Napajedla jsme navštívili během cesty do Olomouce, když jsme se vraceli domů z třídenního pobytu v Luhačovicích. Nejprve jsme zajeli k vývěru minerálního pramene zvaného Slanica a poté jsme odjeli do středu města. Zaparkovali jsme na Masarykově náměstí přímo u restaurace Baltaci, ve které jsme se výborně naobědvali. Po jídle jsme si prohlédli památky a zajímavosti, které nám náměstí pojmenované po prvním československém prezidentovi nabídlo. Když jsme si celé náměstí prošli, tak jsme autem odjeli k nedalekému zámku, který jsme si prohlédli s průvodkyní. 

Po skončení exkurze šlechtického sídla jsme zajeli ke kostelu svatého Bartoloměje, nedaleko něhož jsme zaparkovali a vydali se na jeho obhlídku. Nejprve se nám naskytl pohled na celou boční stranu barokního svatostánku, ale naši obhlídku jsme začali u konce, to jest u trojbokého presbytáře s oknem zdobeným vitráží na každé straně. Ty pouštěly světlo na hlavní oltář, který od roku 1893 zdobí postavy Nejsvětější Trojice, sv. Ludmily, sv. Václava.

Poté jsme kráčeli podél lodi členěné pilastry, mezi nimiž bylo vždy jedno okno a uprostřed stavby jsme minuli boční vchod. Vzápětí jsme za rohem stanuli u hlavního vchodu, nad nímž jsme našli erb rodu Rotalů se dvěma anděly a letopočet 1712, což byl rok dokončení stavby. Nade dveřmi bylo okno, osvětlující hudební kůr s varhanami a po bocích vchodu  jsme si v nikách prohlédli sochy svatého Petra a Pavla pocházející údajně ze starého kostela, který stával pár desítek metrů od toho současného.

Nad námi se vypínala věž s okny krytými žaluziemi ve zvonicovém patře, kde visely dva zvony z někdejších šesti - umíráček z roku 1774 a sv. Václav z roku 1949 - přičemž ostatní byly za války zabaveny. Nad okny se nacházely ciferníky hodin, oznamující nám čas pozdního odpoledne a celou věž zakončovala cibulová báň s křížem.

Potom jsme se otočili a sestupovali po širokém kamenném schodišti z roku 1885, jenž bylo renovováno v letech 1901 - 1932. Kráčeli jsme pomalu dolů směrem k Masarykovu náměstí, které jsme si o pár minut dříve prošli a cestou jsme prohlíželi sochy na okraji schodiště. Postupně jsme shlédli na obou stranách sochy sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Cyrila a Metoděje. Pod schody jsme narazili na vysoký sloup s Kristem na kříži, který byl postaven v místech, kde býval oltář starého kostela.

Pak jsme zase vystoupali nahoru ke kostelu a jelikož jsme napravo zahlédli sochu svatého Jana Nepomuckého, tak jsme se něj šli podívat. Pohybovali jsme se na místech, kde se rozkládal až do roku 1784 hřbitov, jenž připomínají čtyři náhrobní kameny z 18. století, vložené do zdi farní zahrady. Dlouho jsme se ale u Jana nezdrželi a kolem hlavního vchodu jsme zamířili na druhou stranu.

Na rohu jsme minuli misijní kříž a pak jsme kráčeli podél lodi kostela až k sakristii, kterou se lišila od protější strany. Vzápětí jsme došli k presbytáři, kde jsme naši prohlídku kostela svatého Bartoloměje začali. Obešli jsme jej a šli se podívat na sochu Panny Marie z roku 1879, stojící opodál. Po chvilce jsme svatostánek opustili, ale nikam jsme ještě neodjížděli. Prošli jsme kolem našeho auta a pokračovali až k budově bývalého kláštera, v němž bylo zřízeno městské muzeum. Co jsme v něm viděli se dozvíte v následujícím článku.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Napajedla_-_kostel_sv._Bartolomeje/

Historie :

Kostel svatého Bartoloměje v Napajedlech byl vystavěn v letech 1710 - 1712 se souhlasem tehdejšího majitele napajedelského panství Adama Jáchyma z Rotalu. Vysvěcen byl až v roce 1741 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem. Současný kostel ovšem nebyl prvním ve městě, protože již v roce 1418 se v pramenech připomíná napajedelský farář Mikuláš. Původní kostel sv. Bartoloměje stával v bezprostřední blízkosti městského tržiště vedle fary a sloužil také jako pohřebiště rodu Žerotínů a Vartemberků. Byl zde oltář sv. Jocha a sv. Šebestiána, postavený na odvrácení moru, který město sužoval roku 1566.

Roku 1580 nechal vystavět při kostele věž Jan Jetřich ze Žerotína s manželkou Barborou z Bibrštejna. Koncem 16. století byl tento kostel renovován, ale o sto let později již rozrůstajícímu se městu kapacitou nevyhovoval, proto majitelé panství přistoupili ke stavbě kostela nového. Aby vynikla majestátnost nové stavby, byl odbourán i kopeček, na kterém starý kostel stával, pozůstatky šlechty byly přeneseny do nového kostela, ve kterém jeho stavitelé uplatnili také některé stavební prvky a sochy ze staré stavby.

