Jdi na obsah Jdi na menu
 


Provodov - kostel Panny Marie Sněžné

Historie poutního místa v Provodově se začala psát roku 1705, kdy v dolním mlýně pod Maleniskem žil mlynář Pavel Vlaštovica. Jeho nemocná žena Anna si stěžovala na bolesti hlavy i očí, neboť ztrácela zrak a marně v modlitbách prosila o své zdraví Pannu Marii. Právě roku 1705 měla sen, ve kterém se jí zjevil anděl, který ji naučil třem modlitbám, jež na jeho příkaz rozšiřovala mezi svými známými. O šest let později, před svátkem Nanebevstoupení Páně, byla mlynářka ve snu vyzvána bělovlasým stařečkem, aby ho následovala. Psal se rok 1711, kdy oba zamířili na Malenisko, kde stařeček zastrčil hůl do země a pravil „Zde je voda, která bude uzdravovat nemocné na těle i duši " a poté zmizel. Další den šla mlynářka na bohoslužby do pozlovického kostela, kam Provodov dříve patřil, a uviděla, že na místě označeném ve snu je hůl a u ní prýštící pramének vody. Umyla si zde vodou nemocné oči a cítila, že lépe vidí. S velkou radostí spěchala do Pozlovic, ale přesto o svém uzdravení nemluvila. Po několika měsících přišel k mlynářce ve snu znovu stařeček a napomenul ji, aby o uzdravující vodě řekla i jiným.

article preview

Poutní místo v Provodově u Zlína jsme navštívili během jednodenního výletu, který jsme celý strávili nedaleko Vizovic. Po příjezdu do obce jsme naše auto na kopci zaparkovali pod kostelem Panny Marie Sněžné a vzápětí jsme se k němu vydali. Kráčeli jsme po schodišti, které zde bylo přistavěno v roce 1925 a zároveň jsme si prohlíželi z čelní strany barokní poutní kostel z roku 1750, který nahradil kapacitně nedostačující kapličku.

Provodov 01 -  Poutní kostel Panny Marie Sněžné

Zdolali jsme poslední schod a vzápětí jsme si prohlédli průčelí svatostánku se čtyřmi pilastry s římsovými hlavicemi. Uprostřed přední strany jsme spatřili hlavní vchod s jednoduchým pravoúhlým ostěním a nad ním jsme uviděli malé obdélné okno. Nad korunní římsou jsme našli trojúhelníkový štít, který byl rovněž rozdělen pilastry, mezi nimiž jsme spatřili výklenek se sochou Panny Marie. Nad štítem pak čněla čtyřboká otevřená malá zvonice s cibulovou bání.

Provodov 02 -  Poutní kostel Panny Marie Sněžné

Když jsme si pěkné průčelí prohlédli, zamířili jsme ke vchodu a po šesti schodech jsme přistoupil ke dveřím, které však byly zavřené a tak jsme do interiéru jen lehce nahlédli přes mříž. Z dálky jsme na hlavním oltáři zahlédli jedinečný obraz Panny Marie kojící a část křížové cesty od Emila Brendla z roku 1947. Nejvíce se nám líbila okna, ozdobené barevnými vitrážemi sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Pak jsme se vydali na obchůzku svatostánku, který jsme obešli kolem dokola.

Provodov 03 -  Poutní kostel Panny Marie Sněžné - interiér

Ve věžičce jsme zahlédli zvony z let 1734 a 1803 a poté jsme se věnovali boční fasádě, opět členěné vysokými pilastry, mezi nimiž jsme napočítali dvě okna. Pak jsme minuli obdélníkovou sakristii s pravoúhlým vchodem a kamenným ostěním, nad nímž se nacházelo okno. Za okamžik jsme přišli ke kruhovému presbytáři, členěném pro změnu lizénami, mezi kterými jsme spatřili tři půlkruhová okna. Následně jsme kráčeli kolem druhé boční strany s dvojicí oken a pilastry, pouze zde chyběla logicky sakristie.

Provodov 03 -  Poutní kostel Panny Marie Sněžné - boční pohled

Potom jsme přišli zpátky před vchod, u něhož jsme narazili na kamenný misijní kříž vztyčený na paměť Fr. Slováka z Provodova, padlého v Ruském Polsku 8.7.1915 ve věku 36 let. Další naše kroky vedly zamířili k vodní kapličce z roku 1865 s upraveným pramenem vyvěrající pod hlavním oltářem. Sestoupili jsme k němu po několika schodech a pak jsme napili léčivé vody, jenž byla na podzim docela studená. Po malém osvěžení jsme poseděli na lavičkách, kde jsme se chvíli zdrželi, neboť počasí nám přálo a bylo hezky a slunečno.

