Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině

Filiální kostel sv. Mikuláše je s největší pravděpodobností nejstarším kostelem v okresu Nový Jičín. Před zděným kostelem zde byl dřevěný svatostánek, který v Žilině stál už od počátku 13. století. Počáteční tvar kostela byl velmi jednoduchý. Šlo o jednolodní sakrální stavbu s ustupujícím presbytářem, jenž byl již v počáteční fázi budováni kamenné stavby zaklenut. Loď byla podepřena opěráky. Dle otvorů ve zdivu byl strop lodi nejspíše dřevěný a oken bylo mnohem víc a byly mnohem užší (tvarem byla stejná jako nejvýchodnější okno jižního pohledu). Mezi zdivem presbytáře a opěráky je vidět zděná spára, z čehož by se dalo soudit, že presbytář v prvopočátku nepotřeboval podepření.

article preview

Jelikož jsme to neměli z Olomouce daleko, stal se Nový Jičín cílem několika našich jednodenních výletů, během nichž jsme se seznamovali památkami, kterých město klobouků nabízelo poměrně hodně. Jednoho červnového dne jsme v tomto okresním městě a jeho nejbližším okolí strávili několik hodin, protože jsme si toho naplánovali opravdu dost. Mezi naše cíle patřil také kostel sv. Mikuláše v Žilině, ovšem tento svatostánek se nenacházel na Slovensku, jak by se z názvu mohlo zdát, ale v okrajové části Nového Jičína. Když jsme sem přijeli, naše stříbrné auto francouzské výroby jsme zaparkovali přímo u vstupní brány do církevního areálu a vyrazili na obhlídku svatostánku, jenž byl s největší pravděpodobností nejstarším kostelem v okresu Nový Jičín, jelikož byl jako dřevěný postaven již na začátku 13. století.

Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - mapy.cz

Dřevěný svatostánek byl o 100 let později přestavěn na zděný a postupně získal podobu, ve které jsme ho shlédli i my. Nejdříve jsme si ovšem u vstupní brány prohlédli litinový kříž s Kristem na pískovcovém podstavci a až potom jsme svou pozornost věnovali samotnému gotickému kostelu s polygonálním závěrem a hranolovou věží, která se nad námi tyčila jako maják. Všimli jsme si, že v duchu gotických staveb měla věž místo oken pouze střílnové škvíry a až ve zvonicovém patře jsme spatřili okénko s obloukovým záklenkem. Celá věž pak byla zakončena klasickou cibulovou bání a křížem na vrcholu. Po obhlídce věže jsme přistoupili ke dveřím s gotickým obloukem, které byly bohužel zamčené a zajištěné mříží, takže jsme se dovnitř nepodívali. Docela nás to mrzelo, protože gotická stavba mohl být uvnitř velmi zajímavá.

Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - naše auto a věž kostela Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - věž Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - kříž s Kristem u brány

Pokračovali jsme tedy v obhlídce jeho exteriérů a na hřebenu opravené sedlové střechy jsme spatřili pěkný sanktusník se zvonkem z roku 1840. Na lodi kostela jsme napočítali na každé straně čtyři gotická okna, rozdělená na dvě poloviny opěrákem. Pod jedním oknem jsme narazili na jakýsi náhrobek, snad místního faráře, kteří se obvykle do zdí pochovávali. Pod další oknem se pak nacházel boční vchod, ovšem ten byl zazděný snad na konci 19. století při přestavbě svatostánku. Poté jsme došli k presbytáři, který byl opatřen dalšími pěti opěráky a jediným oknem, i když se jich zde původně nacházelo více. Ostatní okna presbytáře byla totiž zazděna z důvodu přemístění barokního oltáře ze Španělské kaple z Nového Jičína v 18. století. Na polygonálním závěru stavby jsme našli část žebra a konzole, pozůstatky staré klenby kněžiště ze 13. století.

Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - zadní pohled Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - zadní pohled a sakristie

Potom jsme trochu od kostela poodstoupili a v přilehlém parku jsme shlédli dva pomníky obětem válek. Pohybovali jsme se přitom po bývalém hřbitově, který byl již dávno zrušen. Vzápětí jsme se vrátili k presbyteriu, k němuž z druhé strany přiléhala sakristie a vedle ní jsme našli druhý boční vchod, zazděný při úpravách v 19. století. Docela nás udivilo, že se na této straně nacházely jen dvě okna a pouze jeden opěrák. Když jsme si kostel prohlédli, přečetli jsme si několik informací z jeho historie, z níž nás nejvíce zaujalo, že vznikl dřív, než samotné město Nový Jičín. Dále jsme se dozvěděli, že kostel býval farním až do osmdesátých let 16. století, kdy byla žilinská fara zrušena a stal se tak filiálním. Obyvatelé se pak připojili k luterskému vyznání, což si vynutilo změny interiéru a byly odstraněny některé sochy, obrazy a jiná výbava.

Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - pomník obětem války na bývalém hřbitově Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - splav řeky Jičínky

Na závěr jsme si přečetli, že po roce 1624 byl kostel opět využíván ke katolickým bohoslužbám a poté, co jsme očima došli na konec textu, šli jsme se podívat na splav říčky Jičínky, která kolem kostela protékala. Pak jsme se již vrátili k autu, kterým jsme odjeli do centra města. Naším dalším cílem byla kaple Panny Marie Bolestné, zvaná též Španělská kaple, ale o této krásné památce pojednává již jiný příspěvek, tak si jej ve volné chvíli také nezapomeňte přečíst. Chcete- li vědět jak náš výlet pokračoval, tak si v sekci Velké povídání o výletech vyhledejte článek Jak jsme poznávali Nový Jičín a okolí. Pokud jste Nový Jičín také navštívili, budeme rádi, pokud napíšete do komentářů nějaký svůj poznatek, spojený s tímto místem. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace. Děkujeme.

Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - boční pohled Nový Jičín - kostel sv. Mikuláše v Žilině - celkový pohled

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Novy_Jicin_-_kostel_sv._Mikulase_v_Ziline/

Historie :

Filiální kostel sv. Mikuláše je s největší pravděpodobností nejstarším kostelem v okresu Nový Jičín. Před zděným kostelem zde byl dřevěný svatostánek, který v Žilině stál už od počátku 13. století. Počáteční tvar kostela byl velmi jednoduchý. Šlo o jednolodní sakrální stavbu s ustupujícím presbytářem, jenž byl již v počáteční fázi budováni kamenné stavby zaklenut. Loď byla podepřena opěráky. Dle otvorů ve zdivu byl strop lodi nejspíše dřevěný a oken bylo mnohem víc a byly mnohem užší (tvarem byla stejná jako nejvýchodnější okno jižního pohledu). Mezi zdivem presbytáře a opěráky je vidět zděná spára, z čehož by se dalo soudit, že presbytář v prvopočátku nepotřeboval podepření. Další úpravy se uskutečnily během 14 století. Z nejspíše rovného závěru se budoval závěr polygonální a znovu se provádělo zaklenutí. Znaky ve svornících klenby jsou znaky donátorských rodů. První erb má v sobě zavinutou střelu, což je znakem pánů z Kravař, náležící nejspíše Vokovi III., druhý erb má v sobě hvězdu, což nejvíce odpovídá rodu Šternberků odkazující na manželku Voka III. Annu ze Šternberka. V trojbokém závěru se nacházela velká okna. Ve srovnání s dřívějším předpokládaným vzhledem stavby došlo k výraznému odhmotnění kostela.

