Jdi na obsah Jdi na menu
 


Křelov - kostel sv. Jiljí

Křelov na Olomoucku je poprvé zmiňován v roce 1275 a už čtyři roky poté se v historických análech objevily také zprávy o zdejším kostele. Podle této listiny byl velmož Časta ve sporu se sousedním vladykou Pardusem z Horky o patronátní právo nad kostelem v Křelově, z něhož vzešel jako vítěz. O jeho vzhledu a umístění se však žádné zprávy nedochovaly. Byl patrně menší stavbou a podle mínění farní kroniky stál na návrší na místě nynější kapličky Panny Marie. Patronem kostela byl od roku 1329 řád sester sv. Kláry z Olomouce. To platilo až do roku 1684 je jako patron kostela uváděn klášter Hradisko. Kostel byl patrně již odpradávna zasvěcen sv. Jiljí. Tento původem řecký poustevník je patronem dobročinnosti, tělesně postižených, kojících matek, lesů a kovářů. Svátek počátkem září tak spolu s Křelovskými slavili také v sousedním Břuchotíně, Řepčíně a ve Skrbeni, které do zdejší farnosti dříve patřily. Kromě toho zde byla i farní škola. Zprávy o ní jsou už z roku 1662.

article preview

Křelov u Olomouce jsme navštívili již mnohokrát, ať už během výletů autem či pěších procházek, přičemž nás zde lákala především zdejší fortová pevnost. V jeden srpnový den jsme podnikli výlet, během něhož jsme poznali velké množství zajímavých cílů mezi Olomoucí a Litovlí a právě Křelov se stal naší první zastávkou. Velké vedro nás neodradilo od toho, abychom po procházce zmíněnou pevností zamířili za druhou místní zajímavostí, kterou byl kostel sv. Jiljí. Letní sluníčko nás svými paprsky řádně prohřívalo, když jsme zaparkovali naše stříbrné auto u svatostánku, jenž byl odpradávna zasvěcen řeckému poustevníkovi, který se stal patronem dobročinnosti, tělesně postižených, kojících matek, lesů a kovářů. Mohlo se tedy zdát, že nás čeká nějaká gotická či maximálně barokní stavba.

Křelov - kostel sv. Jiljí Křelov - kostel sv. Jiljí

Opak byl ovšem pravdou, neboť jsme se ocitli u moderního kostela, jehož výstavba proběhla v letech 1991 - 1993 podle návrhu polského architekta Jerzyho Pekaly. Před námi se tyčil v pořadí již třetí křelovský kostel, když ten první zde stával pravděpodobně v dřevěné podobě již roku 1279. Druhý barokní chrám svatého Jiljí byl dne 8. října 1741 vysvěcen olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu, přičemž svému účelu dosloužil roku 1961, kdy byl staticky narušený kostel z bezpečnostních důvodů uzavřen a o dva roky později bylo nařízeno jeho zbourání, i když bylo možno vzácnou stavbu při dostatku dobré vůle zachránit. Baroko tak ustoupilo moderně a ačkoliv těch prvně jmenovaných kostelů stálo po republice pořád ještě dost, nově pojatá církevní architektura z betonu, železa a skla se nám ani trošku nelíbila.

Křelov - kostel sv. Jiljí Křelov - kostel sv. Jiljí

Přesto jsme se vydali na jeho obhlídku a snažili se na kostele najít něco zajímavého. Začali jsme na boční straně svatostánku, kde jsme narazili na sakristii se čtveřicí oken a také na kapli, prosvětlenou trojicí průhledných tabulek. Na stříšce kaple jsme spatřili sanktusník, tedy malý zvonek ve tvaru lucerny a na fasádě pak visela menší socha sv. Josefa s dítětem. Následně jsme kolem lodi se sedlovou střechou přišli k plochému presbytáři, na němž nás zaujala vitráž na jediném okně kněžiště, představující Madonu s dítětem. Pokračovali jsme v chůzi kolem druhé strany lodi, poseté mnoha okny v jedné řadě, jenž prosvětlovala střídmě zařízené útroby svatostánku. Brzy jsme došli k přední straně kostela, kde nám do oka padly hned dvě věci a přitom se nejednalo o samotné průčelí stavby, která tradičně nabízí nejvíce architektonických zajímavostí.