Provodov 03 -  studánka s altánem

Pak jsme se šli podívat za kostel na začátek Křížové cesty z let 1917 až 1918, která vznikla jako vzpomínka na padlé vojíny a poutníky z první světové války. Naši pouť jsme ukončili již u druhého zastavení, protože jsme byli po celodenním putování unavení a nechtělo se nám šlapat do kopce. Od křížové cesty jsme se vrátili k autu naproti fary a vzápětí jsme popojeli k hospodě na Maleniskách, kde jsme si koupili známku a dostali razítko do památníku. Pak jsme již odjeli domů do Olomouce.

Provodov - křížová cesta

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Provodov_-_kostel_Panny_Marie_Snezne/

Historie :

Historie poutního místa v Provodově se začala psát roku 1705, kdy v dolním mlýně pod Maleniskem žil mlynář Pavel Vlaštovica. Jeho nemocná žena Anna si stěžovala na bolesti hlavy i očí, neboť ztrácela zrak a marně v modlitbách prosila o své zdraví Pannu Marii. Právě roku 1705 měla sen, ve kterém se jí zjevil anděl, který ji naučil třem modlitbám, jež na jeho příkaz rozšiřovala mezi svými známými. O šest let později, před svátkem Nanebevstoupení Páně, byla mlynářka ve snu vyzvána bělovlasým stařečkem, aby ho následovala. Psal se rok 1711, kdy oba zamířili na Malenisko, kde stařeček zastrčil hůl do země a pravil „Zde je voda, která bude uzdravovat nemocné na těle i duši " a poté zmizel. Další den šla mlynářka na bohoslužby do pozlovického kostela, kam Provodov dříve patřil, a uviděla, že na místě označeném ve snu je hůl a u ní prýštící pramének vody. Umyla si zde vodou nemocné oči a cítila, že lépe vidí. S velkou radostí spěchala do Pozlovic, ale přesto o svém uzdravení nemluvila. Po několika měsících přišel k mlynářce ve snu znovu stařeček a napomenul ji, aby o uzdravující vodě řekla i jiným.

Od roku 1712 začali lidé putovat na toto dosud opuštěné místo Vizovických vrchů a každým rokem zde přibývalo zázračných uzdravení, jak píše na zažloutlých pergamenových listech knihy provodovského kostela. Poutníci scházeli u obrazu Panny Marie, který darovala Dorota Jahodíková z Pašovic z vděčnosti za své uzdravení. Tento obraz Matky Boží kojící, jedinečný svého druhu v celé střední Evropě, který je dodnes zachován na hlavním oltáři kostela, pochází od neznámého autora a byl přivezen do Provodova z Vídně v roce 1710, kde jej koupil Jiří Kaydušek, bratr uzdravené Doroty Jahodíkové.

Roku 1720 vážně onemocněl majitel luhačovického panství hrabě Wolfgang Serenyi. Pozlovický farář Tobiáš Kotásek sdělil těžce nemocnému vzkaz mlynářky Vlaštovicové z Provodova, že ho Panna Maria uzdraví, ale chce, aby na Malenisku u pramene nechal postavit kapličku. Hrabě Serenyi vše slíbil, brzy se uzdravil a dal zde vystavět nejprve dřevěnou kapli, později pak zděnou s oltářem. Nová mariánská svatyně byla slavnostně posvěcena na svátek Panny Marie Sněžné 5. srpna 1735. Obřady svěcení vykonal za asistence četných kněží uherskobrodský děkan Jan Trchalík a od této doby se stala provodovská kaplička střediskem mnoha poutí z celého okolí. Když poutníků přibývalo, byla kaplička v roce 1750 přestavěna, rozšířena a v této podobě stojí dodnes. V roce 1865 byla blízko kostela vystavěna vodní kaplička. Generální oprava kostela proběhla v letech 1985 až 1988.

Interiér :

V kostele visí jedinečný obraz Panny Marie kojící a na hudebním kůru jsou varhany z roku 1911. Interiér kostela dále zdobí křížová cesta od Emila Brendla (1947) a sochy sv. Antonína Paduánského, sv. Františka z Assisi, sousoší sv. Anny s Pannou Marií a sv. Terezie od Dítěte Ježíše. Okna zdobí barevné vitráže sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Ve věži visí zvony z let 1734 a 1803.

Křížová cesta : 

Roku 1877 byla v lese blízko kostela vybudována první křížová cesta. Když zchátrala, koncem minulého století byla postavena nová. A konečně v pořadí třetí kamenná křížová cesta pochází z let 1917 až 1918 a vznikla jako vzpomínka na padlé vojíny a poutníky z první světové války.

Historie čerpána z webu

http://www.hrady.cz/?OID=10915

Poutní kostel Panny Marie Sněžné Provodov je držitelem turistické známky č.1862.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/poutni-kostel-provodov-u-zlina-c1862

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 4
Celkem: 456659
Měsíc: 17917
Den: 427