Turisty opomíjené městečko Konice jsme navštívili v rámci dvou zimních výletů, během nichž jsme si prohlédli zdejší památky a zajímavosti. Naším hlavním důvodem příjezdu do Konice byl v obou případech sice zámek, ale pokaždé jsme si k jeho prohlídce přidali nějakou další památku a jednou z nich byl kostel Narození Panny Marie, postavený na místě starší modlitebny ze 14. století. Jelikož se nacházel přímo vedle šlechtického sídla, tak neušel naší pozornosti ani při první návštěvě, kdy jsme jej shlédli velice zběžně, ani o deset let později, když jsme do Konice přijeli podruhé a věnovali se mu opravdu hodně podrobně. Shlédli jsme jej v podobě, kterou získal v letech 1699 - 1709, kdy bylo konické panství majetkem řádu premonstrátů z Klášterního Hradiska u Olomouce.

Jelikož jsme obhlídku svatostánku zahájili vždy poté, co jsme vyšli ven ze zámku, nejprve jsme u něj shlédli jednu celkem unikátní věc. Jednalo se o krytou chodbu na nosných obloucích, jenž spojovala zámek a kostel od 19. století, kdy byla sakristie přeměněna na oratoř panských úředníků. Osazenstvo zámku tak mohlo pohodlně chodit na modlitby za jakéhokoliv počasí či libovolné roční doby. Část chodby jsme viděli dokonce i zevnitř, když jsme do ní zavítali spolu s průvodkyní v rámci zámecké exkurze. Nacházela se zde totiž expozice techniky minulého století, ve které jsme našli několik psacích strojů, promítačky, staré televizory, gramofony a různá amatérská rádia ze Švédska, Švýcarska či Francie.

Z venkovní strany jsme v horním patře chodby spatřili několik oken rozdělených okrasnými pilastry, přičemž některé z nich byly zazděny. V dolní části jsme narazili na výklenek s horním obloukem, v němž se jako v otevřené garáži schovával starý kočár. O kousek dál se nacházel průchod, kterým jsme se po obhlídce svatostánku o pár minut později vraceli zpět k našemu autu, jenž odpočívalo na parkovišti naproti zámku. Na konci chodby jsme našli zmíněnou sakristii a oratoř zámeckých úředníků v jednom a vzápětí jsme shlédli trojboký presbytář, osazený ve velké výšce obloukovými okny. Ze střechy vystupoval mohutný sanktusník se zvonem, zakončený dvojitým křížem, který naším očím pochopitelně také neunikl.

Stejný kříž jsme pak zahlédli na konci střechy a rovněž na cibulové báni věže, která se ovšem nacházela na druhé straně stavby. Potom jsme sestoupili po krátkém schodišti ke kněžišti, kde jsme na fasádě uviděli hlavičku andílka z poloviny 18. století, který nám připomínal podstavec pro nějakou sošku. Dále jsme zde narazili na dřevěný kříž s letopočty 1949 a 2008 a vytesaným nápisem lidové misie. Pak jsme došli k boční kapli sv. Trojice s kruhovými okny a zaklenutou stříškou, z níž vystupovala prosklená lucerna s cibulovou bání, zakončená opět dvojitým křížem na vrcholu. Pokračovali jsme v chůzi podél lodi kostela s okrasnými lisénami, kterou prosvětlovala trojice obloukových oken, pod nimiž jsme uviděli boční vchod.

Nad portálem jsme si prohlédli erb majitelů panství a šli jsme dál. Vzápětí jsme pod vzrostlými jehličnatými stromy narazili na sochu svaté Anny se svatozáří, kterou dle nápisu na podstavci věnovalo občanům města Konice kamenosochařství Hemzal. Za sochou se tyčil dřevěný plůtek ohraničující cihlovou terasu, pod níž se nacházela silnice, probíhající okolo církevní stavby. Museli jsme tedy sejít po schodišti, které vyústilo na Smetanovu ulici, jež nás dovedla k mohutné hranolové věži. Úplně dole jsme na ní našli zazděný obloukový portál do bývalého průchodu, který nahradily obyčejné dveře, jimiž se vstupovalo do představěné věže. O pár metrů výše jsme napočítali trojici velmi úzkých oken nad sebou, pouštějících skromné světlo na schodiště, vedoucí do zvonicového patra.

Na něm jsme uviděli klasické vysoké okno se žaluziemi, nad kterým jsme si díky ciferníkovým hodinám mohli zkontrolovat správný čas. Celá věž pak byla zakončena cibulovou bání se zdvojeným křížem na vrcholu. Stejné uzpůsobení jsme pak našli na dalších stranách věže, jen některá okna byla zazděná. Následně jsme pokračovali po kostkové Smetanově ulici pár desítek metrů, než jsme mohl vstoupit na vyvýšený násep, po němž jsme zamířili zpět ke kostelu. Vzápětí jsme začali obhlížet druhou stranu lodi, přičemž jsme u věže spatřili schodiště na hudební kůr, lehce vystupující z hmoty stavby. Také na této boční straně jsme napočítali tři okna, pod nimž jsme našli hlavní vchod do kostela s portálem, ozdobeným erbem majitelů panství.

