Kyjov - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje v Kyjově byl postaven i přes finanční potíže na místě třech domů na náměstí v letech 1713 - 1720 řádem kapucínů a byl součástí kláštera stejného řádu. Později byly zakoupeny další dva domy na ulici Hrnčířské a roku 1743 byla přistavěna západní kaple, zvaná také bukovanská. Vybavení kostela bylo strohé a až v roce 1754 byla vystavěna nová kruchta a na ní umístěny varhany získané z kostela sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou.
Město Kyjov byl cílem několika našich výletů, jelikož nabízí tolik zajímavých cílů a památek, že jsme vše nestihli poznat za jedinou návštěvu. Hned při prvním putování Kyjovem jsme si prohlédli katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, stojící v centru města na Masarykově náměstí, na němž jsme zaparkovali naše auto. Vzápětí jsme se pomalým krokem courali po centru města a po chvíli dorazili ke zmíněnému svatostánku.
Spatřili jsme jednoduché průčelí kostela, jenž bylo typické pro kapucínské stavby a ihned jsme si začali prohlížet jeho výzdobu. Nad hlavním vchodem jsme uviděli kamenný erb Lichtenštejnů, kteří se zasloužili o založení kostela. Nad erbem naším očím neunikla freska Matky milosrdenství s Ježíškem ve sgrafitovém rámu z roku 1910 od akademického malíře Jano Köhlera, který ve městě vyzdobil sgrafity více budov a ještě výše pak byla jednoduchá rozeta.
Z každé strany fresky pak interiér prosvětlovaly dvě vysoká obdélníková okna a další pár oken, ale podstatně menších rozměrů, jsme našli na trojúhelníkovém štítu, mezi nimiž byl nakreslený bílý kříž. Potom jsme vystoupali po osmi schodech ke hlavnímu vchodu do svatostánku, ale ten byl zavřený. Když to nešlo hlavními dveřmi, zkusili jsme menší napravo, ale neuspěli jsme. Zjistili jsme, že za dveřmi bychom vstoupili do křížové chodby, ze které se vstupuje na kruchtu a také do krypty pod kostelem. Nad tímto vchodem jsme si přečetli latinský nápis: DOMUM PORTAM ET TUMULUM PATER FRANCISCE VISITA ET HEVAE PROLEM MISERAM ASOMNO MORTIS EXCITA. Vedle schodiště a dveří jsme si pak prohlédli sochu sv. Metoděje z roku 1885 a pak jsme se přesunuli k druhému menšímu vchodu nalevo.
Žádné překvapení se nekonalo a i zde bylo zavřeno. Kdyby tomu tak nebylo, vstoupili bychom do Bukovanské kaple, zasvěcené svatému Martinovi, jenž byla postavena v roce 1743 a uvnitř bychom mimo jiné našli obraz sv. Martina od Jindřicha Poláška z 19. století. U dveří se vedle schodiště nacházela socha, tentokrát sv. Cyrila, která sem byla taktéž v roce 1885 umístěna při příležitosti tisíciletého výročí úmrtí jeho věčného souputníka svatého Metoděje.
Když jsme se nedostali dovnitř, tak jsme se ke kostelu otočili zády a zamířili přes Masarykovo náměstí do informačního centra. Zde jsme si koupili výroční známku a také zde dostali několik razítek do památníku. Poté jsme se vrátili na náměstí, v potravinách si koupili pití a jelikož se přihnala bouřka a začalo hodně pršet, Kyjov jsme rychle opustili a odjeli jsme domů do Olomouce.
Kompletní fotogalerii najdete zde
Historie :
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje v Kyjově byl postaven i přes finanční potíže na místě třech domů na náměstí v letech 1713 - 1720 řádem kapucínů a byl součástí kláštera stejného řádu. Později byly zakoupeny další dva domy na ulici Hrnčířské a roku 1743 byla přistavěna západní kaple, zvaná také bukovanská. Vybavení kostela bylo strohé a až v roce 1754 byla vystavěna nová kruchta a na ní umístěny varhany získané z kostela sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou.
