Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže

Pozdně barokní farní kostel Povýšení sv. Kříže byl postaven v letech 1777 – 1779 nákladem náboženského fondu a jeho výstavbu v podstatě zapříčila zima. Věřící z Rusavy totiž spadali pod farnost na Svatém Hostýně, ale tamní chrám kvůli dlouhotrvajícím zimám navštěvovali zřídka a tak se hostýnský kaplan vždy na pět měsíců stěhoval za svými ovečkami. Změna nastala v době zvýšeného rekatolizačního úsilí na Moravě a roku 1877 bylo rozhodnuto o postavení nového kostela v Rusavě, fary a školy za peníze zrušeného jezuitského řádu. Během dvouleté výstavby věřící chodili na bohoslužby do provizorní dřevěné boudy a to až do roku 1779, kdy byl kostel vysvěcen. Při stavbě se bohužel nepamatovalo na to, že stavební pozemek ležel na svahu vysokého kopce, ze kterého stékalo dolů mnoho vody. Pracovníci na stavbě nedbali, že do vykopaných základů voda natekla a bez většího rozmyslu do nich házeli kameny v představě, že se jimi zamezí dalšímu pronikání vody. 

article preview

Obec Rusava jsme navštívili v rámci dvou jednodenních výletů, během nichž jsme se seznámili s nabídkou místních zajímavostí. Mezi oběma výlety uběhlo dlouhých 11 let a i když jsme toho při prvním navštívení viděli docela dost, také při druhé výpravě jsme objevili nové místa. Navíc jsme se zastavili i u všech turistických cílů, které jsme už viděli, takže jsme v této obci strávili celý den. Jednou z památek, kterou jsme shlédli dvakrát, byl kostel Povýšení sv. Kříže v části zvané Hořansko, k němuž jsme poprvé přijeli stříbrným francouzským autíčkem. Povoz jsme zaparkovali na točně autobusu dole pod kostelem a ihned jsme vyrazili na jeho obhlídku. Když jsme vyšlapali několik desítek schodů, objevil se před námi kamenný kostel se sedlovou střechou a okrovou omítkou, která roku 1976 nahradila původní bílou barvu.

Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže - rozcestník Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže - celkový pohled

Následně jsme církevní stavbu, která vznikla v letech 1777 – 1779 za peníze zrušeného jezuitského řádu, poctivě obešli kolem dokola a prohlédli si ji ze všech stran, ovšem dovnitř jsme se nedostali. Museli jsme vzít zavděk pouze dvojicí zajímavostí, které se nacházely venku, jimiž byl kříž s Kristem a pěkná socha Panny Marie Lurdské ve výklenku vedle vchodu do svatostánku. Když jsme si kostel prohlédli, tak jsme odjeli na úplný konec obce a pěšky vyrazili po modré značce na Skalný, ale o tomto rozcestí se zříceninou hradu již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také přečtěte. Chcete-li vědět, co všechno jsme na Rusavě viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme poprvé navštívili Hulín a Rusavu a dozvíte se víc. Pokud jste zde také byli, napište prosím pod článek svůj komentář. Děkujeme.

Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže - boční pohled Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže - socha Panny Marie Lurdské

O 11 let později jsme do Rusavy, obce rozkládající se v hlubokém údolí říčky stejného jména, která se při deštích údajně zbarvovala do rusého odstínu, přijeli podruhé. Také tehdy jsme se na katolický kostel Povýšení sv. Kříže byli podívat, neboť jsme byli zvědavi, jestli se na něm něco nezměnilo. Každopádně jsme sem přijeli jiným autem, jímž bylo černé SUV korejské výroby, které jsme zaparkovali až nahoře u kostela, protože se nám nechtělo stoupat po schodech jako před lety. Vzápětí jsme zahájili jsme nový průzkum jednolodního svatostánku, jenž jsme započali na jeho zadní straně s trojbokým presbytářem s valbovou střechou, k němuž na jižní straně přiléhala přízemní sakristie. V prostřední části presbytáře, na němž nebyla žádná okna, jsme našli kamennou desku s křížem a letopočtem 1779, jenž avizoval rok dokončení stavby.

