Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jeseníku jsme si poprvé prohlédli v srpnu 2009, během pobytu na chalupě u babičky a dědy v Benkově. Jednalo se již o třetí prázdninový týden, který jsme ve zmíněném roce na chalupě strávili, čehož jsme využili k poznávaní mnoha zajímavých míst v pohoří Jeseníků. Jedním z nich bylo město Jeseník, kde jsme našli několik pamětihodností, mezi něž patřil také zmíněný kostel. Zelené korejské autíčko jsme zaparkovali nedaleko něj a vydali se na obhlídku kostela, jenž vznikl v roce 1883 přestavbou staršího svatostánku. Obešli jsme jej kolem dokola a protože dveře kostela byly otevřené, dokonce jsme si prohlédli interiér církevní stavby. Potom jsme zamířili do útrob přilehlé vodní tvrze, abychom se seznámili s exponáty muzea, ale o tom již vypráví jiné moje články. Pokud vás zajímá, jak náš výlet pokračoval, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Jeseníku a Lipové-lázních nebyli na šrot.

Podruhé jsme si kostel Nanebevzetí Panny Marie prohlédli v srpnu 2013, kdy jsme u babičky a dědy na chalupě v Benkově strávili prodloužený víkend. Každé ráno po snídani jsme vyrazili za poznáváním zajímavých míst v Jeseníkách a na svých cestách jsme zavítali rovněž do města, které se až do roku 1947 nazývalo Frývaldov. Po příjezdu do Jeseníku jsme naše stříbrné francouzské auto odložili na parkovišti v ulici Štefánikova a vzápětí jsme vyrazili na druhou obhlídku kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nejprve jsme viděli trojboký presbytář s kulatými okny v prvním patře, pod nimiž se nacházela přízemní vysoká okna s půlkruhovými záklenky. Na kněžiště navazovala přilehlá sakristie, zatímco na druhé straně jsme narazili na boční kapli. Trojlodní novorenesanční stavbu zdobily na bocích stejná okna jako na presbytáři, takže na nás budova působila příjemně a harmonicky. Když jsme přišli k průčelí, ooctili jsme se pod věží s hodinami a štíhlou jehlancovou střechou. Vzápětí jsme si prohlédli tympanon s reliéfem nade dveřmi a pak jsme již vstoupili dovnitř chrámu, abychom se kochali krásným interiérem. Výbava pocházela z 18. století, neboť kostel roku 1737 už potřetí vyhořel a potřeboval nové zařízení. Tehdy byl pořízen obraz za hlavním oltářem s výjevem Nanebevzetí Panny Marie, jenž namaloval roku 1763 Eliáš František Herbert, který byl i tvůrcem dvou obrazů na vedlejších oltářích, zachycujících smrt sv. Anny a sv. Josefa. Tyto oltáře postavil řezbář Kristian Keller ze Skorošic. Zpovědnice nechal zhotovit farář Adam Florián Girdwill okolo roku 1760 a naším očím neunikla technika intarzie, která je zdobila. Když jsme si vše prohlédli, vyšli jsme ven a napravo vedle hlavního vchodu si prohlédli kříž s Kristem a válcovou věžičku se schodištěm, po němž hudebníci stoupali na kruchtu, zatímco nalevo jsme objevili sochu sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Původně byla umístěna blízko dnešní Priessnitzovy kašny, kde se často pořádaly menší trhy. Po druhé světové válce byla socha přesunuta ke vchodu kostela, kde setrvala až do své renovace v roce 2017 a pak byla umístěna k radnici na náměstí. Potom jsme se přemístili i my, a to k vodní tvrzi, u níž jsme si prohlédli bludný balvan a geologickou expozici, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Shrnutí našeho celodenního putování na vás čeká tradičně ve Velkém povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili Bělou pod Pradědem, Jeseník a Lipovou-lázně.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/jesenik-kostel-nanebevzeti-panny-marie​

Historie :

První zmínka o kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Jeseníku pochází již z roku 1418. Jednalo se o gotickou stavbu, která byla po požáru roku 1457 znovu obnovena a rozšířena. Kostel byl třikrát zničen požáry a to roku 1638, poté 1696 a ještě v roce 1737. Klenby kostela vždy vydržely, ovšem při požáru shořel farní a městský archiv, umístěný tehdy nad sakristií. Po posledním požáru byl svatostánek opraven a vybaven současným inventářem. Byl pořízen obraz za hlavním oltářem s výjevem Nanebevzetí Panny Marie, jíž je kostel zasvěcen. Namaloval jej roku 1763 malíř Eliáš František Herbert, který byl i tvůrcem dvou obrazů na vedlejších oltářích, zachycujících smrt sv. Anny a sv. Josefa. Tyto oltáře postavil řezbář Kristian Keller ze Skorošic. Zpovědnice nechal zhotovit farář Adam Florián Girdwill okolo roku 1760 a používají se dodnes – tedy nepřetržitě již 250 let. Zdobené jsou technikou intarzie. Současná podoba kostela je z roku 1883, kdy došlo k přestavbě kostela, protože původní prostor již nestačil pojmout všechny věřící Během posledních úprav nabyla stavba novorenesanční podobu a z původního gotického kostela se i přes několik požárů zachovala část středověké věže a část západní lodi. Původní půdorys kostela byl prodloužen směrem do presbytáře. Zadní část je proto dnes nejstarší částí kostela a také zde bylo při přestavbě objeveno zazděné gotické okno z 15. století. V roce 1962 na kostele pořízena nová břidlicová střecha a v roce 1971 i nová fasáda. Protože byla použita nekvalitní břidlice, musela být střecha již v roce 1987 stržena a nahrazena hliníkovou krytinou. V roce 1991 byl interiér kostela téměř po sto letech vymalován.

Historie čerpána z webu

https://www.farnost-jesenik.cz

Město Jeseník je držitelem turistické známky č.460.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/jesenik-c460