Brodek u Konice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla byl v Brodku u Konice postaven v letech 1801- 1802 zřejmě na místě starší kaple z roku 1725, která svou velikostí již nedostačovala potřebám věřících. Dnešní vzhled kostela je výsledkem rekonstrukce střechy, krovů a fasád provedené v letech 2003-2005. Vnitřní vybavení pochází především z první poloviny 19. století, části jsou i novodobé. Hlavnímu oltáři dominuje obraz Loučení apoštolů sv. Petra a Pavla od vídeňského malíře Josefa Redla z roku 1802 darovaný kostelu baronem Langem. Varhany z roku 1806 vytvořil brněnský mistr Sieber a do Brodku byly dovezeny v padesátých letech 20. století ze Slovenska. Stropní malby Ježíše s apoštoly, Svaté rodiny a Obrácení sv. Pavla jsou dílem prostějovského malíře Tašnera z roku 1898. Zvony pojmenované Petr a Pavel, Ignác z Loyoly a Panna Maria Lourdská pocházejí z naší nejznámější současné zvonařské dílny L. Dittrichové a byly vysvěceny roku 1990.
Brodek u Konice jsme navštívili na závěr jednoho zimního výletu, během něhož jsme se pohybovali pouze v bezprostředním okolí zmíněného starobylého města, přičemž jsme poznali několik památek, zejména těch církevních. Jednou z nich byl kostel sv. Petra a Pavla v Brodku, postavený v letech 1801- 1802 zřejmě na místě starší kaple z roku 1725, která svou velikostí nedostačovala rostoucím potřebám věřících. Po příjezdu do zamrzlé obce jsme nejprve zašli do prodejny s tinkturami z bylin a pupenů rostlin, kde jsme si koupili několik léčivých výtažků. Následně s obtížemi odjeli s ledem pokrytého parkoviště a zamířili ke zmíněnému svatostánku, u něhož jsme velmi brzy zaparkovali náš stříbrný vůz.
Vzápětí jsme se vydali na obhlídku jednolodního kostela, kterou nám ztěžoval proklatě zmrzlý sníh, obklopující protáhlou stavbu s valbovou střechou. Vzhledem k tomu, že jsme zaparkovali u závěru kostela, tak jsme jeho prohlídku zahájili u trojbokého presbytáře, na jehož bočních částech jsme našli dvě okna, prosvětlující kněžiště. Popošli jsme blíže a před presbytářem jsme krátce shlédli klasický litinový kříž s vyobrazením utrpení Ježíše Krista. Potom jsme opatrně kráčeli po ledové krustě kolem jižní strany lodi, k níž přiléhala nižší obdélná sakristie s valbovou střechou. Za přípravnou pro kněží jsme narazili na boční vstup do kostela s dřevěnými dveřmi, krytý sedlovou stříškou, přičemž se hned vedle tyčil misijní kříž s novodobým letopočtem.
Na této straně lodi jsme napočítali tři okna se záklenkem a hladkými šambránami, pouštějící světlo do vnitřních prostor svatostánku. Na střeše jsme pak spatřili sanktusník s lucernou a přilbovou střechou a další naše kroky pak vedly k čelní straně kostela. Zde nás přivítala hranolová věž s valbovou střechou, která v závěru přecházela do jehlancového tvaru s lucernou, makovicí a křížem a o něco níže jsme si správný zimní čas zkontrolovali na bílých cifernících s černým pozadím. Pod hodinami jsme na každé straně věže našli celkem čtyři okna s půlkruhovým záklenkem, za nímž se nacházelo zvonicové patro. V něm se od roku 1990 schovávali Petr a Pavel, dále Ignác z Loyoly a také Panna Maria Lurdská.
Pochopitelně se nejednalo o žádnou partyzánskou ilegální skupinu, ale o zvony z naší nejznámější dílny L. Dittrichové. Když jsme poté přikročili k hlavnímu vstupu s plechovou stříškou a vzali za kliku, narazili jsme na pevně zamčené dveře, což nás ovšem vzhledem k zimnímu období nepřekvapilo. Pokračovali jsme tedy v obhlídce exteriérů a posledním prvkem na průčelí, který jsme na něm našli, bylo kruhové okénko, osvětlující kruchtu, tedy prostor pro hudebníky, jemuž dominovaly varhany z roku 1806, které vytvořil brněnský mistr Sieber. Nás zaujalo, že varhany byly do Brodku dovezeny v padesátých letech 20. století ze Slovenska, kde už nesloužily svému účelu. Tento fakt nás překvapil, neboť jsme slovenský národ považovali za poměrně věřící, ale bližší informace se nám o tomto pozoruhodném nástroji nepodařilo zjistit.
Následně jsme zamířili ke druhé boční straně kostela, kde jsme kromě trojice identických oken a hladké fasády nenašli žádné další zvláštnosti ani přístavby. Rychle jsme tak došli zpátky k presbytáři, kde naše obchůzka kostela sv. Petra a Pavla o několik minut dříve začala. Po ledě jsme se sklouzli k našemu zmrzlému francouzskému autíčku, které nás láskyplně odvezlo do sousední obec Jednov. Zde jsme se již podruhé věnovali obhlídce větrného mlýna holandského typu, o němž pojednává jiný můj článek. Pro čtenáře, zoufale lačnících po dlouhých textech, je pak v sekci Velké povídání výletech připraven článek Jak jsme v zimě zavítali na turisty opomíjené Konicko. A pokud máte nějakou zkušenost s tímto kostelem, napište prosím pod článek svůj komentář. Děkujeme.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brodek_u_Konice_-_kostel_sv._Petra_a_Pavla
Historie :
Kostel sv. Petra a Pavla byl v Brodku u Konice postaven v letech 1801- 1802 zřejmě na místě starší kaple z roku 1725, která svou velikostí již nedostačovala potřebám věřících. Dnešní vzhled kostela je výsledkem rekonstrukce střechy, krovů a fasád provedené v letech 2003-2005.
Interiér :
Vnitřní vybavení pochází především z první poloviny 19. století, části jsou i novodobé. Hlavnímu oltáři dominuje obraz Loučení apoštolů sv. Petra a Pavla od vídeňského malíře Josefa Redla z roku 1802 darovaný kostelu baronem Langem. Varhany z roku 1806 vytvořil brněnský mistr Sieber a do Brodku byly dovezeny v padesátých letech 20. století ze Slovenska. Stropní malby Ježíše s apoštoly, Svaté rodiny a Obrácení sv. Pavla jsou dílem prostějovského malíře Tašnera z roku 1898. Zvony pojmenované Petr a Pavel, Ignác z Loyoly a Panna Maria Lourdská pocházejí z naší nejznámější současné zvonařské dílny L. Dittrichové a byly vysvěceny roku 1990.
Historie čerpána z webu
https://www.hrady.cz/index.php?OID=4730
Brodek u Konice nemá turistickou známku.