Farní kostel Narození Panny Marie v Novém Meste nad Váhom jsme navštívili v listopadu 2022 během prodlouženého víkendu, kdy jsme byli ubytováni v hotelu Diana, nacházející se v Novém Meste nad Váhom. Třetí den jsme si po vynikající snídani sbalili věci, naložili je do našeho černého SUV a vydali se ke zmíněnému kostelu. Jelikož stál na malém návrší přímo naproti hotelu, neměli jsme to k němu daleko. Cestou jsme obdivovali mohutné hradby, obklopující v kruhu kostel a záhy jsme se zastavili u busty malíře Petra Matejky, která se nacházela na hranolovitém sloupu v malém parku, jenž nesl jméno tohoto umělce. Potom jsme vystoupali k hlavnímu vstupu do areálu, ale ještě než jsme vešli dovnitř, věnovali jsme se zajímavostem, které stály u ohradní zdi. Nejdále od vstupu jsme narazili na pískovcový kříž s Kristem, pod nímž byla soška Panny Marie. Vedle jsme si pak prohlédli sloup Nejsvětější Trojice s typickým vyobrazením Otce, Syna a Ducha svatého. Mezi oběma památkami jsme našli pamětní desku probošta Julia Gabriše, který zde působil v šedesátých letech 20. století a pak jsme se přesunuli blíže ke vstupu do vnitřního areálu. Zde jsme shlédli pozdně barokní sousoší kalvárie z roku 1737. Ve středu hranolovitého podstavce jsme spatřili sochu Krista na kříži, pod sochou pak byl reliéf sv. Marie Magdaleny a po stranách naším očím neunikly sochy sv. Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Pak jsme již vešli dovnitř a velmi nás překvapilo, kolik lidí zde postávalo před kostelem a poslouchalo kázní nedělní mše, linoucí se z reproduktoru nad vchodem. Inu, bylo vidět, že víra v Boha byla na Slovensku stále ještě populární, na rozdíl od naší republiky. Usoudili jsme, že dovnitř ani nemá cenu chodit a pokračovali jsme v obhlídce církevních exteriérů. Před kostelem jsme našli pozdně barokní sousoší Madony s dítětem z druhé poloviny 18. století, o kousek dál sochu sv. Jana Nepomuckého a u ohradní zdi nám neunikla busta probošta Jakuba Haška 1622 - 1695, který měl velké zásluhy na výstavbě kostela. Tomu dominovala především vysoká věž, podepřená dvěma pilíři, přičemž v jednom z nich jsme narazili na výklenkovou kapličku. Opěráky zde nebyly náhodou, neboť kostelní věž byla odkloněna o 107 cm od své osy a tak patřila k nejšikmějším stavbám na Slovensku. Věž byla zakončena barokní cibulovitou bání s polygonální lucernou, makovicí a křížem, pod kterou jsme si zkontrolovali správný čas na ciferníkových hodinách. Následně jsme stavbu s hlavní lodí oktogonálního půdorysu obešli kolem dokola a docela nás překvapilo, jak málo oken pouštělo dovnitř světlo. Postupně jsme minuli obdélníkovou předsíň, osmiúhelníkový presbytář, pár hrobů u zdi a sakristii nepravidelného lichoběžníkového tvaru. Na okraji ohradní zdi jsme pak spatřili výklenkovou kapli se sochou Panny Marie a kovový kříž, umístěný do jedné bašty. Když jsme si vše prohlédli, sestoupili jsme z návrší zpátky k autu, jímž jsme odjeli do obce Lubina, kde jsme navštívili památník SNP. O něm však již vypráví jiný můj článek. Chcete-li se seznámit s našimi zážitky na Slovensku, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme navštívili dva památníky SNP a odjeli za Živou vodou.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/nove-mesto-nad-vahom-kostel-narozeni-panny-marie​

Historie :

Farní kostel Narození Panny Marie v Novém Meste nad Váhom je dominantou jeho historického centra, který se nachází v areálu opevněným mohutnými hradbami. Patří pod děkanát Nové Město nad Váhem a Trnavskou arcidiecézi. Nejstarší historie této lokality se pravděpodobně pojí s působením benediktinů, kteří mají i zásluhy na rozvoji románského kostela ze 13. století. Původní románský kostel byl tedy na tomto místě postaven v polovině 13. století, svědčí o tom darovací listina Bela IV. z roku 1263. Z tohoto románského kostela se zachovala při další přestavbě pouze spodní část věže. Za vlády pana Beckovského hradu Ctibora ze Ctiboric došlo v letech 1414 – 1423 ke gotické úpravě tohoto kostela. Jako vzor posloužil Karlovský kostel v Praze a nový centrální kostel v půdorysu tvaru osmiúhelníku vybudovali augustiniáni, které si na to pan Ctibor ze Ctiboric pozval. Sakristie byla ke kostelu přistavena koncem 16. století. Za proposta Jakuba Haška v letech 1667 - 1675 se uskutečnila rekonstrukce, kdy došlo k jeho přestavbě z gotického do barokního slohu. Hlavní loď kostela tehdy přestavěla dvojitými dělícími arkádami, čímž vzniklo až dodnes zachované trojlodí kotule. V interiéru zhotovili také bohatou štukovou výzdobu, která se částečně zachovala také až dodnes. Jeho další úpravy spojené s nástavbou věže proběhly v polovině 18. století. Tehdy ke kostelu přistavili jeho západní předsíň. Při zvětšování výšky věže z důvodů její bezpečné statiky k ní přistavily i dvě opěrné zdi, které tak změnily původní vzhled kostela už na takový, jak jej dnes známe my.

Interiér :

Hlavní oltář z roku 1672 je barokní s dvoupatrovou sloupovou architekturou a je v něm umístěna Panna Maria s Ježíškem, která má také název Hašková Madona. Varhany a rokoková kazatelna jsou z druhé poloviny 18. století, z tohoto období je i socha sv. Jana Nepomuckého. Nádheru interiéru kostela dotváří fresková, štuková a sochařská díla italských mistrů, kteří na nich pracovali 15 let. Rokoková křtitelnice je z poloviny 18. století, je umístěna ve stěně uzávěru zadní části lodi.

Historie čerpána z webu

https://www.turistika.cz/

Nové Mesto nad Váhom je držitelem slovenské turistické známky č.494.

https://www.turisticke-znamky.sk/znamky/detail/nove-mesto-nad-vahom/494