Čechy pod Kosířem - kostel sv. Jana Křtitele
V obci Čechy pod Kosířem byl v 18. století postaven barokní kostel svatého Jana Křtitele, který nahradil první svatostánek, stojící na vyvýšenině nedaleko staré tvrze v zámeckém parku. Ten svou kapacitou již nepostačoval rostoucímu počtu farníků a proto bylo v roce 1781 započato se stavbou nového kostela na místě farských mlatů. Stavbu inicioval tehdejší farář Jan Červinka. Autorem projektu byl Jan Petr Ceroni a dokončen byl v roce 1794. Pod kostelem bývala hrobka šlechtického rodu Silva-Tarouca až do roku 1923, kdy musely být kvůli spodní vodě ostatky zemřelých převezeny do nové hrobky v zámeckém parku.
Do obce Čechy pod Kosířem jsme zavítali v rámci několika jednodenních výletů, neboť nabízela poměrně dost zajímavých turistických dílů přímo ve vsi nebo v jejím bezprostředním okolí. Navíc jsme to sem z Olomouce neměli daleko a pokud jsme do Čech pod Kosířem přijeli, téměř vždy jsme rádi zašli do naší oblíbené restaurace v penzionu Mánes. Během třetí návštěvy v červnu jednoho roku jsme se věnovali pamětihodnostem a zajímavostem přímo v obci. Mezi objekty našeho zájmu jsme zařadili také barokní kostel sv. Jana Křtitele z konce 18. století, stojící v blízkosti zámku. Po příjezdu do obce jsme francouzský vůz zapakovali u muzea kočárů a když jsme si jej včetně protějšího hasičského muzea prohlédli, zamířili jsme ke zmíněné církevní stavbě a postupně si ji prohlédli.
Během obchůzky jsme tak shlédli jednolodní kostel s půlkruhovým presbytářem a po stranách kněžiště jsme narazili na obdélné jednopatrové přístavky s pultovou střechou. Boční strany lodi členily lizénové rámce, na nichž jsme našli segmentově zaklenutá okna. Nad průčelím se tyčila čtyřboká věž s kruhovým hodinovým ciferníkem, ukončená profilovanou zalamovanou římsou. Střecha věže měla tvar polygonálního jehlanu s makovicí a křížem na vrcholu. Z průčelí vystupoval rizalit s trojúhelníkovým štítem na vrcholu a s velkými pilastry na nárožích, které byly ukončeny římsovou hlavicí. Nad hlavní profilovanou římsou jsme spatřili atikový nástavec, který nesl dekorativní vázy. Uprostřed přední strany svatostánku jsme našli hlavní vchod do kostela s kamenným ostěním a nad ním velké okno se šambránou.
Vzápětí jsme přistoupili ke dveřím, abychom nahlédli do útrob kostela, ale vchod byl bohužel zavřený, což nás v letním období nemile překvapilo. Dovnitř jsme se tedy nepodívali a tak jsme se věnovali dvěma barokním sochám před vchodem, které ve třicátých letech 18. století vytvořil olomoucký sochař Ondřej Zahner. Socha sv. Petra stála na masivním kamenném soklu s volutovými křídly a kartuší, zdobenou akantovými listy a volutkami. Světec v bohatě nařasených a dramaticky rozevlátých šatech stál s nakročenou levou nohou, v pravé ruce držel knihu opřenou o pravý bok a v levici držel klíče. Socha sv. Pavla byla umístěna na podobném soklu a představovala stojícího světce v bohatě nařasených a dramaticky rozevlátých šatech, s nakročenou pravou nohou. Svatý Pavel svou pravici opíral o meč a zároveň přidržoval knihu, zatímco levou ruku měl pozvednutou před tělem.
Zaujalo nás, že značně poškozené sochy byly restaurovány v roce 2015, tedy pouhý rok před naší návštěvou. Na závěr jsme si ještě prohlédli misijní kříž s pozlacenou sochou Ježíše Krista, kterou dal roku 1854 zhotovit hrabě August Alexandr Silva-Tarouca. Pak jsme se pomalu vydali k zámku. V parku jsme se na chvíli posadili na lavičku a seznámili se s historií kostela, který byl podle projektu Jana Petra Ceroniho vystavěn v letech 1781 – 1794 a nahradil tak starý kostel. Pod svatostánkem bývala hrobka šlechtického rodu Silva-Tarouca až do roku 1923, kdy musely být kvůli spodní vodě ostatky zemřelých převezeny do nové hrobky v zámeckém parku. Věž kostela byla opravena a zvýšena v roce 1876 a v roce 1899 tam byly instalovány nové věžní hodiny. V posledních dvaceti letech 20. století byly postupně provedeny větší opravy, jako výměna oken a dveří, statické zajištění budovy, omítky, oprava střechy.