K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 002 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 006

Jelikož se kolem kostela rozprostírala krásná louka, která spolu s jarním sluníčkem skvěle dotvářela příjemnou atmosféru místa, nic nám nebránilo v tom, abychom si církevní památku bez problémů celou obešli. Na boční straně jsme našli tři stejná okna se segmentovým záklenkem a naším očím neunikla také čtyřmetrová sanktusníková věžička s lucernou, která byla stejně jako zbytek plechové střechy natřena červenou barvou. Kdybychom však kostel mohli navštívit před rokem 1890, nalezli bychom na něm šindele, které by stavbě dodávaly romantičtější vzhled. Během obchůzky jsme si rovněž všimli odtokového kanálu vejčitého půdorysu, který obklopoval svatostánek kolem dokola. Kanálek zde nevznikl náhodou, nýbrž z ryze praktických důvodů, které představovala voda, stékající ze svahu dolů ke kostelu.

K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 008 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 009

Při stavbě na tuto okolnost nebylo pamatováno a tak již čtyři roky po dokončení svatostánku došlo k promočení stěn a trhlinám na klenbě lodi, které musely být opraveny. Na hladké fasádě jsme opravdu našli několik stop po opravách, ale ty souvisely patrně s jinými rekonstrukcemi, jichž za těch 250 let existence kostela proběhlo několik. Když jsme došli na konec první boční strany, na nároží jsme uviděli válcovou věžičku, v níž se nacházelo schodiště na hudební kůr, do něhož se vstupovalo dveřmi z vnitřní strany kostela. Pak jsme již stanuli u vchodu nad nímž jsme spatřili okno a erb tehdejších majitelů panství Rottalů. V kamenném ostění vchodu jsme si přečetli latinský nápis, oznamující fakt, že kostel vznikl za podpory panovnice Marie Terezie a následných Josefínských reforem, doplněný českým textem Pojďte a klaňte se jemu.

K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 012 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 013 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 014

Nápis jsme uposlechli tak napůl, neboť jsme sice vstoupili dovnitř, ovšem nikomu jsme se nehodlali klanět. Nicméně jsme si přes mříže v zádveří prohlédli interiér budovy s barokním oltářem, který sem byl přemístěn roku 1860 z Holešova, nad nímž visel obraz z roku 1892 s ukřižovaným Kristem, Pannou Marii, sv. Janem a sv. Maří Magdalenou pod křížem. Po stranách obrazu jsme spatřili další dva, přičemž na jednom byl namalován Kristus v zahradě Getsemanské a na druhém Poslední večeře Páně. Klenbu presbytáře pak zdobila malba Narození Páně v Betlémě a strop lodi pro změnu výjev Odevzdání moci Krista sv. Petru a apoštolům. Na závěr jsme v lodi u paty klenby shlédli malby Kristus s pěti pannami moudrými a pěti nemoudrými v pozadí a Ježíš přítel dítek.

K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 017 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 018

Dále našim očím neunikla dřevěná kazatelna z doby výstavby kostela, boční oltáře s dřevěnými vyřezávanými svatostánky s anděly po stranách, které zhotovil řezbář František Celler z Olomouce či obrazy křížové cesty, darovanými ctihodnou sestrou Vincencií z Čeložnice u Kyjova. Na závěr jsme si prohlédli zpovědnici a kamennou křtitelnici, která byla údajně v roce 1888 darována bohoslovci z olomouckého semináře. V lodi kostela jsme napočítali 16 lavic, stojících na barevné dlažbě z roku 1900, která nahradila původní kamennou podlahu. Jediné do jsme nemohli vidět, byly varhany na hudebním kůru, který se pochopitelně nacházel nad našimi hlavami. Když jsme si krásný interiér katolického kostela prohlédli, vyměnili jsme světlo Boží za denní a pokračovali jsme v obhlídce exteriérů stavby.

