Nový Jičín jsme si podrobně prošli během jednodenního výletu a při toulkách městem jsme si prohlédli také budovu Českobratrského evangelického sboru. Auto jsme měli zaparkované přímo u domu a jelikož jsme kvůli dešti seděli uvnitř vozu skoro půl hodiny, mohli jsme si v klidu prohlédnout tuto modlitebnu, která byla postavena v novogotickém slohu roku 1908 namísto původně plánovaného evangelického kostela.

V podstatě se jednalo o obyčejný dům s mělkým rizalitem, v němž okna i dveře zdobil novogotický oblouk. Na vrcholu rizalitu jsme pak spatřili atikovou stříšku s reliéfem a po stranách průčelí pak byly vždy dvě okna s příšernými rámy. Trochu jsme nepochopili, proč na spodní boční straně architekt vybudoval v přízemí dvě okna hned na okraji zdi a v prvním patře pět v řadě.

Na vrchní straně tomu bylo právě naopak , jen horní dvě okna byla přímo uprostřed. A protože stále nepřestalo pršet, přečetli jsme si ještě pár informací o historii farního sboru v Novém Jičíně, který zde vznikl až po druhé světové válce, ačkoliv evangelíci zde žili již předtím. Když jsme dočetli poslední řádky, stále ještě padaly kapky vody, nicméně za pár minut se nebe konečně umoudřilo.

Konečně jsme si tak mohli dům evangelického sboru celý obejít, prohlédnout si jej ze všech stran a poté se vydat za dalšími památkami města Nový Jičín, o nichž pojednávají další články. Chcete- li vědět jak náš výlet pokračoval, přečtěte si další moje články nebo v sekci Velké povídání o výletech vyhledejte článek Jak jsme poznávali Nový Jičín a okolí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Novy_Jicin_-_evangelicky_kostel/

Historie :

Farní sbor v Novém Jičíně vznikl až po druhé světové válce, ale evangelíci zde žili již předtím, protože při sčítání lidu v roce 1890 bylo napočítáno v Novém Jičíně 541 evangelíků, z nichž bylo 151 české národnosti. Roku 1900 proto byla zřízena kazatelská stanice v bytě mladého teologa a vikáře F. Wehrenfenniga pro evangelíky obou národností, tedy české i německé. Veškeré písemnosti, kázání i liturgie byla vedeny v německé řeči, nicméně křty a pohřby pro české členy i v češtině. Nedivili jsme se však tomu, že když čeští evangelíci neznali německou řeč, tak se bohoslužeb nezúčastňovali. Evangelíci toužili pochopitelně po vlastním domě, který by sloužil jako modlitebna a tak se začalo se sbírkami po rodinách i okolních sborech českých i německých. Nakonec se shromáždilo dost peněz na to, aby mohla být postavena budova s modlitebnou, bytem pro faráře i kostelníka. Po zakoupení potřebného pozemku a vypracování projektu se začalo se stavbou v roce 1907 a 5. července 1908 mohla být modlitebna otevřena za veliké účasti věřících obou národností. 

Po první světové válce a po vzniku Českobratrské církve evangelické v prosinci roku 1918, si čeští evangelíci zřídili samostatnou kazatelskou stanici. Až do začátku německé okupace roku 1938 se scházeli k bohoslužbám v pronajaté třídě české matiční školy na bývalém Höckově náměstí, kde stávala dnes již zbouraná Zvláštní škola. Během války bylo veškeré shromažďování českých obyvatel v různých spolcích, ale i k bohoslužbám zakázáno. Z dalších řádků vyplynulo, že po skončení války roku 1945 čeští evangelíci obsadili budovu Německé evangelické církve a byla obnovena kazatelská stanice, provedeny nejnutnější domu a zahájeny první bohoslužby. O dva roky později pak byl ustaven samostatný Farní sbor ČCE v Novém Jičíně, který vznikl přistěhováním nových osídlenců z nedalekého Valašska i z jiných míst s počtem asi 1500 členů, kteří společně s některými starousedlíky utvořili krásné společenství v bývalém německém městě. Jak jsme sami viděli, sbor evangelíků fungoval i v 21.století.

Historie čerpána z webu

http://novy-jicin.evangnet.cz/

Město Nový Jičín je držitelem turistické známky č.2121.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-novy-jicin-c2121