Velká Bystřice - kostel Církve československé husitské
Kostel Církve československé husitské ve Velké Bystřici, nazývaný také jako Husův sbor, patří mezi památky moderní meziválečné architektury. Kostel byl postaven během pár měsíců roku 1937 v duchu moderního funkcionalismu s prvky purismu. Je to typická ukázka sborové architektury třicátých let 20. století, která se vyznačuje střídmostí a účelností. Kostel má výraznou věž zakončenou nízkou stanovou střechou z měděného plechu, na jejímž vrcholu je umístěn typický symbol církve – kalich. Tento symbol je pro husitské sbory klíčový – odkazuje na přijímání „pod obojí“ (chléb a víno) a na rovnost všech věřících. Ve Velké Bystřici je tento prvek díky vyvýšené poloze kostela viditelný z velké dálky a tvoří protiváhu k barokní věži katolického kostela sv. Stětí Jana Křtitele.
Kostel Církve československé husitské ve Velké Bystřici jsme si prohlédli v březnu 2026 během krátkého výletu, který jsme strávili v údolí, jímž protéká řeka Bystřice. V úzkém prostoru mezi vojenským újezdem Libavá a Přírodním parkem Bystřice jsme navštívili několik zajímavostí, mezi něž patřil zmíněný svatostánek. Vydali jsme se k němu pěšky od zámku a když jsme vkročili do Svésedlické ulice, byl už z dálky vidět, neboť byl postaven na vyvýšeném místě. Před námi se tyčila budova s hladkou fasádou bez dekorativních prvků, říms či soch, jejímž jediným výrazným prvkem bylo pět vysokých obdélníkových oken na obou stranách lodi a hranolová věž. Ta byla zakončena nízkou stanovou střechou z měděného plechu, na jejímž vrcholu byl umístěn typický symbol církve kalich. Střechu neslo několik sloupků ve zvonicovém patře, do něhož se přicházelo po betonové schodišti, osvětleném úzkým pásem oken od shora až dolů. Dvě okna u nároží pak prosvětlovala hudební kůr. Vchod kryla polooblouková stříška a pro pohodlí věřících byl vstup do kostela navíc trochu zapuštěn hlouběji do hmoty stavby. Dveře však byly zamčené, takže jsme se dovnitř nedostali. Pokračovali jsme tedy v obhlídce exteriérů husitského svatostánku a kolem lodi jsme prošli k půlkruhovému presbytáři, k němuž byla přilepena sakristie. Potom jsme si stavbu prohlédli z druhé strany a následně jsme zamířili ke katolickému kostelu Stětí Jana Křtitele, ale o něm již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy zažili, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme poznávali zajímavosti mezi Hrubou Vodou a Velkou Bystřicí.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/velka-bystrice-kostel-cirkve-ceskoslovenske-husitske
Historie :
Kostel Církve československé husitské ve Velké Bystřici, nazývaný také jako Husův sbor, patří mezi památky moderní meziválečné architektury. Kostel byl postaven během pár měsíců roku 1937 v duchu moderního funkcionalismu s prvky purismu. Je to typická ukázka sborové architektury třicátých let 20. století, která se vyznačuje střídmostí a účelností. Kostel má výraznou věž zakončenou nízkou stanovou střechou z měděného plechu, na jejímž vrcholu je umístěn typický symbol církve – kalich. Tento symbol je pro husitské sbory klíčový – odkazuje na přijímání „pod obojí“ (chléb a víno) a na rovnost všech věřících. Ve Velké Bystřici je tento prvek díky vyvýšené poloze kostela viditelný z velké dálky a tvoří protiváhu k barokní věži katolického kostela sv. Stětí Jana Křtitele.
Historie čerpána z webu
Město Velká Bystřice nemá turistickou známku.
