Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie

První a patrně dřevěný kostel ve Velkém Týnci stál již roku 1286, druhý kamenný byl vystavěn v roce 1521 a údajně býval o polovinu menší než ten nynější. Kostel zasvěcený rovněž Panně Marii byl zpustošen za třicetileté války, poté vykraden a v podstatě tak řádně nesloužil polovině přeživších obyvatel. Základní kámen k současnému baroknímu kostelu byl položen roku 1750 díky iniciativě nového faráře Josefa Karla Veselého. Za rok a půl byl postaven presbytář a poté došly peníze. V dalších měsících se stavělo pomaleji, jelikož se musela bořit stará loď a financí moc nebylo. Naštěstí byl farář synem bohatého olomouckého měšťana a dluhy platil ze svého. Dostavěno bylo podle projektu Jana Kniebandla až roku 1760.

article preview

Obec Velký Týnec jsme během našich toulek po okolí Olomouce navštívili již několikrát a to hlavně kvůli kopci Hradisko, který nás svou nabídkou výhledů po hanácké krajině a příjemnou atmosférou velmi okouzlil. Poprvé jsme se sem vydali v rámci jednoho jarního výletu, během něhož jsme se věnovali památkám a zajímavostem ve Vsisku a Velkém Týnci. Do našich cílů jsme zahrnuli také obhlídku zámku a když jsme svůj úkol splnili, tak jsme se vydali k naproti stojícímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie.

Velký Týnec - pohled na obec z kopce Hradisko Velký Týnec - pohled na obec z kopce Hradisko

Jednolodní kostel nás vítal předtím už z dálky, když jsme od Vsiska přijížděli do obce a po zaparkování u zámku jsme pochopili, proč se stal dominantou Velkého Týnce. Stál totiž na mírném návrší a jeho 25 metrů vysoká věž čněla k nebi, jako by se ho chtěla dotýkat. Impozantní pohled na kostel se nám naskytl i od zámku, takže jsme neváhali a vykročili za jeho prohlídkou. Jen pár desítek metrů od bývalého šlechtického sídla jsme narazili na schodiště, po němž jsme vystoupali na zmíněné návrší.

Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 00 - celkový pohled Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 02 - pohled ze silnice pod kostelem

Na konci schodiště nás přivítala notoricky známá dvojice svatých Cyrila a Metoděje v podobě soch z 2. poloviny 19. století, stojící po obou stranách schodiště. Zároveň jsme se ocitli přímo u vchodu do kostela s kamenným ostěním a klenákem, nad nímž jsme přelouskali nápis SVMPT: Car: Ios: WesseLY: Mor: Olo: SS: Thliae Bac: For: Proto: Not: Apos: Ivr: Vice: Deca - et Paro: Loci 1755. Pochopili jsme, že text souvisí s farářem Veselým, který se zasloužil o výstavbu současného svatostánku v tomto období, ale přesné znění nám zůstalo utajeno.

Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 03 - schodiště ke kostelu Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 18 - sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje u schodiště

O něco výše se nacházel kamenný znak a vpravo od vchodu jsme našli pamětní desku arcibiskupa Leopolda Prečana (1866 - 1947) z roku 1947, místního rodáka a asistenta papeže. Vlevo od vstupu se tyčil dřevěný misijní kříž s letopočtem 1947, takže tento rok musel být pro zdejší farníky významným a zřejmě souvisel s úmrtím zmíněného arcibiskupa Prečana, jehož tělo odpočívá v sarkofágu olomouckého kostela sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně. Vzápětí jsme již přes dřevěné dveře v předsíni kostela vstoupili dovnitř a začali si prohlížet jeho interiér.

Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 04 - vchod a misijní kříž Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 09 - interiér

Chovali jsme se velice tiše, abychom nerušili modlitby věřících, kteří se usadili v předních lavicích před hlavním oltářem, jemuž dominoval obraz Nanebevzetí Panny Marie. Kromě další výzdoby jsme na něm našli sochy Cyrila a Metoděje od Jana Antonína Richtera z roku 1756 a pak jsme shlédli obrazy křížové cesty po stranách lodi. Pěkná byla pozlacená křtitelnice i bohatě zdobená oratoř a samozřejmě jsme nezapomněli ani na boční oltáře a varhany na hudebním kůru za námi. Na stropě jsme obdivovali pět velkých fresek od Gustava Přečka z roku 1899 a když jsme si je prohlédli, vyšli jsme z kostela ven.

Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 10 - interiér Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 11 - interiér

Následně jsme se již věnovali exteriérům barokního svatostánku, který byl postaven v letech 1751 – 1760 a stal se v pořadí již třetím kostelem ve Velkém Týnci, když nahradil svého menšího předchůdce. Začali jsme u věže, který byla členěna kordonovými římsami a jediná okna jsme spatřili až ve zvonicovém patře. Za nimi se skrývaly tři zvony z roku 1972, taktéž již třetí v pořadí, přičemž jejich předchůdci byly zrekvírováni v rámci obou světových válek. Nad půlkruhovými okny jsme si zkontrolovali přesný čas na ciferníkových hodinách, umístěné do vrcholu rámcových polí.

Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 17 - věž Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 20 - celkový pohled OVelký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 08 - celkový pohled

Poslední věcí na věži, kterou jsme viděli, byla mohutná cibulová báň s lucernou a křížem. Vzápětí jsme se vydali podél kostelní lodi, jejíž fasáda byla členěna ozdobnými lisénami, mezi nimiž jsme uviděli dvě řady oken se segmentovými záklenky. Kolem boční kaple a druhého vchodu jsme došli k půlkruhovému presbytáři, na němž jsme napočítali šest, přičemž jedno bylo zazděné a další byly opatřeny krásnými vitrážemi. Nad závěrem kostela jsme na střeše spatřili polygonální sanktusníkovou věžičku a poté jsme se šli podívat na pískovcový kříž s Kristem.

Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 13 - zadní pohled Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 01 - celkový pohled

Ten stál u zadního schodiště vedoucího ke kostelu a symbolicky tak hlídal příchozí, kteří nevyužívali hlavní přístupové schodiště u čelní strany svatostánku. Pak jsme se vydali na druhou stranu lodi, kde jsme narazili na přistavěnou patrovou sakristii. Prošli jsme kolem ní a stanuli tak znovu před vchodem do kostela. Kolem slovanských věrozvěstů jsme sestoupili na úzkou silničku obíhající kolem svatostánku a opět jsme si jej obešli kolem dokola, abychom pořídili další fotografie barokní stavby.

Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 14 - zadní schodiště ke kostelu Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 16 - zadní pohled

Pak jsme se již vrátili k našemu autu u zámku a odjeli pro změnu ke kostelu církve československé husitské. O něm však již pojednává jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte článek Jak jsme navštívili památky Velkého Týnce a Vsiska. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře, děkujeme. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě. Děkujeme. Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě úrodné Hané….

Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 15 - kříž s Kristem u presbytáře Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 06 - socha sv. Cyrila u schodiště Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie 05 - misijní kříž

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Velky_Tynec_-_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie

Historie :

První dřevěný kostel ve Velkém Týnci stál již roku 1286, druhý kamenný byl vystavěn v roce 1521 a údajně býval o polovinu menší než ten nynější. Kostel zasvěcený rovněž Panně Marii byl zpustošen za třicetileté války, poté vykraden a v podstatě tak řádně nesloužil polovině přeživších obyvatel. Základní kámen k současnému baroknímu kostelu byl položen roku 1750 díky iniciativě nového faráře Josefa Karla Veselého. Za rok a půl byl postaven presbytář a poté došly peníze. V dalších měsících se stavělo pomaleji, jelikož se musela bořit stará loď a financí moc nebylo. Naštěstí byl farář synem bohatého olomouckého měšťana a dluhy platil ze svého. Dostavěno bylo podle projektu Jana Kniebandla až roku 1760.

Velké opravy kostela proběhly v roce 1899, kdy byl strop vymalován pěti velkými obrazy Gustavem Přečkem. Nová fasáda vznikla roku 1947, v letech 1967 – 1968 došlo na opravu omítek v interiéru a počátkem 21. století došlo na rekonstrukci hlavního oltáře. V roce 2019 dostal svatostánek novou fasádu. V kostelní zvonici byly visely tři zvony, jenž byly zrekvírovány byly za 1. světové války. Další tři zvony nainstalovány roku 1924, ale i ty byly zrekvírovány, tentokrát za 2. světové války. Zvony ve zvonici umístěné v současnosti pocházejí z roku 1972.

Historie čerpána z webu

https://farnostvelkytynec.cz/velky-tynec/

Obec Velký Týnec nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 9
Celkem: 432019
Měsíc: 15456
Den: 504