K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 016 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 020 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 022

Nad námi se tyčila 27 metrů vysoká hranolová věž s hruškovitou bání, zakončená dvojitým křížem, pod kterou chyběly hodiny, nicméně podle světlejšího odstínu fasády to vypadalo, že zde někdy byly. Pod chybějícími ciferníky jsme spatřili okna s půlkruhovými záklenky, za nimiž se skrývaly dva zvony, které v sedmdesátých letech 20. století nahradily své předchůdce, zrekvírované v roce 1942 pro válečné účely. Ani ty však nebyly původní, jelikož v roce 1917 byly z věže sneseny dva zvony z konce 19. století a po roztavení sloužily v rakouské armádě úplně jiným účelům. Pod korunní římsou se pak nacházelo čtverhranné okno, osvětlující vstupní předsíň, v níž jsme se před chvíli kochali interiérovou výzdobou a protože nám toho k více k vidění věž nabídnout nemohla, vydali jsme se ke druhé boční straně.

K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 011 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 024 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 025

Vzápětí jsme své kroky zastavili, jelikož jsme si na druhém nároží vedle věže chtěli prohlédnout umělou jeskyni se sochou Panny Marie Lurdské v klasickém modrobílém provedení. Uměleckým dílem z roku 1911 poděkovala jedna manželská dvojice Bohu za navrácení zdraví, přičemž o dva roky později byla přerovskou firmou socha zastřešena a obehnána železným zábradlím. Když jsme si pěknou jeskyni prohlédli, přesunuli jsme se k sousednímu dřevěnému kříži s plechovým Kristem, který pocházel z doby vysvěcení kostela a byl pořízen ze sbírky občanů. Krátce jsme shlédli sousední faru a pak jsme konečně mohli dokončit obchůzku svatostánku, na jehož druhé boční straně jsme narazili na vedlejší vchod, nad nímž jsme spatřili dvě okna se segmentovým záklenkem a třetí jsme vzápětí objevili nad přistavěnou přípravnou kněžích.

K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 026 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 027

Prohlídku pozdně barokního farního kostela Povýšení sv. Kříže jsme tedy měli za sebou, ale ještě než jsme odjeli, na chvíli jsme se zastavili a rozhlíželi se kolem sebe, neboť se nám na tomto místě jaksi dobře dýchalo a cítili jsme se bezpečně. Pěkný byl také pohled směrem do údolí k centru obce, ale rozhodně se nejednalo o nějaký široký výhled jako z rozhledny. Po chvilce jsme se vrátili k autu, jímž jsme odjeli vstříc zřícenině hradu Křídlo, ležícím v katastru obce Brusná, o němž však již vypráví jiný příspěvek, tak si jej nezapomeňte také někdy přečíst. Chcete-li vědět, co všechno jsme během tohoto putování viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme strávili celý den na Rusavě. Snad vás tento článek inspiroval k osobní návštěvě malebné Rusavy, odkud můžete vyrazit třeba na slavné poutní místo Hostýn.

K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 004 K - Rusava - kostel Povýšení sv. Kříže 001

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Rusava_-_kostel_Povyseni_sv._Krize​

Historie :