Stavba v barokním slohu je 38 m dlouhá, 15 m široká a věž je umístěna na západní vstupní straně. Nejstaršími památkami v kostele jsou dva renesanční náhrobky Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (datovány 1568), zasazené ve zdi po stranách hlavního vchodu, které byly přeneseny ze starého kostela. Další náhrobky jsou vsazeny v podlaze pod novodobou dlažbou, z části zakryty lavicemi (Mandalena z Kunovic, 1590). Mramorový oltář, kazatelna a křtitelnice byly pořízeny v letech 1902 - 1909 stejně jako kostelní lavice. Obraz nad hlavním oltářem představující umučení sv. Bartoloměje je dílem Františka Kančice, generálního ředitele vídeňské akademie, z roku 1809.

V roce 1862 jej restauroval jeho žák Adam Brenner, později akad. mal. Jano Köhler, který se podílel na restaurování chrámu na počátku 20. století. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Jakuba. Barevná okna nad oltářem (Nejsvětější Trojice, sv. Ludnila, sv. Václav) byla pořízena roku 1893. Pod nimi jsou umístěny čtyři dřevěné barokní sochy evangelistů (sv. Matouš, Marek, Lukáš, a Jan). Nad místy, kde stávaly boční barokní dřevěné oltáře (Matky Boží a sv. Floriana), jsou dva obrazy od neznámých autorů - Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyril a Metoděj.

Křížová cesta byly vytvořena v pozdně barokním stylu. V první třetině pravé části kostelní lodi je vchod do krypty kam byly údajně přeneseny ze starého kostela ostatky sedmi pánů ze Žerotína a dvou Vartemberků. V hrobce byla také pohřbena Marie Terezie Cobenzlová, její pozůstatky byly přemístěny roku 1828 do hrobky nové kaple na hřbitově. V západní části kostela je situován chór s varhanami, které byly několikrát renovovány, na rekonstrukci roku 1896 se podílel hudební skladatel Josef Nešvera.

V kostelní věži jsou dva zvony z někdejších šesti, které musely být za světových válek odevzdány, umíráček z roku 1774 (vyrobila firma V. Obletter, Olomouc) a sv. Václav z roku 1949. Průčelí chrámu zdobí sochy sv. Petra a Pavla pocházející údajně ze starého kostela, nad pravoúhlým portálem je vsazen erb rodu Rotalů a letopočet 1712, rok dokončení stavby.

Kolem kostela se rozkládal až do roku 1784 hřbitov, připomínají ho čtyři náhrobní kameny z 18. století vložené do zdi farní zahrady. Kamenná socha Panny Marie pochází z roku 1879. Schodiště ke kostelu bylo postaveno roku 1885, renovováno v letech 1901 - 1932, zdobily ho původně sochy ze starého kostela (sv. Jan, P. Marie Bolestná), v 19. století byly doplněny sochami sv. Cyrila a Metoděje, sv. Ludmily a sv. Václava (firma J. Beck, Kroměříž). Kamenný kříž pod schodištěm stojí podle tradice v místech, kde býval oltář starého kostela, pocházel z poloviny 18. století.

Interiér :

U vchodu do kostela jsou ve zdi dva renesanční náhrobky Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína z roku 1568, které byly přeneseny ze starého kostela. Další náhrobky jsou vsazeny v podlaze pod novodobou dlažbou, z části zakryty lavicemi. Mramorový oltář, kazatelna a křtitelnice byly pořízeny v letech 1902 - 1909 stejně jako kostelní lavice. Obraz nad hlavním oltářem představující umučení sv. Bartoloměje je dílem Františka Kančice, generálního ředitele vídeňské akademie, z roku 1809. V roce 1862 jej restauroval jeho žák Adam Brenner, později akad. mal. Jano Köhler, který se podílel na restaurování chrámu na počátku 20. století. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Jakuba.

Barevná okna nad oltářem (Nejsvětější Trojice, sv. Ludnila, sv. Václav) byla pořízena roku 1893. Pod nimi jsou umístěny čtyři dřevěné barokní sochy evangelistů (sv. Matouš, Marek, Lukáš, a Jan). Nad místy, kde stávaly boční barokní dřevěné oltáře (Matky Boží a sv. Floriana), jsou dva obrazy od neznámých autorů - Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyril a Metoděj. Křížová cesta byly vytvořena v pozdně barokním stylu. V první třetině pravé části kostelní lodi je vchod do krypty kam byly údajně přeneseny ze starého kostela ostatky sedmi pánů ze Žerotína a dvou Vartemberků. V hrobce byla také pohřbena Marie Terezie Cobenzlová, její pozůstatky byly přemístěny roku 1828 do hrobky nové kaple na hřbitově. V západní části kostela je situován chór s varhanami, které byly několikrát renovovány, na rekonstrukci roku 1896 se podílel hudební skladatel Josef Nešvera.

Historie čerpána z webu

http://napajedlafarnost.8u.cz/

Napajedla jsou držitelem turistické známky č.745.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/napajedla-c745