Křelov - kostel sv. Jiljí Křelov - kostel sv. Jiljí

První z nich byl základní kámen stavby, požehnaný papežem Janem Pavlem II. v dubnu 1990, během jeho první návštěvy Československa. Druhou zajímavostí pak byl kamenný kříž z roku 1762, který stával už u předchozího barokního svatostánku, zbořeného v roce 1963. Na kříži jsme našli klasickou podobu Krista a rytý nápis s dvojitým chronogramem, který se nám nepodařilo přečíst. Poté jsme se věnovali již samotnému průčelí, z něhož vystupovala hranolová věž. Na věži jsme si zkontrolovali správný čas díky obrovským ciferníkovým hodinám, přičemž jsme si nemohli nevšimnout netradičního tvaru věže, zakončené naopak klasickým křížem. Vzápětí jsme přistoupili k hlavnímu vchodu, který původně zdobil ochoz pro muzikanty, ale vzhledem k zatékání vody byl po odstranění balustrády zastřešen.

Křelov - kostel sv. Jiljí Křelov - kostel sv. Jiljí - kříž Křelov - kostel sv. Jiljí - socha sv. Josefa s dítětem

Dveře byly bohužel pevně zavřené, což nás vzhledem k letnímu období docela rozladilo, ale nedalo se nic dělat, interiér kostela nám prostě zůstal skrytý. Více jsme toho při sebelepší vůli na moderní stavbě vidět nemohli a tak jsme pomalu sestoupili po schodišti na prostranství před kostelem a vydali se zpátky k našemu vozu. Když jsme k francouzskému stříbrnému pokladu dorazili, odjeli jsme přes Litovel do sousední Červenky, kde jsme shlédli další kostel, zámek a kapličku. To je však už jiný příběh. Chcete-li vědět, jak náš výlet pokračoval, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme mezi Olomoucí a Litovlí poznávali jednu památku za druhou, který vám prozradí další podrobnosti. Příspěvek obsahuje opravdu mnoho turistických cílů, hodných vaší pozornosti a návštěvy. Budeme rádi za vaše komentáře, které můžete napsat dolů pod článek. Děkujeme.

Křelov - kostel sv. Jiljí Křelov - kostel sv. Jiljí

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Krelov_-_kostel_sv._Jilji

Zvláštní poděkování patří uživateli Herr Flück za poskytnutí dvou jarních fotografií :

https://eu.zonerama.com/HerrFluck/Album/8266228

Historie :

Křelov na Olomoucku je poprvé zmiňován v roce 1275 a už čtyři roky poté se v historických análech objevily také zprávy o zdejším kostele. Podle této listiny byl velmož Časta ve sporu se sousedním vladykou Pardusem z Horky o patronátní právo nad kostelem v Křelově, z něhož vzešel jako vítěz. O jeho vzhledu a umístění se však žádné zprávy nedochovaly. Byl patrně menší stavbou a podle mínění farní kroniky stál na návrší na místě nynější kapličky Panny Marie. Patronem kostela byl od roku 1329 řád sester sv. Kláry z Olomouce. To platilo až do roku 1684 je jako patron kostela uváděn klášter Hradisko. Kostel byl patrně již odpradávna zasvěcen sv. Jiljí. Tento původem řecký poustevník je patronem dobročinnosti, tělesně postižených, kojících matek, lesů a kovářů. Svátek počátkem září tak spolu s Křelovskými slavili také v sousedním Břuchotíně, Řepčíně a ve Skrbeni, které do zdejší farnosti dříve patřily. Kromě toho zde byla i farní škola. Zprávy o ní jsou už z roku 1662.

Původní kostelík stál na svém místě až do počátku 18. století. V letech 1712-1721 byl od základů vystavěn nový barokní chrám svatého Jiljí.  Vysvěcen byl dne 8. října 1741 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem z Lichtensteinu. Kostel měl kromě hlavního oltáře ještě 4 boční oltáře zasvěcené sv.Janu Nepomuckému, sv. Archandělovi Michaeli, sv. Floriánu a 14 svatým pomocníkům v nouzi. Osvětlen byl 11 okny. Do roku 1836 byl obklopen hřbitovem, který byl tehdy přeložen mimo vesnici směrem k Řepčínu, v roce 1904 byl založen nový obecní hřbitov na západní straně vsi. Poloha chrámu na svahu však měla za následek složité založení kostela. Zatímco jeho část stála na pevném skalnatém podkladu, druhá polovina byla založena na sprašové půdě návěje svažující se směrem do údolí Moravy. Nestejná soudržnost podloží se začala brzy projevovat a kostel začal praskat. Nepomohly mu ani nájezdy vojsk, když poprvé byl vypleněn už v roce 1758 od Prusů, kteří obléhali Olomouc. Zpevňování zdiva muselo být prováděno již roku 1800 a znovu o 60 let později.

