zakladatele sklárny a vsi Bedřichovka. Po krátké procházce hřbitovem jsme hlavní bránou vyšli ven a prohlédli si památkově nechráněné sousoší Kalvárie, tvořené křížem, Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou. Sochy stály na zdobeném soklu s reliéfy světců, zobrazením Golgoty a nápisy. Následně jsme zamířili k pomníku Ignáce Preisslera, slavného malíře na sklo a porcelán, který zde žil. Na kamenném pomníku nás zaujalo sklo, díky němuž se tento umělec 17. a 18. století proslavil. Další naše kroky vedly k pašerácké zahrádce, která zkrášlovala okolí kostela a díky důmyslnému výběru rostlin kvetla od jara do podzimu. Na konci září zahrádku stále zkrášlovaly některé trvalky, což se nám pochopitelně líbilo, Dále jsme zde našli hmyzí hotel, domek pro berušky, pavoukoviště, pítko a koupaliště pro ptáky a hmyz. Nechyběl tu podzemní čmelín nebo volně položené kameny, které v létě poskytovaly útočiště ještěrkám a hadům. Místo tematicky doplňovaly dvě vyřezávané sochy patrona obce pašeráka v životní velikosti a informačně-naučná cedule. Když jsme si zahrádku prošli, zamířili jsme k nedalekému pomníku oběti 1. světové války, který tvořil žulový obelisk s německým nápisem "Den Kämpfern für Heimat und Volk 1914-1918" (Bojovníkům za Vlast a Lid) a dva ozdobné sloupky. Po krátké obhlídce pomníku jsme se vydali na autobusovou zastávku naproti kostela, kde jsme ve společnosti dřevěného prasete počkali na náš spoj. Po chvíli přijela plechová krabice, otevřela papulu a odvezla nás na horské sedlo Šerlich, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak celé naše putování probíhalo, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme akceptovali výzvu a vydali se do Orlických hor pro Korunu.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/orlicke-zahori-kostel-sv-jana-krtitele
Historie :
Kostel sv. Jana Křtitele v Orlickém Záhoří byl vystavěn v pozdně barokním slohu v letech 1754 – 1763 na místě dřevěného, přibližně 150 let starého svatostánku. Kostel je jednolodní, obdélníkový se zaoblenými rohy a dominantní hranolovou věží v průčelí, zakončenou štíhlou jehlancovou střechou a nezbytným křížem na vrcholu. Na věži jsou ciferníkové hodiny. K hlavní věži byla přistavěna malá schodišťová věžička. Loď je členěna zaobleným rohy, vysokými okny s půlkruhovými záklenky, sakristií a boční kaplí. Presbytář je plochý se zadním vchodem a malým oknem.
Interiér :
Zařízení kostela je barokně-klasicistní, pocházející z doby kolem roku 1770. Hlavní oltář se sochami sv. Jana Nepomuckého, Zikmunda, Václava a Vojtěcha je zajímavým dokladem uctívání českých národních světců v poněmčeném pohraničí. Můžeme zde vidět i malý obraz Madony s Ježíškem. V lodi jsou dva pseudorománské oltáře. V kostele je umístěna stálá expozice historie sklářství a celoroční výstava fotografií, zpřístupněná je nově i vyhlídková věž kostela s expozicí v půdním prostoru, otevřeno dle provozu informačního centra.
Historie čerpána z webu
Orlické Záhoří je držitelem turistické známky č.1479.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/orlicke-zahori-c1479
