Na konci dubna jednoho roku se aprílové počasí uklidnilo a ukázalo světu přívětivou tvář, čehož jsme využili a podnikli celodenní výlet, během něhož jsme důkladně poznali památky města Litovel. Kromě zajímavostí hanáckých Benátek jsme zavítali do několika vesnic v okolí, mezi něž jsme zařadili také Chudobín, obec proslavenou třemi různými svatostánky. Jako první jsme poznali kostel sv. Cyrila a Metoděje, u něhož jsme zaparkovali naše stříbrné auto a vyrazili na obhlídku církevní stavby. Před námi se tyčil nádherný jednolodní kostel s pravoúhlým závěrem a vestavěnou kvadratickou věží v průčelí, ukončenou lucernou a jehlancovou střechou. Nad křížením lodí našim očím neunikla hranolová nadstavba se stanovou střechou, ze které se zvedalo pět cibulovitých věžiček. Fasády byly členěny lizénovými rámy a u vrcholu hranolové nadstavby nás zaujal reliéfní obloučkový vlys.

Na lodi jsme dále našli oběžnou profilovanou korunní římsou, prolomenou obdélnými i čtvercovými okny, většinou se segmentovým záklenkem. Když jsme si církevní stavbu z dostupných stran prohlédli, přistoupili jsme ke vchodu pod věží, ale dveře byly zamčené, takže jsme se dovnitř bohužel nepodívali. Po obhlídce stavby jsme se prostřednictvím doma vytištěných papírů seznámili s historií pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje, který zde byl vystavěn v letech 1934 - 1935. Zaujalo nás, že ještě předtím, roku 1924 byl o kousek dál vysvěcen jiný kostel sv. Cyrila a Metoděje. Stalo se tak z iniciativy Josefa Žídka, faráře československé církve husitské, který inklinoval k pravoslaví a tak byl kostel vysvěcen jako ortodoxní. Během následujících let probíhal spor mezi církví husitskou a pravoslavnou, která teprve začínala své působení v čs. republice, o vlastnictví kostela.

Ten v roce 1934 připadl československé církvi husitské. Farář Žídek přešel k pravoslavné církvi a v letech 1934 - 1935 proto z jeho iniciativy vznikl nový pravoslavný kostel stejného zasvěcení. Stavba i vnitřní výzdoba byla svěřena architektovi Andreji Kolomackému. Na závěr jsme si přečetli, že v srpnu 1942, tedy v období heydrichiády, byl kostel uzavřen. Chrám se stal rovněž památníkem jugoslávského krále Alexandra I. Autorem stavby, interiéru a vnitřní výzdoby je Andrej - Vsěvolod Kolomacký. Po dočtení posledních řádků jsme odlovili kešku a nasedli do auta, jímž jsme popojeli k již zmíněnému předchůdci kostela sv. Cyrila a Metoděje. O tom však již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme v Litovli a okolí viděli, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si cestopis s názvem Jak jsme v Chudobíně viděli tři různé kostely. Dozvíte se tak mnohem více informací.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/chudobin-pravoslavny-kostel-sv-cyrila-a-metodeje​

Historie :

Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje byl v hanácké obci Chudobín vystavěn v letech 1934 - 1935. Ještě předtím, roku 1924 byl na jinde ve vesnici vysvěcen jiný kostel sv. Cyrila a Metoděje. Stalo se tak z iniciativy Josefa Žídka, faráře československé církve husitské, který inklinoval k pravoslaví a tak byl kostel vysvěcen jako ortodoxní. Během následujících let probíhal spor mezi církví husitskou a pravoslavnou, která teprve začínala své působení v čs. republice, o vlastnictví kostela. Ten v roce 1934 připadl československé církvi husitské. Farář Žídek přešel k pravoslavné církvi a v letech 1934 - 1935 proto z jeho iniciativy vznikl nový pravoslavný kostel stejného zasvěcení. Stavba i vnitřní výzdoba byla svěřena architektovi Andreji Kolomackému. V srpnu 1942 v období heydrichiády byl kostel uzavřen. Chrám je rovněž památníkem jugoslávského krále Alexandra I. Autorem stavby, interiéru a vnitřní výzdoby je Andrej - Vsěvolod Kolomacký. Krásná stavba s pěti věžemi a vestavěnou další věží v průčelí je z daleka viditelnou dominantou, která spolu s ostatními kostely dala Chudobínu přídomek – obec tří kostelů.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://cs.wikipedia.org/wiki

https://pamatkovykatalog.cz

Obec Chudobín nemá turistickou známku.