Pozdně barokní farní kostel Povýšení sv. Kříže byl postaven v letech 1777 – 1779 nákladem náboženského fondu a jeho výstavbu v podstatě zapříčila zima. Věřící z Rusavy totiž spadali pod farnost na Svatém Hostýně, ale tamní chrám kvůli dlouhotrvajícím zimám navštěvovali zřídka a tak se hostýnský kaplan vždy na pět měsíců stěhoval za svými ovečkami. Změna nastala v době zvýšeného rekatolizačního úsilí na Moravě a roku 1877 bylo rozhodnuto o postavení nového kostela v Rusavě, fary a školy za peníze zrušeného jezuitského řádu. Během dvouleté výstavby věřící chodili na bohoslužby do provizorní dřevěné boudy a to až do roku 1779, kdy byl kostel vysvěcen. Při stavbě se bohužel nepamatovalo na to, že stavební pozemek ležel na svahu vysokého kopce, ze kterého stékalo dolů mnoho vody. Pracovníci na stavbě nedbali, že do vykopaných základů voda natekla a bez většího rozmyslu do nich házeli kameny v představě, že se jimi zamezí dalšímu pronikání vody. Tak se stalo, že stěny kostela byly záhy vodou promočeny a že se dokonce na klenutí lodi ukázaly trhliny. Nezbývalo tak, než přistoupit již v roce 1783 k opravám. Mnohé renovace byly nutné také v 19. století. Střecha kostela byla původně pokryta šindelem, v roce 1890 byla střecha sakristie pokryta bílým plechem a později, do roku 1900, i celý kostel. V roce 1911 byla v západním vstupním průčelí v koutě u jižní zdi věže zbudována umělá jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské a v roce 1913 pak bylo u sochy zhotoveno železné zábradlí a konstrukce zastřešení firmou Antonín Lederer v Přerově. V dubnu roku 1937 byl v kostele zaveden elektrický proud a pořízeno elektrické osvětlení. V roce 1973 byla natřena střecha kostela i sanktusníková věžička a o rok později byla dvěma horolezci z Gottwaldova natřena i střecha věže. V roce 1976 byla zhotovena nová fasáda kostela, když byla stará omítka oklepána a nahozena nová, do níž byla přidána okrová barva, takže kostel dostal barvu přírodního pískovce, když všechny předchozí omítky rusavského kostela byly celé bílé. Cementový vlhký a místy špinavý sokl kostela byl okopán a vyspárován, cihly byly nahrazeny kameny a ponechán obnažen, aby stěny kostela vyschly, jelikož trpěly častou vlhkostí. V roce 1979 byly zhotoveny nové okenice na věži kostela. V roce 1988 a poté opět v roce 2008 byly červenou barvou natřeny střechy věže i lodi kostela se sanktusníkovou věžkou.

Interiér :

Zařízení kostela bylo po jeho dostavbě chudobné. Původní hlavní oltář, patrně nevelké umělecké hodnoty, byl v roce 1860 nahrazen starším barokním oltářem z farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Holešově, kde byl pořízen nový hlavní oltář. Na čelní stěně presbytáře za hlavním oltářem je zavěšen obraz představující tzv. Malou Golgotu (Kristus na kříži s Pannou Marii, sv. Janem a sv. Maří Magdalenou pod křížem). Obraz pochází z roku 1892 a jeho autorem je malíř Gustav Přeček ze Šternberka, který jej namaloval podle staršího obrazu pocházejícího z Olomouce od neznámého autora. V lodi je dvojice bočních protějškových oltářů. Na epištolní straně stál oltář „od pradávna“ s obrazem Kristus Pán bičovaný. Někdy po roce 1888 byla na oltář postavena socha Neposkvrněného početí Panny Marie, která pocházela z Tyrolska ze st. Ulrich, a kostelu ji věnoval Alois Hallamasfek, revírník z Jestřábí, jako poděkování Matce Boží že byl v krvavé bitvě u Doboje v Bosně zachráněn. Na protější evangelijní straně kostela původně visel na stěně pouze obraz, představující založení řádu trinitářů a pocházel z Olomouce. Oltář byl zbudován v roce 1877 a v roce 1897 na něj byla umístěna socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí, která pocházela z Tyrolska z Grödenu a kostelu ji věnoval Josef Scharf se svou manželkou, revírník z Rudolfova Údolí. V roce 1899 byly na oba boční oltáře pořízeny dřevěné vyřezávané tabernákly s anděly po stranách, které zhotovil řezbář František Celler z Olomouce. V roce 1929 byla opravena výmalba kostela Janem Ježkem z Bystřice pod Hostýnem.