Dle pozemkové knihy kostel dostal dřevěnou věž s měděnou střechou během 16. století. Zděná věž se budovala ve století 17. V roce 1612, za užívání kostela Luterány, byla loď rozšířena západním směrem ze čtvercového půdorysu o 5 a půl sáhu (cca 9,8 m) na obdélný. V druhé polovině 17. století došlo k renovaci kostelní věže a k vyměnění šindelové střešní krytiny. V roce 1756 došlo k restaurování kostelní věže, vymalování kostela a vytvoření tří oken, z toho dvou v presbytáři a jednoho v sakristii. Později byla okna presbytáře opět zazděna z důvodu přemístění barokního oltáře ze Španělské kaple z Nového Jičína. V roce 1771 byla vybudována dřevěná hudební kruchta bez varhan. V roce 1787 byla nanovo pokryta střecha šindeli a byla položena dřevěná podlaha do sakristie. V roce 1802 bylo vytvořeno nové okno, nejspíše se jedná o kruhové okno na jižní straně západního průčelí. V roce 1820 přibyly do kostela nové varhany od Sebastiana Staudingera z Andělské hory. Také je předpokládána úprava kruchty. Roku 1840 byl postaven nový sanktusník. V 19. století byl zazděn jižní vchod do kostela a zdvojena severní stěna sakristie. V roce 1916 byly odinstalovány a odvezeny dva zvony k válečným účelům. V roce 1920 byl zakoupen nový zvon. Kostel byl opraven v letech 2001 - 2002, o šest let později byl do věže zavěšen nový zvon Panny Marie a další úpravy interiéru probíhaly v následujících letech 21. století. 

Interiér :

Pod věží se nachází vstupní předsíň s valenou klenbou. Ta je od lodi kostela oddělena masivními dřevěnými dveřmi tvaru lomeného oblouku s ostěním tvaru zploštělého oblouku. Od venkovního prostoru je předsíň oddělena modernější ocelovou mříží. Na severní i jižní stěně se nachází dvě niky s lomeným obloukem. Jsou to pozůstatky bočních vchodů do předsíně. Prostor lodi kostela je plochostropý, s velmi výrazným fabionem (výška fabionu je 610 mm) jenž je na obou koncích vymezen římsami. Kdysi byl strop lodi ozdoben malbou, z malby zbyl jen pás vegetabilních rozvilin akantových listů. Stěny jsou mezi okny rozděleny hranatými pilastry dórského styludórského stylu, které začínají patkou v římse obepínající loď kostela ve výšce zábradlí kruchty a pozvolna prochází skrz římsu fabionu a plynule se do něj zapouští.

Kruchta je obdélníkového půdorysu, dřevěné zábradlí napodobující červený a šedý mramor je zpracováno formou slepé arkády. Prostor pod kruchtou je severním a jižním pravoúhlým oknem s ostěním zaklenutým do zploštělého oblouku. Loď je prosvětlena z evangelijní strany (z levé, ze severu) dvěma a z epištolní strany (z pravé, z jihu) čtyřmi okny. Na evangelijní straně lodi je dřevěná kazatelna upravena stejně jako zábradlí kruchty do podoby slepé arkády z šedého a červeného mramoru. Na vnější straně nároží zábradlí polygonové kazatelny se nachází miniaturní sloupy iónského řádu na volutových konzolích. Loď kostela a presbytář dělí od sebe mohutný lomený oblouk. Ze strany lodi má oblouk od výšky zhruba dvou metrů zkosenou hranu. Presbytář má nad sebou jedno pole křížové klenby a pětiboký závěr odpovídající zakončení presbytáře na 3 zalomené části s paprsčitou klenbou. Ve vrcholcích kleneb jsou svorníky s erby. Žebra klenby mají hruškovitý profil a nejsou podepřena konzolami ani hlavicemi sloupů. Osvětlení prostoru zajišťují dvě okna z jižní strany s obloukovým zaklenutím. V jižní stěně pod okny je hluboká segmentem klenutá nika s okosenou hranou a oblounem uprostřed této vzniklé plochy. Severně od presbytáře se nachází obdélníková sakristie s valenou klenbou.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/

Město Nový Jičín je držitelem turistické známky č.2121.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-novy-jicin-c2121

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 12
Celkem: 453768
Měsíc: 18282
Den: 699