Beckov - klášter františkánů s kostelem sv. Josefa Pěstouna
Františkánský klášter s raně barokním kostelem sv. Josefa Pěstouna byl postaven v letech 1690–1692 poté, co na stavby věnoval pozemek hrabě Valentin Balassa a započal stavbu. Po jeho smrti převzal tento úkol František Nádasdy, za něhož byla postavena první část (základy a zdivo "do výšky člověka"). Ve stavbě pokračoval nitranský biskup Jakub Haško do roku 1690. Konvent dokončil až beckovský farář Jan Páčai v roce 1696, vysvěcený byl roku 1701 nitranským biskupem Ladislavem Matiašovským. O několik let později byl klášter poškozen vojsky Štefana Rákócziho a čtyřikrát vyhořel. Obnovený byl v letech 1761–1762. Františkáni působili v obci po dlouhou dobu v letech 1690–1950, v klášteře byl noviciát řádu a teologická škola. Mniši se zasloužili o rozvoj vzdělanosti obyvatel.
Klášter františkánů s kostelem sv. Josefa Pěstouna v obci Beckov jsme si prohlédli v listopadu 2022 během prodlouženého víkendu, kdy jsme byli ubytováni v hotelu Diana, nacházející se v Novém Meste nad Váhom. Druhý den jsme po vynikající snídani vyrazili černým korejským SUV do Čachtic a pak jsme zamířili do Beckova, kde jsme poznali několik památek. Jednou z nich zmíněný klášter, u něhož jsme zaparkovali povoz a vyrazili na obhlídku církevního areálu. Vzápětí jsme se zastavili u sochy sv. Floriána z 18. století, představující římského vojáka, lijící vodu na domeček u nohou. Socha sem byla umístěna v 19. století, kdy se centrum trhového městečka změnilo na park. O kousek dál jsme narazili na pomník obětem 1. a 2. světové války, který roku 1948 vytvořil sochař František Draškovič a pak jsme již konečně došli ke kostelu sv. Josefa Pěstouna. Před námi stál jednolodní chrám, vystavěný spolu s klášterem v letech 1690 – 1696 a vysvěcený o pět let později. Boční strany lodi měly hladkou fasádu a členily je pouze okna s půlkruhovými záklenky, umístěné do prvního patra stavby. Kostelu dominovala hranolová věž s půlkruhovou helmicí, z níž vystupovala polygonální lucerna s křížem a malou stříškou. Schodiště ke zvonům prosvětlovala okna ve třech patrech nad sebou, zakryté žaluziemi a nároží věže zdobily lisény. Když jsme přišli k průčelí stavby, na první pohled nás zaujal barokní portál se dvěma toskánskými sloupy, které nesly štít uzavřený segmentovou římsou. Na římse nad hlavicemi sloupů jsme spatřili dvě piniové šišky a ve štítu akantovou kartuš s erbem biskupa Jakuba Haška. Vedle vchodu jsme našli výklenky s barokními sochami světců, pod nimiž byla zazděná okna a nad nimi se pak nacházela okna s půlkruhovým záklenkem, pouštějící světlo na hudební kůr. Pak jsme krátce shlédli kříž s Kristem a vzápětí jsme vešli do předsíňky, odkud jsme si přes mříž prohlédli původní mobiliář z let 1690 - 1692. Viděli jsme třeba hlavní oltář z konce 17. století, s bohatou sloupovou architekturou a nástavcovým štítem, velkým obrazem Svaté rodiny z roku 1882, se sochami františkánských světců po stranách. V nástavci pak byl obraz smrti sv. Josefa, na nástavci jsou sochy Panny Marie a cherubínů. Dále jsme shlédli čtyři boční barokní oltáře z doby okolo roku 1696, zdobené sloupovou architekturou s nástavcem a obrazy Piety, Ukřižování, sv. Anny a sv. Jeronýma. Ze stejné doby pocházela barokní kazatelna s obrazy církevních otců a baldachýnem. Když jsme si vše prohlédli, vyšli jsme ven a přesunuli se ke klášteru, přistavěném k západní straně kostela. Tvořila jej dvoupatrová trojkřídlá budova s ústředním nádvořím, jejíž fasádu členily lizénové rámy a střední rizalit. Zastavili jsme se u vchodu s barokním sloupovým portálem s rozeklaným frontonem, ve kterém byla kartuš s letopočtem 1692, ale dovnitř jsme se nepodívali, jelikož dveře byly zamčené. Chvíli jsme ještě chodili po parku a pak jsme nasedli do auta, jímž jsme odjeli do hotelu Diana, kde jsme byli velice spokojeni. Večer jsme si zašli do sousední pizerrie Al Cacciatore na večeři, pojedli, popili, poslechli si hudbu amatérských umělců a šli spát. Chcete-li vědět, co jsme dalšího ten den prožili, nahlédněte do sekce Velké povídání o výletech a přečtěte si cestopis Jak jsme napodruhé úspěšně dobyli hrady Čachtice a Beckov.