Roku 1760 vznikla ve městě první vyšší škola a o rok později byla dokončena křížová chodba kolem vnitřního čtvercového dvora kláštera. Krypta pod kostelem nemohla být kvůli vysoké hladině podzemní vody vyhloubena a tak byla podlaha kostela značně nad úrovní náměstí. V kapucínské kryptě pod kostelem nejsou pohřbeni jen řádoví mniši, ale i někteří významní kyjovští měšťané a celkem bychom zde napočítali asi čtyřicet pohřbených lidí. Těla kapucínů byla položena přímo na zem a pod hlavu jim byla dána cihla, přičemž ostatní zemřelí byli pohřbeni v rakvích.
Nad řádem kapucínů se však začaly stahovat mraky s nástupem josefínských reforem. Roku 1784 byl klášter zrušen a do třech měsíců museli kapucíni opustit Kyjov. Když se tak stalo, začalo se prodávat veškeré klášterní zařízení a klášter se zahradami koupilo město a umístilo sem skladiště soli. Později zde vznikla škola, svatomartinský špitál a byli zde ubytováváni kooperátoři.
Po dvaceti letech byly rozparcelovány klášterní zahrady a prodány na stavební místa. Klášter tak zanikl, ale kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje svému účelu sloužil dál a již roku 1784 byl prohlášen za farní a o tři roky později bylo zřízeno kyjovské děkanství. Nový farní kostel musel pojmout více věřících než jaká byla jeho kapacita a proto byl za hlavním oltářem zrušen mnišský chór a oltář byl posunut více dozadu, čímž se presbytář zvětšil. Původní dřevěný oltář byl nahrazen zděným, mramorovým a pozlaceným. Byl zakoupen oltářní obraz od vídeňského malíře Antona Maulbertsche a po jeho stranách byly umístěny sochy sv. Cyrila a Metoděje od brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Dílo bylo dokončeno v roce 1792 a poté v 19. a 20. století proběhlo na kostele jen několik menších úprav.
V roce 1802 byla postavena nová kazatelna a křtitelnice, v letech 1823 a 1826 vznikly boční oltáře sv. Barbory a sv. Josefa, v roce 1880 byl původní oltářní obraz nahrazen obrazem od malíře Josefa Zeleného, roku 1885 byly před kostel umístěny sochy sv. Cyrila a Metoděje a v roce 1910 byla nad vchodem namalována freska Matky milosrdenství s Ježíškem.
V roce 1915 byla některá okna opatřena vitráží, v roce 1928 podle návrhu Jano Köhlera vymaloval interiér Antonín Sychra, přičemž tato malba byla obnovena v letech 1955 a 1973. V roce 1936 byly zakoupeny nové varhany a roku 1973 byla provedena nová elektroinstalace a úprava interiéru podle nové liturgické reformy. O rok později byla u vchodu zhotovena předsíň a v roce 1985 byly pořízeny nové zpovědnice a zdvojená okna v sakristii a na oratoři. Následující rok byla položena mramorová dlažba v presbytáři. Zajímavostí je, že bývalý kapucínský kostel neměl věž a tak jako farní zvonice sloužila kaple sv. Josefa. Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje byl opatřen pouze sanktusníkem, v němž visel malý zvon z roku 1711.
Interiér :
Vnitřek kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje v Kyjově v sobě ukrývá zajímavou křížovou cestu z 19. století od vídeňského akademického malíře českého původu Josefa Führicha ve stylu nazarénismu. Nachází se zde také kostelní lavice z let 1834 - 1836 či vitrážová okna se zobrazením sv. Terezie, sv. Františka a v presbytáři sv. Alžběty a Madony s Ježíše. V boční kapli směrem od oltáře pak najdete Božské Srdce, Srdce Panny Marie a sv. Martin. V kostel můžete obdivovat gotickou sochu Panny Marie, zhotovenou kolem roku 1500 z lipového dřeva, která původně zřejmě stála v chudobinci Dominika Jurovského a zděný hlavní oltář z doby po roce 1784 s obrazem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1880.
Historie čerpána z webu
Město Kyjov je držitelem turistické známky č.781.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kyjov-c781