V letech 1967 – 1968 se uskutečnila velká úprava interiéru kostela podle návrhu akademického malíře Františka Peňáze z Hřivínova Újezdu. Horní dřevěné části obou bočních oltářů, již značně poškozené červotočem, byly odstraněny a původně polychromované sochy Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Josefa pěstouna byly natřeny celé na bílo, v odstínu tzv. slonové kosti, a umístěny na podstavcích na oltáře. Byly odstraněny obrazy Marnotratného syna, Dobrého pastýře a sv. Jana Nepomuckého, které pocházely z roku 1887 a namaloval je malíř Jan Berger z Nového Jičína. Dále byly odstraněny obrazy sv. Blažeje, sv. Filomeny, druhý obraz sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Ustavičné pomoci (pořízen v roce 1935) od neznámých autorů a také několik soch. Byla opravena a nově zasklena okna a interiér kostela vymaloval pan Panák, důchodce z Kojetína. Byly ponechány malby pocházející snad z roku 1890: Narození Páně v Betlémě – na klenbě presbytáře, Kristus v zahradě Getsemanské – v presbytáři vedle hlavního oltáře na straně epištolní, Poslední večeře Páně – v presbytáři vedle hlavního oltáře na straně evangelijní, Odevzdání moci Krista sv. Petru a apoštolům – na klenbě v lodi, Kristus s pěti pannami moudrými a pěti nemoudrými v pozadí – v lodi u paty klenby na epištolní straně, Ježíš přítel dítek – v lodi u paty klenby na evangelijní straně. Zbylé malby byly přemalovány. Obrazy Křížové cesty z roku 1878, jejichž autorem byl Gustav Přeček, byly nahrazeny novými, darovanými ctihodnou sestrou Vincencií z Čeložnic. Plátna starých obrazů od Gustava Přečka byla uložena na půdě kostela, rámy na půdě fary, a to až do let 2014 – 2015, kdy byly obrazy zrestaurovány sochařem Janem Kozlem z Bystřice pod Hostýnem a vráceny do rusavského kostela.

Dřevěná kazatelna pochází z doby stavby kostela a v letech 2012 – 2013 byla zrestaurována, kdy jí byla navrácena její původní polychromie. Kamenná křtitelnice s původně dřevěným příklopem, na jehož vrchu byla dřevořezba představující křest Pána Ježíše, který byl později nahrazen měděným příklopem, byla údajně věnována rusavskému kostelu v roce 1888 bohoslovci z olomouckého semináře. V lodi kostela se nachází 16 lavic neznámého stáří. Původní dubová zpovědnice byla do rusavského kostela převezena v roce 1787 z tehdy zrušeného kostela na Svatém Hostýně. V říjnu roku 2003 byla pořízena nová uzavřená zpovědnice a původní byla zapůjčena do rusavského muzea. O původu varhan ani jejich postavení není nic bližšího známo, dle ústního podání měly být přivezeny z Nového Jičína. Jsou jednoduché s 8 rejstříky původně na šlapací pohon. V roce 1900 byly vyčištěny a naladěny. V roce 1924 však byly ve špatném stavu, kdy trpěly především vlhkostí kostela, a tak byly v tomto roce opraveny Vincencem Gardavským, varhanářem z Kroměříže. Byla na nich pořízena nová klávesnice, odstraněna lomená oktáva, byly opraveny měchy a varhany vyčištěny a vyladěny. V roce 1970 byly varhany opět ve velmi špatném stavu, a jelikož si farnost nemohla dovolit jejich nákladnou opravu či pořízení nových píšťalových varhan, byly zakoupeny elektrofonické varhany za 24 tisíc korun. V letech 2008 – 2009 se uskutečnila opět generální oprava varhan, kterou provedl varhanář Dušan Černoch z Přerova, ale v současnosti jsou varhany opět ve špatném stavu. V roce 2002 byl interiér kostela nově vymalován.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://farnostbph.cz/index.php/historie-rusava

Obec Rusava je držitelem turistické známky č.770.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rusava-c770

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 8
Celkem: 454757
Měsíc: 18528
Den: 507