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/beckov-klaster-frantiskanu-s-kostelem-sv-josefa-pestouna
Historie :
Františkánský klášter s raně barokním kostelem sv. Josefa Pěstouna byl postaven v letech 1690–1692 poté, co na stavby věnoval pozemek hrabě Valentin Balassa a započal stavbu. Po jeho smrti převzal tento úkol František Nádasdy, za něhož byla postavena první část (základy a zdivo "do výšky člověka"). Ve stavbě pokračoval nitranský biskup Jakub Haško do roku 1690. Konvent dokončil až beckovský farář Jan Páčai v roce 1696, vysvěcený byl roku 1701 nitranským biskupem Ladislavem Matiašovským. O několik let později byl klášter poškozen vojsky Štefana Rákócziho a čtyřikrát vyhořel. Obnovený byl v letech 1761–1762. Františkáni působili v obci po dlouhou dobu v letech 1690–1950, v klášteře byl noviciát řádu a teologická škola. Mniši se zasloužili o rozvoj vzdělanosti obyvatel. Po I. světové válce byl noviciát přemístěn do Trnavy a teologická škola do Žiliny. V dubnu roku 1951 byli františkáni z Beckova násilně odvlečení státní mocí. Klášter byl poté asi dva roky opuštěný, načež zde byl zřízený při rušení ženských klášterů soustřeďovací klášter pro řeholnice z různých řádů. Později tu v roce 1965 Ústřední charita na Slovensku zřídila Charitní domov pro kněze. Kostel i klášter patří mezi památkově chráněné objekty SR.
Interiér :
Mobiliář kostela je téměř všechen původní z let 1690 - 1692, jenž byl zrestaurovaný v letech 1980 - 2006. Hlavní oltář je barokní, z konce 17. století., s bohatou sloupovou architekturou a nástavcovým štítem, s velkým obrazem Svaté rodiny, který namaloval fráter Conradus (Konrád Švestka) r. 1882, se sochami františkánských světců po stranách. V nástavci je obraz smrti sv. Josefa, na nástavci jsou sochy Panny Marie a cherubínů. Čtyři boční barokní oltáře jsou z doby okolo r. 1696. Jsou podobného typu, se sloupovou architekturou s nástavcem, s obrazy Piety, Ukřižování, sv. Anny a sv. Jeronýma. Ze stejné doby pochází barokní kazatelna, která je patrně nejvýznamnější památkou kostela – kazatelna se sloupovou architekturou je zdobená obrazy církevních otců (sv. Bonaventura, sv. Hieronyma, sv. Augustína, sv. Řehoře Velkého, Salvatora Mundi – Krista Spasitele, sv. Ambrože, sv. Jana Kapistránského, na pilíři kazatelny jsou obrazy sv. Antonína Paduánského a sv. Františka Serafínského), nad řečništěm má volutový baldachýn se zlacenou sochou Michaela archanděla. Rokokovo-klasicistní oltář sv. Františka pochází z poslední třetiny 18. století, oltář s pilastrovou architekturou a volutovým štítem má uprostřed obraz sv. Františka s dvěma sochami světců po stranách. Ve štítu oltáře je rokajová kartuš se znakem františkánů. Z poslední třetiny 18. století pochází také varhanní skříň, zdobená bohatě rokajovými ornamenty, vavřínovými girlandami, vázami a mušlemi, kterou vyrobil Jan Pažický. V sakristii je barokní oltář s obrazem Piety z roku 1740, oltářní menzu tvoří zamřížovaný hrob s tělesnými pozůstatky řeholního mučedníka. Zdi křížové chodby kláštera byly původně vyzdobeny malbami z 18. století. Cely mají vysoké valené klenby, v jídelně je klenba s bohatou geometrickou štukovou výzdobou.
Historie čerpána z těchto webů
Obec Beckov nemá turistickou známku.