Dveře byly v zimě zamčené, takže jsme se dovnitř svatostánku nemohli podívat, ale tuto skutečnost jsme celkem očekávali. Kousek od vchodu jsme krátce omrkli novější sochu Krista na mramorovém podstavci a poté jsme se vydali k druhé boční kapli zasvěcené Bolestné Panny Marii. Ta již nebyla tak zdobená jako její kolegyně na druhé straně, neboť měla obyčejnou stříšku bez lucerny, oblouková okna a vedly do ní dřevěné dveře. Boční stranu kaple pak prosvětlovalo kruhové okno, kolem něhož jsme prošli do průchodu, proraženém v dolní části spojovací chodby mezi svatostánkem a zámkem. Tím jsme ukončili naši obhlídku kostela Narození Panny Marie a vrátili se zpět k našemu autu na parkovišti před zámkem.

Vzápětí jsme odjeli za dalšími církevními stavbami v Konici, kterými byly kaple Panny Marie a hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele. O nich však pojednávají jiné moje články, tak si je můžete také někdy ve volných chvílích přečíst. Pro čtenáře, zoufale lačnících po dlouhých textech, je pak v sekci Velké povídání výletech připraven článek Jak jsme v zimě zavítali do turisty opomíjené Konicko. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře a podělte se o své zážitky s ostatními turisty. Děkujeme vám za ochotu. Pokud vás tento článek inspiroval k návštěvě městečka Konice, pak splnil svůj účel, protože zdejší krajina a památky, nacházející se na tomto území si jistě vaši pozornost zaslouží.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Konice_-_kostel_Narozeni_Panny_Marie/

Historie :

Na místě dnešního kostela Narození Panny Marie v Konici stával pravděpodobně už ve 14. století starší chrám, o němž se toho moc neví. V roce 1556 byla dokončena nová výstavba nebo významná rekonstrukce kostela, kterou započal Zikmund Helt z Kementu patrně pod vlivem své manželky Aleny Konické ze Švábenic, jež ovšem 2. dubna 1554 zemřela. Svědčí o tom rytý nápis na obdélníkové mramorové pamětní desce, osazené na epištolní straně nad původním vstupem do presbytáře, která je opatřena erby stavebníků, majitelů panství.

Současnou podobu získala stavba v letech 1699 - 1709, kdy konické panství bylo majetkem řádu premonstrátů z Klášterního Hradiska u Olomouce. Stavební práce probíhaly za dohledu opata Norberta Želeckého z Počenic. Ze starší doby zůstaly pravděpodobně zachovány obvodové zdi lodi, k níž v letech 1688 a 1690 přibyly boční kaple a roku 1691 byla přistavěna nebo zvýšena věž. Za přestavby byla v letech 1702 - 1704 podstatně zvýšena a zaklenuta loď, znovu zvýšena věž, vybudováno nové kněžiště se sakristií a celá stavba dostala novou fasádu. Zřejmě až v 19. století byla sakristie přeměněna na oratoř panských úředníků a patrně tehdy také došlo k propojení kostela se sousedním zámkem spojovací chodbou na nosných obloucích.

Interiér :

Chrám Narození Panny Marie je jednolodní stavba s odsazeným, trojboce uzavřeným kněžištěm. Loď obdélníkového půdorysu má po obou stranách v úrovni vítězného oblouku čtyřboké kaple. Na severozápadní straně kapli sv. Trojice, zaklenutou kopulí, jíž pokrývá barokní malba neznámého autora znázorňující oslavu sv. Trojice uprostřed s Pannou Marií. Naproti je kaple Bolestné Panny Marie, jejíž klášterní klenbu vyzdobil štukovými reliéfy Baldassare Fontana. Stavba byla benedikována v roce 1704, vysvěcena až roku 1752.

Nejcennějším zařízením kostela je dřevěná přízemní kazatelna s vyřezávanými sochami apoštolů, vrcholící postavou Krista Dobrého pastýře. U paty nosných sloupců stojí alegorická socha Moudrosti. Jde o monumentální, vysoce ceněnou řezbářskou práci, kterou v letech 1675 - 1676 vytvořil Michael Zürn mladší původně pro konventní kostel premonstrátů na Hradisku u Olomouce. Konický kostel zdobí od roku 1721. V kapli Bolestné Panny Marie jsou uloženy náhrobky rodu Švábenických a štuková tumba Jana Jiřího Hoffmanna.

Historie čerpána z webu

http://konice.cz/kostel-narozeni-p-marie/d-2331

Město Konice nemá turistickou známku.