Obec Velký Týnec jsme během našich toulek po okolí Olomouce navštívili již několikrát a to hlavně kvůli kopci Hradisko, který nás svou nabídkou výhledů po hanácké krajině a příjemnou atmosférou velmi okouzlil. Poprvé jsme se sem vydali v rámci jednoho jarního výletu, během něhož jsme se věnovali památkám a zajímavostem ve Vsisku a Velkém Týnci. Do našich cílů jsme zahrnuli také obhlídku zámku a když jsme svůj úkol splnili, tak jsme se vydali k naproti stojícímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie.

Jednolodní kostel nás vítal předtím už z dálky, když jsme od Vsiska přijížděli do obce a po zaparkování u zámku jsme pochopili, proč se stal dominantou Velkého Týnce. Stál totiž na mírném návrší a jeho 25 metrů vysoká věž čněla k nebi, jako by se ho chtěla dotýkat. Impozantní pohled na kostel se nám naskytl i od zámku, takže jsme neváhali a vykročili za jeho prohlídkou. Jen pár desítek metrů od bývalého šlechtického sídla jsme narazili na schodiště, po němž jsme vystoupali na zmíněné návrší.

Na konci schodiště nás přivítala notoricky známá dvojice svatých Cyrila a Metoděje v podobě soch z 2. poloviny 19. století, stojící po obou stranách schodiště. Zároveň jsme se ocitli přímo u vchodu do kostela s kamenným ostěním a klenákem, nad nímž jsme přelouskali nápis SVMPT: Car: Ios: WesseLY: Mor: Olo: SS: Thliae Bac: For: Proto: Not: Apos: Ivr: Vice: Deca - et Paro: Loci 1755. Pochopili jsme, že text souvisí s farářem Veselým, který se zasloužil o výstavbu současného svatostánku v tomto období, ale přesné znění nám zůstalo utajeno.

O něco výše se nacházel kamenný znak a vpravo od vchodu jsme našli pamětní desku arcibiskupa Leopolda Prečana (1866 - 1947) z roku 1947, místního rodáka a asistenta papeže. Vlevo od vstupu se tyčil dřevěný misijní kříž s letopočtem 1947, takže tento rok musel být pro zdejší farníky významným a zřejmě souvisel s úmrtím zmíněného arcibiskupa Prečana, jehož tělo odpočívá v sarkofágu olomouckého kostela sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně. Vzápětí jsme již přes dřevěné dveře v předsíni kostela vstoupili dovnitř a začali si prohlížet jeho interiér.

Chovali jsme se velice tiše, abychom nerušili modlitby věřících, kteří se usadili v předních lavicích před hlavním oltářem, jemuž dominoval obraz Nanebevzetí Panny Marie. Kromě další výzdoby jsme na něm našli sochy Cyrila a Metoděje od Jana Antonína Richtera z roku 1756 a pak jsme shlédli obrazy křížové cesty po stranách lodi. Pěkná byla pozlacená křtitelnice i bohatě zdobená oratoř a samozřejmě jsme nezapomněli ani na boční oltáře a varhany na hudebním kůru za námi. Na stropě jsme obdivovali pět velkých fresek od Gustava Přečka z roku 1899 a když jsme si je prohlédli, vyšli jsme z kostela ven.

Následně jsme se již věnovali exteriérům barokního svatostánku, který byl postaven v letech 1751 – 1760 a stal se v pořadí již třetím kostelem ve Velkém Týnci, když nahradil svého menšího předchůdce. Začali jsme u věže, který byla členěna kordonovými římsami a jediná okna jsme spatřili až ve zvonicovém patře. Za nimi se skrývaly tři zvony z roku 1972, taktéž již třetí v pořadí, přičemž jejich předchůdci byly zrekvírováni v rámci obou světových válek. Nad půlkruhovými okny jsme si zkontrolovali přesný čas na ciferníkových hodinách, umístěné do vrcholu rámcových polí.

Poslední věcí na věži, kterou jsme viděli, byla mohutná cibulová báň s lucernou a křížem. Vzápětí jsme se vydali podél kostelní lodi, jejíž fasáda byla členěna ozdobnými lisénami, mezi nimiž jsme uviděli dvě řady oken se segmentovými záklenky. Kolem boční kaple a druhého vchodu jsme došli k půlkruhovému presbytáři, na němž jsme napočítali šest, přičemž jedno bylo zazděné a další byly opatřeny krásnými vitrážemi. Nad závěrem kostela jsme na střeše spatřili polygonální sanktusníkovou věžičku a poté jsme se šli podívat na pískovcový kříž s Kristem.

Ten stál u zadního schodiště vedoucího ke kostelu a symbolicky tak hlídal příchozí, kteří nevyužívali hlavní přístupové schodiště u čelní strany svatostánku. Pak jsme se vydali na druhou stranu lodi, kde jsme narazili na přistavěnou patrovou sakristii. Prošli jsme kolem ní a stanuli tak znovu před vchodem do kostela. Kolem slovanských věrozvěstů jsme sestoupili na úzkou silničku obíhající kolem svatostánku a opět jsme si jej obešli kolem dokola, abychom pořídili další fotografie barokní stavby.

Pak jsme se již vrátili k našemu autu u zámku a odjeli pro změnu ke kostelu církve československé husitské. O něm však již pojednává jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte článek Jak jsme navštívili památky Velkého Týnce a Vsiska. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře, děkujeme. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě. Děkujeme. Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě úrodné Hané….

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Velky_Tynec_-_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie

Historie :

První dřevěný kostel ve Velkém Týnci stál již roku 1286, druhý kamenný byl vystavěn v roce 1521 a údajně býval o polovinu menší než ten nynější. Kostel zasvěcený rovněž Panně Marii byl zpustošen za třicetileté války, poté vykraden a v podstatě tak řádně nesloužil polovině přeživších obyvatel. Základní kámen k současnému baroknímu kostelu byl položen roku 1750 díky iniciativě nového faráře Josefa Karla Veselého. Za rok a půl byl postaven presbytář a poté došly peníze. V dalších měsících se stavělo pomaleji, jelikož se musela bořit stará loď a financí moc nebylo. Naštěstí byl farář synem bohatého olomouckého měšťana a dluhy platil ze svého. Dostavěno bylo podle projektu Jana Kniebandla až roku 1760.

Velké opravy kostela proběhly v roce 1899, kdy byl strop vymalován pěti velkými obrazy Gustavem Přečkem. Nová fasáda vznikla roku 1947, v letech 1967 – 1968 došlo na opravu omítek v interiéru a počátkem 21. století došlo na rekonstrukci hlavního oltáře. V roce 2019 dostal svatostánek novou fasádu. V kostelní zvonici byly visely tři zvony, jenž byly zrekvírovány byly za 1. světové války. Další tři zvony nainstalovány roku 1924, ale i ty byly zrekvírovány, tentokrát za 2. světové války. Zvony ve zvonici umístěné v současnosti pocházejí z roku 1972.

Historie čerpána z webu

https://farnostvelkytynec.cz/velky-tynec/

Obec Velký Týnec nemá turistickou známku.