Hlučín - kostel sv. Markéty
První kostel byl dřevěný a stával o něco blíže k městu. Několikrát vyhořel, a to v roce 1645, 1802 a naposledy v 1945, kdy byl zasažen bombou. Základní kámen k dnešnímu zděnému kostelu byl položen 23. 11. 1820. Areál hřbitovního kostela byl uzavřen různorodou ohradní zdí se vstupní bránou z 19. století. Součástí areálu je také márnice - neogotická stavba z režného neomítaného zdiva. Dlouhá ves (dnes ulice Dlouhoveská) byla s Hlučínem sloučena dne 10. 7. 1911 dekretem císaře Viléma II. Kostel se stal kulturní památkou dne 3. 5. 1958.
Na jaře jednoho roku jsme využili lákavé nabídky našeho oblíbeného slevového portálu a zakoupili jsme si pobyt v penzionu Kamenec, nacházející se v Jilešovicích nedaleko města Hlučín. Termín jsme si vybrali na polovinu června, kdy jsme předpokládali, že nám bude přát počasí, což se nám nakonec splnilo. Dokonce až příliš, protože třicetistupňová vedra jsme si opravdu nepřáli, ale na druhou stranu nepršelo ani jeden ze tří dnů, takže jsme stihli navštívit všechna místa, které jsme měli v plánu. Během našeho putování jsme si samozřejmě prošli také samotné město Hlučín a jedním z našich cílů byl hřbitovní kostel sv. Markéty, postavený roku 1820 ve stylu pozdního klasicismu s prvky regionální barokní architektury. Naše stříbrné autíčko jsme nechali na parkovišti pod kostelem a vzápětí jsme se k této církevní stavbě vydali.
Nejprve jsme vystoupali po schodišti ke hřbitovní bráně, kterou jsme následně vstoupili do hřbitovního areálu, jenž se už dlouhá léta rozkládal okolo kostela sv. Markéty. Už od brány jsme si začali prohlížet průčelí svatostánku, který nahradil starší dřevěný kostel a pomalým krokem jsme se k němu přibližovali. Nad námi se vypínala hranolová věž s okosenými rohy, cibulovitou střechou a lucernou, pod kterou jsme spatřili dvě okna s polokruhovým záklenkem, prosvětlující zvonicové patro. Nad dveřmi těsně pod korunní římsou jsme uviděli kruhové okno, pouštějící světlo na kruchtu neboli hudební kůr a po obou stranách vstupních dveří jsme našli další dvě okna, tentokrát oválného tvaru bez orámování. Pak jsme již dorazili ke vchodu a přes mříže jsme nahlédli do interiéru svatostánku.
Nad námi se nacházela již zmíněná kruchta s varhany, po stranách lodi kostela stála řada dřevěných lavic a dále jsme zde spatřili obrazy Křížové cesty. Napravo před kněžištěm jsme uviděli velkou sochu Ježíše Krista na podstavci a nalevo na stěně visel kříž. Vepředu jsme pak viděli kamenný oltář, za nímž se na stěně nacházel obraz. Když jsme si interiér svatostánku prohlédli, vydali jsme se podél lodi s dvojicí oken dál. Brzy jsme přišli k závěru církevní stavby, přičemž jsme na presbytáři spatřili dvě stejná okna s polokruhovým záklenkem a uprostřed presbytáře jsme pak našli jedno malé oválné okénko. Vzápětí jsme se šli podívat na druhou stranu kostela, která vypadal skoro stejně s tím rozdílem, že k presbytáři byla přistavěna sakristie. Následně jsme pokračovali jsme dál v chůzi po hřbitově a kostel sv. Markéty jsme si vyfotili z větší dálky a různých směrů.
Po chvilce jsme došli až k neogotické márnici, postavenou v 19. století z režných cihel, které byly ve zdejším kraji jako stavební materiál velmi populární. Když jsme si zajímavou márnici prohlédli, tak jsme se seznámili s historií kostela, který během těžkých bojů na Hlučínsku v roce 1945 po zásahu bombou vyhořel. Když jsme dočetli poslední řádky, vrátili jsme k autu a následně jsme odjeli na bývalý židovský hřbitov. Ke kostelu sv. Markéty jsme se ovšem ještě jednou vrátili, protože nás sem dovedly finálové souřadnice multicache. Potřebné údaje jsme ten den posbírali u většiny sakrálních památek města Hlučína a tak jsme si u kostela sv. Markéty vyzvedli zaslouženou odměnu v podobě ukryté schránky. Chcete-li vědět, jak pokračovalo naše putování Hlučínem, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme poznávali město Hlučín a okolí a dozvíte se víc.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hlucin_-_kostel_sv._Markety/
Historie :
Osudy založení kostela sv. Markéty v Hlučíně jsou spojeny s obcí Dlouhá ves, která se rozprostírala od dnešního Mountfieldu až k restauraci Stará celnice. Když bylo založeno město Hlučín, daroval Přemysl Otakar II. městu polnosti, které patřily k Dlouhé vsi, která neměla svůj kostel a hřbitov okolo farního kostela sv. Jana Křtitele byl již malý, neboť se tam pohřbívali nebožtíci z Dlouhé vsi, Bobrovníků, Darkoviček i z Vřesiny. Z tohoto důvodu nechal bratr Bernarda ze Zvole olomoucký kanovník Kryštof postavit nový kostel sv. Markéty se hřbitovem a špitálem. Z úcty ke své matce a na její památku pojmenoval kostel po ní - Markéta. První kostel byl dřevěný a stával o něco blíže k městu. Několikrát vyhořel, a to v roce 1645, 1802 a naposledy roku 1945, kdy byl zasažen bombou. Základní kámen k dnešnímu zděnému kostelu byl položen 23. 11. 1820. Areál hřbitovního kostela byl uzavřen různorodou ohradní zdí se vstupní bránou z 19. století. Součástí areálu je také márnice - neogotická stavba z režného neomítaného zdiva. Dlouhá ves (dnes ulice Dlouhoveská) byla s Hlučínem sloučena dne 10. 7. 1911 dekretem císaře Viléma II. Kostel se stal kulturní památkou dne 3. 5. 1958.
Historie čerpána z webu
Město Hlučín je držitelem turistické známky č.1133.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/hlucin-c1133