Velké zásluhy na obnově farního kostela měl po roce 1834 farář Martin Foukal, který chrám vlastnoručně vymaloval a vyzdobil. V roce 1852 dal pro hlavní oltář pořídit nový obraz sv.Jiljí od vídeňského malíře Jana Turovského v ceně 235 zlatých. Turovský byl rovněž autorem obrazů na dvou postranních oltářích.  Z kostelních peněz byla tehdy pořízena i nová křtitelnice, která se dochovala dodnes a v roce 1839 zhotoveny nové varhany o 13 rejstřících, dílo olomouckého varhanáře Johanna Staudingera. V r. 1909 byly pro křelovský kostel zakoupeny varhany od Jana Tučka z Kutné hory za 4800K. V letech 1865-1866 musel být kostel z bezpečnostních důvodů uzavřen. V letech 1896-1928 s se opakovaně objevovaly nové trhliny. V roce 1928 byla provedena další důkladná oprava chrámu, neboť se v jeho klenbě objevily praskliny, takže následovalo rozsáhlé zabezpečení stropu kostela.

Na konci 2. světové války poškozený kostel byl znovu důkladně opravován v letech 1946-1948. Farní chrám byl nově omítnut a vymalován. Záhy po opravě se však trhliny začaly tvořit znovu. V roce 1950 bylo naměřeno dvaceticentimetrové vychýlení kostelní věže. Sondy prováděné v roce 1957, narazily již v hloubce 8 metrů na jílové podloží na pohyblivém písku. Olomoucký Stavoprojekt vypracoval plány na opravu kostela v celkové hodnotě 286 000 korun a ačkoliv byly peníze k dispozici, nenašla se jediná firma, která by byla ochotna práce provést. V roce 1961 byl staticky narušený kostel z bezpečnostních důvodů uzavřen a o dva roky později bylo nařízeno jeho zbourání, i když bylo možno vzácnou stavbu při dostatku dobré vůle zachránit. Cenný mobiliář kostela byl umístěn z největší části ve farním kostele ve Štěpánově, křížovou cestu a obraz sv. Anny převzal kostel v Horce, kompletní jesličky byly předány farnímu úřadu v Mohelnici. Část předmětů z vybavení kostela byla uložena na arcibiskupské konsistoři v Olomouci. Zvon Marie byl odvezen do Hnojic.

Po smutných rocích farnosti bez vlastního kostela došlo k položení základního kamene papežem Janem Pavlem II. v dubnu 1990, přičemž byl kámen posazen do čelní zdi kostela. Stavba současného chrámu probíhala v letech 1991-1993 podle návrhu polského architekta Jerzyho Pekaly. V roce 1993 byl v Křelově za účasti olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera a papežského nuncia Giovanniho Coppy vysvěcen nový kostel sv. Jiljí. Po 25 letech od dostavby se ale objevily stejné problémy se statikou, jako na tomto místě řešili několik set let naši předkové.  V roce 2008 byla provedena sanace severovýchodního ujíždějícího rohu betonovou mikropilotáží. Důkladná rekonstrukce slabých míst střechy, odstranění říms nad bočním vchodem, revize odvodnění žlabů a splaškové kanalizace, vyrovnání propadlých míst způsobujících zatékání dešťové vody do základů včetně rekonstrukce a nové vyspádování dlážděné plochy před hlavním vchodem v roce 2017 by měla zabránit dalšímu zatékání do stavby a do základů. Praskliny v lodi jsou osazeny terči a další posun je monitorován.

Historie čerpána z webu

http://krelov.farnost.cz/

Obec Křelov nemá turistickou známku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pavel - Kostel

Jako farník budu na farní řadě prosazovat otevření kostela

Autor příspěvku - Re: Kostel

Dobrý den, děkuji za zprávu, pokud se vám podaří kostel otevřít turistům k nahlédnutí, bude to jen dobře pro všechny.

 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 14
Celkem: 455104
Měsíc: 18432
Den: 483