V roce 1989 byly pořízeny nové hodiny na věž, zároveň byly vymalovány vnitřní prostory a doplněno zařízení do presbytáře. V letech 2001 - 2010 byla provedena rozsáhlá oprava krovu, instalováno topení a elektrický pohon zvonů. Okolí kostela bylo odvodněno a upraveno. Když jsme dočetli poslední řádky, zamířili jsme k zámecké pokladně, kde jsme si koupili vstupenky na prohlídkový okruh. O tom, co jsme v bývalém šlechtickém sídle viděli, však již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli nezapomeňte také přečíst. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy viděli, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si cestopis s názvem Jak jsme v Čechách pod Kosířem navštívili muzea a zámek. Pokud jste tuto obec rovněž navštívili, neváhejte a napište do komentářů níže své poznatky. Děkujeme.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/cechy-pod-kosirem-kostel-sv-jana-krtitele
Historie :
V obci Čechy pod Kosířem byl v 18. století postaven barokní kostel svatého Jana Křtitele, který nahradil první svatostánek, stojící na vyvýšenině nedaleko staré tvrze v zámeckém parku. Ten svou kapacitou již nepostačoval rostoucímu počtu farníků a proto bylo v roce 1781 započato se stavbou nového kostela na místě farských mlatů. Stavbu inicioval tehdejší farář Jan Červinka. Autorem projektu byl Jan Petr Ceroni a dokončen byl v roce 1794. Pod kostelem bývala hrobka šlechtického rodu Silva-Tarouca až do roku 1923, kdy musely být kvůli spodní vodě ostatky zemřelých převezeny do nové hrobky v zámeckém parku. Část vnitřního zařízení byla získána ze zrušeného kláštera sv. Kláry v Olomouci (oltářní obraz, mensa, kazatelna a lavice) a chrámu Matky boží v Olomouci (boční oltáře, lavice). Obrazy pro boční oltáře daroval místní rodák Jan Hunčovský. V roce 1807 byly ve Vídni zakoupeny nové varhany, které však vydržely jen do roku 1898, kdy byl instalován nový nástroj od firmy Jana Tučka z Kutné Hory. Věž kostela byla opravena a zvýšena v roce 1876 a v roce 1899 tam byly instalovány nové věžní hodiny. V posledních dvaceti letech 20. století byly postupně provedeny větší opravy, jako výměna oken a dveří, statické zajištění budovy, omítky, oprava střechy. V roce 1989 byly pořízeny nové hodiny na věž. Vnitřní prostory byly vymalovány a doplněno zařízení do presbytáře. V letech 2001 - 2010 byla provedena rozsáhlá oprava krovu, instalováno topení a elektrický pohon zvonů. Okolí kostela bylo odvodněno a upraveno.
Interiér :
Kněžiště je zaklenuto konchou s jedním polem pruské klenby. Od lodi je odděleno půlkruhovým vítězným obloukem. Po obou stranách presbytáře jsou sakristie a nad nimi oratoře. Dlažba je z modrých a bílých kamenů. Kruchta vestavěná do lodi je konvexně tvarovaná a podklenutá třemi plochými kupolemi (česká placka). Nahoře je lemována ozdobným zábradlím. Varhany v barokním slohu jsou v kuželové soustavě s hracím stolkem o dvou manuálech. Obraz hlavního oltáře představuje křest Ježíše Krista a je dílem vídeňského malíře F.A.Maulbertsche. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Antonínu Paduánskému a sv. Janu Nepomuckému. Nepodepsaný obraz nad křtitelnicí s námětem Matky Boží a dvou cherubínů je připisován Josefu Mánesovi. Obraz sv. Leopolda pod kůrem maloval hrabě August Silva-Tarouca.
Historie čerpána z těchto webových stránek
Obec Čechy pod Kosířem nemá turistickou známku.
